Sloka 4
Text 4
Verš
Text
vidurasyāmalātmanaḥ
tasmin varīyasi praśnaḥ
sādhu-vādopabṛṁhitaḥ
vidurasyāmalātmanaḥ
tasmin varīyasi praśnaḥ
sādhu-vādopabṛṁhitaḥ
Synonyma
Synonyms
na — never; hi — certainly; alpa-artha — small (unimportant) purpose; udayaḥ — raised; tasya — his; vidurasya — of Vidura; amala-ātmanaḥ — of the saintly man; tasmin — in that; varīyasi — highly purposeful; praśnaḥ — question; sādhu-vāda — things approved by saints and sages; upabṛṁhitaḥ — full with.
Překlad
Translation
Světec Vidura byl velký a čistý oddaný Pána, a otázky, které kladl Jeho Milosti Ṛṣimu Maitreyovi, proto byly jistě velice případné, na nejvyšší úrovni a doporučené učenými kruhy.
Saint Vidura was a great and pure devotee of the Lord, and therefore his questions to His Grace Ṛṣi Maitreya must have been very purposeful, on the highest level, and approved by learned circles.
Význam
Purport
Otázky a odpovědi mají v různých třídách lidí různou hodnotu. Otázky obchodníků v rámci jejich zaměstnání jistě nebudou mít nijak hluboký duchovní smysl. To, na co se budou různí lidé ptát a jak budou odpovídat, můžeme odhadnout podle jejich úrovně. V Bhagavad-gītě je popsán rozhovor, který probíhal mezi Śrī Kṛṣṇou a Arjunou, Nejvyšším Pánem a nejvyšším oddaným. Pán uznal Arjunu za Svého oddaného a přítele (Bg. 4.3), a proto si každý rozumně uvažující člověk domyslí, že tématem jejich rozhovoru byla bhakti-yoga. Celá Bhagavad-gītā se vlastně zakládá na bhakti-yoze. Je rozdíl mezi karmou a karma-yogou. Karma je usměrněná činnost, při které si chce člověk užívat jejích plodů, ale karma-yoga je činnost, kterou vykonává oddaný pro uspokojení Pána. Karma-yoga se zakládá na bhakti, neboli na potěšení Pána, zatímco karma má za cíl uspokojit smysly toho, kdo činnost vykonává. Podle Śrīmad-Bhāgavatamu má člověk vyhledat pravého duchovního mistra tehdy, má-li skutečný zájem klást otázky na vznešené duchovní úrovni. Obyčejný člověk, který se nezajímá o duchovní hodnoty, nemusí hledat duchovního mistra jenom proto, aby udržel krok s módou.
Questions and answers among different classes of men have different value. Inquiries by mercantile men in a business exchange cannot be expected to be highly purposeful in spiritual values. Questions and answers by different classes of men can be guessed by the caliber of the persons concerned. In Bhagavad-gītā, the discussion was between Lord Śrī Kṛṣṇa and Arjuna, the Supreme Person and the supreme devotee respectively. The Lord admitted Arjuna to be His devotee and friend (Bg. 4.3), and therefore any sane man can guess that the discussion was on the topic of the bhakti-yoga system. Actually the whole Bhagavad-gītā is based on the principle of bhakti-yoga. There is a difference between karma and karma-yoga. Karma is regulated action for the enjoyment of the fruit by the performer, but karma-yoga is action performed by the devotee for the satisfaction of the Lord. Karma-yoga is based on bhakti, or pleasing the Lord, whereas karma is based on pleasing the senses of the performer himself. According to Śrīmad-Bhāgavatam, one is advised to approach a bona fide spiritual master when one is actually inclined to question from an elevated level of spiritual understanding. A common man who has no interest in spiritual values has no need to approach a spiritual master just as a matter of following fashion.
Mahārāja Parīkṣit se jako student vážně ucházel o studium vědy o Bohu a Śukadeva Gosvāmī byl pravý duchovní mistr transcendentální vědy. Oba věděli, že náměty, o kterých hovořili Vidura a Ṛṣi Maitreya, byly vznešené, a proto měl Mahārāja Parīkṣit velký zájem naučit se jim od pravého duchovního mistra.
As a student, Mahārāja Parīkṣit was serious about learning the science of God, and Śukadeva Gosvāmī was a bona fide spiritual master in the transcendental science. Both of them knew that the topics discussed by Vidura and Ṛṣi Maitreya were elevated, and thus Mahārāja Parīkṣit was very interested in learning from the bona fide spiritual master.