ŚB 5.13.2
Dévanágarí
यस्यामिमे षण्नरदेव दस्यव:
सार्थं विलुम्पन्ति कुनायकं बलात् ।
गोमायवो यत्र हरन्ति सार्थिकं
प्रमत्तमाविश्य यथोरणं वृका: ॥ २ ॥
सार्थं विलुम्पन्ति कुनायकं बलात् ।
गोमायवो यत्र हरन्ति सार्थिकं
प्रमत्तमाविश्य यथोरणं वृका: ॥ २ ॥
Verš
yasyām ime ṣaṇ nara-deva dasyavaḥ
sārthaṁ vilumpanti kunāyakaṁ balāt
gomāyavo yatra haranti sārthikaṁ
pramattam āviśya yathoraṇaṁ vṛkāḥ
sārthaṁ vilumpanti kunāyakaṁ balāt
gomāyavo yatra haranti sārthikaṁ
pramattam āviśya yathoraṇaṁ vṛkāḥ
Synonyma
yasyām — v němž (v lese hmotné existence); ime — tito; ṣaṭ — šest; nara-deva — ó králi; dasyavaḥ — lupiči; sa-artham — podmíněné duše, které se zajímají o falešné představy; vilumpanti — olupují, pravidelně berou všechen majetek; ku-nāyakam — kteří jsou vždy oklamáni takzvanými guruy neboli duchovními mistry; balāt — silou; gomāyavaḥ — přesně jako lišky; yatra — kde (v tomto lese); haranti — berou; sa-arthikam — podmíněná duše, která usiluje o hmotný zisk pro udržování těla a duše; pramattam — která je bláznem, jenž neví, co je v jeho vlastním zájmu; āviśya — vstupuje do srdce; yathā — stejně jako; uraṇam — dobře chráněná jehňata; vṛkāḥ — tygři.
Překlad
Ó králi Rahūgaṇo, v tomto lese hmotné existence je šest mocných lupičů. Když do něho podmíněná duše vstoupí s vidinou nějakého hmotného zisku, tito lupiči se postarají o to, aby zabloudila. Podmíněný obchodník neví, jak utratit své peníze, a lupiči mu je seberou. Stejně jako jsou tygři, šakali a jiná dravá lesní zvířata kdykoliv připraveni unést jehně z péče jeho ochránce, tak i manželka a děti vstupují do srdce obchodníka, jehož potom mnoha způsoby okrádají.
Význam
V lese je mnoho lupičů, banditů, šakalů a tygrů. Šakalové jsou přirovnáni k manželce a dětem — šakalové za hluboké noci hlasitě vyjí, a manželka a děti v tomto hmotném světě vyjí stejně jako oni. Děti říkají: “Tati, tohle potřebuji; dej mi to. Jsem přece tvůj milý syn.” A manželka říká: “Jsem tvá drahá žena. Prosím dej mi to. To nyní nutně potřebujeme.” Takto člověka okrádají lupiči v lese. Jelikož nezná cíl lidského života, je neustále klamán. Cílem života je Viṣṇu (na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum). Každý těžce pracuje, aby vydělal nějaké peníze, ale neví, že v jeho skutečném vlastním zájmu je sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Místo aby člověk utrácel na rozvoj hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, platí svými těžce vydělanými penězi různé kluby, nevěstince, alkohol, jatka a podobně. Svými hříšnými činnostmi se zaplétá do procesu převtělování, a proto musí přijímat jedno tělo za druhým. Takto zabředený v zoufalé situaci nikdy nedosáhne štěstí.