ŚB 5.13.1

ब्राह्मण उवाच
दुरत्ययेऽध्वन्यजया निवेशितो
रजस्तम:सत्त्वविभक्तकर्मद‍ृक् ।
स एष सार्थोऽर्थपर: परिभ्रमन्
भवाटवीं याति न शर्म विन्दति ॥ १ ॥
brāhmaṇa uvāca
duratyaye ’dhvany ajayā niveśito
rajas-tamaḥ-sattva-vibhakta-karmadṛk
sa eṣa sārtho ’rtha-paraḥ paribhraman
bhavāṭavīṁ yāti na śarma vindati

Synonyma

brāhmaṇaḥ uvācabrāhmaṇa Jaḍa Bharata pokračoval; duratyayekterou je velice obtížné projít; adhvanina cestu plodonosného jednání (vykonávání činností v tomto životě, jež vytvářejí tělo pro další život, a tím pádem neustálé přijímání zrození a smrti); ajayāmāyou, vnější energií Nejvyšší Osobnosti Božství; niveśitaḥnucená vstoupit; rajaḥ-tamaḥ-sattva-vibhakta-karma-dṛkpodmíněná duše, která vidí pouze momentálně prospěšné plodonosné činnosti a jejich výsledky, jež se dělí do tří skupin podle kvality dobra, vášně a nevědomosti; saḥona; eṣaḥtato; sa-arthaḥživá bytost, která mylně vyhledává smyslový požitek; artha-paraḥs úmyslem získat bohatství; paribhramanputující všude; bhava-aṭavīmles zvaný bhava, což znamená koloběh zrození a smrti; yātivstupuje; nane; śarmaštěstí; vindatizískává.

Překlad

Jaḍa Bharata, který plně realizoval Brahman, pokračoval: Můj milý králi Rahūgaṇo, živá bytost putuje cestou hmotného světa, kterou je velice obtížné projít, a přijímá opakované zrození a smrt. Vlivem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy) je okouzlena hmotným světem a vidí pouze tři plody podmíněného jednání — příznivé, nepříznivé a smíšené. Takto ulpívá na náboženství, hospodářském rozvoji, smyslovém požitku a monistické teorii osvobození (splynutí s Nejvyšším). Ve dne v noci těžce pracuje jako obchodník, který jde do lesa, aby získal nějaké věci, které by mohl později se ziskem prodat. Skutečné štěstí ovšem v tomto hmotném světě nemůže najít.

Význam

Je velice snadné pochopit obtížnost a nezdolatelnost cesty uspokojování smyslů. Živá bytost, která neví, co taková cesta představuje, se zaplétá do koloběhu zrození a znovu a znovu přijímá různé druhy těl. Takto trpí v hmotné existenci. V tomto životě se může považovat za velice šťastného Američana, Inda, Angličana nebo Němce, ale v příštím životě bude muset přijmout jiné tělo v některém z 8 400 000 životních druhů. Příští tělo musí dostat podle své karmy; bude donucena přijmout určité tělo a protesty jí nepomohou. To je přísný zákon přírody. Jelikož živá bytost neví o svém věčném, blaženém životě, je pod vlivem māyi přitahována k hmotným činnostem. V tomto světě nemůže nikdy zakusit štěstí, a přesto těžce pracuje, aby ho dosáhla. Tomu se říká māyā.