Skip to main content

Sloka 14

Text 14

Verš

Texto

trai-piṣṭaporu-bhaya-hā sa nṛsiṁha-rūpaṁ
kṛtvā bhramad-bhrukuṭi-daṁṣṭra-karāla-vaktram
daityendram āśu gadayābhipatantam ārād
ūrau nipātya vidadāra nakhaiḥ sphurantam
trai-piṣṭaporu-bhaya-hā sa nṛsiṁha-rūpaṁ
kṛtvā bhramad-bhrukuṭi-daṁṣṭra-karāla-vaktram
daityendram āśu gadayābhipatantam ārād
ūrau nipātya vidadāra nakhaiḥ sphurantam

Synonyma

Palabra por palabra

trai-piṣṭapa — polobozi; uru-bhaya- — ten, kdo zažene veškerý strach; saḥ — On (Osobnost Božství); nṛsiṁha-rūpam — přijal inkarnaci Nṛsiṁhy; kṛtvā — když tak činil; bhramat — pohyby; bhru-kuṭi — obočí; daṁṣṭra — zuby; karāla — velice hrůzostrašné; vaktram — tlamu; daitya-indram — krále démonů; āśu — okamžitě; gadayā — s kyjem v ruce; abhipatantam — padajícího; ārāt — poblíž; ūrau — na stehna; nipātya — položil; vidadāra — roztrhl; nakhaiḥ — drápy; sphurantam — vyzývajícího.

trai-piṣṭapa — los semidioses; uru-bhaya- — aquel que vence grandes temores; saḥ — Él (la Personalidad de Dios); nṛsiṁha-rūpam — adoptando la encarnación de Nṛsiṁha; kṛtvā — haciendo así; bhramat — haciendo girar; bhru-kuṭi — cejas; daṁṣṭra — dientes; karāla — temible en extremo; vaktram — boca; daitya-indram — el rey de los demonios; āśu — inmediatamente; gadayā — con maza en mano; abhipatantam — mientras caía; ārāt — cerca; ūrau — en los muslos; nipātya — colocado en; vidadāra — atravesado; nakhaiḥ — con las uñas; sphurantam — mientras desafiaba.

Překlad

Traducción

Pán, Osobnost Božství, přijal inkarnaci Nṛsiṁhadeva, aby ukončil velké obavy polobohů. Zabil krále démonů (Hiraṇyakaśipua), který Ho s kyjem v ruce vyzýval k boji, tak, že Si ho položil na stehna a roztrhl ho Svými drápy, s hněvivými pohyby obočí a otevřenou tlamou, ve které ukazoval Své hrůzostrašné zuby.

La Personalidad de Dios adoptó la encarnación de Nṛsiṁhadeva para aniquilar los grandes temores de los semidioses. Él mató al rey de los demonios [Hiraṇyakaśipu] —quien desafió al Señor con una maza en su mano— colocando al demonio en Sus muslos y atravesándolo con Sus uñas, mientras hacía girar Sus cejas por la ira y mostraba Su boca y Sus dientes temibles.

Význam

Significado

Příběh Hiraṇyakaśipua a jeho velkého oddaného syna Prahlāda Mahārāje se vypráví v sedmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Hiraṇyakaśipu byl po hmotné stránce velice mocný a milostí Brahmājīho se považoval za nesmrtelného. Brahmājī mu odmítl udělit požehnání nesmrtelnosti, neboť ani on sám není nesmrtelný. Hiraṇyakaśipu však od Brahmājīho získal oklikou takové požehnání, které se téměř vyrovnalo nesmrtelnosti. Měl jisté, že ho nezabije žádný člověk ani polobůh, ani žádná známá zbraň, a že nezemře ve dne ani v noci. Pán se ovšem zjevil v inkarnaci napůl člověka a napůl lva, kterou si materialistický démon jakým byl Hiraṇyakaśipu nedokázal představit, a démona zabil, přestože žádné požehnání Brahmājīho nebylo porušeno. Zabil ho na klíně, takže to nebylo ani na zemi, ani ve vodě, ani ve vzduchu. Roztrhal ho Svými drápy, které se nepodobaly žádné lidské zbrani, což se vymykalo Hiraṇyakaśipuově představivosti. Hiraṇyakaśipu znamená doslova “ten, kdo vyhledává zlato a měkké lože”, což je konečným cílem všech materialistů. Tito démonští lidé, kteří nemají žádný vztah k Bohu, bývají postupně stále pyšnější na své hmotné úspěchy a začínají vyzývat autoritu Nejvyššího Pána a mučit Jeho oddané. Prahlāda Mahārāja byl shodou okolností synem Hiraṇyakaśipua a jelikož byl velkým oddaným, jeho otec ho mučil, jak nejlépe uměl. V této vyhrocené situaci Pán sestoupil v podobě Nṛsiṁhadeva a tohoto nepřítele polobohů, Hiraṇyakaśipua, zabil způsobem, jaký si démon nedokázal představit. Všemocný Pán vždy zmaří materialistické plány bezbožných démonů.

La historia de Hiraṇyakaśipu y su gran hijo devoto Prahlāda Mahārāja, se narra en el Séptimo Canto del Śrīmad-Bhāgavatam. Hiraṇyakaśipu se volvió muy poderoso mediante logros materiales, y se creyó inmortal por la gracia de Brahmājī. Brahmājī rehusó otorgarle la bendición de la inmortalidad, debido a que él mismo no es un ser inmortal. Pero Hiraṇyakaśipu obtuvo de Brahmājī, en una forma indirecta, la bendición de volverse casi igual que un ser inmortal. Hiraṇyakaśipu estaba seguro de que no habría de ser matado por ningún hombre ni semidiós, ni por ninguna clase de arma conocida, y que tampoco moriría de día ni de noche. El Señor, sin embargo, adoptó la encarnación mitad hombre y mitad león, que se encontraba más allá de la imaginación de un demonio materialista como Hiraṇyakaśipu, y, así pues, manteniendo la bendición de Brahmājī, el Señor lo mató. Él lo mató en Su regazo, así que no fue matado ni en la tierra ni en el agua ni en el cielo. El demonio fue atravesado por las uñas de Nṛsiṁha, las cuales se encontraban más allá de las armas humanas que podía imaginar Hiraṇyakaśipu. El significado literal de Hiraṇyakaśipu es «aquel que busca oro y un lecho suave», lo cual constituye el objetivo último de todos los hombres materialistas. Estos hombres demoníacos, que no tienen relación alguna con Dios, gradualmente se envanecen con las adquisiciones materiales, y comienzan a desafiar la autoridad del Señor Supremo y a torturar a aquellos que son devotos del Señor. Prahlāda Mahārāja resultaba ser el hijo de Hiraṇyakaśipu, y debido a que el muchacho era un gran devoto, su padre lo torturó tanto como pudo. Ante esa situación extrema, el Señor adoptó la encarnación de Nṛsiṁhadeva, y tan solo para acabar con el enemigo de los semidioses, el Señor mató a Hiraṇyakaśipu de una manera que se encontraba más allá de lo que el demonio podía imaginar. Los planes materialistas de los demonios ateos son siempre frustrados por el Señor Todopoderoso.