KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Další hovory krále Rahūgaṇy s Jaḍa Bharatou

Brāhmaṇa Jaḍa Bharata byl ke králi Rahūgaṇovi velice laskavý, a aby ho odpoutal od hmotného světa, promluvil obrazně o lese hmotné existence. Vysvětlil, že tento hmotný svět je jako velký les, ve kterém se živá bytost ztratí, jelikož přijímá hmotný život. V tomto lese jsou lupiči (šest smyslů) a také masožravá zvířata, jako šakali, vlci a lvi (manželka, děti a další příbuzní), kteří neustále touží pít krev hlavy rodiny. Lupiči a krvežíznivá masožravá zvířata společně vyčerpávají energii člověka v hmotném světě. V tomto lese je také temná díra zakrytá trávou, do které může člověk spadnout. Když přijde do lesa a je okouzlený tolika hmotnými lákadly, ztotožňuje se s tímto hmotným světem, společností, přátelstvím, láskou a rodinou. Zabloudil a neví kam jít, sužují ho různá zvířata a ptáci a stává se také obětí mnoha tužeb. Proto v lese těžce pracuje a putuje z místa na místo. Nechává se okouzlit dočasným štěstím a je sklíčený z takzvaného neštěstí. Ve skutečnosti v lese pouze trpí takzvaným štěstím a neštěstím. Někdy na něj zaútočí had (hluboký spánek), jehož uštknutím ztratí vědomí a je zmatený ohledně vykonávání svých povinností. Někdy ho přitahují jiné ženy, než je jeho vlastní manželka, a tak myslí na požitek nemanželské lásky s cizí ženou. Sužují ho různé nemoci, nářek, léto a zima. Tak trpí v lese hmotného světa bolestmi hmotné existence. V očekávání štěstí chodí materialista z jednoho místa na druhé, ale ve skutečnosti není v hmotném světě nikdy šťastný. Jelikož se neustále zaměstnává materialistickými činnostmi, je vždy rozrušený. Zapomíná, že jednoho dne bude muset zemřít. Oklamaný iluzorní hmotnou energií krutě trpí, ale přesto dychtí po hmotném štěstí. Tímto způsobem zcela zapomíná na svůj vztah s Nejvyšší Osobností Božství.

Když Mahārāja Rahūgaṇa vyslechl tuto řeč, obnovil tím své vědomí Kṛṣṇy, a získal tak prospěch ze společnosti Jaḍa Bharaty. Chápal, že jeho iluze je překonána, a prosil Jaḍa Bharatu o odpuštění za své špatné chování. To vše vyprávěl Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi.

Sloka 1:: Jaḍa Bharata, který plně realizoval Brahman, pokračoval: Můj milý králi Rahūgaṇo, živá bytost putuje cestou hmotného světa, kterou je velice obtížné projít, a přijímá opakované zrození a smrt. Vlivem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy) je okouzlena hmotným světem a vidí pouze tři plody podmíněného jednání — příznivé, nepříznivé a smíšené. Takto ulpívá na náboženství, hospodářském rozvoji, smyslovém požitku a monistické teorii osvobození (splynutí s Nejvyšším). Ve dne v noci těžce pracuje jako obchodník, který jde do lesa, aby získal nějaké věci, které by mohl později se ziskem prodat. Skutečné štěstí ovšem v tomto hmotném světě nemůže najít.

Sloka 2:: Ó králi Rahūgaṇo, v tomto lese hmotné existence je šest mocných lupičů. Když do něho podmíněná duše vstoupí s vidinou nějakého hmotného zisku, tito lupiči se postarají o to, aby zabloudila. Podmíněný obchodník neví, jak utratit své peníze, a lupiči mu je seberou. Stejně jako jsou tygři, šakali a jiná dravá lesní zvířata kdykoliv připraveni unést jehně z péče jeho ochránce, tak i manželka a děti vstupují do srdce obchodníka, jehož potom mnoha způsoby okrádají.

Sloka 3:: V tomto lese jsou hustá loubí vytvořená spletí keřů, trávy a popínavých rostlin, v nichž je podmíněná duše neustále obtěžována bolestivě kousajícími komáry (závistivými lidmi). Někdy v lese vidí imaginární palác a jindy je zmatená, když spatří mihnout se zlého ducha, který vypadá jako meteor na nebi.

Sloka 4:: Můj milý králi, obchodník na lesní cestě hmotného světa, jehož inteligence je podmaněná domovem, bohatstvím, příbuznými a tak dále, běhá z místa na místo v honbě za úspěchem. Někdy jsou jeho oči zalepené prachem, který zdvihl hurikán — jinými slovy, ve svém chtíči je okouzlený krásou své manželky, zvláště během jejího menstruačního období. Takto oslepenýma očima nevidí, kam má jít ani co dělá.

Sloka 5:: Podmíněná duše putující lesem hmotného světa někdy slyší pronikavé zvuky neviditelného cvrčka, a to mučí její uši. Někdy ji také bolí srdce z houkání sov, které zní jako nepříjemná slova nepřátel. Jindy se zase uchýlí ke stromu, který nemá žádné plody ani květy. Vyhledá tento strom s velkou chutí na něco dobrého a potom trpí. Chce získat trochu vody, ale je jen oklamána fata morgánou a běží za ní.

Sloka 6:: Občas podmíněná duše skočí do mělké řeky nebo jde v době nedostatku obilí žebrat potravu od lidí, kteří nejsou vůbec dobročinně založení. Někdy trpí sálajícím horkem rodinného života, který je jako lesní požár, a někdy je nešťastná, když ji o majetek — který je jí drahý jako vlastní život — připraví králové ve jménu vysokých daní z příjmu.

Sloka 7:: Někdy živá bytost — poražena či oloupena vyšší mocností — přichází o všechno své vlastnictví. Je z toho velice zasmušilá a z nářku nad svou ztrátou někdy upadá do bezvědomí. Jindy si představuje velké město plné paláců, ve kterém chce šťastně žít se členy své rodiny a se svým bohatstvím. Když se jí to splní, myslí si, že je plně spokojená, ale takové takzvané štěstí trvá pouhý okamžik.

Sloka 8:: Někdy chce obchodník v lese vylézt na kopce a hory, ale jelikož nemá vhodnou obuv, nohy mu rozdírají malé úlomky kamenů a trny na úbočích. Takto poraněný se velice trápí. Člověka, který velmi lpí na své rodině, někdy zmůže hlad a kvůli svému utrpení se na všechny členy rodiny nesmírně rozzlobí.

Sloka 9:: Podmíněná duše je v hmotném lese někdy pohlcena krajtou nebo rozmačkána. Tehdy zůstává ležet v lese jako mrtvola, bez vědomí a poznání. Jindy ji uštknou další jedovatí hadi. Jelikož je netečná vůči svému vědomí, spadne do temné studny pekelného života, kde nemá naději na záchranu.

Sloka 10:: Někdy muž vyhledává zvrhlé ženy, aby získal nepatrný sexuální požitek. Při jeho pokusu ho urážejí a bijí příbuzní těchto žen. Je to stejné jako jít pro med do včelího úlu a být napaden včelami. Někdy může—poté, co utratil spoustu peněz — získat další ženu pro trochu smyslového požitku navíc. Tato žena coby předmět smyslového požitku se však naneštěstí stane kořistí jiného zvrhlíka, který mu ji odvede či unese.

Sloka 11:: Někdy živá bytost vynakládá velké úsilí, aby zamezila nepříjemným přírodním úkazům, jako je mrazivý chlad, nesnesitelné horko, silný vítr, nadměrný déšť a tak dále, a je velice nešťastná, když se jí to nedaří. Jindy je opakovaně podváděná v obchodních jednáních s druhými. Tímto podváděním si mezi sebou živé bytosti vytvářejí nepřátelství.

Sloka 12:: Na lesní cestě hmotné existence někdy živá bytost přijde o majetek a nemá potom ani řádný domov, lůžko či místo k sezení, ani náležitý rodinný požitek. Jde proto žebrat peníze, a když splnění svých tužeb nedosáhne žebráním, chce si půjčovat nebo krást majetek druhých. Za to sklízí ve společnosti potupu.

Sloka 13:: Kvůli finančním transakcím jsou vztahy velice napjaté a končí nepřátelstvím. Někdy spolu manželé kráčejí cestou hmotného pokroku a těžce pracují, aby udrželi svůj vztah, a jindy jsou kvůli nedostatku peněz nebo nemoci bezradní a téměř umírají.

Sloka 14:: Můj milý králi, na lesní cestě hmotného života nejprve živá bytost ztratí svého otce a matku a po jejich smrti ulpí na svých nedávno narozených dětech. Takto putuje cestou hmotného pokroku a nakonec upadne do rozpaků. Nicméně až do okamžiku smrti nikdo neví, jak se z této situace dostat.

Sloka 15:: Bylo a je mnoho hrdinů v politice a společnosti, kteří porazili stejně mocné nepřátele, ale přesto kvůli nevědomosti založené na víře, že země je jejich, mezi sebou navzájem bojují a položí své životy v bitvě. Nejsou schopni se vydat po duchovní cestě, kterou přijímají ti, kdo jsou ve stavu odříkání. I když jsou to velcí hrdinové a političtí vůdci, nedokáží se vydat cestou duchovní realizace.

Sloka 16:: Živá bytost v lese hmotné existence někdy přijímá útočiště v popínavých rostlinách a chce slyšet cvrlikání ptáků, kteří v nich žijí. Jelikož se bojí řvaní lvů v lese, přátelí se s jeřáby, volavkami a supy.

Sloka 17:: Jimi oklamaná živá bytost se v lese hmotného světa snaží opustit společnost těchto takzvaných yogīnů, svāmīch a inkarnací a dostat se do společnosti skutečných oddaných, ale naneštěstí nedokáže následovat pokyny duchovního mistra či pokročilých oddaných — proto je opustí a vrátí se opět do společnosti opic, které se zajímají jen o smyslový požitek a ženy. Nachází uspokojení ve styku s těmito požitkáři a v holdování sexu a omamným látkám, a tímto způsobem maří svůj život. Když hledí do tváří jiných požitkářů, na vše zapomíná, a takto se blíží smrt.

Sloka 18:: Když se živá bytost stane opicí skákající z jedné větve na druhou, zdržuje se na stromě rodinného života, ze kterého nemá nic jiného než sex. Stejně jako osel přitom sklízí kopance od své manželky. Není schopna se osvobodit a bezmocně setrvává v této pozici. Někdy se stane obětí nevyléčitelné nemoci, což je totéž co pád do horské jeskyně. Začíná se bát smrti, která je jako slon v hloubi této jeskyně, a zůstává v bezvýchodné situaci, kdy se drží lodyh popínavé rostliny.

Sloka 19:: Ó hubiteli nepřátel, Mahārāji Rahūgaṇo, když podmíněná duše z této nebezpečné situace nějakým způsobem vyvázne, vrátí se zase domů užívat si sexu, protože tak působí připoutanost. Pod vlivem Pánovy hmotné energie tedy i nadále bloumá v lese hmotné existence a ani v okamžiku smrti nezjistí, co je jejím skutečným vlastním zájmem.

Sloka 20:: Můj milý králi Rahūgaṇo, i ty jsi obětí vnější energie, neboť se nacházíš na cestě připoutanosti k hmotným radostem. Radím ti nyní, aby ses vzdal svého královského postavení a žezla, kterým trestáš zločince, neboť tak se můžeš stát přítelem všech živých bytostí. Vzdej se připoutanosti ke smyslovým předmětům a chop se meče poznání nabroušeného oddanou službou. Pak dokážeš přeseknout pevný uzel iluzorní energie a překonat oceán nevědomosti.

Sloka 21:: Král Rahūgaṇa řekl: Toto zrození jako lidská bytost je nejlepší ze všech. Ani zrození mezi polobohy na nebeských planetách není tak slavné jako narodit se v lidské životní podobě na této Zemi. K čemu je dobré vznešené postavení poloboha? Na nebeských planetách chybí kvůli přemíře hmotného pohodlí možnost stýkat se s oddanými.

Sloka 22:: Není nic divného na tom, že stačí být pokrytý prachem z tvých lotosových nohou, a člověk okamžitě dosáhne úrovně čisté oddané služby Adhokṣajovi, jež je nedostupná i pro velké polobohy, jako je Brahmā. Díky chvilkovému styku s tebou jsem nyní oproštěný od všech argumentů, falešné prestiže a nedostatku rozlišování, což jsou kořeny zapletení v hmotném světě. Nyní jsem všech těchto problémů zbaven.

Sloka 23:: Uctivě se klaním velkým osobnostem, ať už chodí po povrchu Země jako děti, mladí chlapci, avadhūtové či vznešení brāhmaṇové. Klaním se jim všem, i když se skrývají pod různými převleky. Kéž jejich milost přinese blaho královským dynastiím, které je neustále urážejí.

Sloka 24:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, ó synu matky Uttary, v mysli Jaḍa Bharaty se objevily jisté vlny nespokojenosti kvůli urážce krále Rahūgaṇy, který ho přiměl nést svá královská nosítka, ale Jaḍa Bharata to přešel a jeho srdce bylo znovu klidné a tiché jako oceán. Byl velkým paramahaṁsou, přestože ho král Rahūgaṇa urazil. Jakožto vaiṣṇava byl velice laskavý, a tak krále poučil o původním, přirozeném postavení duše. Na urážku zcela zapomněl, protože král žalostně prosil o odpuštění u jeho lotosových nohou. Poté se vydal cestovat po celé Zemi jako předtím.

Sloka 25:: Když Rahūgaṇa, král Sauvīry, přijal ponaučení od velkého oddaného Jaḍa Bharaty, byl si plně vědom přirozeného postavení duše. Tak zcela odřekl tělesné pojetí. Můj milý králi, každý, kdo přijme útočiště u služebníka Pánova služebníka, je jistě oslavován, protože se může bez potíží vzdát svého tělesného pojetí.

Sloka 26:: Král Parīkṣit tehdy řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, ó velký oddaný mudrci, jsi vševědoucí. Velice pěkně jsi popsal postavení podmíněné duše, která je přirovnána k obchodníkovi v lese. Inteligentní lidé z těchto pokynů chápou, že smysly toho, kdo žije v tělesném pojetí, jsou jako lupiči a darebáci v onom lese a jeho manželka a děti jsou jako šakalové a jiná dravá zvířata. Pro neinteligentní lidi však není nijak snadné pochopit význam tohoto příběhu, protože je obtížné pochytit přesný smysl alegorie. Prosím tě proto, abys vyložil její přímý smysl.