KAPITOLA PRVNÍ

CAPÍTULO UM

Nejvyšší Pán je nestranný

O Senhor Supremo É Igual com Todos

Śukadeva Gosvāmī v odpověď na otázku Mahārāje Parīkṣita sděluje své závěry ohledně toho, jak je možné, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, v zájmu nebeského krále Indry zabil démonské Daityi, přestože je Nadduší, přítelem a ochráncem každého. Śukadeva Gosvāmī svými výroky zcela vyvrací argumenty lidí, kteří obviňují Nejvyššího Pána z předpojatosti. Dokazuje, že protiklady, jako je nepřátelství a přátelství nebo připoutanost a odpoutanost, vyvstávají proto, že tělo podmíněné duše je nakažené třemi kvalitami přírody. Pro Nejvyšší Osobnost Božství však žádné takové protiklady neexistují. Dokonce ani věčný čas nemůže ovládat činnosti Pána — je to Pánův výtvor a je Mu podřízen. Nejvyšší Osobnost Božství zůstává vždy mimo vliv kvalit přírody, māyi, své vnější energie, která tvoří a ničí. Všichni démoni, které Nejvyšší Pán zabije, jsou díky tomu okamžitě osvobozeni.

Neste capítulo, em resposta a uma pergunta formulada por Mahārāja Parīkṣit, Śukadeva Gosvāmī apresenta suas conclusões sobre como a Suprema Personalidade de Deus, embora sendo a Superalma, amigo e protetor de todos, matou os Daityas, os demônios, em benefício de Indra, o rei dos céus. Em suas afirmações, ele refuta por completo os argumentos das pessoas em geral que acusam o Senhor Supremo de parcialidade. Śukadeva Gosvāmī prova que, como o corpo da alma condicionada é afligido pelas três qualidades da natureza, surgem dualidades, tais como inimizade e amizade, apego e desapego. Para a Suprema Personalidade de Deus, entretanto, não existem semelhantes dualidades. Nem mesmo o tempo eterno pode controlar as atividades do Senhor. O tempo eterno, criado pelo Senhor, age sob Seu controle. A Suprema Personalidade de Deus, portanto, é sempre transcendental à influência exercida pelos modos da natureza, māyā, a energia externa do Senhor, que age tanto na criação quanto na aniquilação. Por conseguinte, todos os demônios mortos pelo Senhor Supremo alcançam a salvação imediatamente.

Druhá otázka Mahārāje Parīkṣita se týká toho, jak mohl Śiśupāla poté, co ho Kṛṣṇa zabil, dosáhnout osvobození v podobě jednoty s Nejvyšším, když vůči Kṛṣṇovi od samého dětství projevoval nepřátelství a stále Ho urážel. Śukadeva Gosvāmī vysvětluje, že dva Pánovi společníci z Vaikuṇṭhy, kteří se jmenovali Jaya a Vijaya, se za své přestupky vůči nohám oddaných stali v Satya-yuze Hiraṇyakaśipuem a Hiraṇyākṣou, v další yuze, Tretā-yuze, Rāvaṇou a Kumbhakarṇou a na konci Dvāpara-yugy Śiśupālou a Dantavakrou. V důsledku svého plodonosného jednání Jaya a Vijaya přistoupili na to, že se stanou Pánovými nepřáteli, a když byli zabiti, dosáhli osvobození v podobě jednoty s Nejvyšším. Živé bytosti tedy obdrží osvobození i tehdy, když na Nejvyšší Osobnost Božství myslí se záští. Což potom teprve oddaní, kteří Pánovi neustále s láskou a vírou slouží?

A segunda pergunta apresentada por Parīkṣit Mahārāja se refere a como é que Śiśupāla, embora desde sua infância fosse inimigo de Kṛṣṇa e sempre blasfemasse Kṛṣṇa, alcançou a salvação e se tornou uno com Kṛṣṇa quando Kṛṣṇa o matou. Śukadeva Gosvāmī explica que, devido a suas ofensas aos pés dos devotos, Jaya e Vijaya, dois assistentes do Senhor em Vaikuṇṭha, tornaram-se Hiraṇyakaśipu e Hiraṇyākṣa em Satya-yuga, Rāvaṇa e Kumbhakarṇa no yuga seguinte, Tretā-yuga, e Śiśupāla e Dantavakra no final da Dvāpara-yuga. Devido às suas atividades fruitivas, Jaya e Vijaya concordaram em se tornar inimigos do Senhor e, quando foram mortos com essa mentalidade, alcançaram a salvação e imergiram na unidade. Logo, mesmo aquele que sente inveja ao pensar na Suprema Personalidade de Deus, alcança a salvação. O que dizer, então, dos devotos que, com amor e fé, sempre se ocupam a serviço do Senhor?

Sloka 1:: Král Parīkṣit se otázal: Můj milý brāhmaṇo, Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, který je příznivcem všech, je nestranný a každému nesmírně drahý. Jak to, že se tedy jako obyčejný člověk postavil na stranu Indry a zabil jeho nepřátele? Jak může ten, kdo přeje všem stejně, jedněm stranit a k jiným se chovat nepřátelsky?

VERSO 1:: O rei Parīkṣit perguntou: Meu querido brāhmaṇa, Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus, sendo o benquerente de todos, é equânime e extremamente querido a todos. Então, como aconteceu de, em benefício de Indra, Ele Se tornar parcial como um homem comum e, dessa maneira, matar os inimigos de Indra? Como uma pessoa que é igual com todos pode demonstrar parcialidade por alguns e ter inimizade com outros?

Sloka 2:: Sám Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je studnicí veškeré blaženosti. Jaký prospěch by tedy mohl mít ze stranění polobohům? Jaký zájem by tak mohl realizovat? Je transcendentální. Proč by se tedy měl bát asurů a jak by proti nim mohl být předpojatý?

VERSO 2:: O próprio Senhor Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus, é o reservatório de todo o prazer. Portanto, o que Ele teria a ganhar aliando-Se aos semideuses? Que interesse Ele satisfaria ao agir dessa maneira? Uma vez que o Senhor é transcendental, por que Ele deveria temer os asuras, e por que haveria de invejá-los?

Sloka 3:: Ó požehnaný a učený brāhmaṇo! To, zda je Nārāyaṇa předpojatý či nestranný, ve mně vyvolává velkou pochybnost. Prosím rozptyl ji, dokaž, že Nārāyaṇa je vždy neutrální a přeje všem stejně.

VERSO 3:: Ó brāhmaṇa afortunadíssimo e erudito, se Nārāyaṇa é parcial ou imparcial se tornou uma grande dúvida. Por favor, dissipa minha dúvida, apresentando evidências positivas de que Nārāyaṇa sempre é neutro e igual com todos.

Sloka 4-5:: Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, kladeš mi vynikající otázku. Rozhovory o činnostech Pána, které zahrnují i slávu Jeho oddaných, jsou oddaným nesmírně příjemné. Tato úžasná vyprávění vždy odstraňují utrpení materialistického způsobu života. Velcí mudrci, jako je Nārada, tedy stále hovoří na téma Śrīmad-Bhāgavatamu, jelikož to dává možnost naslouchat o Pánových neobyčejných činnostech a opěvovat je. S úctou se pokloním Śrīlovi Vyāsadevovi a poté začnu hovořit o jednání Pána Hariho.

VERSOS 4-5:: O grande sábio Śukadeva Gosvāmī disse: Meu querido rei, tu me apresentaste uma pergunta excelente. As conversas em que se fala das atividades do Senhor, nas quais também se encontram as glórias dos Seus devotos, são extremamente agradáveis aos devotos. Esses tópicos maravilhosos sempre eliminam as dores do modo de vida materialista. Portanto, grandes sábios do quilate de Nārada estão sempre comentando o Śrīmad-Bhāgavatam, pois isso propicia a todos a oportunidade de ouvir e cantar sobre as maravilhosas atividades do Senhor. Ofereço minhas respeitosas reverências a Śrīla Vyāsadeva e, então, começo a descrever os tópicos pertinentes às atividades do Senhor Hari.

Sloka 6:: Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je vždy transcendentální vůči hmotným vlastnostem, a proto je popisován slovem nirguṇa, “bez vlastností”. Jelikož je nezrozený, nemá hmotné tělo, které podléhá připoutanosti a nenávisti. Přestože je trvale nad hmotnou existencí, prostřednictvím své duchovní energie se zjevil a jednal jako obyčejná lidská bytost. V této roli přijímal různé povinnosti a závazky a zdánlivě se tak choval jako podmíněná duše.

VERSO 6:: Como sempre é transcendental às qualidades materiais, Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus, é chamado nirguṇa, ou seja, sem qualidades. Porque Ele é não-nascido, Ele não tem um corpo material que O faça ficar sujeito ao apego e ao ódio. Embora o Senhor sempre esteja situado além da existência material, Ele, através de Sua potência espiritual, apareceu e agiu como um ser humano comum, aceitando deveres e obrigações como se Ele fosse uma alma condicionada.

Sloka 7:: Můj milý králi Parīkṣite, hmotné kvality (sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa) patří k hmotnému světu a Nejvyšší Osobnosti Božství se nemohou ani dotknout. Tyto tři guṇy nemohou růst či ubývat zároveň.

VERSO 7:: Meu querido rei Parīkṣit, todas as qualidades materiais – sattva-guṇa, rajo-guṇa e tamo-guṇa – pertencem ao mundo material e nem mesmo tocam a Suprema Personalidade de Deus. Esses três guṇas não podem agir aumentando e diminuindo simultaneamente.

Sloka 8:: Když převládá kvalita dobra, daří se s její pomocí mudrcům a polobohům, kteří jsou díky Nejvyššímu Pánu touto kvalitou obdařeni a prostoupeni. Když převládá kvalita vášně, prospívá to démonům, a převaha kvality nevědomosti znamená, že se daří Yakṣům a Rākṣasům. Nejvyšší Osobnost Božství sídlí v srdci každého a podporuje reakce sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy.

VERSO 8:: Quando a qualidade da bondade é proeminente, os sábios e semideuses florescem com a ajuda dessa qualidade, a qual o Senhor Supremo infunde profusamente neles. De modo semelhante, quando o modo da paixão é proeminente, florescem os demônios, e quando o modo da ignorância é proeminente, florescem os Yakṣas e Rākṣasas. A Suprema Personalidade de Deus está presente no coração de todos, fomentando as reações produzidas por sattva-guṇa, rajo-guṇa e tamo-guṇa.

Sloka 9:: Všeprostupující Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdci každé živé bytosti a zkušený myslitel může do větší nebo menší míry vnímat Jeho přítomnost. Tak jako lze porozumět, kolik ohně je ve dřevě, vody ve džbánu či nebe v nádobě, lze také poznat, zda je živá bytost démon či polobůh, podle toho, s jakou jedná oddaností. Přemýšlivý člověk pozná, nakolik jsou ostatní obdařeni přízní Nejvyššího Pána, pozorováním jejich činů.

VERSO 9:: A onipenetrante Personalidade de Deus existe dentro do corações de todos os seres vivos, e um pensador habilidoso pode, em maior ou menor intensidade, perceber essa Sua presença. Assim como alguém pode depreender a quantidade de fogo na madeira, a quantidade de água em um cântaro ou a quantidade de ar em um pote, ele pode também entender se uma entidade viva é um demônio ou um semideus através das atividades devocionais dessa entidade viva. Ao ver as ações de determinada pessoa, um homem inteligente pode entender até que ponto ela é favorecida pelo Senhor Supremo.

Sloka 10:: Když Nejvyšší Osobnost Božství vytváří různé druhy těl a dává tak každé živé bytosti příslušné tělo podle jejího charakteru a plodonosných činností, oživuje všechny kvality hmotné přírody: sattva-guṇu, rajo-guṇu a tamo-guṇu. Poté v podobě Nadduše vstupuje do každého těla a řídí stvoření, udržování a zničení — sattva-guṇu používá k udržování, rajo-guṇu k tvoření a tamo-guṇu k ničení.

VERSO 10:: Quando a Suprema Personalidade de Deus cria diferentes classes de corpos, oferecendo a cada entidade viva um determinado tipo de corpo a ela concedido de acordo com seu caráter e ações fruitivas, o Senhor desperta todas as qualidades da natureza material – sattva-guṇa, rajo-guṇa e tamo-guṇa. Então, como a Superalma, Ele entra em cada corpo e age sobre as qualidades de criação, manutenção e aniquilação, usando sattva-guṇa para manutenção, rajo-guṇa para criação e tamo-guṇa para aniquilação.

Sloka 11:: Ó mocný králi! Nejvyšší Pán, vládce hmotné a duchovní energie, který je stvořitelem celého vesmíru, vytváří časový faktor a umožňuje tak hmotné energii a živé bytosti jednat v rámci času. Pán, Osobnost Božství, tedy není času ani hmotné energii nikdy podroben.

VERSO 11:: Ó grande rei, a Suprema Personalidade de Deus, o controlador das energias material e espiritual, que, com certeza, é o criador de todo o cosmo, cria o fator tempo para permitir que a energia material e a entidade viva ajam dentro dos limites do tempo. Mas a Suprema Personalidade de Deus jamais fica sob a influência do fator tempo ou sob o controle da energia material.

Sloka 12:: Ó králi, tento časový faktor je příznivý pro sattva-guṇu. I když je tedy Nejvyšší Pán vládcem, podporuje polobohy, kteří jsou převážně na úrovni sattva-guṇy. Démoni, kteří jsou ovlivněni tamo-guṇou, jsou potom zničeni. Nejvyšší Pán vede časový faktor k tomu, aby jednal různými způsoby, ale sám není nikdy předpojatý. Jeho činnosti jsou naopak slavné, a proto je známý pod jménem Uruśravā.

VERSO 12:: Ó rei, o fator tempo intensifica sattva-guṇa. Assim, embora seja o controlador, o Senhor Supremo favorece os semideuses, que estão situados principalmente em sattva-guṇa. Então, os demônios, que estão sob o influxo de tamo-guṇa, são aniquilados. O Senhor Supremo induz o fator tempo a agir de diferentes maneiras, mas Ele jamais é parcial. Ao contrário, Suas atividades são gloriosas, daí Ele ser chamado de Uruśravā.

Sloka 13:: Vznešený králi, když Mahārāja Yudhiṣṭhira před nějakým časem pořádal oběť Rājasūya, velký mudrc Nārada v odpověď na jeho dotaz přednesl historická fakta, která ukazují, jak je Nejvyšší Pán vždy nestranný; dokonce i když zabíjí démony. V této souvislosti uvedl barvitý příklad.

VERSO 13:: Em outra ocasião, ó rei, quando Mahārāja Yudhiṣṭhira estava realizando o sacrifício Rājasūya, o grande sábio Nārada, respondendo à sua pergunta, recitou fatos históricos mostrando como a Suprema Personalidade de Deus sempre é imparcial, mesmo quando mata os demônios. Com relação a isso, ele deu um exemplo vívido.

Sloka 14-15:: Ó králi! Mahārāja Yudhiṣṭhira, syn Mahārāje Pāṇḍua, na oběti Rājasūya na vlastní oči viděl, jak Śiśupāla splynul s tělem Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy. Ohromeně se proto otázal Nārady Muniho, který tam seděl, jaký to mělo důvod. Jeho dotaz slyšeli i všichni přítomní mudrci.

VERSOS 14-15:: Ó rei, no sacrifício Rājasūya, Mahārāja Yudhiṣṭhira, o filho de Mahārāja Pāṇḍu, viu pessoalmente Śiśupāla se fundir no corpo de Kṛṣṇa, o Senhor Supremo. Portanto, ficando muito espantado, ele perguntou sobre a razão disso ao grande sábio Nārada, que estava sentado ali. Enquanto ele perguntava, todos os sábios presentes também o ouviram fazer sua indagação.

Sloka 16:: Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal: Jak je úžasné, že démon Śiśupāla i přes svou nesmírnou zášť splynul s tělem Nejvyšší Osobnosti Božství! Tohoto sāyujya-mukti nemohou dosáhnout ani velcí transcendentalisté! Jak se to tedy podařilo Pánovu nepříteli?

VERSO 16:: Mahārāja Yudhiṣṭhira perguntou: É muito maravilhoso que o demônio Śiśupāla tenha imergido no corpo da Suprema Personalidade de Deus, muito embora esse demônio fosse extremamente invejoso. Nem mesmo grandes transcendentalistas são capazes de atingir esse sāyujya-mukti. Então, como foi que um inimigo do Senhor obteve isso?

Sloka 17:: Ó velký mudrci, všichni si dychtivě přejeme znát příčinu této Pánovy milosti. Slyšel jsem, že král jménem Vena kdysi urážel Nejvyšší Osobnost Božství a že ho za to brāhmaṇové přinutili jít do pekla. Totéž si zasloužil i Śiśupāla. Jak je tedy možné, že splynul s Pánem?

VERSO 17:: Ó grande sábio, estamos todos ansiosos por saber a causa dessa misericórdia do Senhor. Ouvi dizer que, outrora, um rei chamado Vena blasfemou a Suprema Personalidade de Deus e que todos os brāhmaṇas, em consequência disso, obrigaram-no a ir para o inferno. Śiśupāla também deveria ter sido enviado para o inferno. Então, como foi que ele se fundiu na existência do Senhor?

Sloka 18:: Śiśupāla, hříšný syn Damaghoṣi, začal urážet Pána již v raném dětství, kdy ještě ani neuměl zřetelně mluvit, a nesnášel Śrī Kṛṣṇu až do své smrti. V tom ho následoval i jeho bratr Dantavakra.

VERSO 18:: Desde o começo de sua infância, quando ainda era incapaz de falar corretamente, Śiśupāla, o pecaminosíssimo filho de Damaghoṣa, começou a blasfemar o Senhor e, até a morte, continuou a ter inveja de Śrī Kṛṣṇa. Do mesmo modo, seu irmão Dantavakra continuou com os mesmos hábitos.

Sloka 19:: Přestože tito dva muži, Śiśupāla a Dantavakra, opakovaně uráželi Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua (Kṛṣṇu), Nejvyšší Brahman, byli zcela zdraví. Jejich jazyky nenapadla bílá lepra a nevstoupili ani do nejtemnějších oblastí pekelné existence. To nás opravdu překvapuje.

VERSO 19:: Embora esses dois homens – Śiśupāla e Dantavakra – sempre blasfemassem a Suprema Personalidade de Deus, o Senhor Viṣṇu [Kṛṣṇa], o Brahman Supremo, eles gozaram de perfeita saúde. Na verdade, suas línguas não estavam atacadas por lepra branca, tampouco eles entraram nas mais escuras regiões da vida infernal. Por certo que estamos muito surpresos com isso.

Sloka 20:: Jak je možné, že Śiśupāla a Dantavakra v přítomnosti mnoha vznešených osobností snadno vstoupili do těla Kṛṣṇy, jehož bytí je tak obtížné dosáhnout?

VERSO 20:: Como foi possível que Śiśupāla e Dantavakra, na presença de muitas pessoas importantes, entrassem muito facilmente no corpo de Kṛṣṇa, cuja natureza é difícil de ser alcançada?

Sloka 21:: To je nepochybně úžasné. Má inteligence je nyní rozrušená jako plamen svíčky ve větru. Ó Nārado Muni, ty víš vše. Prozraď mi prosím příčinu této podivuhodné události.

VERSO 21:: Este assunto é indubitavelmente muito maravilhoso. Na verdade, minha inteligência ficou perturbada, assim como a chama de uma vela se agita pelo vento que sopra. Ó Nārada Muni, conheces tudo. Por favor, revela-me a causa desse acontecimento maravilhoso.

Sloka 22:: Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když mocný duchovní učitel Nārada Muni, který věděl vše, vyslechl žádost přednesenou Mahārājem Yudhiṣṭhirem, byl velmi potěšen. V přítomnosti všech účastníků yajñi pak odpověděl.

VERSO 22:: Śrī Śukadeva Gosvāmī disse: Após ouvir o pedido de Mahārāja Yudhiṣṭhira, Nārada Muni, o poderosíssimo mestre espiritual, que conhecia tudo, ficou muito satisfeito. Então, ele respondeu na presença de todos os participantes do yajña.

Sloka 23:: Velký mudrc Śrī Nāradajī řekl: Ó králi, podmíněná duše pociťuje pomluvy a chválu či kárání a úctu kvůli své nevědomosti. Pán naplánoval její tělo tak, aby působením vnější energie v hmotném světě zakoušelo utrpení.

VERSO 23:: O grande sábio Śrī Nāradaji falou: Ó rei, blasfêmias e louvores, castigo e recompensa são produtos da ignorância. O Senhor planeja para a alma condicionada um corpo que, sob a ação da energia externa, sofrerá no mundo material.

Sloka 24:: Můj milý králi, podmíněná duše s tělesným pojetím života považuje tělo za své vlastní já a vše, co má k tělu nějaký vztah, pokládá za své. Následkem této mylné představy podléhá protikladům, jako je chvála a trest.

VERSO 24:: Meu querido rei, a alma condicionada, estando no conceito de vida corpórea, considera seu corpo como seu eu e considera tudo em relação a seu corpo como sendo seu. Porque ela tem essa concepção de vida errônea, está sujeita às dualidades, tais como louvor e insulto.

Sloka 25:: Vinou tělesného pojetí života si podmíněná duše myslí, že se zničením těla je zničena i živá bytost. Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je svrchovaný vládce, Nadduše všech živých bytostí. Jelikož nemá hmotné tělo, je mu cizí i falešné pojetí “já a moje”. Je proto chybou si myslet, že pociťuje radost či bolest, když Ho někdo uráží nebo Mu přednáší modlitby. To u Pána nepřipadá v úvahu. Nemá proto nepřátele ani přátele. Když trestá démony, je to pro jejich dobro, a když přijímá modlitby oddaných, je to také pro jejich dobro. Modlitby ani urážky Ho neovlivňují.

VERSO 25:: Devido ao conceito de vida corpórea, a alma condicionada pensa que, quando o corpo é aniquilado, o ser vivo é aniquilado. O Senhor Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus, é o controlador supremo, a Superalma de todas as entidades vivas. Visto que Ele não tem um corpo material, Ele não tem o falso conceito de “eu e meu”. Portanto, é incorreto pensar que Ele sente prazer ou dor quando alguém O blasfema ou Lhe oferece orações. Isso não se aplica a Ele. Assim, Ele não tem inimigo nem amigo. Quando castiga os demônios, é para o bem deles, e, quando aceita as orações dos devotos, é para o bem deles. Ele não é afetado nem pelas orações, nem pelas blasfêmias.

Sloka 26:: Pokud podmíněná duše soustředí svou mysl na Pána prostřednictvím nepřátelství nebo oddané služby, strachu, zalíbení či chtivé touhy—všemi těmito způsoby nebo kterýmkoliv z nich — výsledek je tentýž, neboť Pána díky Jeho blaženému postavení nikdy neovlivňuje nepřátelství či přátelství.

VERSO 26:: Portanto, em estado de inimizade ou de serviço devocional, de medo, de afeição ou de desejo luxurioso – em todas essas atitudes ou em qualquer uma dessas circunstâncias –, se, de alguma forma, a alma condicionada concentra sua mente no Senhor, o resultado é o mesmo, pois o Senhor, devido à Sua posição bem-aventurada, jamais é afetado por inimizade ou amizade.

Sloka 27:: Nārada Muni pokračoval: Oddanou službou nelze dosáhnout tak intenzívního zaujetí mysli Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, jako nepřátelstvím vůči Němu. To je můj názor.

VERSO 27:: Nārada Muni prosseguiu: Através do serviço devocional, ninguém pode absorver-se em pensar tão intensamente na Suprema Personalidade de Deus como o pode aquele que Lhe tem inimizade. Esta é a minha opinião.

Sloka 28-29:: Červ uvězněný vosou v díře ve zdi na vosu neustále se strachem a nepřátelstvím myslí a později se právě kvůli tomuto vzpomínání stane vosou. Podobně když podmíněné duše tak či onak myslí na Kṛṣṇu, jenž je sac-cid-ānanda-vigraha, oprostí se od svých hříchů. Díky neustálému myšlení na Něho tak získají znovu svá duchovní těla, ať už na Něho myslí jako na svého Pána hodného uctívání nebo jako na nepřítele.

VERSOS 28-29:: Confinada em um buraco da parede por uma vespa, uma taturana, por medo e inimizade, sempre pensa na vespa e, mais tarde, torna-se uma vespa simplesmente devido a essa lembrança. Igualmente, se uma alma condicionada, de alguma forma, pensar em Kṛṣṇa, que é sac-cid-ānanda-vigraha, ela se livrará de seus pecados. A pessoa talvez pense nEle como seu Senhor adorável, ou talvez pense nEle como seu inimigo, mas, como pensa constantemente nEle, recobrará seu corpo espiritual.

Sloka 30:: Mnozí dosáhli osvobození jednoduše tím, že velmi pozorně mysleli na Kṛṣṇu a zanechali hříšných činností. Tuto pozornost mohou vyvolávat chtivé touhy, nepřátelské pocity, strach, zalíbení nebo oddaná služba. Nyní vyložím, jak živá bytost pouhým soustředěním mysli na Kṛṣṇu získá Kṛṣṇovu milost.

VERSO 30:: Muitas e muitas pessoas alcançaram a liberação simplesmente pensando em Kṛṣṇa com muita atenção e abandonando as atividades pecaminosas. Essa grande atenção pode ser decorrente dos desejos luxuriosos, sentimentos inamistosos, medo, afeição ou serviço devocional. Passarei a explicar, então, como é que alguém pode receber a misericórdia de Kṛṣṇa simplesmente concentrando sua mente nEle.

Sloka 31:: Můj milý králi, gopī získaly milost Kṛṣṇy díky svým chtivým touhám, Kaṁsa díky strachu, Śiśupāla a další králové díky zášti, Yaduovci jako výsledek svého rodinného vztahu s Kṛṣṇou, vy, Pāṇḍuovci, díky svému velkému zalíbení v Kṛṣṇovi a my, prostí oddaní, díky své oddané službě.

VERSO 31:: Meu querido rei Yudhiṣṭhira, as gopīs, através de seus desejos luxuriosos; Kaṁsa, através de seu medo; Śiśupāla e outros reis, através da inveja; os Yadus, por sua relação familiar com Kṛṣṇa; vós, os Pāṇḍavas, por vossa grande afeição a Kṛṣṇa, e nós, os devotos em geral, por nosso serviço devocional, obtivemos a misericórdia de Kṛṣṇa.

Sloka 32:: Je nutné tak či onak velmi opravdově myslet na podobu Kṛṣṇy. Pak se lze pomocí jednoho z pěti výše uvedených procesů vrátit domů, zpátky k Bohu. Ateisté, jako král Vena, kteří nedokáží upřít mysl na Kṛṣṇovu podobu ani jedním z těchto pěti způsobů, však osvobození dosáhnout nemohou. Proto je třeba nějak myslet na Kṛṣṇu; přátelsky či nepřátelsky.

VERSO 32:: De alguma maneira, deve-se apreciar a forma de Kṛṣṇa muito seriamente. Então, através de um dos cinco diferentes processos mencionados acima, pode-se retornar ao lar, retornar ao Supremo. Entretanto, os ateístas como o rei Vena, sendo incapazes de pensar na forma de Kṛṣṇa em qualquer uma dessas cinco maneiras, não podem alcançar a salvação. Portanto, deve-se pensar em Kṛṣṇa de alguma maneira, seja amistosa, seja inamistosa.

Sloka 33:: Nārada Muni pokračoval: Ó nejlepší z Pāṇḍuovců! Vaši dva bratranci Śiśupāla a Dantavakra, synové sestry tvé matky, byli dříve společníky Pána Viṣṇua, ale kvůli kletbě brāhmaṇů poklesli z Vaikuṇṭhy do tohoto hmotného světa.

VERSO 33:: Nārada Muni continuou: Ó melhor dos Pāṇḍavas, teus dois primos Śiśupāla e Dantavakra, filhos de tua tia materna, anteriormente foram associados do Senhor Viṣṇu, mas, como foram amaldiçoados pelos brāhmaṇas, saíram de Vaikuṇṭha para caírem neste mundo material.

Sloka 34:: Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal: Jaké mocné prokletí mohlo ovlivnit dokonce osvobozené viṣṇu-bhakty a kdo mohl proklít Pánovy společníky? Neochvějní oddaní Pána již nemohou poklesnout do tohoto hmotného světa. Tomu nemohu uvěřit.

VERSO 34:: Mahārāja Yudhiṣṭhira perguntou: Que tipo de grande maldição poderia ter afetado até mesmo viṣṇu-bhaktas liberados, e que categoria de pessoas poderia amaldiçoar até mesmo os associados do Senhor? É impossível que resolutos devotos do Senhor voltem a cair neste mundo material. Nisso eu não posso acreditar.

Sloka 35:: Těla obyvatel Vaikuṇṭhy jsou zcela duchovní; s hmotnými těly, smysly či životním vzduchem nemají nic společného. Proto prosím vysvětli, jak došlo k tomu, že společníci Osobnosti Božství byli prokleti a museli sestoupit v hmotných tělech jako obyčejní smrtelníci.

VERSO 35:: Os corpos dos habitantes de Vaikuṇṭha são inteiramente espirituais, não tendo qualquer conexão com o corpo, sentidos ou ar vital materiais. Portanto, por favor, explica como os associados da Personalidade de Deus foram amaldiçoados e receberam corpos materiais como pessoas comuns.

Sloka 36:: Velký světec Nārada pravil: Jednou, když čtyři synové Pána Brahmy—Sanaka, Sanandana, Sanātana a Sanat-kumāra — putovali po třech světech, shodou okolností dospěli na Viṣṇuloku.

VERSO 36:: O grande santo Nārada disse: Certa vez, quando os quatro filhos do senhor Brahmā, chamados Sanaka, Sanandana, Sanātana e Sanat-kumāra, vagavam pelos três mundos, chegaram por acaso a Viṣṇuloka.

Sloka 37:: Přestože byli tito čtyři velcí mudrci starší než ostatní synové Brahmy, jako je Marīci, vypadali jako malé děti ve věku pouhých pěti nebo šesti let a byli nazí. Když dva vrátní, Jaya a Vijaya, viděli, jak chtějí vstoupit na Vaikuṇṭhaloku, považovali je za obyčejné děti a zakázali jim to.

VERSO 37:: Embora esses quatro grandes sábios fossem mais velhos do que os outros filhos de Brahmā, tais como Marīci, eles pareciam criancinhas de apenas cinco ou seis anos de idade que andavam despidas. Quando Jaya e Vijaya os viram tentando entrar em Vaikuṇṭhaloka, esses dois porteiros, julgando-os crianças comuns, impediram sua entrada.

Sloka 38:: Když jim vrátní Jaya a Vijaya zahradili cestu, Sanandana a ostatní velcí mudrci je rozezleně prokleli: “Vy dva hloupí vrátní, rozrušují vás hmotné kvality vášně a nevědomosti, a nejste tedy způsobilí žít v útočišti u lotosových nohou Madhudviṣi, které jsou těmito kvalitami nedotčené. Bude lépe, když půjdete okamžitě do hmotného světa a narodíte se v rodině hříšných asurů.”

VERSO 38:: Com sua passagem obstruída pelos porteiros Jaya e Vijaya, Sanandana e os outros grandes sábios ficaram muito irados e os amaldiçoaram. “Seus dois porteiros tolos”, disseram eles. “Estando agitados pelas qualidades materiais de paixão e ignorância, sois incapazes de viver sob o refúgio dos pés de lótus de Madhudviṣa, que são livres desses modos. Seria melhor que fósseis imediatamente ao mundo material e nascêsseis em família de asuras pecaminosíssimos.”

Sloka 39:: Když Jaya a Vijaya padali do hmotného světa stiženi kletbou, mudrci k nim byli velice laskaví a oslovili je: “Ó vrátní, po třech zrozeních se budete moci vrátit do svého postavení na Vaikuṇṭě, neboť tehdy vyprší doba vašeho prokletí.”

VERSO 39:: Enquanto Jaya e Vijaya, tendo recebido essa maldição que os sábios lançaram sobre eles, caíam ao mundo material, ouviram as seguintes palavras serem proferidas pelos mesmos sábios, que eram muito bondosos com eles. “Ó porteiros, após três nascimentos, podereis retornar à vossa posição em Vaikuṇṭha, pois, nesse tempo, o prazo da maldição estará encerrado.”

Sloka 40:: Tito dva společníci Pána, Jaya a Vijaya, pak sestoupili do hmotného světa a narodili se jako dva synové Diti: starší Hiraṇyakaśipu a mladší Hiraṇyākṣa. Daityové a Dānavové (představitelé démonských druhů) je velice ctili.

VERSO 40:: Mais tarde, esses dois associados do Senhor – Jaya e Vijaya – desceram ao mundo material, nascendo como dois filhos de Diti, sendo Hiraṇyakaśipu o mais velho e Hiraṇyākṣa o mais novo. Eles eram muito respeitados pelos Daityas e Dānavas [espécies demoníacas].

Sloka 41:: Śrī Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, se zjevil v podobě Nṛsiṁhy a zabil Hiraṇyakaśipua. A v podobě Varāhy zabil Hiraṇyākṣu, který se Mu snažil bránit v záchraně planety Země, jež se zřítila do oceánu Garbhodaka.

VERSO 41:: Aparecendo como Nṛsiṁhadeva, a Suprema Personalidade de Deus, Śrī Hari, matou Hiraṇyakaśipu. Quando o Senhor resgatou o planeta Terra, que caíra no Oceano Garbhodaka, Hiraṇyākṣa tentou interpor-se a Ele, momento no qual o Senhor, como Varāha, matou Hiraṇyākṣa.

Sloka 42:: Hiraṇyakaśipu chtěl zabít svého syna Prahlāda, velkého oddaného Pána Viṣṇua, a proto ho nejrůznějšími způsoby mučil.

VERSO 42:: Desejando matar seu filho Prahlāda, que era um grande devoto do Senhor Viṣṇu, Hiraṇyakaśipu lhe infligiu vários tipos de tortura.

Sloka 43:: Pán, Nadduše všech živých bytostí, je rozvážný, klidný a na všechny pohlíží stejně. Jelikož byl velký oddaný Prahlāda pod ochranou Pánovy energie, Hiraṇyakaśipu ho nemohl zabít, přestože se o to všemožně snažil.

VERSO 43:: O Senhor, a Superalma de todas as entidades vivas, é sóbrio, pacífico e igual com todos. Uma vez que o grande devoto Prahlāda era protegido pela potência do Senhor, Hiraṇyakaśipu foi incapaz de matá-lo, apesar de tudo o que fez na esperança de lograr seu intento.

Sloka 44:: Poté se tito dva vrátní Pána Viṣṇua, Jaya a Vijaya, narodili jako Rāvaṇa a Kumbhakarṇa, jež zplodil Viśravā v lůně Keśinī. Všem lidem ve vesmíru působili nesmírné utrpení.

VERSO 44:: Depois disso, os mesmos Jaya e Vijaya, os dois porteiros do Senhor Viṣṇu, nasceram como Rāvaṇa e Kumbhakarṇa, os quais Viśravā gerou no ventre de Keśinī. Eles causaram problemas descomunais à toda a população do universo.

Sloka 45:: Nārada Muni pokračoval: Můj milý králi, Pán Rāmacandra se zjevil s posláním zabít Rāvaṇu a Kumbhakarṇu, jen aby zbavil Jayu a Vijayu bráhmanského prokletí. Vyprávění o činech Pána Rāmacandry si vyslechni od Mārkaṇḍeyi.

VERSO 45:: Nārada Muni prosseguiu: Meu querido rei, simplesmente para libertar Jaya e Vijaya da maldição lançada pelos brāhmaṇas, o Senhor Rāmacandra apareceu com o intento de matar Rāvaṇa e Kumbhakarṇa. Quanto às narrações das atividades do Senhor Rāmacandra, seria melhor que procurasses Mārkaṇḍeya para ouvi-lo recitá-las.

Sloka 46:: Ve svém třetím životě se titíž Jaya a Vijaya narodili v rodině kṣatriyů a byli tvými bratranci, syny tvé tety. Jelikož je Pán Kṛṣṇa zasáhl svým diskem, zničilo to všechny reakce za jejich hříchy. Nyní jsou zbaveni prokletí.

VERSO 46:: Em seu terceiro nascimento, os mesmos Jaya e Vijaya, como primos teus e filhos de tua tia, apareceram em uma família de kṣatriyas. Visto que o Senhor Kṛṣṇa os golpeou com Seu disco, todas as reações pecaminosas deles foram destruídas, e agora eles estão livres da maldição.

Sloka 47:: Tito dva společníci Pána Viṣṇua, Jaya a Vijaya, si po velmi dlouhou dobu udržovali nepřátelskou mentalitu. Jelikož tímto způsobem neustále mysleli na Kṛṣṇu, vrátili se domů, zpátky k Bohu, a získali znovu útočiště u Pána.

VERSO 47:: Esses dois associados do Senhor Viṣṇu – Jaya e Vijaya – mantiveram por muito tempo o seu sentimento de inimizade. Como viviam pensando em Kṛṣṇa dessa maneira, conseguiram reaver o refúgio do Senhor e regressaram ao lar, regressaram ao Supremo.

Sloka 48:: Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal: Ó Nārado Muni, můj pane, co vyvolalo takové nepřátelství mezi Hiraṇyakaśipuem a jeho milovaným synem Prahlādem Mahārājem? Jak se Prahlāda Mahārāja stal tak velkým oddaným Pána Kṛṣṇy? Vysvětli mi to, prosím.

VERSO 48:: Mahārāja Yudhiṣṭhira perguntou: Ó meu senhor, Nārada Muni, por que havia tanta inimizade entre Hiraṇyakaśipu e seu amado filho Prahlāda Mahārāja? Como Prahlāda Mahārāja se tornou tão grande devoto do Senhor Kṛṣṇa? Por favor, explica-me isso.