Text 26

Sloka 26

Devanagari

Dévanágarí

राजोवाच
यो ह वा इह बहुविदा महाभागवत त्वयाभिहित: परोक्षेण वचसा जीवलोकभवाध्वा स ह्यार्यमनीषया कल्पितविषयो नाञ्जसाव्युत्पन्नलोकसमधिगम: । अथ तदेवैतद्दुरवगमं समवेतानुकल्पेन निर्दिश्यतामिति ॥ २६ ॥

Text

Verš

rājovāca
yo ha vā iha bahu-vidā mahā-bhāgavata tvayābhihitaḥ parokṣeṇa vacasā jīva-loka-bhavādhvā sa hy ārya-manīṣayā kalpita-viṣayo nāñjasāvyutpanna-loka-samadhigamaḥ; atha tad evaitad duravagamaṁ samavetānukalpena nirdiśyatām iti.

Synonyms

Synonyma

rājā uvāca — King Parīkṣit said; yaḥ — which; ha — certainly; vā — or; iha — in this narration; bahu-vidā — who are aware of many incidents of transcendental knowledge; mahā-bhāgavata — O great devotee sage; tvayā — by you; abhihitaḥ — described; parokṣeṇa — figuratively; vacasā — by words; jīva-loka-bhava-adhvā — the path of material existence of the conditioned soul; saḥ — that; hi — indeed; ārya-manīṣayā — by the intelligence of advanced devotees; kalpita-viṣayaḥ — the subject matter is imagined; na — not; añjasā — directly; avyutpanna-loka — of persons who are not very experienced or intelligent; samadhigamaḥ — the complete understanding; atha — therefore; tat eva — because of that; etat — this matter; duravagamam — which is difficult to understand; samaveta-anukalpena — by substituting the direct meaning of such incidents; nirdiśyatām — let it be described; iti — thus.

rājā uvāca — král Parīkṣit řekl; yaḥ — co; ha — jistě; vā — nebo; iha — v tomto vyprávění; bahu-vidā — který znáš mnoho příběhů sdělujících transcendentální poznání; mahā-bhāgavata — ó velký oddaný mudrci; tvayā — tebou; abhihitaḥ — popsaná; parokṣeṇa — obrazně; vacasā — slovy; jīva-loka-bhava-adhvā — cesta hmotné existence podmíněné duše; saḥ — to; hi — vskutku; ārya-manīṣayā — inteligencí pokročilých oddaných; kalpita-viṣayaḥ — lze si představit námět; na — ne; añjasā — přímo; avyutpanna-loka — těch, kdo nejsou příliš zkušení či inteligentní; samadhigamaḥ — plné pochopení; atha — proto; tat eva — kvůli tomu; etat — tento námět; duravagamam — který je obtížné pochopit; samaveta-anukalpena — nahrazením přímého významu těchto událostí; nirdiśyatām — nechť je popsáno; iti — takto.

Translation

Překlad

King Parīkṣit then told Śukadeva Gosvāmī: My dear lord, O great devotee sage, you are omniscient. You have very nicely described the position of the conditioned soul, who is compared to a merchant in the forest. From these instructions intelligent men can understand that the senses of a person in the bodily conception are like rogues and thieves in that forest, and one’s wife and children are like jackals and other ferocious animals. However, it is not very easy for the unintelligent to understand the purport of this story because it is difficult to extricate the exact meaning from the allegory. I therefore request Your Holiness to give the direct meaning.

Král Parīkṣit tehdy řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, ó velký oddaný mudrci, jsi vševědoucí. Velice pěkně jsi popsal postavení podmíněné duše, která je přirovnána k obchodníkovi v lese. Inteligentní lidé z těchto pokynů chápou, že smysly toho, kdo žije v tělesném pojetí, jsou jako lupiči a darebáci v onom lese a jeho manželka a děti jsou jako šakalové a jiná dravá zvířata. Pro neinteligentní lidi však není nijak snadné pochopit význam tohoto příběhu, protože je obtížné pochytit přesný smysl alegorie. Prosím tě proto, abys vyložil její přímý smysl.

Purport

Význam

There are many stories and incidents in Śrīmad-Bhāgavatam that are described figuratively. Such allegorical descriptions may not be understood by unintelligent men; therefore it is the duty of the student to approach a bona fide spiritual master for the direct explanation.

Mnoho příběhů a událostí ve Śrīmad-Bhāgavatamu je popsáno obrazně. Neinteligentní lidé těmto alegorickým popisům nemusí rozumět; povinností studenta je proto vyhledat pravého duchovního mistra a požádat ho o přímé vysvětlení.

Thus end the Bhaktivedanta purports of the Fifth Canto, Thirteenth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “Further Talks Between King Rahūgaṇa and Jaḍa Bharata.”

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třinácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Další hovory krále Rahūgaṇy s Jaḍa Bharatou”.