KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

CHAPTER FOURTEEN

Hmotný svět jako velký les požitku

The Material World as the Great Forest of Enjoyment

V této kapitole je přímo popsáno, co znamená les hmotné existence. Obchodníci někdy chodí do lesa sbírat mnoho vzácných věcí, které potom prodají ve městě s dobrým ziskem, ale na lesní cestě vždy číhají různá nebezpečí. Když chce čistá duše opustit službu Pánu a užívat si hmotného světa, Kṛṣṇa jí dá příležitost do něho vstoupit. Prema-vivarta uvádí: kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga vāñchā kare. To je důvod, proč čistá duše klesá do hmotného světa. Kvůli svým činnostem pod vlivem tří kvalit hmotné přírody přijímá různá postavení v různých životních druzích. Někdy je polobohem na nebeských planetách a jindy tím nejnepatrnějším tvorem na nižších planetárních soustavách. V tomto ohledu říká Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura: nānā yoni sadā phire — živá bytost prochází různými životními druhy. Kardarya bhakṣaṇa kare — je přinucena jíst a vychutnávat odporné věcí. Tāra janma adhaḥ-pāte yāya — tak je celý její život zkažený. Bez ochrany milostivého vaiṣṇavy se podmíněná duše nemůže ze spárů māyi vymanit. Jak uvádí Bhagavad-gītā (manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati), živá bytost začíná hmotný život se svou myslí a pěti poznávacími smysly, a s nimi bojuje o přežití v hmotném světě. Smysly jsou přirovnány k darebákům a zlodějům v lese. Seberou člověku poznání a uvrhnou ho do sítě nevědomosti. Smysly jsou tedy jako darebáci a zloději, kteří plení jeho duchovní poznání. Navíc jsou zde členové jeho rodiny — manželka a děti — kteří jsou totéž co dravá zvířata v lese, která žerou lidské maso. Živá bytost na sebe nechá útočit šakaly a lišky (manželku a děti), a s jejím skutečným duchovním životem je proto konec. V lese hmotného života je každý zlomyslný jako komáři a člověka neustále obtěžují krysy a myši. Každý se v tomto hmotném světě dostává do mnoha obtížných situací, kdy je obklopen zlomyslnými lidmi a nepříjemnými zvířaty. Výsledkem je, že živá bytost je každou chvíli oloupena a pokousána mnoha jinými živými bytostmi. Přes všechny tyto nepříjemnosti se však nechce vzdát svého rodinného života a pokračuje se svými plodonosnými činnostmi ve snaze dosáhnout štěstí v budoucnosti. Tak se čím dál více zaplétá do výsledků karmy, a je proto nucena jednat bezbožně. Jejími svědky jsou ve dne slunce a v noci měsíc. I polobozi jsou svědky, ale podmíněná duše si myslí, že její pokusy o uspokojování smyslů nikdo nevidí. Někdy — když je odhalena — se dočasně všeho zřekne, ale kvůli velké připoutanosti k tělu svého odříkání zanechá dříve, než stačí dosáhnout dokonalosti.

The direct meaning of the forest of material existence is given in this chapter. Merchants sometimes enter the forest to collect many rare things and sell them at a good profit in the city, but the forest path is always bedecked with dangers. When the pure soul wants to give up the Lord’s service to enjoy the material world, Kṛṣṇa certainly gives him a chance to enter the material world. As stated in the Prema-vivarta: kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga vāñchā kare. This is the reason the pure spirit soul falls down to the material world. Due to his activities under the influence of the three modes of material nature, the living entity takes different positions in different species. Sometimes he is a demigod in the heavenly planets and sometimes a most insignificant creature in the lower planetary systems. In this regard, Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura says, nānā yoni sadā phire: the living entity passes through various species. Kardarya bhakṣaṇa kare: he is obliged to eat and enjoy abominable things. Tāra janma adhaḥ-pāte yāya: in this way his whole life is spoiled. Without the protection of an all-merciful Vaiṣṇava, the conditioned soul cannot get out of the clutches of māyā. As stated in Bhagavad-gītā (manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati), the living entity begins material life with his mind and the five knowledge-acquiring senses, and with these he struggles for existence within the material world. These senses are compared to rogues and thieves within the forest. They take away a man’s knowledge and place him in a network of nescience. Thus the senses are like rogues and thieves that plunder his spiritual knowledge. Over and above this, there are family members, wife and children, who are exactly like ferocious animals in the forest. The business of such ferocious animals is to eat a man’s flesh. The living entity allows himself to be attacked by jackals and foxes (wife and children), and thus his real spiritual life is finished. In the forest of material life, everyone is envious like mosquitoes, and rats and mice are always creating disturbances. Everyone in this material world is placed in many awkward positions and surrounded by envious people and disturbing animals. The result is that the living entity in the material world is always plundered and bitten by many living entities. Nonetheless, despite these disturbances, he does not want to give up his family life, and he continues his fruitive activities in an attempt to become happy in the future. He thus becomes more and more entangled in the results of karma, and thus he is forced to act impiously. His witnesses are the sun during the day and the moon during the night. The demigods also witness, but the conditioned soul thinks that his attempts at sense gratification are not being witnessed by anyone. Sometimes, when he is detected, he temporarily renounces everything, but due to his great attachment for the body, his renunciation is given up before he can attain perfection.

V tomto hmotném světě je mnoho zlomyslných lidí. Je zde vláda vymáhající daně, která je přirovnána k sově, a neviditelní cvrčci, kteří vydávají nesnesitelné zvuky. Představitelé hmotné přírody podmíněnou duši jistě velice sužují, ale její inteligence je ztracena vlivem nežádoucí společnosti. Ve snaze dosáhnout úlevy od potíží hmotné existence se stává obětí takzvaných yogīnů, sādhuů a inkarnací, jež dovedou předvádět nějaké triky, ale nechápou oddanou službu. Někdy je podmíněná duše připravena o všechny peníze, a proto se chová bezcitně ke členům své rodiny. V tomto hmotném světě není ani špetka skutečného štěstí, po kterém podmíněná duše prahne život za životem. Vládní úředníci jsou jako masožraví Rākṣasové, kteří vybírají vysoké daně pro udržování vlády. Tyto daně těžce pracující podmíněnou duši velice skličují.

In this material world there are many envious people. There is the tax-exacting government, which is compared to an owl, and there are invisible crickets that create unbearable sounds. The conditioned soul is certainly greatly harassed by the agents of material nature, but his intelligence is lost due to undesirable association. In an attempt to gain relief from the disturbances of material existence, he falls victim to so-called yogīs, sādhus and incarnations who can display some magic but who do not understand devotional service. Sometimes the conditioned soul is bereft of all money, and consequently he becomes unkind to his family members. In this material world there is not a pinch of actual happiness, for which the conditioned soul is longing life after life. The government officials are like carnivorous Rākṣasas who exact heavy taxes for the maintenance of the government. The hard-working conditioned soul is very saddened due to these heavy taxes.

Cesta plodonosných činností vede k těžko přístupným horám a podmíněná duše chce někdy tyto hory zdolat. Nikdy však neuspěje, a proto je čím dál více zarmoucená a zklamaná. Když se dostává do hmotných a finančních nesnází, je zbytečně zlá na svou rodinu. V hmotném podmínění existují čtyři základní potřeby, z nichž spánek je přirovnán ke krajtě. Když podmíněná duše spí, zcela zapomíná na svou skutečnou existenci a necítí utrpení hmotného života. Někdy potřebuje peníze, a proto krade a podvádí, i když se zdánlivě stýká s oddanými za účelem duchovního pokroku. Jejím jediným úkolem je dostat se ze zajetí māyi, ale kvůli nesprávnému vedení se čím dál více zaplétá do hmotného jednání. Tento hmotný svět je jen zdrojem potíží a skládá se ze soužení v podobě štěstí, neštěstí, připoutanosti, nepřátelství a závisti. Z celkového pohledu je pouze plný strádání. Když kvůli připoutanosti k manželce a sexu člověk ztrácí svou inteligenci, celé jeho vědomí se znečistí. Myslí pak jen na společnost žen. Časový faktor, který je jako had, ukrajuje ze života každému, Pánu Brahmovi i nepatrnému mravenci. Někdy se podmíněná duše snaží zachránit před neúprosným časem, a proto přijímá útočiště u nějakého falešného spasitele. Ten však bohužel nedokáže spasit ani sám sebe. Jak by potom mohl ochránit druhé? Falešní spasitelé se nestarají o pravé poznání přijaté od kvalifikovaných brāhmaṇů a z védských zdrojů. Jejich jedinou činností je holdovat sexu a doporučovat sexuální svobodu dokonce i vdovám. Jsou proto jako opice v lese. Takto vysvětluje Śrīla Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi hmotný les a těžkou cestu, která jím vede.

The path of fruitive activities leads to difficult mountains, and sometimes the conditioned soul wants to cross these mountains, but he is never successful, and consequently he becomes more and more aggrieved and disappointed. Becoming materially and financially embarrassed, the conditioned soul unnecessarily chastises his family. In the material condition there are four principal needs, out of which sleep is compared to a python. When asleep, the conditioned soul completely forgets his real existence, and in sleep he does not feel the tribulations of material life. Sometimes, being in need of money, the conditioned soul steals and cheats, although he may apparently be associated with devotees for spiritual advancement. His only business is getting out of the clutches of māyā, but due to improper guidance he becomes more and more entangled in material dealings. This material world is simply an embarrassment and is composed of tribulations presented as happiness, distress, attachment, enmity and envy. On the whole it is simply full of tribulation and misery. When a person loses his intelligence due to attachment to wife and sex, his entire consciousness becomes polluted. He thus only thinks of the association of women. The time factor, which is like a serpent, takes away everyone’s life, including that of Lord Brahmā and the insignificant ant. Sometimes the conditioned soul tries to save himself from inexorable time and thus takes shelter of some bogus savior. Unfortunately, the bogus savior cannot even save himself. How, then, can he protect others? The bogus saviors do not care for bona fide knowledge received from qualified brāhmaṇas and Vedic sources. Their only business is indulging in sex and recommending sexual freedom even for widows. Thus they are like monkeys in the forest. Śrīla Śukadeva Gosvāmī thus explains the material forest and its difficult path to Mahārāja Parīkṣit.

Sloka 1:: Když se král Parīkṣit otázal Śukadeva Gosvāmīho na přímý význam hmotného lesa, Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Můj milý králi, člověk z třídy obchodníků (vaṇik) má vždy zájem vydělávat peníze. Někdy jde do lesa, aby získal nějaké laciné zboží, jako je dřevo a hlína, a prodal je ve městě za dobrou cenu. Stejně tak chamtivá podmíněná duše přichází do tohoto hmotného světa pro nějaký hmotný zisk. Postupně se dostává do nejhlubší části lesa, aniž by věděla, jak se dostat ven. Poté, co čistá duše vstoupila do hmotného světa, je podmíněna hmotnou atmosférou, kterou vytváří vnější energie pod dohledem Pána Viṣṇua. Tak se živá bytost dostává pod vládu této vnější energie (daivī māyā). Žije v lese nezávislá a zmatená a nezíská společnost oddaných, kteří vždy slouží Pánu. Jakmile vyvinula tělesné pojetí, hmotná energie a kvality hmotné přírody (sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa) jí vnucují různé druhy těl, jedno za druhým. Takto jde podmíněná duše někdy na nebeské planety, někdy na zemské planety a někdy na nižší planety a do nižších životních druhů. Tímto způsobem neustále trpí kvůli různým tělům, které má. Její bolesti jsou někdy smíšené; někdy jsou velice kruté a jindy ne. Tyto tělesné podmínky odpovídají jejím mentálním spekulacím. Pro získávání poznání používá svou mysl a pět smyslů, a ty jsou příčinou jejích různých těl a různých podmínek. Používá smysly pod vládou vnější energie, māyi, a tak trpí v bídném stavu hmotné existence. Hledá úlevu, ale její snaha obvykle ztroskotá, i když někdy po velkých potížích nějaké úlevy dosáhne. V tomto boji o přežití nemůže získat útočiště u čistých oddaných, kteří jsou jako čmeláci zaměstnaní láskyplnou službou u lotosových nohou Pána Viṣṇua.

Text 1:: When King Parīkṣit asked Śukadeva Gosvāmī about the direct meaning of the material forest, Śukadeva Gosvāmī replied as follows: My dear King, a man belonging to the mercantile community [vaṇik] is always interested in earning money. Sometimes he enters the forest to acquire some cheap commodities like wood and earth and sell them in the city at good prices. Similarly, the conditioned soul, being greedy, enters this material world for some material profit. Gradually he enters the deepest part of the forest, not really knowing how to get out. Having entered the material world, the pure soul becomes conditioned by the material atmosphere, which is created by the external energy under the control of Lord Viṣṇu. Thus the living entity comes under the control of the external energy, daivī māyā. Living independently and bewildered in the forest, he does not attain the association of devotees who are always engaged in the service of the Lord. Once in the bodily conception, he gets different types of bodies one after the other under the influence of material energy and impelled by the modes of material nature [sattva-guṇa, rajo-guṇa and tamo-guṇa]. In this way the conditioned soul goes sometimes to the heavenly planets, sometimes to the earthly planets and sometimes to the lower planets and lower species. Thus he suffers continuously due to different types of bodies. These sufferings and pains are sometimes mixed. Sometimes they are very severe, and sometimes they are not. These bodily conditions are acquired due to the conditioned soul’s mental speculation. He uses his mind and five senses to acquire knowledge, and these bring about the different bodies and different conditions. Using the senses under the control of the external energy, māyā, the living entity suffers the miserable conditions of material existence. He is actually searching for relief, but he is generally baffled, although sometimes he is relieved after great difficulty. Struggling for existence in this way, he cannot get the shelter of pure devotees, who are like bumblebees engaged in loving service at the lotus feet of Lord Viṣṇu.

Sloka 2:: Neovládnuté smysly jsou jako lupiči v lese hmotné existence. Podmíněná duše může vydělat nějaké peníze na rozvoj vědomí Kṛṣṇy, ale neovládnuté smysly ji o tyto peníze bohužel připraví prostřednictvím smyslového požitku. Smysly jsou lupiči, protože nutí zbytečně utrácet za dívání se, čichání, chutnání, dotýkání se, poslouchání, toužení a chtění. Takto je podmíněná duše nucena smysly uspokojovat, a na to utratí všechny své peníze. Tyto peníze ve skutečnosti získala pro následování náboženských zásad, ale loupeživé smysly jí je seberou.

Text 2:: In the forest of material existence, the uncontrolled senses are like plunderers. The conditioned soul may earn some money for the advancement of Kṛṣṇa consciousness, but unfortunately the uncontrolled senses plunder his money through sense gratification. The senses are plunderers because they make one spend his money unnecessarily for seeing, smelling, tasting, touching, hearing, desiring and willing. In this way the conditioned soul is obliged to gratify his senses, and thus all his money is spent. This money is actually acquired for the execution of religious principles, but it is taken away by the plundering senses.

Sloka 3:: Můj milý králi, členové rodiny v tomto hmotném světě vystupují pod jmény “manželka a děti”, ale ve skutečnosti se chovají jako tygři a šakali. Ovčák se snaží chránit své ovce jak nejlépe dovede, ale tygři a lišky je přesto násilně unesou. Stejně tak chce lakomý muž pečlivě střežit své peníze, ale členové rodiny mu všechno jeho jmění násilím seberou, přestože je velice bdělý.

Text 3:: My dear King, family members in this material world go under the names of wife and children, but actually they behave like tigers and jackals. A herdsman tries to protect his sheep to the best of his ability, but the tigers and foxes take them away by force. Similarly, although a miserly man wants to guard his money very carefully, his family members take away all his assets forcibly, even though he is very vigilant.

Sloka 4:: Každý rok oráč zoře své obilné pole a zničí všechen plevel. Semena tam však zůstanou, a jelikož nejsou zcela spálena, vzejdou znovu se zasetým obilím. Dokonce i poté, co byl plevel podrytý, roste velmi hustě. Podobně je gṛhastha-āśram (rodinný život) polem plodonosných činností. Dokud není touha užívat si rodinného života dokonale spálena, znovu a znovu vyrůstá. Nádoba si zachovává vůni kafru i poté, co z ní byl kafr odstraněn. Dokud nejsou zničena semena tužeb, nejsou zničeny ani plodonosné činnosti.

Text 4:: Every year the plowman plows over his grain field, completely uprooting all weeds. Nonetheless, the seeds lie there and, not being completely burned, again come up with the plants sown in the field. Even after being plowed under, the weeds come up densely. Similarly, the gṛhastha-āśrama [family life] is a field of fruitive activity. Unless the desire to enjoy family life is completely burned out, it grows up again and again. Even though camphor may be removed from a pot, the pot nonetheless retains the aroma of camphor. As long as the seeds of desire are not destroyed, fruitive activities are not destroyed.

Sloka 5:: Podmíněnou duši, která žije životem hospodáře a lpí na hmotném bohatství a vlastnictví, někdy obtěžují ovádi a komáři a jindy jí znepříjemňují život kobylky, draví ptáci a krysy. Ona však přesto i nadále kráčí cestou hmotné existence. Kvůli nevědomosti propadá chtíči a zaměstnává se plodonosným jednáním. S myslí pohrouženou v těchto činnostech vidí hmotný svět jako trvalý, přestože je dočasný jako přelud; jako dům na nebi.

Text 5:: Sometimes the conditioned soul in household life, being attached to material wealth and possessions, is disturbed by gadflies and mosquitoes, and sometimes locusts, birds of prey and rats give him trouble. Nonetheless, he still wanders down the path of material existence. Due to ignorance he becomes lusty and engages in fruitive activity. Because his mind is absorbed in these activities, he sees the material world as permanent, although it is temporary like a phantasmagoria, a house in the sky.

Sloka 6:: Podmíněná duše v tomto domě na nebi (gandharva-pura) někdy pije, jí a holduje sexu. Jelikož je přehnaně připoutaná, honí se za smyslovými předměty stejně, jako se jelen žene za fata morgánou na poušti.

Text 6:: Sometimes in this house in the sky [gandharva-pura] the conditioned soul drinks, eats and has sex. Being overly attached, he chases after the objects of the senses just as a deer chases a mirage in the desert.

Sloka 7:: Živá bytost má někdy zájem o žluté výkaly známé jako zlato a žene se za nimi. Toto zlato je zdrojem hmotného bohatství a závisti a díky němu si lze dopřát nedovoleného sexu, hazardování, jedení masa a požívání omamných látek. Ti, jejichž mysl je zcela pod vlivem kvality vášně, jsou přitahováni barvou zlata, stejně jako člověk trpící zimou v lese běží za fosforeskujícím světlem v bažinách, které považuje za oheň.

Text 7:: Sometimes the living entity is interested in the yellow stool known as gold and runs after it. That gold is the source of material opulence and envy, and it can enable one to afford illicit sex, gambling, meat-eating and intoxication. Those whose minds are overcome by the mode of passion are attracted by the color of gold, just as a man suffering from cold in the forest runs after a phosphorescent light in a marshy land, considering it to be fire.

Sloka 8:: Někdy je podmíněná duše zaměstnána hledáním sídla, zdroje vody a bohatství pro obživu svého těla. Zabraná do získávání různých nezbytností zapomíná na všechno a neustále pobíhá sem a tam po lese hmotné existence.

Text 8:: Sometimes the conditioned soul is absorbed in finding residential quarters or apartments and getting a supply of water and riches to maintain his body. Absorbed in acquiring a variety of necessities, he forgets everything and perpetually runs around the forest of material existence.

Sloka 9:: Někdy podmíněná duše, jakoby oslepená prachem hurikánu, vidí krásu opačného pohlaví, jež se nazývá pramadā. Takto zmatená je vyzdvižena na klín ženy a její zdravé smysly jsou přemoženy silou vášně. Téměř oslepne chtivou touhou a poruší pravidla týkající se pohlavního života. Neví, že svědky této neposlušnosti jsou různí polobozi, a za hluboké noci si užívá nedovoleného sexu, aniž by viděla budoucí trest, který ji očekává.

Text 9:: Sometimes, as if blinded by the dust of a whirlwind, the conditioned soul sees the beauty of the opposite sex, which is called pramadā. Being thus bewildered, he is raised upon the lap of a woman, and at that time his good senses are overcome by the force of passion. He thus becomes almost blind with lusty desire and disobeys the rules and regulations governing sex life. He does not know that his disobedience is witnessed by different demigods, and he enjoys illicit sex in the dead of night, not seeing the future punishment awaiting him.

Sloka 10:: Podmíněná duše si někdy sama uvědomuje zbytečnost smyslového požitku v hmotném světě a považuje ho za plný utrpení. Kvůli silnému tělesnému pojetí však ztrácí paměť a znovu a znovu se honí za hmotným požitkem, stejně jako zvíře běží za fata morgánou na poušti.

Text 10:: The conditioned soul sometimes personally appreciates the futility of sense enjoyment in the material world, and he sometimes considers material enjoyment to be full of miseries. However, due to his strong bodily conception, his memory is destroyed, and again and again he runs after material enjoyment, just as an animal runs after a mirage in the desert.

Sloka 11:: Někdy je podmíněná duše velmi zarmoucená spíláním nepřátel a vládních služebníků, kteří ji přímo či nepřímo osočují hrubými slovy. Její srdce a uši jsou tehdy nesmírně sklíčené. Takové zlořečení lze přirovnat k houkání sov a cvrkání cvrčků.

Text 11:: Sometimes the conditioned soul is very aggrieved by the chastisement of his enemies and government servants, who use harsh words against him directly or indirectly. At that time his heart and ears become very saddened. Such chastisement may be compared to the sounds of owls and crickets.

Sloka 12:: Podmíněná duše získává díky svým zbožným činnostem v minulých životech hmotné prostředky v současném, ale když je vyčerpá, hledá útočiště v majetku a bohatství, které jí nepomohou ani v tomto životě, ani v příštím. Kvůli tomu jde za živoucí mrtvolou, jež takové věci vlastní. Tito lidé jsou přirovnáni k bezbožným stromům či rostlinám a otráveným studnám.

Text 12:: Due to his pious activities in previous lives, the conditioned soul attains material facilities in this life, but when they are finished, he takes shelter of wealth and riches, which cannot help him in this life or the next. Because of this, he approaches the living dead who possess these things. Such people are compared to impure trees, creepers and poisonous wells.

Sloka 13:: Podmíněná duše někdy pro zmírnění utrpení v lese hmotného světa přijímá laciná požehnání od ateistů. V jejich společnosti pak ztrácí veškerou inteligenci. Je to totéž jako skočit do mělké řeky — výsledkem je, že si člověk pouze rozbije hlavu. Neuleví si od horka a v obou směrech trpí. Svedená podmíněná duše také vyhledává takzvané sādhuy a svāmī, kteří káží proti zásadám Ved. Nezíská od nich žádný prospěch — ani v současnosti, ani v budoucnosti.

Text 13:: Sometimes, to mitigate distresses in this forest of the material world, the conditioned soul receives cheap blessings from atheists. He then loses all intelligence in their association. This is exactly like jumping in a shallow river. As a result one simply breaks his head. He is not able to mitigate his sufferings from the heat, and in both ways he suffers. The misguided conditioned soul also approaches so-called sādhus and svāmīs who preach against the principles of the Vedas. He does not receive benefit from them, either in the present or in the future.

Sloka 14:: Když se podmíněná duše v tomto hmotném světě nedokáže zaopatřit, přestože vykořisťuje druhé, snaží se využít svého otce nebo syna a vezme mu jeho vlastnictví, i kdyby bylo zcela zanedbatelné. V případě, že od svého otce, syna či jiných příbuzných nemůže nic získat, nezdráhá se jim působit všemožné potíže.

Text 14:: In this material world, when the conditioned soul cannot arrange for his own maintenance, despite exploiting others, he tries to exploit his own father or son, taking away that relative’s possessions, although they may be very insignificant. If he cannot acquire things from his father, son or other relatives, he is prepared to give them all kinds of trouble.

Sloka 15:: Rodinný život v tomto světě je totéž co planoucí lesní požár. Není v něm ani trocha štěstí a člověk postupně čím dál více upadá do neštěstí. V životě hospodáře není nic příznivého, co by přinášelo trvalý prospěch. Takto zapletenou podmíněnou duši spaluje oheň nářku. Někdy se zatracuje, jak je nešťastná, a jindy prohlašuje, že trpí, protože v minulém životě nevykonala žádné zbožné činnosti.

Text 15:: In this world, family life is exactly like a blazing fire in the forest. There is not the least happiness, and gradually one becomes more and more implicated in unhappiness. In household life, there is nothing favorable for perpetual happiness. Being implicated in home life, the conditioned soul is burned by the fire of lamentation. Sometimes he condemns himself as being very unfortunate, and sometimes he claims that he suffers because he performed no pious activities in his previous life.

Sloka 16:: Členové vlády jsou vždy jako masožraví démoni zvaní Rākṣasové (lidojedi). Někdy se obrátí proti podmíněné duši a seberou jí všechno její nashromážděné bohatství. Podmíněná duše připravená o majetek, který si střádala celý život, ztrácí veškeré nadšení — vypadá, jako kdyby přišla o život.

Text 16:: Government men are always like carnivorous demons called Rākṣasas [man-eaters]. Sometimes these government men turn against the conditioned soul and take away all his accumulated wealth. Being bereft of his life’s reserved wealth, the conditioned soul loses all enthusiasm. Indeed, it is as though he loses his life.

Sloka 17:: Někdy si podmíněná duše představuje, že její otec nebo děd znovu přišel v podobě jejího syna nebo vnuka. Takto cítí štěstí, jaké někdy prožíváme ve snu, a libuje si v takových mentálních výmyslech.

Text 17:: Sometimes the conditioned soul imagines that his father or grandfather has again come in the form of his son or grandson. In this way he feels the happiness one sometimes feels in a dream, and the conditioned soul sometimes takes pleasure in such mental concoctions.

Sloka 18:: V životě hospodáře musí podmíněná duše vykonávat mnoho yajñí a plodonosných činností, zvláště vivāha-yajñu (svatební obřad pro syny a dcery) a obřad předání posvátné šňůry. To vše představuje povinnosti gṛhasthy, které jsou značně rozsáhlé a je namáhavé je vyplnit. Jsou přirovnány k velké hoře, kterou musí člověk zdolat, je-li poután k hmotným činnostem. Ten, kdo chce tyto obřady překonat, cítí bolest podobnou bodání trnů a kamínků zakoušenému při pokusu o zdolání hory. Takto podmíněná duše neomezeně strádá.

Text 18:: In household life one is ordered to execute many yajñas and fruitive activities, especially the vivāha-yajña [the marriage ceremony for sons and daughters] and the sacred thread ceremony. These are all the duties of a gṛhastha, and they are very extensive and troublesome to execute. They are compared to a big hill over which one must cross when one is attached to material activities. A person desiring to cross over these ritualistic ceremonies certainly feels pains like the piercing of thorns and pebbles endured by one attempting to climb a hill. Thus the conditioned soul suffers unlimitedly.

Sloka 19:: Někdy je podmíněná duše tak sužována tělesným hladem a žízní, že jí dojde trpělivost a rozhněvá se na své vlastní milované syny, dcery a manželku. Je na ně zlá, a o to více trpí.

Text 19:: Sometimes, due to bodily hunger and thirst, the conditioned soul becomes so disturbed that he loses his patience and becomes angry with his own beloved sons, daughters and wife. Thus, being unkind to them, he suffers all the more.

Sloka 20:: Śukadeva Gosvāmī hovořil dále k Mahārājovi Parīkṣitovi: Můj milý králi, spánek je jako krajta. Krajta spánku vždy pohltí ty, kdo putují lesem hmotného života. Uštknuti touto krajtou zůstávají trvale v temnotě nevědomosti; jsou jako mrtvoly vyhozené do vzdáleného lesa. Podmíněné duše proto nechápou, co se v životě děje.

Text 20:: Śukadeva Gosvāmī continued speaking to Mahārāja Parīkṣit: My dear King, sleep is exactly like a python. Those who wander in the forest of material life are always devoured by the python of sleep. Being bitten by this python, they always remain in the darkness of ignorance. They are like dead bodies thrown in a distant forest. Thus the conditioned souls cannot understand what is going on in life.

Sloka 21:: V lese hmotného světa někdy podmíněnou duši koušou podlí nepřátelé, kteří jsou přirovnáni k hadům a jiným tvorům. Kvůli úskokům nepřítele podmíněná duše klesá ze svého renomovaného postavení. Jelikož je plná úzkosti, nemůže ani spát. Tak je čím dál nešťastnější a postupně ztrácí svou inteligenci a vědomí. V tom stavu téměř neustále připomíná slepce, který spadl do temné studny nevědomosti.

Text 21:: In the forest of the material world, the conditioned soul is sometimes bitten by envious enemies, which are compared to serpents and other creatures. Through the tricks of the enemy, the conditioned soul falls from his prestigious position. Being anxious, he cannot even sleep properly. He thus becomes more and more unhappy, and he gradually loses his intelligence and consciousness. In that state he becomes almost perpetually like a blind man who has fallen into a dark well of ignorance.

Sloka 22:: Podmíněnou duši někdy přitahuje trocha štěstí získaná ze smyslového požitku, a proto vyhledá nedovolený sex nebo ukradne cizí majetek. Tehdy může být zatčena vládou nebo potrestána manželem či ochráncem dotyčné ženy. Pro trochu hmotného uspokojení tak klesá do pekelných podmínek a je uvězněna za znásilnění, únos, krádež a podobně.

Text 22:: The conditioned soul is sometimes attracted to the little happiness derived from sense gratification. Thus he has illicit sex or steals another’s property. At such a time he may be arrested by the government or chastised by the woman’s husband or protector. Thus simply for a little material satisfaction, he falls into a hellish condition and is put into jail for rape, kidnapping, theft and so forth.

Sloka 23:: Učenci a transcendentalisté proto odsuzují materialistickou cestu plodonosného jednání, neboť je původním zdrojem a živnou půdou hmotného utrpení v tomto i příštím životě.

Text 23:: Learned scholars and transcendentalists therefore condemn the materialistic path of fruitive activity because it is the original source and breeding ground of material miseries, both in this life and in the next.

Sloka 24:: Když podmíněná duše okradla nebo podvodem připravila jiného člověka o peníze, nějakým způsobem je drží ve svém vlastnictví a uniká trestu. Potom však přijde další člověk jménem Devadatta, který ji podvede a peníze jí vezme. Devadattovi je zase ukradne Viṣṇumitra. V každém případě peníze nezůstanou na jednom místě, ale putují z ruky do ruky. Z konečného hlediska si jich nikdo nemůže užívat a zůstávají majetkem Nejvyšší Osobnosti Božství.

Text 24:: Stealing or cheating another person out of his money, the conditioned soul somehow or other keeps it in his possession and escapes punishment. Then another man, named Devadatta, cheats him and takes the money away. Similarly, another man, named Viṣṇumitra, steals the money from Devadatta and takes it away. In any case, the money does not stay in one place. It passes from one hand to another. Ultimately no one can enjoy the money, and it remains the property of the Supreme Personality of Godhead.

Sloka 25:: Jelikož se podmíněná duše nedokáže bránit trojímu utrpení hmotné existence, je velice zasmušilá a její život je plný nářku. Toto trojí utrpení přichází buď jako mentální strádání způsobené polobohy (například v podobě mrazivého větru a nesnesitelného horka), nebo pochází od jiných živých bytostí či od vlastní mysli a těla.

Text 25:: Being unable to protect himself from the threefold miseries of material existence, the conditioned soul becomes very morose and lives a life of lamentation. These threefold miseries are miseries suffered by mental calamity at the hands of the demigods [such as freezing wind and scorching heat], miseries offered by other living entities, and miseries arising from the mind and body themselves.

Sloka 26:: Co se týče finančních transakcí, když jedna osoba podvede druhou o pár drobných, stanou se nepřáteli.

Text 26:: As far as transactions with money are concerned, if one person cheats another by a farthing or less, they become enemies.

Sloka 27:: V tomto materialistickém životě má živá bytost mnoho potíží, jak jsem se právě zmínil, a všechny jsou nepřekonatelné. Navíc má potíže pocházející z takzvaného štěstí, neštěstí, připoutanosti, nenávisti, strachu, falešné prestiže, iluze, šílenství, nářku, zmatenosti, chamtivosti, závisti, nepřátelství, urážky, hladu, žízně, soužení, nemoci, zrození, stáří a smrti. To vše dohromady působí materialistické živé bytosti pouze utrpení.

Text 27:: In this materialistic life, there are many difficulties, as I have just mentioned, and all of these are insurmountable. In addition, there are difficulties arising from so-called happiness, distress, attachment, hate, fear, false prestige, illusion, madness, lamentation, bewilderment, greed, envy, enmity, insult, hunger, thirst, tribulation, disease, birth, old age and death. All these combine together to give the materialistic conditioned soul nothing but misery.

Sloka 28:: Někdy je podmíněná duše přitahována zosobněnou iluzí (svou manželkou či dívkou) a dychtí po ženském objetí. Tak ztrácí svou inteligenci, jakož i poznání životního cíle. Tehdy přestane usilovat o duchovní rozvoj, přehnaně přilne ke své manželce či dívce a snaží se jí opatřit vhodný byt. Pod ochranou onoho domova je pak i nadále velice zaměstnaná a uchvácená hovory, pohledy a činnostmi své manželky a dětí. Tímto způsobem přichází o své vědomí Kṛṣṇy a vrhá se do husté temnoty hmotné existence.

Text 28:: Sometimes the conditioned soul is attracted by illusion personified (his wife or girlfriend) and becomes eager to be embraced by a woman. Thus he loses his intelligence as well as knowledge of life’s goal. At that time, no longer attempting spiritual cultivation, he becomes overly attached to his wife or girlfriend and tries to provide her with a suitable apartment. Again, he becomes very busy under the shelter of that home and is captivated by the talks, glances and activities of his wife and children. In this way he loses his Kṛṣṇa consciousness and throws himself in the dense darkness of material existence.

Sloka 29:: Osobní zbraň, kterou používá Pán Kṛṣṇa — Jeho disk — se nazývá hari-cakra, disk Pána Hariho. Touto cakrou je kolo času. Sahá od počátku atomů až po okamžik smrti Pána Brahmy a ovládá všechny činnosti. Neustále se otáčí a ukrajuje ze životů živých bytostí, počínaje Pánem Brahmou a konče nepatrným stéblem trávy. Tímto způsobem člověk prochází z kojeneckého věku do dětství, mládí a dospělosti, a tak se blíží ke konci svého života. Toto kolo času není možné zastavit. Je velice přesné, protože je osobní zbraní Nejvyšší Osobnosti Božství. Někdy chce podmíněná duše ve strachu z blížící se smrti uctívat někoho, kdo by ji mohl zachránit před bezprostředním nebezpečím. Přesto se však nestará o Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Jehož zbraní je nepřemožitelný časový faktor. Místo toho se podmíněná duše uchyluje k falešným bohům, o kterých se zmiňují neautorizovaná písma. Takoví bozi jsou jako káňata, supi, volavky a vrány. Védská písma se na ně neodvolávají. Bezprostřední smrt je jako útok lva a supi, káňata, vrány ani volavky nemohou člověka před takovým útokem zachránit. Přijetí útočiště u neautorizovaných, člověkem vytvořených bohů nemůže nikoho vyrvat ze spárů smrti.

Text 29:: The personal weapon used by Lord Kṛṣṇa, the disc, is called hari-cakra, the disc of Hari. This cakra is the wheel of time. It expands from the beginning of the atoms up to the time of Brahmā’s death, and it controls all activities. It is always revolving and spending the lives of the living entities, from Lord Brahmā down to an insignificant blade of grass. Thus one changes from infancy, to childhood, to youth and maturity, and thus one approaches the end of life. It is impossible to check this wheel of time. This wheel is very exacting because it is the personal weapon of the Supreme Personality of Godhead. Sometimes the conditioned soul, fearing the approach of death, wants to worship someone who can save him from imminent danger. Yet he does not care for the Supreme Personality of Godhead, whose weapon is the indefatigable time factor. The conditioned soul instead takes shelter of a man-made god described in unauthorized scriptures. Such gods are like buzzards, vultures, herons and crows. Vedic scriptures do not refer to them. Imminent death is like the attack of a lion, and neither vultures, buzzards, crows nor herons can save one from such an attack. One who takes shelter of unauthorized man-made gods cannot be saved from the clutches of death.

Sloka 30:: Falešní svāmī, yogīni a inkarnace, kteří nevěří v Nejvyšší Osobnost Božství, jsou známí jako pāṣaṇḍī. Sami jsou pokleslí a podvedení, protože neznají skutečnou cestu duchovního pokroku, a každý, kdo se na ně obrátí, bude nepochybně také podveden. Takto oklamaný člověk se někdy uchýlí ke skutečným stoupencům védských zásad (brāhmaṇům či těm, kdo mají vědomí Kṛṣṇy), kteří každého učí, jak uctívat Nejvyšší Osobnost Božství ve shodě s védskými obřady. Tito darebáci však takové zásady nedokáží dodržovat; proto znovu poklesnou a uchýlí se k śūdrům, kteří jsou velmi zběhlí v zabezpečování sexu. Sex hraje velkou roli mezi zvířaty, jako jsou opice, a takové lidi, které sex probouzí k životu, lze nazvat potomky opic.

Text 30:: The pseudo svāmīs, yogīs and incarnations who do not believe in the Supreme Personality of Godhead are known as pāṣaṇḍīs. They themselves are fallen and cheated because they do not know the real path of spiritual advancement, and whoever goes to them is certainly cheated in his turn. When one is thus cheated, he sometimes takes shelter of the real followers of Vedic principles [brāhmaṇas or those in Kṛṣṇa consciousness], who teach everyone how to worship the Supreme Personality of Godhead according to the Vedic rituals. However, being unable to stick to these principles, these rascals again fall down and take shelter among śūdras who are very expert in making arrangements for sex indulgence. Sex is very prominent among animals like monkeys, and such people who are enlivened by sex may be called descendants of monkeys.

Sloka 31:: Takto se spolu potomci opic navzájem stýkají a obecně jsou známí jako śūdrové. Bez rozpaků žijí a jednají, jak se jim zachce, aniž by znali cíl života. Jsou okouzleni, už jen když navzájem vidí své obličeje, které jim připomínají smyslový požitek. Neustále se věnují hmotným činnostem, známým jako grāmya-karma, a těžce pracují pro hmotný prospěch. Tímto způsobem zcela zapomínají, že jednoho dne jejich krátké životy skončí a že poklesnou do evolučního cyklu.

Text 31:: In this way the descendants of the monkeys intermingle with each other, and they are generally known as śūdras. Without hesitating, they live and move freely, not knowing the goal of life. They are captivated simply by seeing the faces of one another, which remind them of sense gratification. They are always engaged in material activities, known as grāmya-karma, and they work hard for material benefit. Thus they forget completely that one day their small life spans will be finished and they will be degraded in the evolutionary cycle.

Sloka 32:: Tak jako opice skáče z jednoho stromu na druhý, podmíněná duše skáče z jednoho těla do druhého. Opici nakonec chytí lovec a drží ji v zajetí, ze kterého se nedokáže vysvobodit. Stejně tak podmíněná duše, okouzlená prchavým sexuálním požitkem, ulpívá na různých druzích těl a je uvězněná v rodinném životě. Ten jí poskytuje festival chvilkové sexuální radosti, a proto je naprosto neschopná vymanit se ze spárů hmoty.

Text 32:: Just as a monkey jumps from one tree to another, the conditioned soul jumps from one body to another. As the monkey is ultimately captured by the hunter and is unable to get out of captivity, the conditioned soul, being captivated by momentary sex pleasure, becomes attached to different types of bodies and is encaged in family life. Family life affords the conditioned soul a festival of momentary sex pleasure, and thus he is completely unable to get out of the material clutches.

Sloka 33:: Když podmíněná duše v tomto hmotném světě zapomene na svůj vztah k Nejvyšší Osobnosti Božství a nezajímá se o vědomí Kṛṣṇy, věnuje se pouze různým druhům škodlivých a hříšných činností. Podléhá proto trojímu utrpení a ve strachu ze slona smrti upadá do temnoty horské jeskyně.

Text 33:: In this material world, when the conditioned soul forgets his relationship with the Supreme Personality of Godhead and does not care for Kṛṣṇa consciousness, he simply engages in different types of mischievous and sinful activities. He is then subjected to the threefold miseries, and, out of fear of the elephant of death, he falls into the darkness found in a mountain cave.

Sloka 34:: Podmíněná duše trpí mnoha bídnými tělesnými podmínkami, jako je krutá zima a silný vítr. Trpí také kvůli činnostem jiných živých bytostí a přírodním pohromám. Když se proti tomu nemůže bránit a musí zůstat v ubohém postavení, je přirozeně velice zasmušilá, protože si chce užívat hmotných možností.

Text 34:: The conditioned soul suffers many miserable bodily conditions, such as being affected by severe cold and strong winds. He also suffers due to the activities of other living beings and due to natural disturbances. When he is unable to counteract them and has to remain in a miserable condition, he naturally becomes very morose because he wants to enjoy material facilities.

Sloka 35:: Podmíněné duše někdy uzavírají finanční transakce, ale kvůli podvádění mezi nimi vznikne časem nepřátelství. I když se může jednat o nepatrný zisk, podmíněné duše přestávají být přáteli a stávají se z nich nepřátelé.

Text 35:: Sometimes conditioned souls exchange money, but in due course of time, enmity arises because of cheating. Although there may be a tiny profit, the conditioned souls cease to be friends and become enemies.

Sloka 36:: Někdy podmíněná duše nemá peníze, a proto se jí nedostává uspokojivých podmínek — občas nemá dokonce ani místo k sezení a postrádá i další nezbytnosti. Upadá tedy do nouze a tehdy — když si nedokáže zajistit své potřeby čestnými prostředky — se rozhodne nečestně zmocnit cizího majetku. Když nemůže dostat to, co chce, sklízí od druhých jen urážky, a je z toho velice zasmušilá.

Text 36:: Sometimes, having no money, the conditioned soul does not get sufficient accommodations. Sometimes he doesn’t even have a place to sit, nor does he have the other necessities. In other words, he falls into scarcity, and at that time, when he is unable to secure the necessities by fair means, he decides to seize the property of others unfairly. When he cannot get the things he wants, he simply receives insults from others and thus becomes very morose.

Sloka 37:: I když jsou lidé nepřáteli, chtějí znovu a znovu naplňovat své touhy, a proto někdy uzavírají svatby. Tato manželství bohužel nemají dlouhého trvání a zúčastněné osoby se zase rozvedou nebo se rozdělí nějakým jiným způsobem.

Text 37:: Although people may be enemies, in order to fulfill their desires again and again, they sometimes get married. Unfortunately, these marriages do not last very long, and the people involved are separated again by divorce or other means.

Sloka 38:: Cesta tohoto hmotného světa je plná hmotného utrpení a podmíněná duše je znepokojována mnoha problémy. Někdy ztrácí a jindy získává. V každém případě je cesta plná nebezpečí. Někdy je podmíněná duše smrtí nebo jinými okolnostmi odloučena od svého otce; poté na něho zapomene a postupně přilne k druhým, například ke svým dětem. Takto je někdy pod vlivem iluze a bojí se. Někdy strachy hlasitě naříká. Někdy je spokojená s tím, jak udržuje svou rodinu, a někdy má radost a sladce si zpívá. Tímto způsobem se zaplétá a zapomíná, že je od nepaměti odloučena od Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak putuje po nebezpečné cestě hmotné existence a není na ní vůbec šťastná. Seberealizované osoby jednoduše přijímají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, aby se z této nebezpečné hmotné existence vymanily. Nikdo se nedostane ze zajetí hmotné existence, aniž by přijal cestu oddanosti. Závěr je, že nikdo nemůže být v hmotném životě šťastný. Je třeba začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy.

Text 38:: The path of this material world is full of material miseries, and various troubles disturb the conditioned souls. Sometimes he loses, and sometimes he gains. In either case, the path is full of danger. Sometimes the conditioned soul is separated from his father by death or other circumstances. Leaving him aside he gradually becomes attached to others, such as his children. In this way, the conditioned soul is sometimes illusioned and afraid. Sometimes he cries loudly out of fear. Sometimes he is happy maintaining his family, and sometimes he is overjoyed and sings melodiously. In this way he becomes entangled and forgets his separation from the Supreme Personality of Godhead since time immemorial. Thus he traverses the dangerous path of material existence, and on this path he is not at all happy. Those who are self-realized simply take shelter of the Supreme Personality of Godhead in order to get out of this dangerous material existence. Without accepting the devotional path, one cannot get out of the clutches of material existence. The conclusion is that no one can be happy in material life. One must take to Kṛṣṇa consciousness.

Sloka 39:: Světci, kteří jsou přáteli všech živých bytostí, mají klidné vědomí. Ovládají své smysly a mysl a snadno dosahují cesty osvobození, cesty zpátky k Bohu. Materialista se s nimi však nedokáže stýkat, jelikož nešťastně přilnul ke strastiplným hmotným podmínkám.

Text 39:: Saintly persons, who are friends to all living entities, have a peaceful consciousness. They have controlled their senses and minds, and they easily attain the path of liberation, the path back to Godhead. Being unfortunate and attached to the miserable material conditions, a materialistic person cannot associate with them.

Sloka 40:: Žilo mnoho velkých králů, kteří byli zkušení ve vykonávání obětních obřadů a úspěšně dobývali jiná království, ale přestože měli takovou moc, nebyli schopni dosáhnout láskyplné služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Důvodem bylo, že nedokázali překonat ani falešné vědomí “jsem toto tělo a toto je mé vlastnictví”. Proto jen vytvářeli nepřátelství se soupeřícími králi, bojovali s nimi a zemřeli, aniž by naplnili skutečné životní poslání.

Text 40:: There were many great saintly kings who were very expert in performing sacrificial rituals and very competent in conquering other kingdoms, yet despite their power they could not attain the loving service of the Supreme Personality of Godhead. This is because those great kings could not even conquer the false consciousness of “I am this body, and this is my property.” Thus they simply created enmity with rival kings, fought with them and died without having discharged life’s real mission.

Sloka 41:: Když podmíněná duše přijme útočiště u popínavé rostliny plodonosného jednání, může svými zbožnými činnostmi dosáhnout vyšších planetárních soustav, a tak se vysvobodit z pekelných podmínek. Naneštěstí tam však nemůže zůstat — poté, co sklidí výsledky svých zbožných činností, se musí vrátit na nižší planetární soustavy. Takto neustále putuje nahoru a dolů.

Text 41:: When the conditioned soul accepts the shelter of the creeper of fruitive activity, he may be elevated by his pious activities to higher planetary systems and thus gain liberation from hellish conditions, but unfortunately he cannot remain there. After reaping the results of his pious activities, he has to return to the lower planetary systems. In this way he perpetually goes up and comes down.

Sloka 42:: Poté, co Śukadeva Gosvāmī shrnul učení Jaḍa Bharaty, pravil: Můj milý králi Parīkṣite, cesta naznačená Jaḍa Bharatou je jako cesta Garuḍy, jenž je Pánovým přepravcem, a obyčejní králové jsou jako mouchy. Mouchy nedokáží následovat cestu Garuḍy, a žádný z velkých králů a vítězných vůdců dosud nedokázal byť jen v mysli následovat tuto cestu oddané služby.

Text 42:: Having summarized the teachings of Jaḍa Bharata, Śukadeva Gosvāmī said: My dear King Parīkṣit, the path indicated by Jaḍa Bharata is like the path followed by Garuḍa, the carrier of the Lord, and ordinary kings are just like flies. Flies cannot follow the path of Garuḍa, and to date none of the great kings and victorious leaders could follow this path of devotional service, not even mentally.

Sloka 43:: Velký Mahārāja Bharata se v rozkvětu mládí vzdal všeho, protože nadevše rád sloužil Uttamaślokovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Vzdal se své krásné ženy, hodných dětí, velkých přátel a obrovské říše. Vzdát se těchto věcí je velice obtížné, ale Mahārāja Bharata byl na takové úrovni, že je opustil stejně, jako člověk opustí svůj trus poté, co se vykálí. Taková byla vznešenost Jeho Veličenstva.

Text 43:: While in the prime of life, the great Mahārāja Bharata gave up everything because he was fond of serving the Supreme Personality of Godhead, Uttamaśloka. He gave up his beautiful wife, nice children, great friends and an enormous empire. Although these things were very difficult to give up, Mahārāja Bharata was so exalted that he gave them up just as one gives up stool after evacuating. Such was the greatness of His Majesty.

Sloka 44:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, činnosti Bharaty Mahārāje jsou úžasné. Vzdal se všeho, čeho je pro druhé těžké se vzdát. Opustil své království, svou manželku a rodinu. Jeho bohatství bylo tak veliké, že mu ho záviděli i polobozi, ale přesto se ho vzdal. K takové velké osobnosti, jako byl on, se zcela hodilo být velkým oddaným. Dokázal se zříci všeho, protože ho tolik přitahovala krása, bohatství, sláva, poznání, síla a odříkání Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Kṛṣṇa je tak přitažlivý, že se pro Něho člověk dokáže vzdát všeho, co je jinak žádoucí. Ti, jejichž mysl přitahuje láskyplná služba Pánu, považují za zanedbatelné dokonce i osvobození.

Text 44:: Śukadeva Gosvāmī continued: My dear King, the activities of Bharata Mahārāja are wonderful. He gave up everything difficult for others to give up. He gave up his kingdom, his wife and his family. His opulence was so great that even the demigods envied it, yet he gave it up. It was quite befitting a great personality like him to be a great devotee. He could renounce everything because he was so attracted to the beauty, opulence, reputation, knowledge, strength and renunciation of the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa. Kṛṣṇa is so attractive that one can give up all desirable things for His sake. Indeed, even liberation is considered insignificant for those whose minds are attracted to the loving service of the Lord.

Sloka 45:: I když byl Mahārāja Bharata v těle jelena, nezapomněl na Nejvyšší Osobnost Božství. Proto když toto tělo opouštěl, hlasitě pronášel následující modlitbu: “Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je zosobněnou obětí. On je tím, kdo udílí výsledky obřadních činností. Je ochráncem náboženských systémů, zosobněním mystické yogy, zdrojem všeho poznání, vládcem celého stvoření a Nadduší v každé živé bytosti. Je krásný a přitažlivý. Opouštím toto tělo s tím, že se Mu klaním a doufám, že budu moci být neustále zaměstnaný Jeho transcendentální láskyplnou službou.” S těmito slovy Mahārāja Bharata opustil své tělo.

Text 45:: Even though in the body of a deer, Mahārāja Bharata did not forget the Supreme Personality of Godhead; therefore when he was giving up the body of a deer, he loudly uttered the following prayer: “The Supreme Personality of Godhead is sacrifice personified. He gives the results of ritualistic activity. He is the protector of religious systems, the personification of mystic yoga, the source of all knowledge, the controller of the entire creation, and the Supersoul in every living entity. He is beautiful and attractive. I am quitting this body offering obeisances unto Him and hoping that I may perpetually engage in His transcendental loving service.” Uttering this, Mahārāja Bharata left his body.

Sloka 46:: Oddaní, jejichž zájmem je naslouchání a opěvování (śravaṇaṁ kīrtanam), rozmlouvají pravidelně o ryzích vlastnostech Bharaty Mahārāje a velebí jeho činnosti. Když člověk pokorně naslouchá o všepříznivém Mahārājovi Bharatovi a opěvuje ho, nepochybně se mu prodlouží život a naroste jeho hmotné bohatství. Může se stát velice slavným a snadno dosáhnout nebeských planet nebo osvobození splynutím s Pánem. Pouhým posloucháním, líčením a oslavováním činností Mahārāje Bharaty může člověk získat vše, po čem touží, a tak dosáhnout naplnění veškerých hmotných i duchovních přání. Nemusí o tyto věci žádat nikoho jiného, protože pouhým studiem života Mahārāje Bharaty může mít vše, co si přeje.

Text 46:: Devotees interested in hearing and chanting [śravaṇaṁ kīrtanam] regularly discuss the pure characteristics of Bharata Mahārāja and praise his activities. If one submissively hears and chants about the all-auspicious Mahārāja Bharata, one’s life span and material opulences certainly increase. One can become very famous and easily attain promotion to the heavenly planets, or attain liberation by merging into the existence of the Lord. Whatever one desires can be attained simply by hearing, chanting and glorifying the activities of Mahārāja Bharata. In this way, one can fulfill all his material and spiritual desires. One does not have to ask anyone else for these things, for simply by studying the life of Mahārāja Bharata, one can attain all desirable things.