Skip to main content

Sloka 4

Text 4

Verš

Texto

na hy alpārthodayas tasya
vidurasyāmalātmanaḥ
tasmin varīyasi praśnaḥ
sādhu-vādopabṛṁhitaḥ
na hy alpārthodayas tasya
vidurasyāmalātmanaḥ
tasmin varīyasi praśnaḥ
sādhu-vādopabṛṁhitaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

na — ne; hi — jistě; alpa-artha — malý (nedůležitý) smysl; udayaḥ — kladl; tasya — jeho; vidurasya — Vidury; amala-ātmanaḥ — svatého muže; tasmin — v tom; varīyasi — velice případná; praśnaḥ — otázka; sādhu-vāda — témat, která doporučují světci a mudrci; upabṛṁhitaḥ — plná.

na — nunca; hi — ciertamente; alpa-artha — propósito pequeño (sin importancia); udayaḥ — formuló; tasya — su; vidurasya — de Vidura; amala-ātmanaḥ — del hombre santo; tasmin — en esa; varīyasi — muy significativa; praśnaḥ — pregunta; sādhu-vāda — cosas aprobadas por santos y sabios; upabṛṁhitaḥ — llena de.

Překlad

Traducción

Světec Vidura byl velký a čistý oddaný Pána, a otázky, které kladl Jeho Milosti Ṛṣimu Maitreyovi, proto byly jistě velice případné, na nejvyšší úrovni a doporučené učenými kruhy.

El santo Vidura era un gran devoto puro del Señor, y, por lo tanto, las preguntas que hizo a Su Gracia Maitreya Ṛṣi deben haber sido muy significativas, del más alto nivel, y aprobadas por los círculos eruditos.

Význam

Significado

Otázky a odpovědi mají v různých třídách lidí různou hodnotu. Otázky obchodníků v rámci jejich zaměstnání jistě nebudou mít nijak hluboký duchovní smysl. To, na co se budou různí lidé ptát a jak budou odpovídat, můžeme odhadnout podle jejich úrovně. V Bhagavad-gītě je popsán rozhovor, který probíhal mezi Śrī Kṛṣṇou a Arjunou, Nejvyšším Pánem a nejvyšším oddaným. Pán uznal Arjunu za Svého oddaného a přítele (Bg. 4.3), a proto si každý rozumně uvažující člověk domyslí, že tématem jejich rozhovoru byla bhakti-yoga. Celá Bhagavad-gītā se vlastně zakládá na bhakti-yoze. Je rozdíl mezi karmou a karma-yogou. Karma je usměrněná činnost, při které si chce člověk užívat jejích plodů, ale karma-yoga je činnost, kterou vykonává oddaný pro uspokojení Pána. Karma-yoga se zakládá na bhakti, neboli na potěšení Pána, zatímco karma má za cíl uspokojit smysly toho, kdo činnost vykonává. Podle Śrīmad-Bhāgavatamu má člověk vyhledat pravého duchovního mistra tehdy, má-li skutečný zájem klást otázky na vznešené duchovní úrovni. Obyčejný člověk, který se nezajímá o duchovní hodnoty, nemusí hledat duchovního mistra jenom proto, aby udržel krok s módou.

Las preguntas y respuestas que se presentan entre diferentes clases de hombres tienen diferentes valores. No puede esperarse que las preguntas hechas por comerciantes durante una transacción comercial sean altamente significativas en cuanto a valores espirituales se refiere. Las preguntas y respuestas formuladas por diferentes clases de hombres pueden adivinarse por el calibre de las personas involucradas. En el Bhagavad-gītā, la conversación se efectuó entre Śrī Kṛṣṇa y Arjuna, la Persona Suprema y el devoto supremo, respectivamente. El Señor aceptó a Arjuna como Su devoto y amigo (Bg. 4.3), y, por lo tanto, cualquier hombre en su sano juicio puede adivinar que la conversación trataba del tema del sistema de bhakti-yoga. De hecho, el Bhagavad-gītā entero se basa en el principio del bhakti-yoga. Existe una diferencia entre karma y karma-yoga. Karma consiste en la acción regulada para que el ejecutor goce del fruto de la misma, pero karma-yoga es la acción que el devoto ejecuta para satisfacer al Señor. Karma-yoga se basa en bhakti, en complacer al Señor, mientras que karma se basa en complacer los sentidos del propio ejecutor. Según el Śrīmad-Bhāgavatam, se aconseja dirigirse a un maestro espiritual genuino, cuando se esté verdaderamente inclinado a hacer preguntas de un nivel elevado de entendimiento espiritual. El hombre común que no tiene ningún interés en los valores espirituales no tiene por qué dirigirse a un maestro espiritual tan solo por seguir la moda.

Mahārāja Parīkṣit se jako student vážně ucházel o studium vědy o Bohu a Śukadeva Gosvāmī byl pravý duchovní mistr transcendentální vědy. Oba věděli, že náměty, o kterých hovořili Vidura a Ṛṣi Maitreya, byly vznešené, a proto měl Mahārāja Parīkṣit velký zájem naučit se jim od pravého duchovního mistra.

Mahārāja Parīkṣit, como estudiante, era serio en cuanto a aprender la ciencia de Dios, y Śukadeva Gosvāmī era un maestro espiritual genuino de la ciencia trascendental. Ambos sabían que los temas hablados por Vidura y Maitreya Ṛṣi eran elevados, y, por ello, Mahārāja Parīkṣit sentía gran interés en aprender de labios del maestro espiritual genuino.