Śrīmad-bhāgavatam 5.9.9-10
Verš
Synonyma
saḥ ca — on také; prākṛtaiḥ — obyčejnými lidmi, kteří nemají přístup k duchovnímu poznání; dvi-pada-paśubhiḥ — kteří nejsou nic jiného než dvounohá zvířata; unmatta — šílený; jaḍa — tupý; badhira — hluchý; mūka — němý; iti — takto; abhibhāṣyamāṇaḥ — oslovovaný; yadā — když; tat- anurūpāṇi — slova, která jim byla vhodnou odpovědí; prabhāṣate — říkával; karmāṇi — činnosti; ca — také; kāryamāṇaḥ — byl nucen vykonávat; para-icchayā — na nařízení druhých; karoti — dělával; viṣṭitaḥ — násilím; vetanataḥ — nebo za nějakou mzdu; vā — nebo; yācñayā — žebráním; yadṛcchayā — samo o sobě; vā — nebo; upasāditam — co mu bylo dáno; alpam — nepatrné množství; bahu — velké množství; mṛṣṭam — velmi chutné; kat-annam — vyčpělé jídlo, bez chuti; vā — nebo; abhyavaharati — jídával; param — pouze; na — ne; indriya-prīti-nimittam — pro uspokojení smyslů; nitya — věčně; nivṛtta — ukončené; nimitta — plodonosné jednání; sva-siddha — vnitřně dokonalým; viśuddha — transcendentálním; anubhava-ānanda — blaženým vnímáním; sva-ātma-lābha-adhigamaḥ — kdo získal poznání o vlastním já; sukha-duḥkhayoḥ — ve štěstí a neštěstí; dvandva-nimittayoḥ — v příčinách duality; asambhāvita-deha-abhimānaḥ — neztotožňující se s tělem; śīta — v zimě; uṣṇa — v létě; vāta — ve větru; varṣeṣu — v dešti; vṛṣaḥ — býk; iva — jako; anāvṛta-aṅgaḥ — nezahalené tělo; pīnaḥ — velice silné; saṁhanana-aṅgaḥ — jehož údy byly pevné; sthaṇḍila-saṁveśana — jelikož ležel na zemi; anunmardana — bez masírování; amajjana — bez koupání; rajasā — špínou; mahā-maṇiḥ — velmi cenný drahokam; iva — jako; anabhivyakta — neprojevená; brahma-varcasaḥ — duchovní záře; ku-paṭa-āvṛta — zahalená špinavou rouškou; kaṭiḥ — jehož bedra; upavītena — s posvátnou šňůrou; uru-maṣiṇā — která byla začernalá od špíny; dvi-jātiḥ — narozený v bráhmanské rodině; iti — takto (říkali s opovržením); brahma-bandhuḥ — přítel brāhmaṇy; iti — takto; saṁjñayā — takovými jmény; a-tat-jña-jana — těmi, kdo neznali jeho skutečné postavení; avamataḥ — urážený; vicacāra — putoval.
Překlad
Degradovaní lidé nejsou ve skutečnosti o nic lepší než zvířata. Jediný rozdíl spočívá v tom, že zvířata mají čtyři nohy a degradovaní lidé pouze dvě. Tato dvounohá lidská zvířata Jaḍa Bharatovi nadávala, že je šílený, tupý, hluchý a němý, a zle s ním nakládala. Jaḍa Bharata byl pro ně hluchý, slepý a tupý šílenec. Neprotestoval však, ani se je nesnažil přesvědčit, že tomu tak není. Když po něm druzí něco chtěli, jednal podle jejich přání. Přijímal a jedl jakékoliv jídlo, které získal žebráním, jako mzdu nebo které přišlo samo o sobě — ať už ho bylo málo, bylo chutné či bez chuti. Nikdy nejedl nic pro uspokojení smyslů, neboť byl již osvobozený od tělesného pojetí, které člověka nábádá k přijímání chutné či nechutné potravy. Měl dokonalé transcendentální vědomí oddané služby, a proto ho neovlivňovaly duality pocházející z tělesného pojetí. Jeho tělo bylo silné jako tělo býka a jeho údy byly velice svalnaté. Nevšímal si zimy či léta, větru a deště, a nikdy se nezahaloval. Lehal si na zem a nikdy si nepotíral tělo olejem ani se nekoupal. Špína zahalovala jeho duchovní záři a poznání stejně, jako skrývá lesk cenného drahokamu. Nosil pouze umazanou bederní roušku a začernalou posvátnou šňůru. Lidé viděli, že se narodil v rodině brāhmaṇy, a proto mu nadávali, že je “brahma-bandhu” a podobně. Takto urážený a opovrhovaný materialisty putoval z místa na místo.
Význam
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra-bandhana kāhāṅ tāra. Ten, kdo netouží starat se o své tělo a udržovat ho v dobrém stavu a je za všech okolností spokojený, musí být buď šílený nebo osvobozený. Bharata Mahārāja byl ve svém životě Jaḍa Bharaty zcela osvobozený od hmotných dualit. Byl paramahaṁsa, a proto se nestaral o tělesné pohodlí.