KAPITOLA TŘINÁCTÁ

CHAPTER THIRTEEN

Další hovory krále Rahūgaṇy s Jaḍa Bharatou

Further Talks Between King Rahūgaṇa and Jaḍa Bharata

Brāhmaṇa Jaḍa Bharata byl ke králi Rahūgaṇovi velice laskavý, a aby ho odpoutal od hmotného světa, promluvil obrazně o lese hmotné existence. Vysvětlil, že tento hmotný svět je jako velký les, ve kterém se živá bytost ztratí, jelikož přijímá hmotný život. V tomto lese jsou lupiči (šest smyslů) a také masožravá zvířata, jako šakali, vlci a lvi (manželka, děti a další příbuzní), kteří neustále touží pít krev hlavy rodiny. Lupiči a krvežíznivá masožravá zvířata společně vyčerpávají energii člověka v hmotném světě. V tomto lese je také temná díra zakrytá trávou, do které může člověk spadnout. Když přijde do lesa a je okouzlený tolika hmotnými lákadly, ztotožňuje se s tímto hmotným světem, společností, přátelstvím, láskou a rodinou. Zabloudil a neví kam jít, sužují ho různá zvířata a ptáci a stává se také obětí mnoha tužeb. Proto v lese těžce pracuje a putuje z místa na místo. Nechává se okouzlit dočasným štěstím a je sklíčený z takzvaného neštěstí. Ve skutečnosti v lese pouze trpí takzvaným štěstím a neštěstím. Někdy na něj zaútočí had (hluboký spánek), jehož uštknutím ztratí vědomí a je zmatený ohledně vykonávání svých povinností. Někdy ho přitahují jiné ženy, než je jeho vlastní manželka, a tak myslí na požitek nemanželské lásky s cizí ženou. Sužují ho různé nemoci, nářek, léto a zima. Tak trpí v lese hmotného světa bolestmi hmotné existence. V očekávání štěstí chodí materialista z jednoho místa na druhé, ale ve skutečnosti není v hmotném světě nikdy šťastný. Jelikož se neustále zaměstnává materialistickými činnostmi, je vždy rozrušený. Zapomíná, že jednoho dne bude muset zemřít. Oklamaný iluzorní hmotnou energií krutě trpí, ale přesto dychtí po hmotném štěstí. Tímto způsobem zcela zapomíná na svůj vztah s Nejvyšší Osobností Božství.

The brāhmaṇa Jaḍa Bharata became very kind to King Rahūgaṇa, and to disassociate him from the material world, he spoke figuratively of the forest of the material world. He explained that this material world is like a great forest in which one becomes entangled due to association with material life. In this forest there are plunderers (the six senses) as well as carnivorous animals like jackals, wolves and lions (wife, children and other relatives) who are always anxious to suck the blood from the head of the family. The forest plunderers and the carnivorous blood-sucking animals combine to exploit the energy of a man within this material world. In this forest there is also a black hole, covered by grass, into which one may fall. Coming into the forest and being captivated by so many material attractions, one identifies himself with this material world, society, friendship, love and family. Having lost the path and not knowing where to go, being harassed by animals and birds, one is also victimized by many desires. Thus one works very hard within the forest and wanders here and there. He becomes captivated by temporary happiness and becomes aggrieved by so-called distress. Actually one simply suffers in the forest from so-called happiness and distress. Sometimes he is attacked by a snake (deep sleep), and due to the snakebite he loses consciousness and becomes puzzled and bewildered about discharging his duties. Sometimes he is attracted by women other than his wife, and thus be thinks he enjoys extramarital love with another woman. He is attacked by various diseases, by lamentation and by summer and winter. Thus one within the forest of the material world suffers the pains of material existence. Expecting to become happy, the living entity changes his position from one place to another, but actually a materialistic person within the material world is never happy. Being constantly engaged in materialistic activities, he is always disturbed. He forgets that one day he has to die. Although he suffers severely, being illusioned by the material energy, he still hankers after material happiness. In this way he completely forgets his relationship with the Supreme Personality of Godhead.

Když Mahārāja Rahūgaṇa vyslechl tuto řeč, obnovil tím své vědomí Kṛṣṇy, a získal tak prospěch ze společnosti Jaḍa Bharaty. Chápal, že jeho iluze je překonána, a prosil Jaḍa Bharatu o odpuštění za své špatné chování. To vše vyprávěl Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi.

By hearing this from Jaḍa Bharata, Mahārāja Rahūgaṇa revived his Kṛṣṇa consciousness and thus benefited from Jaḍa Bharata’s association. He could understand that his illusion was over, and he begged pardon from Jaḍa Bharata for his misbehavior. All this was told to Mahārāja Parīkṣit by Śukadeva Gosvāmī.

Sloka 1:: Jaḍa Bharata, který plně realizoval Brahman, pokračoval: Můj milý králi Rahūgaṇo, živá bytost putuje cestou hmotného světa, kterou je velice obtížné projít, a přijímá opakované zrození a smrt. Vlivem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy) je okouzlena hmotným světem a vidí pouze tři plody podmíněného jednání — příznivé, nepříznivé a smíšené. Takto ulpívá na náboženství, hospodářském rozvoji, smyslovém požitku a monistické teorii osvobození (splynutí s Nejvyšším). Ve dne v noci těžce pracuje jako obchodník, který jde do lesa, aby získal nějaké věci, které by mohl později se ziskem prodat. Skutečné štěstí ovšem v tomto hmotném světě nemůže najít.

Text 1:: Jaḍa Bharata, who had fully realized Brahman, continued: My dear King Rahūgaṇa, the living entity wanders on the path of the material world, which is very difficult for him to traverse, and he accepts repeated birth and death. Being captivated by the material world under the influence of the three modes of material nature (sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa), the living entity can see only the three fruits of activities under the spell of material nature. These fruits are auspicious, inauspicious and mixed. He thus becomes attached to religion, economic development, sense gratification and the monistic theory of liberation (merging with the Supreme). He works very hard day and night exactly like a merchant who enters a forest to acquire some articles to sell later for profit. However, he cannot really achieve happiness within this material world.

Sloka 2:: Ó králi Rahūgaṇo, v tomto lese hmotné existence je šest mocných lupičů. Když do něho podmíněná duše vstoupí s vidinou nějakého hmotného zisku, tito lupiči se postarají o to, aby zabloudila. Podmíněný obchodník neví, jak utratit své peníze, a lupiči mu je seberou. Stejně jako jsou tygři, šakali a jiná dravá lesní zvířata kdykoliv připraveni unést jehně z péče jeho ochránce, tak i manželka a děti vstupují do srdce obchodníka, jehož potom mnoha způsoby okrádají.

Text 2:: O King Rahūgaṇa, in this forest of material existence there are six very powerful plunderers. When the conditioned soul enters the forest to acquire some material gain, the six plunderers misguide him. Thus the conditioned merchant does not know how to spend his money, and it is taken away by these plunderers. Like tigers, jackals and other ferocious animals in a forest that are ready to take away a lamb from the custody of its protector, the wife and children enter the heart of the merchant and plunder him in so many ways.

Sloka 3:: V tomto lese jsou hustá loubí vytvořená spletí keřů, trávy a popínavých rostlin, v nichž je podmíněná duše neustále obtěžována bolestivě kousajícími komáry (závistivými lidmi). Někdy v lese vidí imaginární palác a jindy je zmatená, když spatří mihnout se zlého ducha, který vypadá jako meteor na nebi.

Text 3:: In this forest there are dense bowers composed of thickets of bushes, grass and creepers. In these bowers the conditioned soul is always disturbed by cruelly biting mosquitoes [envious people]. Sometimes he sees an imaginary palace in the forest, and sometimes he is bewildered by seeing a fleeting fiend or ghost, which appears like a meteor in the sky.

Sloka 4:: Můj milý králi, obchodník na lesní cestě hmotného světa, jehož inteligence je podmaněná domovem, bohatstvím, příbuznými a tak dále, běhá z místa na místo v honbě za úspěchem. Někdy jsou jeho oči zalepené prachem, který zdvihl hurikán — jinými slovy, ve svém chtíči je okouzlený krásou své manželky, zvláště během jejího menstruačního období. Takto oslepenýma očima nevidí, kam má jít ani co dělá.

Text 4:: My dear King, the merchant on the forest path of the material world, his intelligence victimized by home, wealth, relatives and so forth, runs from one place to another in search of success. Sometimes his eyes are covered by the dust of a whirlwind — that is to say, in his lust he is captivated by the beauty of his wife, especially during her menstrual period. Thus his eyes are blinded, and he cannot see where to go or what he is doing.

Sloka 5:: Podmíněná duše putující lesem hmotného světa někdy slyší pronikavé zvuky neviditelného cvrčka, a to mučí její uši. Někdy ji také bolí srdce z houkání sov, které zní jako nepříjemná slova nepřátel. Jindy se zase uchýlí ke stromu, který nemá žádné plody ani květy. Vyhledá tento strom s velkou chutí na něco dobrého a potom trpí. Chce získat trochu vody, ale je jen oklamána fata morgánou a běží za ní.

Text 5:: Wandering in the forest of the material world, the conditioned soul sometimes hears an invisible cricket making harsh sounds, and his ears become very much aggrieved. Sometimes his heart is pained by the sounds of owls, which are just like the harsh words of his enemies. Sometimes he takes shelter of a tree that has no fruits or flowers. He approaches such a tree due to his strong appetite, and thus he suffers. He would like to acquire water, but he is simply illusioned by a mirage, and he runs after it.

Sloka 6:: Občas podmíněná duše skočí do mělké řeky nebo jde v době nedostatku obilí žebrat potravu od lidí, kteří nejsou vůbec dobročinně založení. Někdy trpí sálajícím horkem rodinného života, který je jako lesní požár, a někdy je nešťastná, když ji o majetek — který je jí drahý jako vlastní život — připraví králové ve jménu vysokých daní z příjmu.

Text 6:: Sometimes the conditioned soul jumps into a shallow river, or being short of food grains, he goes to beg food from people who are not at all charitable. Sometimes he suffers from the burning heat of household life, which is like a forest fire, and sometimes he becomes sad to have his wealth, which is as dear as life, plundered by kings in the name of heavy income taxes.

Sloka 7:: Někdy živá bytost — poražena či oloupena vyšší mocností — přichází o všechno své vlastnictví. Je z toho velice zasmušilá a z nářku nad svou ztrátou někdy upadá do bezvědomí. Jindy si představuje velké město plné paláců, ve kterém chce šťastně žít se členy své rodiny a se svým bohatstvím. Když se jí to splní, myslí si, že je plně spokojená, ale takové takzvané štěstí trvá pouhý okamžik.

Text 7:: Sometimes, being defeated or plundered by a superior, powerful agent, a living entity loses all his possessions. He then becomes very morose, and lamenting their loss, he sometimes becomes unconscious. Sometimes he imagines a great palatial city in which he desires to live happily with his family members and riches. He thinks himself fully satisfied if this is possible, but such so-called happiness continues only for a moment.

Sloka 8:: Někdy chce obchodník v lese vylézt na kopce a hory, ale jelikož nemá vhodnou obuv, nohy mu rozdírají malé úlomky kamenů a trny na úbočích. Takto poraněný se velice trápí. Člověka, který velmi lpí na své rodině, někdy zmůže hlad a kvůli svému utrpení se na všechny členy rodiny nesmírně rozzlobí.

Text 8:: Sometimes the merchant in the forest wants to climb the hills and mountains, but due to insufficient footwear, his feet are pricked by small stone fragments and by thorns on the mountain. Being pricked by them, he becomes very aggrieved. Sometimes a person who is very attached to his family becomes overwhelmed with hunger, and due to his miserable condition he becomes furious with his family members.

Sloka 9:: Podmíněná duše je v hmotném lese někdy pohlcena krajtou nebo rozmačkána. Tehdy zůstává ležet v lese jako mrtvola, bez vědomí a poznání. Jindy ji uštknou další jedovatí hadi. Jelikož je netečná vůči svému vědomí, spadne do temné studny pekelného života, kde nemá naději na záchranu.

Text 9:: The conditioned soul in the material forest is sometimes swallowed by a python or crushed. At such a time he is left lying in the forest like a dead person, devoid of consciousness and knowledge. Sometimes other poisonous snakes bite him. Being blind to his consciousness, he falls down into a dark well of hellish life with no hope of being rescued.

Sloka 10:: Někdy muž vyhledává zvrhlé ženy, aby získal nepatrný sexuální požitek. Při jeho pokusu ho urážejí a bijí příbuzní těchto žen. Je to stejné jako jít pro med do včelího úlu a být napaden včelami. Někdy může—poté, co utratil spoustu peněz — získat další ženu pro trochu smyslového požitku navíc. Tato žena coby předmět smyslového požitku se však naneštěstí stane kořistí jiného zvrhlíka, který mu ji odvede či unese.

Text 10:: Sometimes, in order to have a little insignificant sex enjoyment, one searches after debauched women. In this attempt, one is insulted and chastised by the women’s kinsmen. This is like going to take honey from a beehive and being attacked by the bees. Sometimes, after spending lots of money, one may acquire another woman for some extra sense enjoyment. Unfortunately, the object of sense enjoyment, the woman, is taken away or kidnapped by another debauchee.

Sloka 11:: Někdy živá bytost vynakládá velké úsilí, aby zamezila nepříjemným přírodním úkazům, jako je mrazivý chlad, nesnesitelné horko, silný vítr, nadměrný déšť a tak dále, a je velice nešťastná, když se jí to nedaří. Jindy je opakovaně podváděná v obchodních jednáních s druhými. Tímto podváděním si mezi sebou živé bytosti vytvářejí nepřátelství.

Text 11:: Sometimes the living entity is busy counteracting the natural disturbances of freezing cold, scorching heat, strong wind, excessive rainfall and so forth. When he is unable to do so, he becomes very unhappy. Sometimes he is cheated in business transactions one after another. In this way, by cheating, living entities create enmity among themselves.

Sloka 12:: Na lesní cestě hmotné existence někdy živá bytost přijde o majetek a nemá potom ani řádný domov, lůžko či místo k sezení, ani náležitý rodinný požitek. Jde proto žebrat peníze, a když splnění svých tužeb nedosáhne žebráním, chce si půjčovat nebo krást majetek druhých. Za to sklízí ve společnosti potupu.

Text 12:: On the forest path of material existence, sometimes a person is without wealth and due to this does not have a proper home, bed or sitting place, nor proper family enjoyment. He therefore goes to beg money from others, but when his desires are not fulfilled by begging, he wants to borrow or steal the property of others. Thus he is insulted in society.

Sloka 13:: Kvůli finančním transakcím jsou vztahy velice napjaté a končí nepřátelstvím. Někdy spolu manželé kráčejí cestou hmotného pokroku a těžce pracují, aby udrželi svůj vztah, a jindy jsou kvůli nedostatku peněz nebo nemoci bezradní a téměř umírají.

Text 13:: Due to monetary transactions, relationships become very strained and end in enmity. Sometimes the husband and wife walk on the path of material progress, and to maintain their relationship they work very hard. Sometimes due to scarcity of money or due to diseased conditions, they are embarrassed and almost die.

Sloka 14:: Můj milý králi, na lesní cestě hmotného života nejprve živá bytost ztratí svého otce a matku a po jejich smrti ulpí na svých nedávno narozených dětech. Takto putuje cestou hmotného pokroku a nakonec upadne do rozpaků. Nicméně až do okamžiku smrti nikdo neví, jak se z této situace dostat.

Text 14:: My dear King, on the forest path of material life, first a person is bereft of his father and mother, and after their death he becomes attached to his newly born children. In this way he wanders on the path of material progress and is eventually embarrassed. Nonetheless, no one knows how to get out of this, even up to the moment of death.

Sloka 15:: Bylo a je mnoho hrdinů v politice a společnosti, kteří porazili stejně mocné nepřátele, ale přesto kvůli nevědomosti založené na víře, že země je jejich, mezi sebou navzájem bojují a položí své životy v bitvě. Nejsou schopni se vydat po duchovní cestě, kterou přijímají ti, kdo jsou ve stavu odříkání. I když jsou to velcí hrdinové a političtí vůdci, nedokáží se vydat cestou duchovní realizace.

Text 15:: There were and are many political and social heroes who have conquered enemies of equal power, yet due to their ignorance in believing that the land is theirs, they fight one another and lay down their lives in battle. They are not able to take up the spiritual path accepted by those in the renounced order. Although they are big heroes and political leaders, they cannot take to the path of spiritual realization.

Sloka 16:: Živá bytost v lese hmotné existence někdy přijímá útočiště v popínavých rostlinách a chce slyšet cvrlikání ptáků, kteří v nich žijí. Jelikož se bojí řvaní lvů v lese, přátelí se s jeřáby, volavkami a supy.

Text 16:: Sometimes the living entity in the forest of material existence takes shelter of creepers and desires to hear the chirping of the birds in those creepers. Being afraid of roaring lions in the forest, he makes friends with cranes, herons and vultures.

Sloka 17:: Jimi oklamaná živá bytost se v lese hmotného světa snaží opustit společnost těchto takzvaných yogīnů, svāmīch a inkarnací a dostat se do společnosti skutečných oddaných, ale naneštěstí nedokáže následovat pokyny duchovního mistra či pokročilých oddaných — proto je opustí a vrátí se opět do společnosti opic, které se zajímají jen o smyslový požitek a ženy. Nachází uspokojení ve styku s těmito požitkáři a v holdování sexu a omamným látkám, a tímto způsobem maří svůj život. Když hledí do tváří jiných požitkářů, na vše zapomíná, a takto se blíží smrt.

Text 17:: Being cheated by them, the living entity in the forest of the material world tries to give up the association of these so-called yogīs, svāmīs and incarnations and come to the association of real devotees, but due to misfortune he cannot follow the instructions of the spiritual master or advanced devotees; therefore he gives up their company and again returns to the association of monkeys who are simply interested in sense gratification and women. He derives satisfaction by associating with sense gratifiers and enjoying sex and intoxication. In this way he spoils his life simply by indulging in sex and intoxication. Looking into the faces of other sense gratifiers, he becomes forgetful and thus approaches death.

Sloka 18:: Když se živá bytost stane opicí skákající z jedné větve na druhou, zdržuje se na stromě rodinného života, ze kterého nemá nic jiného než sex. Stejně jako osel přitom sklízí kopance od své manželky. Není schopna se osvobodit a bezmocně setrvává v této pozici. Někdy se stane obětí nevyléčitelné nemoci, což je totéž co pád do horské jeskyně. Začíná se bát smrti, která je jako slon v hloubi této jeskyně, a zůstává v bezvýchodné situaci, kdy se drží lodyh popínavé rostliny.

Text 18:: When the living entity becomes exactly like a monkey jumping from one branch to another, he remains in the tree of household life without any profit but sex. Thus he is kicked by his wife just like the he-ass. Unable to gain release, he remains helplessly in that position. Sometimes he falls victim to an incurable disease, which is like falling into a mountain cave. He becomes afraid of death, which is like the elephant in the back of that cave, and he remains stranded, grasping at the twigs and branches of a creeper.

Sloka 19:: Ó hubiteli nepřátel, Mahārāji Rahūgaṇo, když podmíněná duše z této nebezpečné situace nějakým způsobem vyvázne, vrátí se zase domů užívat si sexu, protože tak působí připoutanost. Pod vlivem Pánovy hmotné energie tedy i nadále bloumá v lese hmotné existence a ani v okamžiku smrti nezjistí, co je jejím skutečným vlastním zájmem.

Text 19:: O killer of enemies, Mahārāja Rahūgaṇa, if the conditioned soul somehow or other gets out of his dangerous position, he again returns to his home to enjoy sex life, for that is the way of attachment. Thus, under the spell of the Lord’s material energy, he continues to loiter in the forest of material existence. He does not discover his real interest even at the point of death.

Sloka 20:: Můj milý králi Rahūgaṇo, i ty jsi obětí vnější energie, neboť se nacházíš na cestě připoutanosti k hmotným radostem. Radím ti nyní, aby ses vzdal svého královského postavení a žezla, kterým trestáš zločince, neboť tak se můžeš stát přítelem všech živých bytostí. Vzdej se připoutanosti ke smyslovým předmětům a chop se meče poznání nabroušeného oddanou službou. Pak dokážeš přeseknout pevný uzel iluzorní energie a překonat oceán nevědomosti.

Text 20:: My dear King Rahūgaṇa, you are also a victim of the external energy, being situated on the path of attraction to material pleasure. So that you may become an equal friend to all living entities, I now advise you to give up your kingly position and the rod by which you punish criminals. Give up attraction to the sense objects and take up the sword of knowledge sharpened by devotional service. Then you will be able to cut the hard knot of illusory energy and cross to the other side of the ocean of nescience.

Sloka 21:: Král Rahūgaṇa řekl: Toto zrození jako lidská bytost je nejlepší ze všech. Ani zrození mezi polobohy na nebeských planetách není tak slavné jako narodit se v lidské životní podobě na této Zemi. K čemu je dobré vznešené postavení poloboha? Na nebeských planetách chybí kvůli přemíře hmotného pohodlí možnost stýkat se s oddanými.

Text 21:: King Rahūgaṇa said: This birth as a human being is the best of all. Even birth among the demigods in the heavenly planets is not as glorious as birth as a human being on this earth. What is the use of the exalted position of a demigod? In the heavenly planets, due to profuse material comforts, there is no possibility of associating with devotees.

Sloka 22:: Není nic divného na tom, že stačí být pokrytý prachem z tvých lotosových nohou, a člověk okamžitě dosáhne úrovně čisté oddané služby Adhokṣajovi, jež je nedostupná i pro velké polobohy, jako je Brahmā. Díky chvilkovému styku s tebou jsem nyní oproštěný od všech argumentů, falešné prestiže a nedostatku rozlišování, což jsou kořeny zapletení v hmotném světě. Nyní jsem všech těchto problémů zbaven.

Text 22:: It is not at all wonderful that simply by being covered by the dust of your lotus feet, one immediately attains the platform of pure devotional service to Adhokṣaja, which is not available even to great demigods like Brahmā. By associating with you just for a moment, I am now freed from all argument, false prestige and lack of discrimination, which are the roots of entanglement in the material world. Now I am free from all these problems.

Sloka 23:: Uctivě se klaním velkým osobnostem, ať už chodí po povrchu Země jako děti, mladí chlapci, avadhūtové či vznešení brāhmaṇové. Klaním se jim všem, i když se skrývají pod různými převleky. Kéž jejich milost přinese blaho královským dynastiím, které je neustále urážejí.

Text 23:: I offer my respectful obeisances unto the great personalities, whether they walk on the earth’s surface as children, young boys, avadhūtas or great brāhmaṇas. Even if they are hidden under different guises, I offer my respects to all of them. By their mercy, may there be good fortune in the royal dynasties that are always offending them.

Sloka 24:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, ó synu matky Uttary, v mysli Jaḍa Bharaty se objevily jisté vlny nespokojenosti kvůli urážce krále Rahūgaṇy, který ho přiměl nést svá královská nosítka, ale Jaḍa Bharata to přešel a jeho srdce bylo znovu klidné a tiché jako oceán. Byl velkým paramahaṁsou, přestože ho král Rahūgaṇa urazil. Jakožto vaiṣṇava byl velice laskavý, a tak krále poučil o původním, přirozeném postavení duše. Na urážku zcela zapomněl, protože král žalostně prosil o odpuštění u jeho lotosových nohou. Poté se vydal cestovat po celé Zemi jako předtím.

Text 24:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī continued: My dear King, O son of mother Uttarā, there were some waves of dissatisfaction in the mind of Jaḍa Bharata due to his being insulted by King Rahūgaṇa, who made him carry his palanquin, but Jaḍa Bharata neglected this, and his heart again became calm and quiet like an ocean. Although King Rahūgaṇa had insulted him, he was a great paramahaṁsa. Being a Vaiṣṇava, he was naturally very kindhearted, and he therefore told the King about the constitutional position of the soul. He then forgot the insult because King Rahūgaṇa pitifully begged pardon at his lotus feet. After this, he began to wander all over the earth, just as before.

Sloka 25:: Když Rahūgaṇa, král Sauvīry, přijal ponaučení od velkého oddaného Jaḍa Bharaty, byl si plně vědom přirozeného postavení duše. Tak zcela odřekl tělesné pojetí. Můj milý králi, každý, kdo přijme útočiště u služebníka Pánova služebníka, je jistě oslavován, protože se může bez potíží vzdát svého tělesného pojetí.

Text 25:: After receiving lessons from the great devotee Jaḍa Bharata, King Rahūgaṇa of the state of Sauvīra became completely aware of the constitutional position of the soul. He thus gave up the bodily conception completely. My dear King, whoever takes shelter of the servant of the servant of the Lord is certainly glorified because he can without difficulty give up the bodily conception.

Sloka 26:: Král Parīkṣit tehdy řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, ó velký oddaný mudrci, jsi vševědoucí. Velice pěkně jsi popsal postavení podmíněné duše, která je přirovnána k obchodníkovi v lese. Inteligentní lidé z těchto pokynů chápou, že smysly toho, kdo žije v tělesném pojetí, jsou jako lupiči a darebáci v onom lese a jeho manželka a děti jsou jako šakalové a jiná dravá zvířata. Pro neinteligentní lidi však není nijak snadné pochopit význam tohoto příběhu, protože je obtížné pochytit přesný smysl alegorie. Prosím tě proto, abys vyložil její přímý smysl.

Text 26:: King Parīkṣit then told Śukadeva Gosvāmī: My dear lord, O great devotee sage, you are omniscient. You have very nicely described the position of the conditioned soul, who is compared to a merchant in the forest. From these instructions intelligent men can understand that the senses of a person in the bodily conception are like rogues and thieves in that forest, and one’s wife and children are like jackals and other ferocious animals. However, it is not very easy for the unintelligent to understand the purport of this story because it is difficult to extricate the exact meaning from the allegory. I therefore request Your Holiness to give the direct meaning.