Sloka 15
ТЕКСТ 15
Verš
Текст
grāheṇa yūtha-patir ambuja-hasta ārtaḥ
āhedam ādi-puruṣākhila-loka-nātha
tīrtha-śravaḥ śravaṇa-maṅgala-nāmadheya
гра̄хен̣а йӯтха-патир амбуджа-хаста а̄ртах̣
а̄хедам а̄ди-пуруш̣а̄кхила-лока-на̄тха
тӣртха-шравах̣ шраван̣а-ман̇гала-на̄мадхея
Synonyma
Дума по дума
antaḥ-sarasi — v řece; uru-balena — s větší silou; pade — noha; gṛhītaḥ — uchopena; grāheṇa — krokodýlem; yūtha-patiḥ — vůdce slonů; ambuja-hastaḥ — s lotosovým květem v ruce (ve svém chobotu); ārtaḥ — velice zarmoucený; āha — oslovil; idam — takto; ādi-puruṣa — původní poživatel; akhila-loka-nātha — Pán vesmíru; tīrtha-śravaḥ — stejně slavný jako poutní místo; śravaṇa-maṅgala — pouhé zaslechnutí jména je velmi příznivé; nāma-dheya — Jehož svaté jméno je hodné opěvování.
антах̣-сараси – в реката; уру-балена – с по-голяма сила; паде – крак; гр̣хӣтах̣ – хванат; гра̄хен̣а – от крокодила; йӯтха-патих̣ – на господаря на слоновете; амбуджа-хастах̣ – с лотосов цвят в хобота си; а̄ртах̣ – силно страдайки; а̄ха – обърна се; идам – по този начин; а̄ди-пуруш̣а – изначалният наслаждаващ се; акхила-лока-на̄тха – Властелинът на вселената; тӣртха-шравах̣ – прочут като мястото за поклонение; шраван̣а-ман̇гала – съвършеното благо на слушането на името; на̄ма-дхея – чието свято име заслужава да се възпява.
Překlad
Превод
Vůdce slonů, kterého v řece napadl silnější krokodýl a svíral jeho nohu, byl zarmoucený a bezradný. Svým chobotem uchopil lotosový květ a oslovil Pána těmito slovy: “Ó původní poživateli, Pane vesmíru! Ó můj osvoboditeli, jsi stejně slavný jako poutní místo! Všichni jsou očištěni, zaslechnou-li Tvé svaté jméno, které je hodné opěvování.”
Царят на слоновете изпадна в беда – в реката един крокодил, по-силен от него, захапа крака му. Слонът взе в хобота си един лотосов цвят и призова Бога: „О, изначален наслаждаващ се, о, властелине на вселената! О, избавителю, прочут като святите места! Всички се пречистват, като слушат святото Ти име, което е достойно да се възпява“.
Význam
Пояснение
Osvobození vůdce slonů, kterého v řece napadl silnější krokodýl, je popsáno v osmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Jelikož Pán je absolutním poznáním, mezi Jeho svatým jménem a Osobností Božství není žádný rozdíl. Vůdce slonů byl při útoku krokodýla velice zoufalý. Slon je obvykle silnější než krokodýl, ale ve vodě je tomu naopak. Jelikož slon však byl ve svém předchozím životě velkým oddaným Pána, díky svým minulým dobrým skutkům dokázal pronést Jeho svaté jméno. Každá živá bytost v tomto hmotném světě je neustále rozrušená a zoufalá, protože již samotnou povahou tohoto místa je, že se setkáváme s nějakým utrpením na každém kroku. Ti, kteří jsou posíleni svými minulými dobrými skutky, se zaměstnají v oddané službě Pánu, což potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16), avšak lidé, které doprovázejí bezbožné skutky, se v oddané službě Pánu nemohou zaměstnat ani když jsou zoufalí. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā (7.15). Hari, Osobnost Božství, se okamžitě zjevil na zádech Svého věčného přepravce Garuḍy a slona zachránil.
Историята за освобождението на царя на слоновете, който в реката бил захапан за крака от силен крокодил, е описана в Осма песен на Шрӣмад Бха̄гаватам. Тъй като Богът е абсолютното знание, между него и името му няма разлика. Предводителят на слоновете изпаднал в тежка беда, когато крокодилът го нападнал. Слоновете обикновено са по-силни от крокодилите, но във водата крокодилите винаги побеждават. И тъй като в предишния си живот слонът бил велик предан на Бога, благодарение на миналите си добри дела можел да произнася святото му име. Всички живи същества в материалния свят са нещастни, защото това място е такова, че на всяка крачка ги връхлитат страдания. Но този, който в миналото си е извършвал добри дела, започва да отдава предано служене на Бога, както се твърди и в Бхагавад-гӣта̄ (7.16). Ония, които са извършвали неблагочестиви дейности, не се обръщат към преданото служене на Бога, дори и ако страдат. Това също е потвърдено в Бхагавад-гӣта̄ (7.15). Хари, Божествената Личност, се появил на гърба на вечния си носач Гаруд̣а и освободил слона.
Slon si byl plně vědom svého vztahu k Nejvyššímu Pánu. Oslovil Ho jako ādi-puruṣu, původního poživatele. Jak Pán, tak živá bytost jsou vědomí a jsou tedy poživatelé, ale Pán je původní poživatel, neboť je stvořitelem všeho. V rodině je poživatelem nepochybně jak otec, tak i synové, ale otec je původní poživatel a jeho synové jsou následní poživatelé. Čistý oddaný dobře ví, že vše ve vesmíru je majetkem Pána a že živá bytost může něčeho užívat pouze podle Jeho nařízení. Žádná živá bytost se nemá ani dotknout věci, která jí není určena. Tato myšlenka původního poživatele je velice pěkně vysvětlena ve Śrī Īśopaniṣadě. Ten, kdo zná rozdíl mezi Pánem a sebou samotným, nikdy nepřijímá nic, aniž by to nejprve obětoval Pánovi.
Слонът съзнавал връзката си с Върховния Бог. Той нарекъл Бога а̄ди-пуруш̣а, изначалния наслаждаващ се. И Богът, и живите същества имат съзнание и затова могат да се наслаждават, но Богът е първоначалният наслаждаващ се, защото е творецът на всичко. В едно семейство и бащата, и синовете се наслаждават, но бащата е първоначалният наслаждаващ се, а синовете са вторични, подчинени. Чистият предан знае добре, че всичко във вселената принадлежи на Бога и живите същества могат да се наслаждават само на тези неща, които Той определи. Те не могат дори да се докосват до нещо, което не им се полага. Идеята за изначалния наслаждаващ се е обяснена много добре в Ӣшопаниш̣ад. Този, който знае разликата между Бога и себе си, никога не приема нищо, без да го предложи най-напред на Бога.
Slon oslovil Pána jako akhila-loka-nātha neboli Pána vesmíru, který je tudíž i Pánem slona. Slon byl ve skutečnosti čistým oddaným a zasluhoval si být ochráněn před útokem krokodýla. Jelikož Pán slíbil, že Jeho oddaný nebude nikdy přemožen, bylo zcela na místě, že slon prosil o Pánovu ochranu, a milostivý Pán na to ihned reagoval. Pán je ochráncem každého, ale především ochraňuje ty, kteří přijímají Jeho svrchovanost a nejsou tak pyšní, aby popírali Jeho svrchovanost a prohlašovali se za Jemu rovné. Pán je vždy svrchovaný a čistý oddaný si je vždy vědom tohoto rozdílu mezi Ním a sebou samotným. Čistý oddaný je tedy plně závislý, a proto dostává vždy přednost, zatímco ten, kdo popírá existenci Pána a prohlašuje se za Pána, je označován jako asura a dostává ochranu pouze v omezeném rozsahu, podléhajícím souhlasu Pána. Pán je svrchovaný pro každého, a Jeho dokonalost je proto také svrchovaná. Nikdo si ji nedokáže představit.
Слонът нарекъл Бога акхила-лока-на̄тха, господар на вселената, а това означава и негов господар. Тъй като бил чист предан, слонът наистина заслужавал да бъде спасен. Богът е обещал, че никога негов предан няма да загине, така че слонът постъпил съвсем правилно, като го повикал на помощ. И милостивият Бог веднага се отзовал. Богът е защитник на всички, но защитава най-напред тези, които признават върховната му власт, а не ония, които от гордост отричат превъзходството му или твърдят, че са равни на него. Всъщност Богът винаги е по-висш. Чистите предани знаят каква е разликата между тях и Бога и тъй като изцяло се оставят в неговите ръце, Богът лично се грижи за тях, като им отдава предпочитания пред другите. А хората, които отричат съществуването на Бога и сами се обявяват за богове, се наричат асури; те са защитени само от ограничената си власт, с която ги е дарил Богът. Тъй като Богът превъзхожда всички, съвършенството му също превъзхожда всичко. Никой не е в състояние да си представи съвършенството на Бога.
Slon se na Pána obrátil se slovy tīrtha-śravaḥ neboli “stejně slavný jako poutní místo”. Lidé chodí na poutní místa, aby se osvobodili od reakcí za nevědomé hříšné činy. Pouhé vzpomínání na Jeho svaté jméno nás však může oprostit od všech hříšných reakcí. Pán je proto stejně dobrý jako svatá poutní místa. Návštěvou svatého poutního místa je možné osvobodit se od všech hříšných reakcí, ale tentýž prospěch je možné získat doma nebo kdekoliv jinde pouhým zpíváním Pánova svatého jména. Čistý oddaný nemusí chodit na svatá poutní místa. Může se zbavit všech hříšných činů jednoduše upřímným vzpomínáním na Pána. Čistý oddaný nikdy nehřeší, ale jelikož celý svět je hříšný, i čistý oddaný může někdy nevědomky spáchat hřích. Ten, kdo hřeší vědomě, není hoden, aby byl oddaným Pána, ale čistého oddaného, který se nevědomky dopustí něčeho hříšného, Pán jistě osvobodí, protože čistý oddaný vždy vzpomíná na Pána.
Слонът нарекъл Бога тӣртха-шравах̣, славен като святите места. Хората посещават святите места, за да се освободят от последиците на несъзнателните си грехове. Но човек може да се освободи от последиците на всички грехове просто като помни святото име на Бога. Следователно между Бога и святите места няма разлика. Когато отиде на поклонение в свято място, човек може да се избави от всичките си грехове, но същото благо може да постигне и у дома си или някъде другаде просто като повтаря святото име на Бога. За чистия предан не е нужно да посещава святи места. Той може да се освободи от всичките си грехове просто като помни Бога с искреност. Чистият предан на Бога никога не извършва грехове, но тъй като целият свят е потънал в грехове, понякога дори той може несъзнателно да сгреши. Човек, който върши греховни дейности съзнателно, не е достоен да бъде предан на Бога. Но ако чистият предан е извършил някакъв грях неволно, Богът сам го спасява, заради това че той винаги помни Бога.
Pánovo svaté jméno se nazývá śravaṇa-maṅgala. To znamená, že pouhým zaslechnutím svatého jména se člověku dostává všeho příznivého. Na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu se svaté jméno popisuje jako puṇya-śravaṇa-kīrtana. Již samotné zpívání a naslouchání o Pánovi je zbožný čin. Pán sestupuje na tuto Zemi a jedná způsobem, který se podobá běžným světským činnostem, jen proto, aby nám zprostředkoval náměty k naslouchání o Něm — jinak s tímto světem nemá nic do činění a ničemu není zavázán. Přichází z vlastní bezpříčinné milosti a jedná podle Své vůle. Vedy a Purāṇy jsou plné popisů Jeho činností, aby o nich mohli všichni lidé s přirozenou dychtivostí naslouchat a číst. V moderní době ovšem lidem zabírají většinu jejich drahocenného času vymyšlené romány a povídky, které nikomu neprospějí. Tato literatura naopak zbytečně vzrušuje mysl mladých lidí a zvyšuje vliv kvalit vášně a nevědomosti, což jen utvrzuje pouta k hmotnému světu. Tento sklon naslouchat a číst je nutné využít k naslouchání a čtení o činnostech Pána. To přináší všestranný prospěch.
Святото име на Бога тук е наречено шравана-ман̇гала. Това означава, че просто като го слуша, човек постига успех във всичко. На друго място в Шрӣмад Бха̄гаватам святото име на Бога е наречено пун̣я-шраван̣а-кӣртана. Слушането за Бога и възпяването на дейностите му дори само по себе си е благочестива постъпка. Богът идва на Земята и действа като всички останали в този свят само за да създаде събития, за които да се слуша. Иначе Той няма какво да прави в този свят, Той не е длъжен да върши нищо. Богът идва от безпричинна милост и действа така, както пожелае. Ведите и Пура̄н̣ите са пълни с разкази за дейностите му, за да дадат възможност на хората да пробудят желанието си да слушат и четат за Бога. Но по-голямата част от съвременните хора пилеят времето си в четене на светски произведения. Такива произведения не могат да помогнат на никого; обратното, те ненужно възбуждат умовете на младите хора и усилват гун̣ите на страстта и невежеството, затягайки още по-здраво възела на материалното съществуване. Потребността на хората да слушат и четат трябва да се насочи към слушане и четене за дейностите на Бога – това ще се отрази благоприятно както на отделния човек, така и на обществото като цяло.
Závěr tedy je, že svaté jméno Pána a příběhy o Něm si vždy zasluhují pozorný poslech, a proto je Pán v tomto verši nazván nāma-dheya neboli “ten, Jehož svaté jméno je hodné opěvování”.
И така, в заключение можем да кажем, че човек винаги трябва да се стреми да слуша святото име на Бога и повествованията за него – затова в този стих Богът е наречен на̄ма-дхея, „този, чието име е достойно за възпяване“.