Skip to main content

Text 26

Sloka 26

Texto

Verš

evaṁ vimṛśya sudhiyo bhagavaty anante
sarvātmanā vidadhate khalu bhāva-yogam
te me na daṇḍam arhanty atha yady amīṣāṁ
syāt pātakaṁ tad api hanty urugāya-vādaḥ
evaṁ vimṛśya sudhiyo bhagavaty anante
sarvātmanā vidadhate khalu bhāva-yogam
te me na daṇḍam arhanty atha yady amīṣāṁ
syāt pātakaṁ tad api hanty urugāya-vādaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

evam — así; vimṛśya — considerar; su-dhiyaḥ — las personas de inteligencia aguda; bhagavati — a la Suprema Personalidad de Dios; anante — el ilimitado; sarva-ātmanā — con toda su alma y su corazón; vidadhate — adoptan; khalu — en verdad; bhāva-yogam — el proceso de servicio devocional; te — esas personas; me — mi; na — no; daṇḍam — castigo; arhanti — merecen; atha — por lo tanto; yadi — si; amīṣām — de ellas; syāt — hay; pātakam — alguna actividad pecaminosa; tat — eso; api — también; hanti — destruye; urugāya-vādaḥ — el canto del santo nombre del Señor Supremo.

evam — takto; vimṛśya — zvažující; su-dhiyaḥ — ti, kdo mají mimořádnou inteligenci; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; anante — Neomezenému; sarva-ātmanā — celým svým srdcem a duší; vidadhate — začnou praktikovat; khalu — vskutku; bhāva-yogam — proces oddané služby; te — ti; me — můj; na — ne; daṇḍam — trest; arhanti — zasluhují; atha — proto; yadi — jestliže; amīṣām — jich; syāt — je; pātakam — nějaká hříšná činnost; tat — tu; api — také; hanti — ničí; urugāya-vādaḥ — zpívání svatého jména Nejvyššího Pána.

Traducción

Překlad

Por esa razón, las personas inteligentes, al considerar todos estos puntos, deciden resolver todos los problemas ocupándose en el servicio devocional que consiste en cantar el santo nombre del Señor, que está situado en el corazón de todos y es una mina de todas las cualidades auspiciosas. No está dentro de mis atribuciones el castigar a esas personas. Por lo general, nunca incurren en actividades pecaminosas, pero incluso si alguna vez, por error, confusión o ilusión, cometen ese tipo de actos, están protegidos de las reacciones del pecado, debido a que siempre cantan el mantra Hare Kṛṣṇa.

Inteligentní lidé se proto po zvážení všech těchto skutečností rozhodnou vyřešit všechny problémy přijetím oddané služby v podobě zpívání svatého jména Pána, který sídlí v srdci každého a je studnicí všech příznivých vlastností. Na takové osoby se nevztahuje můj trest. Obvykle se nikdy nedopouštějí hříšných činností, ale pokud se někdy omylem nebo pod vlivem iluze nějakých dopustí, jsou ochráněni před hříšnými reakcemi, protože neustále zpívají Hare Kṛṣṇa mantru.

Significado

Význam

En relación con esto, Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura cita el siguiente verso de las oraciones del Señor Brahmā (Bhāg. 10.14.29):

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti cituje následující verš z modliteb Pána Brahmy (Bhāg. 10.14.29):

athāpi te deva padāmbuja-dvaya-
prasāda-leśānugṛhīta eva hi
jānāti tattvaṁ bhagavan-mahimno
na cānya eko ’pi ciraṁ vicinvan
athāpi te deva padāmbuja-dvaya-
prasāda-leśānugṛhīta eva hi
jānāti tattvaṁ bhagavan-mahimno
na cānya eko 'pi ciraṁ vicinvan

Su significado es que incluso un gran erudito de los śāstras védicos puede no ser consciente en lo más mínimo de la existencia de la Suprema Personalidad de Dios y de Su nombre, fama, cualidades, etc., mientras que una persona no tan erudita puede comprender la posición de la Suprema Personalidad de Dios si, de una u otra forma, por ocuparse en servicio devocional, llega a ser un devoto puro del Señor. Por esa razón en este verso Yamarāja dice: evaṁ vimṛśya sudhiyo bhagavati: Los que se ocupan en el servicio amoroso del Señor son sudhiyaḥ, inteligentes; pero, en cambio, no lo son los eruditos védicos que no comprenden el nombre, la fama y las cualidades de Kṛṣṇa. Devoto puro es aquel que tiene la inteligencia clara; él es verdaderamente reflexivo, ya que se ocupa en el servicio del Señor con la mente, las palabras y el cuerpo; y no por llamar la atención, sino con amor. Los no devotos pueden hacer un espectáculo de la religión, pero eso no tiene la menor eficacia, pues, aunque hagan ostentación de visitar un templo o una iglesia, están pensando en otras cosas. Esas personas están faltando a su deber religioso y merecen el castigo de Yamarāja. Sin embargo, al devoto se le disculpa incluso si, involuntariamente o por accidente, debido a sus hábitos pasados, comete algún acto pecaminoso. Ese es el valor del movimiento de saṅkīrtana.

Verš hovoří o tom, že ani velký znalec védských śāster si nemusí být vůbec vědom existence Nejvyššího Pána a Jeho jména, slávy, vlastností atd., zatímco ten, kdo se nějakým způsobem zaměstná oddanou službou a stane se tak čistým oddaným Pána, může pochopit postavení Nejvyšší Osobnosti Božství, i když není velkým učencem. Yamarāja zde proto říká: evaṁ vimṛśya sudhiyo bhagavati — ti, kdo s láskou slouží Pánu, se stávají inteligentními, sudhiyaḥ, ale o znalci Ved, který nechápe Kṛṣṇovo jméno, slávu a zábavy, to nelze říci. Čistý oddaný je ten, jehož inteligence je čistá; je skutečně moudrý, protože se zaměstnává službou Pánu — ne aby tím zapůsobil na ostatní, ale s láskou, svou myslí, slovy a tělem. Neoddaní mohou předstírat, že se věnují náboženství, ale to není příliš účinné, neboť i když okázale navštěvují chrám nebo kostel, myslí přitom na něco jiného. Tito lidé zanedbávají svou náboženskou povinnost a podléhají Yamarājovu trestu. Avšak oddanému, který se kvůli svým dřívějším zvykům nechtěně či nahodile dopustí hříšných činů, bude odpuštěno. Taková je hodnota saṅkīrtanového hnutí.