Sloka 23

Text 23

Verš

Text

namo mahadbhyo ’stu namaḥ śiśubhyo
namo yuvabhyo nama āvaṭubhyaḥ
ye brāhmaṇā gām avadhūta-liṅgāś
caranti tebhyaḥ śivam astu rājñām

Synonyma

Synonyms

namaḥ — všechny poklony; mahadbhyaḥ — velkým osobnostem; astu — nechť jsou; namaḥ — poklony; śiśubhyaḥ — těm velkým osobnostem, které vypadají jako chlapci; namaḥ — uctivé poklony; yuvabhyaḥ — těm, které vypadají jako mladí muži; namaḥ — uctivé poklony; ā-vaṭubhyaḥ — těm, které vypadají jako děti; ye — všichni ti, kdo; brāhmaṇāḥ — seberealizovaní v transcendentálním poznání; gām — Země; avadhūta-liṅgāḥ — kteří zůstávají skrytí pod různými tělesnými převleky; caranti — putují; tebhyaḥ — od nich; śivam astu — nechť přijde veškeré blaho; rājñām — královským dynastiím či králům (vždy velmi namyšleným).

namaḥ — all obeisances; mahadbhyaḥ — unto the great personalities; astu — let there be; namaḥ — my obeisances; śiśubhyaḥ — unto those great personalities who appear as boys; namaḥ — respectful obeisances; yuvabhyaḥ — unto those who appear as young men; namaḥ — respectful obeisances; ā-vaṭubhyaḥ — unto those who appear as children; ye — all those who; brāhmaṇāḥ — self-realized in transcendental knowledge; gām — the earth; avadhūta-liṅgāḥ — who remain hidden under different bodily guises; caranti — they traverse; tebhyaḥ — from them; śivam astu — let there be all good fortune; rājñām — unto the royal dynasties or kings (who are always very puffed up).

Překlad

Translation

Uctivě se klaním velkým osobnostem, ať už chodí po povrchu Země jako děti, mladí chlapci, avadhūtové či vznešení brāhmaṇové. Klaním se jim všem, i když se skrývají pod různými převleky. Kéž jejich milost přinese blaho královským dynastiím, které je neustále urážejí.

I offer my respectful obeisances unto the great personalities, whether they walk on the earth’s surface as children, young boys, avadhūtas or great brāhmaṇas. Even if they are hidden under different guises, I offer my respects to all of them. By their mercy, may there be good fortune in the royal dynasties that are always offending them.

Význam

Purport

Král Rahūgaṇa se velice kál za to, že donutil Jaḍa Bharatu nést královská nosítka. Začal se proto modlit ke všem brāhmaṇům a seberealizovaným osobám, i když si třeba mohou hrát jako děti nebo se skrývat v různých převlecích. Čtyři Kumārové cestují všude v podobě pětiletých chlapců a je i mnoho dalších brāhmaṇů — znalců Brahmanu — kteří putují křížem krážem po povrchu Země jako mladí muži, děti nebo avadhūtové. Členové královských dynastií, namyšlení vlivem svého postavení, obvykle tyto velké duše urážejí. Král Rahūgaṇa proto začal těmto velkým osobnostem skládat uctivé poklony, aby urážlivé krále nepostihl pád do pekelných podmínek. Když někdo urazí velkou osobnost, Nejvyšší Osobnost Božství mu neodpustí, i když samy velké osobnosti se možná neurazí. Mahārāje Ambarīṣe urazil Durvāsā, který se s prosbou o odpuštění obrátil dokonce až na Pána Viṣṇua. Pán Viṣṇu mu však neodpustil a Durvāsā musel padnout k lotosovým nohám Mahārāje Ambarīṣe, přestože Mahārāja Ambarīṣa byl kṣatriya-gṛhastha. Člověk si musí dávat velký pozor, aby se nedopustil přestupku u lotosových nohou vaiṣṇavů a brāhmaṇů.

King Rahūgaṇa was very repentant because he had forced Jaḍa Bharata to carry his palanquin. He therefore began offering prayers to all kinds of brāhmaṇas and self-realized persons, even though they might be playing like children or hiding in some guises. The four Kumāras walked everywhere in the guise of five-year-old boys, and similarly there are many brāhmaṇas, knowers of Brahman, who traverse the globe either as young men, children or avadhūtas. Being puffed up due to their position, the royal dynasties generally offend these great personalities. Therefore King Rahūgaṇa began to offer his respectful obeisances unto them so that the offensive royal dynasties might not glide down into a hellish condition. If one offends a great personality, the Supreme Personality of Godhead does not excuse one, although the great personalities themselves might not take offense. Mahārāja Ambarīṣa was offended by Durvāsā, who even approached Lord Viṣṇu for pardon. Lord Viṣṇu would not grant him pardon; therefore he had to fall down at the lotus feet of Mahārāja Ambarīṣa, even though Mahārāja Ambarīṣa was a kṣatriya-gṛhastha. One should be very careful not to offend the lotus feet of Vaiṣṇavas and brāhmaṇas.