KAPITOLA DVANÁCTÁ

Rozhovor mezi Mahārājem Rahūgaṇou a Jaḍa Bharatou

Jelikož Mahārāja Rahūgaṇa stále pochyboval o svém osvícení, požádal brāhmaṇu Jaḍa Bharatu, aby mu své pokyny zopakoval a vyjasnil mu věci, které nepochopil. V této kapitole se Mahārāja Rahūgaṇa s úctou klaní Jaḍa Bharatovi, jenž skrýval své skutečné postavení. Král z jeho slov poznal, jak je vznešený a duchovně pokročilý, a velice litoval svého přestupku vůči němu. Uštkl ho had nevědomosti, ale nektarová slova Jaḍa Bharaty ho vyléčila. Jelikož měl o probíraných námětech ještě určité pochybnosti, pokládal postupně další otázky. Nejprve chtěl odčinit přestupek, kterého se dopustil u lotosových nohou Jaḍa Bharaty.

Mahārāja Rahūgaṇa byl jaksi nešťastný, že nedokázal pochopit pokyny Jaḍa Bharaty, které měly hluboký smysl a pro materialistu byly nepochopitelné. Jaḍa Bharata je tedy zopakoval v jasnějším podání. Řekl, že všechny živé bytosti na povrchu této planety — pohyblivé i nehybné—jsou pouze různými proměnami země. Král byl velice pyšný na své tělo krále, ale toto tělo bylo pouze jinou proměnou země. Na základě své falešné pýchy se choval k nosiči královských nosítek jako pán ke služebníkovi a byl bezcitný vůči ostatním živým bytostem. Proto nebyl způsobilý poskytovat ochranu občanům, a jelikož byl nevědomý, nebylo možné ho počítat mezi pokročilé filozofy. Vše v hmotném světě je pouze proměnou země, i když s ohledem na různé druhy proměn mají různé věci různá jména. Veškeré různorodé věci jsou ve skutečnosti jedno a totéž a nakonec se všechny rozpadnou na atomy. Nic v tomto hmotném světě není trvalé. Různorodost věcí a rozdíly mezi nimi jsou pouze mentální výmysly. Absolutní Pravda přesahuje iluzi a projevuje se ve třech aspektech — jako neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství. Konečnou realizací Absolutní Pravdy je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, kterého Jeho oddaní nazývají Vāsudeva. Nikdo se nemůže stát oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, dokud na svou hlavu nezíská požehnání v podobě prachu z nohou čistého oddaného.

Jaḍa Bharata také králi vyprávěl o svém předchozím životě a řekl mu, že milostí Pána si všechny události z minulého života stále pamatuje. Kvůli svým dřívějším činnostem byl velice opatrný, a proto aby se vyhnul stykům s hmotným světem, choval se jako hluchý a němý člověk. Vliv kvalit hmotné přírody je nesmírně mocný. Špatné společnosti materialistických lidí se lze vyhnout jedině ve společnosti oddaných, kde člověk dostává příležitost vykonávat oddanou službu devíti různými způsoby: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Takto, ve společnosti oddaných, lze ignorovat materialistickou společnost, překonat oceán nevědomosti a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

Sloka 1:: Král Rahūgaṇa řekl: Ó vznešený pane, nelišíš se od Nejvyšší Osobnosti Božství. Vliv tvého pravého já odstraňuje všechny protiklady v śāstrách. V převleku za přítele brāhmaṇy skrýváš své transcendentální blažené postavení. S úctou se ti klaním.

Sloka 2:: Ó nejlepší z brāhmaṇů, mé tělo je plné nečistot a můj pohled byl uštknut hadem pýchy. Jsem nemocný kvůli svým hmotným pojetím. Pro člověka, který trpí takovou horečkou, jsou tvé nektarové pokyny tím pravým lékem a pro osobu spalovanou horkem jsou jako chladivá voda.

Sloka 3:: Na všechny pochyby, které mám o daném námětu, se tě zeptám později. Prozatím mi tyto mystické jógové pokyny, které jsi mi dal pro seberealizaci, připadají velmi těžké na pochopení. Zopakuj je, prosím, jednoduchým způsobem, abych jim mohl porozumět. Má mysl je velice zvídavá a přeji si tyto věci jasně pochopit.

Sloka 4:: Ó vládce jógových sil, řekl jsi, že únava vyvolaná pohybem těla je sice přímo vnímána, ale ve skutečnosti neexistuje a je pouhou formalitou. Pomocí takových otázek a odpovědí nemůže nikdo dojít k závěru o Absolutní Pravdě. Má mysl je tvým prohlášením poněkud znepokojená.

Sloka 5-6:: Seberealizovaný brāhmaṇa Jaḍa Bharata řekl: Mezi různými hmotnými kombinacemi a permutacemi jsou různé podoby a proměny země. Ty se z nějakého důvodu pohybují po zemském povrchu a nazývají se nosiči královských nosítek. Hmotné proměny, které se nepohybují, jsou hrubé hmotné předměty, jako například kameny. Každé hmotné tělo je vytvořené ze země a kamene v podobě nohou, kotníků, lýtek, kolen, stehen, trupu, krku a hlavy. Na ramenou spočívají dřevěná nosítka a v nich sedí takzvaný král Sauvīry. Tělo krále je pouze další proměnou země, ale v tomto těle sídlí Vaše Veličenstvo a falešně se domnívá, že je králem státu Sauvīra.

Sloka 7:: Pravda ovšem je, že tito nevinní lidé, kteří nesou tvoje nosítka, aniž by za to dostali zaplaceno, kvůli této nespravedlnosti trpí. Jejich situace je velice žalostná, protože je násilím nutíš, aby tě nesli. To dokazuje, že jsi krutý a bezcitný, ale přesto sis pod vlivem falešné pýchy myslel, že chráníš občany. To je k smíchu. Choval ses tak hloupě, že ve shromáždění učených osob by tě nikdo nemohl obdivovat jako ušlechtilého člověka.

Sloka 8:: My všichni, kdo se nacházíme na povrchu Země, jsme živé bytosti v různých podobách. Někteří z nás se pohybují a někteří nikoliv. Všichni jsme projeveni, po nějaký čas zůstáváme a jsme zničeni, když se tělo opět smísí se zemí. Jsme jen různými proměnami země. Různá těla a schopnosti jsou pouhé proměny země, které existují jen jako jména, neboť vše vyrůstá ze země a po zničení se s ní vše opět smísí. Jsme tedy jen prach a nebudeme nic než prach. To může každý zvážit.

Sloka 9:: Je možné říci, že rozmanitost pochází ze samotné planety Země. I když však vesmír může dočasně vypadat jako pravda, z konečného hlediska není jeho existence skutečná. Země byla původně vytvořena kombinací atomických částeček, které ovšem nejsou trvalé. Atom ve skutečnosti není příčinou vesmíru, i když si to někteří filozofové myslí. Není pravda, že rozmanité podoby, které se nacházejí v tomto hmotném světě, jsou výsledkem pouhého skládání či kombinace atomů.

Sloka 10:: Jelikož tento vesmír nemá z konečného hlediska žádnou skutečnou existenci, vše, co je v něm — krátkost, rozdíly, tloušťka, hubenost, malost, velikost, výsledek, příčina, životní příznaky a materiály — je dílem představivosti. To vše jsou nádoby vytvořené ze stejné látky, země, ale mají různá jména. Rozdíly jsou charakterizovány látkou, povahou, umístěním, časem a činnostmi. Měl bys vědět, že to vše jsou jen mechanické projevy vytvořené hmotnou přírodou.

Sloka 11:: Co je tedy konečná pravda? Odpovědí je, že konečnou pravdou je nedvojné poznání, jež je prosté znečištění hmotnými kvalitami a dává nám osvobození. Je jediné, všeprostupující a vymyká se našim představám. Jeho první realizací je Brahman. Druhým stádiem realizace je Paramātmā, Nadduše, které dosahují yogīni snažící se vidět Pána v srdci bez zármutku. Plné realizace téhož svrchovaného poznání je nakonec dosaženo v Nejvyšší Osobě. Všichni učenci označují Nejvyšší Osobu jako Vāsudeva, příčinu Brahmanu, Paramātmy a dalších projevů.

Sloka 12:: Můj milý králi Rahūgaṇo, člověk nemůže realizovat Absolutní Pravdu, dokud nedostane příležitost potřít si celé tělo prachem z lotosových nohou velkých oddaných. Nelze Ji realizovat pouhým dodržováním celibátu (brahmacarya), striktním následováním pravidel života hospodáře, opuštěním domova jako vānaprastha, přijetím sannyāsu či podstoupením přísné askeze — v zimě setrvávat ponořený ve vodě nebo se v létě vystavovat plamenům ohně sálajícího ze všech stran a spalujícímu žáru slunce. Existuje mnoho dalších metod pro pochopení Absolutní Pravdy, ale zjevena je pouze tomu, kdo získal milost velkého oddaného.

Sloka 13:: Kdo jsou čistí oddaní, o kterých se zde hovoří? Ve společnosti čistých oddaných nepřipadá v úvahu diskutovat o hmotných věcech, jako je politika a sociologie. Ve společnosti čistých oddaných se rozmlouvá pouze o vlastnostech, podobách a zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán je tam veleben a uctíván s plnou pozorností. Ve společnosti čistých oddaných se i ten, kdo chce splynout s Absolutní Pravdou, díky neustálému uctivému naslouchání takovým námětům svého plánu vzdá a postupně vyvine připoutanost ke službě Vāsudevovi.

Sloka 14:: V předchozím životě jsem byl známý jako Mahārāja Bharata. Prostřednictvím přímé zkušenosti jsem se zcela odpoutal od hmotných činností a prostřednictvím nepřímé zkušenosti jsem získal poznání Ved. Tak jsem dosáhl dokonalosti. Byl jsem plně zaměstnaný službou Pánu, ale naneštěstí jsem propadl náklonnosti k malému jelínkovi — až do takové míry, že jsem zanedbal své duchovní povinnosti. Kvůli své hluboké lásce k jelínkovi jsem v dalším životě musel přijmout tělo jelena.

Sloka 15:: Můj milý hrdinný králi, díky minulé upřímné službě Pánu jsem si pamatoval vše ze svého předchozího života, i když jsem byl v těle jelena. Jelikož jsem si vědom svého poklesnutí v minulém životě, neustále se straním společnosti obyčejných lidí. Obávám se jejich špatné, materialistické společnosti, a proto putuji sám, neviděn druhými.

Sloka 16:: Samotnými styky se vznešenými oddanými může kdokoliv dosáhnout dokonalého poznání a mečem poznání rozsekat na kusy iluzorní svazky v hmotném světě. Díky společnosti oddaných může člověk sloužit Pánu nasloucháním a opěvováním (śravaṇaṁ kīrtanam). Tak probudí své spící vědomí Kṛṣṇy, a bude-li toto vědomí neochvějně rozvíjet, může se vrátit domů, zpátky k Bohu, ještě v tomto životě.