Skip to main content

Sloka 15

Text 15

Verš

Texto

antaḥ-sarasy uru-balena pade gṛhīto
grāheṇa yūtha-patir ambuja-hasta ārtaḥ
āhedam ādi-puruṣākhila-loka-nātha
tīrtha-śravaḥ śravaṇa-maṅgala-nāmadheya
antaḥ-sarasy uru-balena pade gṛhīto
grāheṇa yūtha-patir ambuja-hasta ārtaḥ
āhedam ādi-puruṣākhila-loka-nātha
tīrtha-śravaḥ śravaṇa-maṅgala-nāmadheya

Synonyma

Palabra por palabra

antaḥ-sarasi — v řece; uru-balena — s větší silou; pade — noha; gṛhītaḥ — uchopena; grāheṇa — krokodýlem; yūtha-patiḥ — vůdce slonů; ambuja-hastaḥ — s lotosovým květem v ruce (ve svém chobotu); ārtaḥ — velice zarmoucený; āha — oslovil; idam — takto; ādi-puruṣa — původní poživatel; akhila-loka-nātha — Pán vesmíru; tīrtha-śravaḥ — stejně slavný jako poutní místo; śravaṇa-maṅgala — pouhé zaslechnutí jména je velmi příznivé; nāma-dheya — Jehož svaté jméno je hodné opěvování.

antaḥ-sarasi — dentro del río; uru-balena — mediante fuerza superior; pade — pierna; gṛhītaḥ — siendo tomada; grāheṇa — por el cocodrilo; yūtha-patiḥ — el líder de los elefantes; ambuja-hastaḥ — con una flor de loto en la mano; ārtaḥ — grandemente acongojado; āha — le habló; idam — de la siguiente manera; ādi-puruṣa — el disfrutador original; akhila-loka-nātha — el Señor del universo; tīrtha-śravaḥ — tan famoso como un lugar de peregrinaje; śravaṇa-maṅgala — todo lo bueno simplemente por oír el nombre; nāma-dheya — cuyo santo nombre merece ser cantado.

Překlad

Traducción

Vůdce slonů, kterého v řece napadl silnější krokodýl a svíral jeho nohu, byl zarmoucený a bezradný. Svým chobotem uchopil lotosový květ a oslovil Pána těmito slovy: “Ó původní poživateli, Pane vesmíru! Ó můj osvoboditeli, jsi stejně slavný jako poutní místo! Všichni jsou očištěni, zaslechnou-li Tvé svaté jméno, které je hodné opěvování.”

El líder de los elefantes, cuya pierna fue atacada en un río por un cocodrilo que tenía una fuerza superior a él, estaba muy acongojado. Tomando una flor de loto con su trompa, le habló al Señor, diciendo: «¡Oh, disfrutador original, Señor del universo!, ¡oh, liberador, tan famoso como un lugar de peregrinaje! Todos se purifican simplemente por oír Tu santo nombre, que merece ser cantado».

Význam

Significado

Osvobození vůdce slonů, kterého v řece napadl silnější krokodýl, je popsáno v osmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Jelikož Pán je absolutním poznáním, mezi Jeho svatým jménem a Osobností Božství není žádný rozdíl. Vůdce slonů byl při útoku krokodýla velice zoufalý. Slon je obvykle silnější než krokodýl, ale ve vodě je tomu naopak. Jelikož slon však byl ve svém předchozím životě velkým oddaným Pána, díky svým minulým dobrým skutkům dokázal pronést Jeho svaté jméno. Každá živá bytost v tomto hmotném světě je neustále rozrušená a zoufalá, protože již samotnou povahou tohoto místa je, že se setkáváme s nějakým utrpením na každém kroku. Ti, kteří jsou posíleni svými minulými dobrými skutky, se zaměstnají v oddané službě Pánu, což potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16), avšak lidé, které doprovázejí bezbožné skutky, se v oddané službě Pánu nemohou zaměstnat ani když jsou zoufalí. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā (7.15). Hari, Osobnost Božství, se okamžitě zjevil na zádech Svého věčného přepravce Garuḍy a slona zachránil.

La historia de la salvación del líder de los elefantes, cuya pierna fue atacada en el río por un cocodrilo que tenía una fuerza superior a la de él, se describe en el Octavo Canto del Śrīmad-Bhāgavatam. Puesto que el Señor es conocimiento absoluto, no existe diferencia entre Su santo nombre y la Personalidad de Dios. El líder de los elefantes se encontraba muy afligido cuando fue atacado por el cocodrilo. Si bien el elefante es siempre más fuerte que el cocodrilo, este último es más fuerte que el elefante cuando se encuentra en el agua. Y debido a que el elefante había sido un gran devoto del Señor en su nacimiento anterior, pudo cantar el santo nombre del Señor en virtud de sus buenas acciones pasadas. Todas las entidades vivientes se encuentran siempre afligidas en este mundo material, debido a que este lugar es de una naturaleza tal, que a cada paso uno tiene que experimentar alguna clase de aflicción. Pero aquel que se encuentra sustentado por sus buenas acciones pasadas, se dedica al servicio devocional del Señor, tal como se confirma en el Bhagavad-gītā (7.16). Aquellos que están sustentados por actos impíos, no pueden dedicarse al servicio devocional del Señor, aunque se encuentren afligidos. Esto también se confirma en el Bhagavad-gītā (7.15). La Personalidad de Dios, Hari, apareció de inmediato en la espalda de Su cargador eterno, Garuḍa, y salvó al elefante.

Slon si byl plně vědom svého vztahu k Nejvyššímu Pánu. Oslovil Ho jako ādi-puruṣu, původního poživatele. Jak Pán, tak živá bytost jsou vědomí a jsou tedy poživatelé, ale Pán je původní poživatel, neboť je stvořitelem všeho. V rodině je poživatelem nepochybně jak otec, tak i synové, ale otec je původní poživatel a jeho synové jsou následní poživatelé. Čistý oddaný dobře ví, že vše ve vesmíru je majetkem Pána a že živá bytost může něčeho užívat pouze podle Jeho nařízení. Žádná živá bytost se nemá ani dotknout věci, která jí není určena. Tato myšlenka původního poživatele je velice pěkně vysvětlena ve Śrī Īśopaniṣadě. Ten, kdo zná rozdíl mezi Pánem a sebou samotným, nikdy nepřijímá nic, aniž by to nejprve obětoval Pánovi.

El elefante estaba consciente de su relación con el Señor Supremo. Él le habló al Señor llamándolo ādī-puruṣa, o el disfrutador original. Tanto el Señor como los seres vivientes son conscientes y, por lo tanto, son disfrutadores, pero el Señor es el disfrutador original debido a que Él es el creador de todo. En una familia, tanto el padre como los hijos son indudablemente disfrutadores, pero el padre es el disfrutador original, y los hijos son disfrutadores subsiguientes. Un devoto puro sabe bien que todo lo que se encuentra en el universo es propiedad del Señor, y que una entidad viviente puede disfrutar de una cosa tal como lo disponga el Señor. Un ser viviente no debe ni siquiera tocar una cosa que no se le haya asignado a él. Esa idea de disfrutador original se explica muy claramente en el Īśopaniṣad. Aquel que conoce la diferencia que existe entre el Señor y él mismo, nunca acepta nada sin primero ofrecérselo al Señor.

Slon oslovil Pána jako akhila-loka-nātha neboli Pána vesmíru, který je tudíž i Pánem slona. Slon byl ve skutečnosti čistým oddaným a zasluhoval si být ochráněn před útokem krokodýla. Jelikož Pán slíbil, že Jeho oddaný nebude nikdy přemožen, bylo zcela na místě, že slon prosil o Pánovu ochranu, a milostivý Pán na to ihned reagoval. Pán je ochráncem každého, ale především ochraňuje ty, kteří přijímají Jeho svrchovanost a nejsou tak pyšní, aby popírali Jeho svrchovanost a prohlašovali se za Jemu rovné. Pán je vždy svrchovaný a čistý oddaný si je vždy vědom tohoto rozdílu mezi Ním a sebou samotným. Čistý oddaný je tedy plně závislý, a proto dostává vždy přednost, zatímco ten, kdo popírá existenci Pána a prohlašuje se za Pána, je označován jako asura a dostává ochranu pouze v omezeném rozsahu, podléhajícím souhlasu Pána. Pán je svrchovaný pro každého, a Jeho dokonalost je proto také svrchovaná. Nikdo si ji nedokáže představit.

El elefante le habló al Señor llamándolo akhila-loka nātha, o el Señor del universo, quien es también, por lo tanto, el Señor del elefante. El elefante, siendo un devoto puro del Señor, merecía específicamente ser salvado del ataque del cocodrilo, y debido a que existe la promesa del Señor de que Su devoto nunca será vencido, fue muy adecuado que el elefante apelara al Señor para que lo protegiera, y el misericordioso Señor, a Su vez, respondió de inmediato. El Señor es el protector de todos, pero en primer lugar Él es el protector de aquel que reconoce Su superioridad, en vez de ser tan falsamente orgulloso como para negar la superioridad del Señor, o para decir que es igual a Él. Él es superior por siempre. Un devoto puro del Señor conoce esa diferencia que hay entre el Señor y él mismo. Por consiguiente, a un devoto puro se le da la principal preferencia debido a su plena dependencia, mientras que a la persona que niega la existencia del Señor y que se declara a sí misma el Señor se le da el nombre de asura, y, como tal, recibe protección de un ilimitado poder, sujeto a la sanción del Señor. Puesto que el Señor es superior a todos, Su perfección es también superior. Nadie puede imaginarla.

Slon se na Pána obrátil se slovy tīrtha-śravaḥ neboli “stejně slavný jako poutní místo”. Lidé chodí na poutní místa, aby se osvobodili od reakcí za nevědomé hříšné činy. Pouhé vzpomínání na Jeho svaté jméno nás však může oprostit od všech hříšných reakcí. Pán je proto stejně dobrý jako svatá poutní místa. Návštěvou svatého poutního místa je možné osvobodit se od všech hříšných reakcí, ale tentýž prospěch je možné získat doma nebo kdekoliv jinde pouhým zpíváním Pánova svatého jména. Čistý oddaný nemusí chodit na svatá poutní místa. Může se zbavit všech hříšných činů jednoduše upřímným vzpomínáním na Pána. Čistý oddaný nikdy nehřeší, ale jelikož celý svět je hříšný, i čistý oddaný může někdy nevědomky spáchat hřích. Ten, kdo hřeší vědomě, není hoden, aby byl oddaným Pána, ale čistého oddaného, který se nevědomky dopustí něčeho hříšného, Pán jistě osvobodí, protože čistý oddaný vždy vzpomíná na Pána.

El elefante le habló al Señor llamándolo tīrtha-śravaḥ, o «tan famoso como un lugar de peregrinaje». La gente va a los lugares de peregrinaje para ser salvada de las reacciones de acciones pecaminosas desconocidas. Pero uno puede liberarse de todas las reacciones pecaminosas simplemente por recordar Su santo nombre. El Señor se encuentra, pues, en el mismo nivel que los sagrados lugares de peregrinaje. Uno puede liberarse de toda reacción pecaminosa después de llegar a un lugar de peregrinaje, pero uno puede obtener el mismo beneficio en casa o en cualquier lugar, simplemente por cantar el santo nombre del Señor. Para un devoto puro no existe la necesidad de ir a un lugar sagrado de peregrinaje. Él puede ser salvado de todo acto pecaminoso simplemente por recordar al Señor con sinceridad. Un devoto puro del Señor nunca comete ningún acto pecaminoso, pero debido a que el mundo entero se encuentra lleno de la atmósfera pecaminosa, es normal que hasta un devoto puro cometa inconscientemente un pecado. Aquel que comete acciones pecaminosas conscientemente, no merece en absoluto ser devoto del Señor, pero un devoto puro que inconscientemente hace algo pecaminoso, es indudablemente salvado por el Señor, debido a que un devoto puro recuerda siempre al Señor.

Pánovo svaté jméno se nazývá śravaṇa-maṅgala. To znamená, že pouhým zaslechnutím svatého jména se člověku dostává všeho příznivého. Na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu se svaté jméno popisuje jako puṇya-śravaṇa-kīrtana. Již samotné zpívání a naslouchání o Pánovi je zbožný čin. Pán sestupuje na tuto Zemi a jedná způsobem, který se podobá běžným světským činnostem, jen proto, aby nám zprostředkoval náměty k naslouchání o Něm — jinak s tímto světem nemá nic do činění a ničemu není zavázán. Přichází z vlastní bezpříčinné milosti a jedná podle Své vůle. Vedy a Purāṇy jsou plné popisů Jeho činností, aby o nich mohli všichni lidé s přirozenou dychtivostí naslouchat a číst. V moderní době ovšem lidem zabírají většinu jejich drahocenného času vymyšlené romány a povídky, které nikomu neprospějí. Tato literatura naopak zbytečně vzrušuje mysl mladých lidí a zvyšuje vliv kvalit vášně a nevědomosti, což jen utvrzuje pouta k hmotnému světu. Tento sklon naslouchat a číst je nutné využít k naslouchání a čtení o činnostech Pána. To přináší všestranný prospěch.

El santo nombre del Señor se denomina śravaṇa-maṅgala. Eso significa que uno recibe todo lo auspicioso, simplemente por oír el santo nombre. En otro lugar del Śrīmad-Bhāgavatam, hay una descripción que dice que Su santo nombre es puṇya-śravaṇa-kīrtana. Simplemente cantar y oír todo lo que trate del Señor, constituye un acto piadoso. El Señor desciende a esta Tierra y actúa en relación con las actividades del mundo tal como lo hacen las demás personas, tan solo para crear temas con los que se oiga hablar de Él; a excepción de esto, el Señor no tiene nada que hacer en este mundo, ni tampoco tiene Él la obligación de hacer nada. Él viene por Su propia misericordia sin causa, y actúa como lo desea. Los Vedas y los Purāṇas están llenos de descripciones de Sus diferentes actividades, de manera que la gente en general pueda, en forma natural, estar ansiosa de oír y leer algo acerca de Sus actividades. Por lo general, sin embargo, las modernas novelas y obras de ficción del mundo ocupan una mayor parte del valioso tiempo de la gente. Esa literatura no puede hacerle bien a nadie; por el contrario, agita la mente joven innecesariamente, y hace que se incrementen las modalidades de la pasión y la ignorancia, conduciendo al creciente cautiverio de las condiciones materiales. La misma tendencia a oír y leer es mejor utilizada al oír y leer acerca de las actividades del Señor. Esto le proporcionará beneficios a uno en todos los sentidos.

Závěr tedy je, že svaté jméno Pána a příběhy o Něm si vždy zasluhují pozorný poslech, a proto je Pán v tomto verši nazván nāma-dheya neboli “ten, Jehož svaté jméno je hodné opěvování”.

Se concluye, entonces, que el santo nombre del Señor y los temas relacionados con Él, siempre merecen ser oídos, y, por consiguiente, Él recibe aquí en este verso el nombre de nāma-dheya, o aquel cuyo santo nombre merece ser cantado.