Skip to main content

VERSO 25

Sloka 25

Texto

Verš

yan-nibaddho ’bhimāno ’yaṁ
tad-vadhāt prāṇināṁ vadhaḥ
tathā na yasya kaivalyād
abhimāno ’khilātmanaḥ
parasya dama-kartur hi
hiṁsā kenāsya kalpyate
yan-nibaddho ’bhimāno ’yaṁ
tad-vadhāt prāṇināṁ vadhaḥ
tathā na yasya kaivalyād
abhimāno ’khilātmanaḥ
parasya dama-kartur hi
hiṁsā kenāsya kalpyate

Sinônimos

Synonyma

yat — à qual; nibaddhaḥ — preso; abhimānaḥ — falsa concepção; ayam — esta; tat — deste (corpo); vadhāt — da aniquilação; prāṇinām — dos seres vivos; vadhaḥ — aniquilação; tathā — de modo semelhante; na — não; yasya — de quem; kaivalyāt — por ser absoluto, único e inigualável; abhimānaḥ — falsa concepção; akhila-ātmanaḥ — da Superalma de todas as entidades vivas; parasya — a Suprema Personalidade de Deus; dama-kartuḥ — o controlador supremo; hi — decerto; hiṁsā — dano; kena — como; asya — Seu; kalpyate — é realizado.

yat — ve kterém; nibaddhaḥ — poutaná; abhimānaḥ — falešné pojetí; ayam — toto; tat — toho (těla); vadhāt — ze zničení; prāṇinām — živých bytostí; vadhaḥ — zničení; tathā — podobně; na — ne; yasya — koho; kaivalyāt — jelikož je absolutní, jeden jediný; abhimānaḥ — falešné pojetí; akhila-ātmanaḥ — Nadduše všech živých bytostí; parasya — Nejvyšší Osobnost Božství; dama-kartuḥ — svrchovaný vládce; hi — zajisté; hiṁsā — ublížení; kena — jak; asya — Jeho; kalpyate — je vykonané.

Tradução

Překlad

Devido ao conceito de vida corpórea, a alma condicionada pensa que, quando o corpo é aniquilado, o ser vivo é aniquilado. O Senhor Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus, é o controlador supremo, a Superalma de todas as entidades vivas. Visto que Ele não tem um corpo material, Ele não tem o falso conceito de “eu e meu”. Portanto, é incorreto pensar que Ele sente prazer ou dor quando alguém O blasfema ou Lhe oferece orações. Isso não se aplica a Ele. Assim, Ele não tem inimigo nem amigo. Quando castiga os demônios, é para o bem deles, e, quando aceita as orações dos devotos, é para o bem deles. Ele não é afetado nem pelas orações, nem pelas blasfêmias.

Vinou tělesného pojetí života si podmíněná duše myslí, že se zničením těla je zničena i živá bytost. Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je svrchovaný vládce, Nadduše všech živých bytostí. Jelikož nemá hmotné tělo, je mu cizí i falešné pojetí “já a moje”. Je proto chybou si myslet, že pociťuje radost či bolest, když Ho někdo uráží nebo Mu přednáší modlitby. To u Pána nepřipadá v úvahu. Nemá proto nepřátele ani přátele. Když trestá démony, je to pro jejich dobro, a když přijímá modlitby oddaných, je to také pro jejich dobro. Modlitby ani urážky Ho neovlivňují.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Por estarem encobertas por corpos materiais, as almas condicionadas, incluindo até mesmo grandes estudiosos eruditos e professores aparentemente instruídos, pensam que, logo que o corpo termina, tudo está acabado. Isso se deve ao seu conceito de vida corpórea. Kṛṣṇa não tem tal conceito corpóreo, tampouco Seu corpo é diferente do Seu eu. Portanto, uma vez que Kṛṣṇa não tem conceito de vida material, como Ele poderia ser afetado pelas orações ou ofensas materiais? O corpo de Kṛṣṇa é aqui descrito como kaivalya, igual a Ele mesmo. Já que todos têm um conceito corpóreo e material acerca da vida, se Kṛṣṇa tivesse tal conceito, qual seria a diferença entre Kṛṣṇa e a alma condicionada? As instruções de Kṛṣṇa contidas na Bhagavad-gītā são aceitas como definitivas porque Ele não possui um corpo material. Tão logo alguém possua um corpo material, fica às voltas com quatro defeitos, mas, uma vez que Kṛṣṇa não tem um corpo material, Ele não possui defeitos. Ele é sempre espiritualmente consciente e bem-aventurado. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ: Sua forma é conhecimento eterno e bem-aventurado. Sac-cid-ānanda-vigrahaḥ, ānanda-cinmaya-rasa e kaivalya são a mesma coisa.

Podmíněné duše jsou pokryté hmotnými těly. Všechny, včetně velkých učenců a profesorů s pochybeným vzděláním, si proto vlivem tělesného pojetí života myslí, že když je s tělem konec, je konec se vším. Kṛṣṇa tomuto tělesnému pojetí nepodléhá a Jeho tělo se také neliší od Jeho vlastního Já. Jak by Ho tedy mohly ovlivňovat hmotné modlitby a nařčení? O těle Kṛṣṇy je zde řečeno, že je kaivalya, neliší se od Něho samotného. Hmotnému pojetí života podléhá každý, a kdyby mu podléhal i Kṛṣṇa, jaký by byl rozdíl mezi Ním a podmíněnou duší? Kṛṣṇovy pokyny uvedené v Bhagavad-gītě jsou uznávány za rozhodující, protože Kṛṣṇa nemá hmotné tělo. Ten, kdo je uvězněn v hmotném těle, má čtyři nedostatky, ale jelikož Kṛṣṇa hmotné tělo nemá, nemá ani žádné nedostatky. Jeho duchovní vědomí a blaženost jsou trvalé. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ — Jeho podobu tvoří věčné, blažené poznání. Sac-cid-ānanda-vigrahaḥ, ānanda-cinmaya-rasa a kaivalya vyjadřují jedno a totéž.

Kṛṣṇa pode expandir-Se como o Paramātmā no âmago do coração de todos. Na Bhagavad-gītā (13.3), confirma-se isso, kṣetrajñaṁ cāpi māṁ viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata: o Senhor é o Paramātmā – o ātmā ou a Superalma de todas as almas individuais. Portanto, é fácil concluir que Ele não tem concepções corpóreas defeituosas. Embora situado no corpo de todos, Ele não tem conceito de vida corpórea. Ele sempre está livre desses conceitos e, assim, não pode ser afetado por nada que tenha relação com o corpo material da jīva.

Kṛṣṇa se může expandovat v podobě Paramātmy do srdce každého. Bhagavad-gītā (13.3) to dokládá slovy kṣetrajñaṁ cāpi māṁ viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata: Pán je Paramātmā — ātmā neboli Nadduše všech individuálních duší. To vede k přirozenému závěru, že Ho žádná nedokonalá, tělesná pojetí neovlivňují, i když sídlí v těle všech bytostí. Nic, co se týká hmotného těla jīvy, Ho nemůže ovlivnit.

Na Bhagavad-gītā (16.19), Kṛṣṇa diz:

V Bhagavad-gītě (16.19) Kṛṣṇa říká:

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu

“Aqueles que, invejosos e malévolos, são os mais baixos entre os homens, Eu os atiro no oceano da existência material, em várias espécies de vida demoníaca.” Entretanto, sempre que o Senhor pune pessoas lhes dando corpos de demônios, essa punição visa ao bem da alma condicionada. A alma condicionada, invejando a Suprema Personalidade de Deus, pode acusá-lO, dizendo: “Kṛṣṇa é mau, Kṛṣṇa é um ladrão” e assim por diante, mas Kṛṣṇa, sendo bondoso com todas as entidades vivas, desconsidera essas acusações. Ao contrário, Ele leva em conta o fato de a alma condicionada estar tão repetidamente cantando “Kṛṣṇa, Kṛṣṇa”. Às vezes, Ele pune esses demônios dando-lhes uma vida em espécies inferiores, mas depois, quando eles param de acusá-lO, são liberados na vida seguinte devido ao canto constante do nome de Kṛṣṇa. Blasfemar o Senhor Supremo ou o Seu devoto não é nada benéfico para a alma condicionada, mas Kṛṣṇa, sendo muito bondoso, concede à alma condicionada uma vida em que é punida por causa dessas atividades pecaminosas e, depois, leva-a de volta ao lar, de volta ao Supremo. O vívido exemplo disso é Vṛtrāsura, que anteriormente fora Citraketu Mahārāja, um grande devoto. Porque zombou do senhor Śiva, o principal de todos os devotos, ele teve que assumir o corpo do demônio Vṛtra, mas, posteriormente, foi levado de volta ao Supremo. Assim, quando Kṛṣṇa pune um demônio ou uma alma condicionada, Ele extingue nessa alma o hábito de blasfemá-lO e, quando a alma se torna completamente pura, o Senhor a leva de volta ao Supremo.

“Záštiplné a zlomyslné, nejnižší z lidí, věčně vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů.” Každé Pánovo potrestání démonských osob ovšem sleduje dobro podmíněné duše. Podmíněná duše, která Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, závidí, Ho může obviňovat a říkat: “Kṛṣṇa je darebák, Kṛṣṇa je zloděj,” a tak dále, ale Kṛṣṇa je laskavý ke všem živým bytostem a nebere taková nařčení v úvahu. Spíše si všímá toho, že podmíněná duše tolikrát vyslovuje “Kṛṣṇa, Kṛṣṇa”. Někdy tyto démony potrestá tím, že je na jeden život umístí do nižších druhů, ale poté, když Ho takto přestanou obviňovat, budou díky neustálému vyslovování Kṛṣṇova jména v příštím životě vysvobozeni. Urážení Nejvyššího Pána nebo Jeho oddaného podmíněné duši vůbec neprospívá, ale Kṛṣṇa je velice laskavý — na jeden život ji za tyto hříšné činnosti potrestá a pak ji přivede zpátky domů, zpátky k Bohu. Názorným příkladem toho je Vṛtrāsura, který byl dříve Mahārājem Citraketuem, velkým oddaným. Jelikož se vysmíval Pánu Śivovi, nejpřednějšímu z oddaných, musel přijmout tělo démona zvaného Vṛtra, ale pak se mohl vrátit zpátky k Bohu. Když tedy Pán Kṛṣṇa trestá démona či podmíněnou duši, docílí tím toho, že duše upustí od svého zvyku urážet Ho, a když se pak zcela očistí, Pán ji přijme zpátky k sobě.