KAPITOLA PRVNÍ

CHAPTER ONE

Nejvyšší Pán je nestranný

The Supreme Lord Is Equal to Everyone

Śukadeva Gosvāmī v odpověď na otázku Mahārāje Parīkṣita sděluje své závěry ohledně toho, jak je možné, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, v zájmu nebeského krále Indry zabil démonské Daityi, přestože je Nadduší, přítelem a ochráncem každého. Śukadeva Gosvāmī svými výroky zcela vyvrací argumenty lidí, kteří obviňují Nejvyššího Pána z předpojatosti. Dokazuje, že protiklady, jako je nepřátelství a přátelství nebo připoutanost a odpoutanost, vyvstávají proto, že tělo podmíněné duše je nakažené třemi kvalitami přírody. Pro Nejvyšší Osobnost Božství však žádné takové protiklady neexistují. Dokonce ani věčný čas nemůže ovládat činnosti Pána — je to Pánův výtvor a je Mu podřízen. Nejvyšší Osobnost Božství zůstává vždy mimo vliv kvalit přírody, māyi, své vnější energie, která tvoří a ničí. Všichni démoni, které Nejvyšší Pán zabije, jsou díky tomu okamžitě osvobozeni.

In this chapter, in response to a question by Mahārāja Parīkṣit, Śukadeva Gosvāmī gives his conclusions concerning how the Supreme Personality of Godhead, although the Supersoul, friend and protector of everyone, killed the Daityas, the demons, for the sake of Indra, the King of heaven. In his statements, he totally refutes the arguments of people in general who accuse the Supreme Lord of partiality. Śukadeva Gosvāmī proves that because the body of the conditioned soul is infected by the three qualities of nature, dualities arise such as enmity and friendship, attachment and detachment. For the Supreme Personality of Godhead, however, there are no such dualities. Even eternal time cannot control the activities of the Lord. Eternal time is created by the Lord, and it acts under His control. The Supreme Personality of Godhead, therefore, is always transcendental to the influence of the modes of nature, māyā, the Lord’s external energy, which acts in creation and annihilation. Thus all the demons killed by the Supreme Lord attain salvation immediately.

Druhá otázka Mahārāje Parīkṣita se týká toho, jak mohl Śiśupāla poté, co ho Kṛṣṇa zabil, dosáhnout osvobození v podobě jednoty s Nejvyšším, když vůči Kṛṣṇovi od samého dětství projevoval nepřátelství a stále Ho urážel. Śukadeva Gosvāmī vysvětluje, že dva Pánovi společníci z Vaikuṇṭhy, kteří se jmenovali Jaya a Vijaya, se za své přestupky vůči nohám oddaných stali v Satya-yuze Hiraṇyakaśipuem a Hiraṇyākṣou, v další yuze, Tretā-yuze, Rāvaṇou a Kumbhakarṇou a na konci Dvāpara-yugy Śiśupālou a Dantavakrou. V důsledku svého plodonosného jednání Jaya a Vijaya přistoupili na to, že se stanou Pánovými nepřáteli, a když byli zabiti, dosáhli osvobození v podobě jednoty s Nejvyšším. Živé bytosti tedy obdrží osvobození i tehdy, když na Nejvyšší Osobnost Božství myslí se záští. Což potom teprve oddaní, kteří Pánovi neustále s láskou a vírou slouží?

The second question raised by Parīkṣit Mahārāja concerns how Śiśupāla, although inimical toward Kṛṣṇa from his very childhood and always blaspheming Kṛṣṇa, attained salvation in oneness when Kṛṣṇa killed him. Śukadeva Gosvāmī explains that because of their offenses at the feet of devotees, two attendants of the Lord in Vaikuṇṭha named Jaya and Vijaya became Hiraṇyakaśipu and Hiraṇyākṣa in Satya-yuga, Rāvaṇa and Kumbhakarṇa in the next yuga, Tretā-yuga, and Śiśupāla and Dantavakra at the end of Dvāpara-yuga. Because of their fruitive acts, Jaya and Vijaya agreed to become the Lord’s enemies, and when killed in that mentality, they attained salvation in oneness. Thus even if one thinks of the Supreme Personality of Godhead in envy, he attains salvation. What then is to be said of devotees who always engage in the Lord’s service with love and faith?

Sloka 1:: Král Parīkṣit se otázal: Můj milý brāhmaṇo, Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, který je příznivcem všech, je nestranný a každému nesmírně drahý. Jak to, že se tedy jako obyčejný člověk postavil na stranu Indry a zabil jeho nepřátele? Jak může ten, kdo přeje všem stejně, jedněm stranit a k jiným se chovat nepřátelsky?

Text 1:: King Parīkṣit inquired: My dear brāhmaṇa, the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu, being everyone’s well-wisher, is equal and extremely dear to everyone. How, then, did He become partial like a common man for the sake of Indra and thus kill Indra’s enemies? How can a person equal to everyone be partial to some and inimical toward others?

Sloka 2:: Sám Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je studnicí veškeré blaženosti. Jaký prospěch by tedy mohl mít ze stranění polobohům? Jaký zájem by tak mohl realizovat? Je transcendentální. Proč by se tedy měl bát asurů a jak by proti nim mohl být předpojatý?

Text 2:: Lord Viṣṇu Himself, the Supreme Personality of Godhead, is the reservoir of all pleasure. Therefore, what benefit would He derive from siding with the demigods? What interest would He fulfill in this way? Since the Lord is transcendental, why should He fear the asuras, and how could He be envious of them?

Sloka 3:: Ó požehnaný a učený brāhmaṇo! To, zda je Nārāyaṇa předpojatý či nestranný, ve mně vyvolává velkou pochybnost. Prosím rozptyl ji, dokaž, že Nārāyaṇa je vždy neutrální a přeje všem stejně.

Text 3:: O greatly fortunate and learned brāhmaṇa, whether Nārāyaṇa is partial or impartial has become a subject of great doubt. Kindly dispel my doubt with positive evidence that Nārāyaṇa is always neutral and equal to everyone.

Sloka 4-5:: Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, kladeš mi vynikající otázku. Rozhovory o činnostech Pána, které zahrnují i slávu Jeho oddaných, jsou oddaným nesmírně příjemné. Tato úžasná vyprávění vždy odstraňují utrpení materialistického způsobu života. Velcí mudrci, jako je Nārada, tedy stále hovoří na téma Śrīmad-Bhāgavatamu, jelikož to dává možnost naslouchat o Pánových neobyčejných činnostech a opěvovat je. S úctou se pokloním Śrīlovi Vyāsadevovi a poté začnu hovořit o jednání Pána Hariho.

Texts 4-5:: The great sage Śukadeva Gosvāmī said: My dear King, you have put before me an excellent question. Discourses concerning the activities of the Lord, in which the glories of His devotees are also found, are extremely pleasing to devotees. Such wonderful topics always counteract the miseries of the materialistic way of life. Therefore great sages like Nārada always speak upon Śrīmad-Bhāgavatam because it gives one the facility to hear and chant about the wonderful activities of the Lord. Let me offer my respectful obeisances unto Śrīla Vyāsadeva and then begin describing topics concerning the activities of Lord Hari.

Sloka 6:: Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je vždy transcendentální vůči hmotným vlastnostem, a proto je popisován slovem nirguṇa, “bez vlastností”. Jelikož je nezrozený, nemá hmotné tělo, které podléhá připoutanosti a nenávisti. Přestože je trvale nad hmotnou existencí, prostřednictvím své duchovní energie se zjevil a jednal jako obyčejná lidská bytost. V této roli přijímal různé povinnosti a závazky a zdánlivě se tak choval jako podmíněná duše.

Text 6:: The Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu, is always transcendental to material qualities, and therefore He is called nirguṇa, or without qualities. Because He is unborn, He does not have a material body to be subjected to attachment and hatred. Although the Lord is always above material existence, through His spiritual potency He appeared and acted like an ordinary human being, accepting duties and obligations, apparently like a conditioned soul.

Sloka 7:: Můj milý králi Parīkṣite, hmotné kvality (sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa) patří k hmotnému světu a Nejvyšší Osobnosti Božství se nemohou ani dotknout. Tyto tři guṇy nemohou růst či ubývat zároveň.

Text 7:: My dear King Parīkṣit, the material qualities — sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa — all belong to the material world and do not even touch the Supreme Personality of Godhead. These three guṇas cannot act by increasing or decreasing simultaneously.

Sloka 8:: Když převládá kvalita dobra, daří se s její pomocí mudrcům a polobohům, kteří jsou díky Nejvyššímu Pánu touto kvalitou obdařeni a prostoupeni. Když převládá kvalita vášně, prospívá to démonům, a převaha kvality nevědomosti znamená, že se daří Yakṣům a Rākṣasům. Nejvyšší Osobnost Božství sídlí v srdci každého a podporuje reakce sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy.

Text 8:: When the quality of goodness is prominent, the sages and demigods flourish with the help of that quality, with which they are infused and surcharged by the Supreme Lord. Similarly, when the mode of passion is prominent the demons flourish, and when ignorance is prominent the Yakṣas and Rākṣasas flourish. The Supreme Personality of Godhead is present in everyone’s heart, fostering the reactions of sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa.

Sloka 9:: Všeprostupující Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdci každé živé bytosti a zkušený myslitel může do větší nebo menší míry vnímat Jeho přítomnost. Tak jako lze porozumět, kolik ohně je ve dřevě, vody ve džbánu či nebe v nádobě, lze také poznat, zda je živá bytost démon či polobůh, podle toho, s jakou jedná oddaností. Přemýšlivý člověk pozná, nakolik jsou ostatní obdařeni přízní Nejvyššího Pána, pozorováním jejich činů.

Text 9:: The all-pervading Personality of Godhead exists within the heart of every living being, and an expert thinker can perceive how He is present there to a large or small extent. Just as one can understand the supply of fire in wood, the water in a waterpot, or the sky within a pot, one can understand whether a living entity is a demon or a demigod by understanding that living entity’s devotional performances. A thoughtful man can understand how much a person is favored by the Supreme Lord by seeing his actions.

Sloka 10:: Když Nejvyšší Osobnost Božství vytváří různé druhy těl a dává tak každé živé bytosti příslušné tělo podle jejího charakteru a plodonosných činností, oživuje všechny kvality hmotné přírody: sattva-guṇu, rajo-guṇu a tamo-guṇu. Poté v podobě Nadduše vstupuje do každého těla a řídí stvoření, udržování a zničení — sattva-guṇu používá k udržování, rajo-guṇu k tvoření a tamo-guṇu k ničení.

Text 10:: When the Supreme Personality of Godhead creates different types of bodies, offering a particular body to each living entity according to his character and fruitive actions, the Lord revives all the qualities of material nature — sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa. Then, as the Supersoul, He enters each body and influences the qualities of creation, maintenance and annihilation, using sattva-guṇa for maintenance, rajo-guṇa for creation and tamo-guṇa for annihilation.

Sloka 11:: Ó mocný králi! Nejvyšší Pán, vládce hmotné a duchovní energie, který je stvořitelem celého vesmíru, vytváří časový faktor a umožňuje tak hmotné energii a živé bytosti jednat v rámci času. Pán, Osobnost Božství, tedy není času ani hmotné energii nikdy podroben.

Text 11:: O great King, the Supreme Personality of Godhead, the controller of the material and spiritual energies, who is certainly the creator of the entire cosmos, creates the time factor to allow the material energy and the living entity to act within the limits of time. Thus the Supreme Personality is never under the time factor nor under the material energy.

Sloka 12:: Ó králi, tento časový faktor je příznivý pro sattva-guṇu. I když je tedy Nejvyšší Pán vládcem, podporuje polobohy, kteří jsou převážně na úrovni sattva-guṇy. Démoni, kteří jsou ovlivněni tamo-guṇou, jsou potom zničeni. Nejvyšší Pán vede časový faktor k tomu, aby jednal různými způsoby, ale sám není nikdy předpojatý. Jeho činnosti jsou naopak slavné, a proto je známý pod jménem Uruśravā.

Text 12:: O King, this time factor enhances the sattva-guṇa. Thus although the Supreme Lord is the controller, He favors the demigods, who are mostly situated in sattva-guṇa. Then the demons, who are influenced by tamo-guṇa, are annihilated. The Supreme Lord induces the time factor to act in different ways, but He is never partial. Rather, His activities are glorious, and therefore He is called Uruśravā.

Sloka 13:: Vznešený králi, když Mahārāja Yudhiṣṭhira před nějakým časem pořádal oběť Rājasūya, velký mudrc Nārada v odpověď na jeho dotaz přednesl historická fakta, která ukazují, jak je Nejvyšší Pán vždy nestranný; dokonce i když zabíjí démony. V této souvislosti uvedl barvitý příklad.

Text 13:: Formerly, O King, when Mahārāja Yudhiṣṭhira was performing the Rājasūya sacrifice, the great sage Nārada, responding to his inquiry, recited historical facts showing how the Supreme Personality of Godhead is always impartial, even when killing demons. In this regard he gave a vivid example.

Sloka 14-15:: Ó králi! Mahārāja Yudhiṣṭhira, syn Mahārāje Pāṇḍua, na oběti Rājasūya na vlastní oči viděl, jak Śiśupāla splynul s tělem Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy. Ohromeně se proto otázal Nārady Muniho, který tam seděl, jaký to mělo důvod. Jeho dotaz slyšeli i všichni přítomní mudrci.

Texts 14-15:: O King, at the Rājasūya sacrifice, Mahārāja Yudhiṣṭhira, the son of Mahārāja Pāṇḍu, personally saw Śiśupāla merge into the body of the Supreme Lord, Kṛṣṇa. Therefore, struck with wonder, he inquired about the reason for this from the great sage Nārada, who was seated there. While he inquired, all the sages present also heard him ask his question.

Sloka 16:: Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal: Jak je úžasné, že démon Śiśupāla i přes svou nesmírnou zášť splynul s tělem Nejvyšší Osobnosti Božství! Tohoto sāyujya-mukti nemohou dosáhnout ani velcí transcendentalisté! Jak se to tedy podařilo Pánovu nepříteli?

Text 16:: Mahārāja Yudhiṣṭhira inquired: It is very wonderful that the demon Śiśupāla merged into the body of the Supreme Personality of Godhead even though extremely envious. This sāyujya-mukti is impossible to attain even for great transcendentalists. How then did the enemy of the Lord attain it?

Sloka 17:: Ó velký mudrci, všichni si dychtivě přejeme znát příčinu této Pánovy milosti. Slyšel jsem, že král jménem Vena kdysi urážel Nejvyšší Osobnost Božství a že ho za to brāhmaṇové přinutili jít do pekla. Totéž si zasloužil i Śiśupāla. Jak je tedy možné, že splynul s Pánem?

Text 17:: O great sage, we are all eager to know the cause for this mercy of the Lord. I have heard that formerly a king named Vena blasphemed the Supreme Personality of Godhead and that all the brāhmaṇas consequently obliged him to go to hell. Śiśupāla should also have been sent to hell. How then did he merge into the Lord’s existence?

Sloka 18:: Śiśupāla, hříšný syn Damaghoṣi, začal urážet Pána již v raném dětství, kdy ještě ani neuměl zřetelně mluvit, a nesnášel Śrī Kṛṣṇu až do své smrti. V tom ho následoval i jeho bratr Dantavakra.

Text 18:: From the very beginning of his childhood, when he could not even speak properly, Śiśupāla, the most sinful son of Damaghoṣa, began blaspheming the Lord, and he continued to be envious of Śrī Kṛṣṇa until death. Similarly, his brother Dantavakra continued the same habits.

Sloka 19:: Přestože tito dva muži, Śiśupāla a Dantavakra, opakovaně uráželi Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua (Kṛṣṇu), Nejvyšší Brahman, byli zcela zdraví. Jejich jazyky nenapadla bílá lepra a nevstoupili ani do nejtemnějších oblastí pekelné existence. To nás opravdu překvapuje.

Text 19:: Although these two men — Śiśupāla and Dantavakra — repeatedly blasphemed the Supreme Personality of Godhead, Lord Viṣṇu [Kṛṣṇa], the Supreme Brahman, they were quite healthy. Indeed, their tongues were not attacked by white leprosy, nor did they enter the darkest region of hellish life. We are certainly most surprised by this.

Sloka 20:: Jak je možné, že Śiśupāla a Dantavakra v přítomnosti mnoha vznešených osobností snadno vstoupili do těla Kṛṣṇy, jehož bytí je tak obtížné dosáhnout?

Text 20:: How was it possible for Śiśupāla and Dantavakra, in the presence of many exalted persons, to enter very easily into the body of Kṛṣṇa, whose nature is difficult to attain?

Sloka 21:: To je nepochybně úžasné. Má inteligence je nyní rozrušená jako plamen svíčky ve větru. Ó Nārado Muni, ty víš vše. Prozraď mi prosím příčinu této podivuhodné události.

Text 21:: This matter is undoubtedly very wonderful. Indeed, my intelligence has become disturbed, just as the flame of a candle is disturbed by a blowing wind. O Nārada Muni, you know everything. Kindly let me know the cause of this wonderful event.

Sloka 22:: Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když mocný duchovní učitel Nārada Muni, který věděl vše, vyslechl žádost přednesenou Mahārājem Yudhiṣṭhirem, byl velmi potěšen. V přítomnosti všech účastníků yajñi pak odpověděl.

Text 22:: Śrī Śukadeva Gosvāmī said: After hearing the request of Mahārāja Yudhiṣṭhira, Nārada Muni, the most powerful spiritual master, who knew everything, was very pleased. Thus he replied in the presence of everyone taking part in the yajña.

Sloka 23:: Velký mudrc Śrī Nāradajī řekl: Ó králi, podmíněná duše pociťuje pomluvy a chválu či kárání a úctu kvůli své nevědomosti. Pán naplánoval její tělo tak, aby působením vnější energie v hmotném světě zakoušelo utrpení.

Text 23:: The great sage Śrī Nāradajī said: O King, blasphemy and praise, chastisement and respect, are experienced because of ignorance. The body of the conditioned soul is planned by the Lord for suffering in the material world through the agency of the external energy.

Sloka 24:: Můj milý králi, podmíněná duše s tělesným pojetím života považuje tělo za své vlastní já a vše, co má k tělu nějaký vztah, pokládá za své. Následkem této mylné představy podléhá protikladům, jako je chvála a trest.

Text 24:: My dear King, the conditioned soul, being in the bodily conception of life, considers his body to be his self and considers everything in relationship with the body to be his. Because he has this wrong conception of life, he is subjected to dualities like praise and chastisement.

Sloka 25:: Vinou tělesného pojetí života si podmíněná duše myslí, že se zničením těla je zničena i živá bytost. Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je svrchovaný vládce, Nadduše všech živých bytostí. Jelikož nemá hmotné tělo, je mu cizí i falešné pojetí “já a moje”. Je proto chybou si myslet, že pociťuje radost či bolest, když Ho někdo uráží nebo Mu přednáší modlitby. To u Pána nepřipadá v úvahu. Nemá proto nepřátele ani přátele. Když trestá démony, je to pro jejich dobro, a když přijímá modlitby oddaných, je to také pro jejich dobro. Modlitby ani urážky Ho neovlivňují.

Text 25:: Because of the bodily conception of life, the conditioned soul thinks that when the body is annihilated the living being is annihilated. Lord Viṣṇu, the Supreme Personality of Godhead, is the supreme controller, the Supersoul of all living entities. Because He has no material body, He has no false conception of “I and mine.” It is therefore incorrect to think that He feels pleasure or pain when blasphemed or offered prayers. This is impossible for Him. Thus He has no enemy and no friend. When He chastises the demons it is for their good, and when He accepts the prayers of the devotees it is for their good. He is affected neither by prayers nor by blasphemy.

Sloka 26:: Pokud podmíněná duše soustředí svou mysl na Pána prostřednictvím nepřátelství nebo oddané služby, strachu, zalíbení či chtivé touhy—všemi těmito způsoby nebo kterýmkoliv z nich — výsledek je tentýž, neboť Pána díky Jeho blaženému postavení nikdy neovlivňuje nepřátelství či přátelství.

Text 26:: Therefore by enmity or by devotional service, by fear, by affection or by lusty desire — by all of these or any one of them — if a conditioned soul somehow or other concentrates his mind upon the Lord, the result is the same, for the Lord, because of His blissful position, is never affected by enmity or friendship.

Sloka 27:: Nārada Muni pokračoval: Oddanou službou nelze dosáhnout tak intenzívního zaujetí mysli Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, jako nepřátelstvím vůči Němu. To je můj názor.

Text 27:: Nārada Muni continued: By devotional service one cannot achieve such intense absorption in thought of the Supreme Personality of Godhead as one can through enmity toward Him. That is my opinion.

Sloka 28-29:: Červ uvězněný vosou v díře ve zdi na vosu neustále se strachem a nepřátelstvím myslí a později se právě kvůli tomuto vzpomínání stane vosou. Podobně když podmíněné duše tak či onak myslí na Kṛṣṇu, jenž je sac-cid-ānanda-vigraha, oprostí se od svých hříchů. Díky neustálému myšlení na Něho tak získají znovu svá duchovní těla, ať už na Něho myslí jako na svého Pána hodného uctívání nebo jako na nepřítele.

Texts 28-29:: A grassworm confined in a hole of a wall by a bee always thinks of the bee in fear and enmity and later becomes a bee simply because of such remembrance. Similarly, if the conditioned souls somehow or other think of Kṛṣṇa, who is sac-cid-ānanda-vigraha, they will become free from their sins. Whether thinking of Him as their worshipable Lord or an enemy, because of constantly thinking of Him they will regain their spiritual bodies.

Sloka 30:: Mnozí dosáhli osvobození jednoduše tím, že velmi pozorně mysleli na Kṛṣṇu a zanechali hříšných činností. Tuto pozornost mohou vyvolávat chtivé touhy, nepřátelské pocity, strach, zalíbení nebo oddaná služba. Nyní vyložím, jak živá bytost pouhým soustředěním mysli na Kṛṣṇu získá Kṛṣṇovu milost.

Text 30:: Many, many persons have attained liberation simply by thinking of Kṛṣṇa with great attention and giving up sinful activities. This great attention may be due to lusty desires, inimical feelings, fear, affection or devotional service. I shall now explain how one receives Kṛṣṇa’s mercy simply by concentrating one’s mind upon Him.

Sloka 31:: Můj milý králi, gopī získaly milost Kṛṣṇy díky svým chtivým touhám, Kaṁsa díky strachu, Śiśupāla a další králové díky zášti, Yaduovci jako výsledek svého rodinného vztahu s Kṛṣṇou, vy, Pāṇḍuovci, díky svému velkému zalíbení v Kṛṣṇovi a my, prostí oddaní, díky své oddané službě.

Text 31:: My dear King Yudhiṣṭhira, the gopīs by their lusty desires, Kaṁsa by his fear, Śiśupāla and other kings by envy, the Yadus by their familial relationship with Kṛṣṇa, you Pāṇḍavas by your great affection for Kṛṣṇa, and we, the general devotees, by our devotional service, have obtained the mercy of Kṛṣṇa.

Sloka 32:: Je nutné tak či onak velmi opravdově myslet na podobu Kṛṣṇy. Pak se lze pomocí jednoho z pěti výše uvedených procesů vrátit domů, zpátky k Bohu. Ateisté, jako král Vena, kteří nedokáží upřít mysl na Kṛṣṇovu podobu ani jedním z těchto pěti způsobů, však osvobození dosáhnout nemohou. Proto je třeba nějak myslet na Kṛṣṇu; přátelsky či nepřátelsky.

Text 32:: Somehow or other, one must consider the form of Kṛṣṇa very seriously. Then, by one of the five different processes mentioned above, one can return home, back to Godhead. Atheists like King Vena, however, being unable to think of Kṛṣṇa’s form in any of these five ways, cannot attain salvation. Therefore, one must somehow think of Kṛṣṇa, whether in a friendly way or inimically.

Sloka 33:: Nārada Muni pokračoval: Ó nejlepší z Pāṇḍuovců! Vaši dva bratranci Śiśupāla a Dantavakra, synové sestry tvé matky, byli dříve společníky Pána Viṣṇua, ale kvůli kletbě brāhmaṇů poklesli z Vaikuṇṭhy do tohoto hmotného světa.

Text 33:: Nārada Muni continued: O best of the Pāṇḍavas, your two cousins Śiśupāla and Dantavakra, the sons of your maternal aunt, were formerly associates of Lord Viṣṇu, but because they were cursed by brāhmaṇas, they fell from Vaikuṇṭha to this material world.

Sloka 34:: Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal: Jaké mocné prokletí mohlo ovlivnit dokonce osvobozené viṣṇu-bhakty a kdo mohl proklít Pánovy společníky? Neochvějní oddaní Pána již nemohou poklesnout do tohoto hmotného světa. Tomu nemohu uvěřit.

Text 34:: Mahārāja Yudhiṣṭhira inquired: What kind of great curse could affect even liberated viṣṇu-bhaktas, and what sort of person could curse even the Lord’s associates? For unflinching devotees of the Lord to fall again to this material world is impossible. I cannot believe this.

Sloka 35:: Těla obyvatel Vaikuṇṭhy jsou zcela duchovní; s hmotnými těly, smysly či životním vzduchem nemají nic společného. Proto prosím vysvětli, jak došlo k tomu, že společníci Osobnosti Božství byli prokleti a museli sestoupit v hmotných tělech jako obyčejní smrtelníci.

Text 35:: The bodies of the inhabitants of Vaikuṇṭha are completely spiritual, having nothing to do with the material body, senses or life air. Therefore, kindly explain how associates of the Personality of Godhead were cursed to descend in material bodies like ordinary persons.

Sloka 36:: Velký světec Nārada pravil: Jednou, když čtyři synové Pána Brahmy—Sanaka, Sanandana, Sanātana a Sanat-kumāra — putovali po třech světech, shodou okolností dospěli na Viṣṇuloku.

Text 36:: The great saint Nārada said: Once upon a time when the four sons of Lord Brahmā named Sanaka, Sanandana, Sanātana and Sanat-kumāra were wandering throughout the three worlds, they came by chance to Viṣṇuloka.

Sloka 37:: Přestože byli tito čtyři velcí mudrci starší než ostatní synové Brahmy, jako je Marīci, vypadali jako malé děti ve věku pouhých pěti nebo šesti let a byli nazí. Když dva vrátní, Jaya a Vijaya, viděli, jak chtějí vstoupit na Vaikuṇṭhaloku, považovali je za obyčejné děti a zakázali jim to.

Text 37:: Although these four great sages were older than Brahmā’s other sons like Marīci, they appeared like small naked children only five or six years old. When Jaya and Vijaya saw them trying to enter Vaikuṇṭhaloka, these two gatekeepers, thinking them ordinary children, forbade them to enter.

Sloka 38:: Když jim vrátní Jaya a Vijaya zahradili cestu, Sanandana a ostatní velcí mudrci je rozezleně prokleli: “Vy dva hloupí vrátní, rozrušují vás hmotné kvality vášně a nevědomosti, a nejste tedy způsobilí žít v útočišti u lotosových nohou Madhudviṣi, které jsou těmito kvalitami nedotčené. Bude lépe, když půjdete okamžitě do hmotného světa a narodíte se v rodině hříšných asurů.”

Text 38:: Thus checked by the doorkeepers Jaya and Vijaya, Sanandana and the other great sages very angrily cursed them. “You two foolish doorkeepers,” they said. “Being agitated by the material qualities of passion and ignorance, you are unfit to live at the shelter of Madhudviṣa’s lotus feet, which are free from such modes. It would be better for you to go immediately to the material world and take your birth in a family of most sinful asuras.”

Sloka 39:: Když Jaya a Vijaya padali do hmotného světa stiženi kletbou, mudrci k nim byli velice laskaví a oslovili je: “Ó vrátní, po třech zrozeních se budete moci vrátit do svého postavení na Vaikuṇṭě, neboť tehdy vyprší doba vašeho prokletí.”

Text 39:: While Jaya and Vijaya, thus cursed by the sages, were falling to the material world, they were addressed as follows by the same sages, who were very kind to them. “O doorkeepers, after three births you will be able to return to your positions in Vaikuṇṭha, for then the duration of the curse will have ended.”

Sloka 40:: Tito dva společníci Pána, Jaya a Vijaya, pak sestoupili do hmotného světa a narodili se jako dva synové Diti: starší Hiraṇyakaśipu a mladší Hiraṇyākṣa. Daityové a Dānavové (představitelé démonských druhů) je velice ctili.

Text 40:: These two associates of the Lord — Jaya and Vijaya — later descended to the material world, taking birth as the two sons of Diti, Hiraṇyakaśipu being the elder and Hiraṇyākṣa the younger. They were very much respected by the Daityas and Dānavas [demoniac species].

Sloka 41:: Śrī Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, se zjevil v podobě Nṛsiṁhy a zabil Hiraṇyakaśipua. A v podobě Varāhy zabil Hiraṇyākṣu, který se Mu snažil bránit v záchraně planety Země, jež se zřítila do oceánu Garbhodaka.

Text 41:: Appearing as Nṛsiṁhadeva, the Supreme Personality of Godhead, Śrī Hari, killed Hiraṇyakaśipu. When the Lord delivered the planet earth, which had fallen in the Garbhodaka Ocean, Hiraṇyākṣa tried to hinder Him, and then the Lord, as Varāha, killed Hiraṇyākṣa.

Sloka 42:: Hiraṇyakaśipu chtěl zabít svého syna Prahlāda, velkého oddaného Pána Viṣṇua, a proto ho nejrůznějšími způsoby mučil.

Text 42:: Desiring to kill his son Prahlāda, who was a great devotee of Lord Viṣṇu, Hiraṇyakaśipu tortured him in many ways.

Sloka 43:: Pán, Nadduše všech živých bytostí, je rozvážný, klidný a na všechny pohlíží stejně. Jelikož byl velký oddaný Prahlāda pod ochranou Pánovy energie, Hiraṇyakaśipu ho nemohl zabít, přestože se o to všemožně snažil.

Text 43:: The Lord, the Supersoul of all living entities, is sober, peaceful and equal to everyone. Since the great devotee Prahlāda was protected by the Lord’s potency, Hiraṇyakaśipu was unable to kill him, in spite of endeavoring to do so in various ways.

Sloka 44:: Poté se tito dva vrátní Pána Viṣṇua, Jaya a Vijaya, narodili jako Rāvaṇa a Kumbhakarṇa, jež zplodil Viśravā v lůně Keśinī. Všem lidem ve vesmíru působili nesmírné utrpení.

Text 44:: Thereafter the same Jaya and Vijaya, the two doorkeepers of Lord Viṣṇu, took birth as Rāvaṇa and Kumbhakarṇa, begotten by Viśravā in the womb of Keśinī. They were extremely troublesome to all the people of the universe.

Sloka 45:: Nārada Muni pokračoval: Můj milý králi, Pán Rāmacandra se zjevil s posláním zabít Rāvaṇu a Kumbhakarṇu, jen aby zbavil Jayu a Vijayu bráhmanského prokletí. Vyprávění o činech Pána Rāmacandry si vyslechni od Mārkaṇḍeyi.

Text 45:: Nārada Muni continued: My dear King, just to relieve Jaya and Vijaya of the brāhmaṇas’ curse, Lord Rāmacandra appeared in order to kill Rāvaṇa and Kumbhakarṇa. It will be better for you to hear narrations about Lord Rāmacandra’s activities from Mārkaṇḍeya.

Sloka 46:: Ve svém třetím životě se titíž Jaya a Vijaya narodili v rodině kṣatriyů a byli tvými bratranci, syny tvé tety. Jelikož je Pán Kṛṣṇa zasáhl svým diskem, zničilo to všechny reakce za jejich hříchy. Nyní jsou zbaveni prokletí.

Text 46:: In their third birth, the same Jaya and Vijaya appeared in a family of kṣatriyas as your cousins, the sons of your aunt. Because Lord Kṛṣṇa has struck them with His disc, all their sinful reactions have been destroyed, and now they are free from the curse.

Sloka 47:: Tito dva společníci Pána Viṣṇua, Jaya a Vijaya, si po velmi dlouhou dobu udržovali nepřátelskou mentalitu. Jelikož tímto způsobem neustále mysleli na Kṛṣṇu, vrátili se domů, zpátky k Bohu, a získali znovu útočiště u Pána.

Text 47:: These two associates of Lord Viṣṇu — Jaya and Vijaya — maintained a feeling of enmity for a very long time. Because of always thinking of Kṛṣṇa in this way, they regained the shelter of the Lord, having returned home, back to Godhead.

Sloka 48:: Mahārāja Yudhiṣṭhira se otázal: Ó Nārado Muni, můj pane, co vyvolalo takové nepřátelství mezi Hiraṇyakaśipuem a jeho milovaným synem Prahlādem Mahārājem? Jak se Prahlāda Mahārāja stal tak velkým oddaným Pána Kṛṣṇy? Vysvětli mi to, prosím.

Text 48:: Mahārāja Yudhiṣṭhira inquired: O my lord, Nārada Muni, why was there such enmity between Hiraṇyakaśipu and his beloved son Prahlāda Mahārāja? How did Prahlāda Mahārāja become such a great devotee of Lord Kṛṣṇa? Kindly explain this to me.