Skip to main content

KAPITOLA DEVÁTÁ

Prvotřídní charakter Jaḍa Bharaty

Tato kapitola popisuje, jak Bharata Mahārāja získal tělo brāhmaṇy. V tomto těle se choval, jako kdyby byl tupý, hluchý a němý — dokonce i když ho přivedli před bohyni Kālī, aby ho zabili a obětovali, vůbec neprotestoval a jen mlčel. Poté, co opustil tělo jelena, narodil se z lůna nejmladší manželky jednoho brāhmaṇy. I v tomto životě si pamatoval na činnosti ze svého minulého života, a aby se vyhnul vlivu společnosti, vystupoval jako hluchý a němý člověk. Dával si velký pozor, aby znovu nepoklesl, a nestýkal se s žádnými neoddanými. Takové jednání by si měl osvojit každý oddaný. Śrī Caitanya Mahāprabhu učil: asat-saṅga-tyāga,—ei vaiṣṇava-ācāra. Oddaný se má striktně vyhýbat společnosti neoddaných, i kdyby se jednalo o členy vlastní rodiny. Když byl Bharata Mahārāja v těle brāhmaṇy, lidé v okolí ho považovali za tupého šílence. On však v nitru neustále opěvoval a připomínal si Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství. I když mu jeho otec chtěl dát vzdělání a očistit ho jako brāhmaṇu předáním posvátné šňůry, choval se tak, aby otci i matce bylo jasné, že je blázen a o žádné očištění se nezajímá. Přesto si však byl vždy plně vědom Kṛṣṇy, aniž by podstupoval tyto oficiální obřady. Někteří lidé, jež nebyli o nic lepší než zvířata, ho kvůli jeho mlčení začali mnoha způsoby sužovat, ale on to vše toleroval. Po smrti otce a matky s ním jeho nevlastní matka a bratři velmi špatně nakládali. Dávali mu to nejhorší jídlo, ale jemu to nevadilo a zůstával vždy zcela pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy. Jedné noci mu nevlastní bratři a matka nařídili, aby hlídal rýžoviště; tehdy ho odvlekl vůdce tlupy lupičů a pokusil se ho zabít a obětovat bohyni zvané Bhadra Kālī. Když lupiči přivedli Bharatu Mahārāje před bohyni Kālī a pozdvihli mačetu, aby ho zabili, špatné zacházení s oddaným vyburcovalo bohyni k činu. Vystoupila z božstva, sama vzala mačetu a všechny lupiče pozabíjela. Čistý oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství tedy může zůstat mlčet, i když s ním neoddaní zle nakládají. Darebáci a lupiči, kteří se chovají špatně k oddanému, budou nakonec potrestáni řízením Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

śrī-śuka uvāca
atha kasyacid dvija-varasyāṅgiraḥ-pravarasya śama-dama-tapaḥ-svādhyāyādhyayana-tyāga-santoṣa-titikṣā-praśraya-vidyānasūyātma-jñānānanda-yuktasyātma-sadṛśa-śruta-śīlācāra-rūpaudārya-guṇā nava sodaryā aṅgajā babhūvur mithunaṁ ca yavīyasyāṁ bhāryāyām yas tu tatra pumāṁs taṁ parama-bhāgavataṁ rājarṣi-pravaraṁ bharatam utsṛṣṭa-mṛga-śarīraṁ carama-śarīreṇa vipratvaṁ gatam āhuḥ.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pokračoval; atha — potom; kasyacit — nějakého; dvija-varasya — brāhmaṇy; aṅgiraḥ-pravarasya — který patřil k dynastii velkého světce Aṅgiry; śama — ovládání mysli; dama — ovládání smyslů; tapaḥ — praktikování askeze; svādhyāya — recitace védské literatury; adhyayana — studium; tyāga — odříkání; santoṣa — spokojenost; titikṣā — tolerance; praśraya — velice jemný; vidyā — poznání; anasūya — bez závisti; ātma-jñāna-ānanda — spokojený v seberealizaci; yuktasya — který byl kvalifikovaný s; ātma-sadṛśa — a přesně jako on; śruta — vzděláním; śīla — charakterem; ācāra — chováním; rūpa — krásou; audārya — velkodušností; guṇāḥ — se všemi těmito vlastnostmi; nava sa-udaryāḥ — devět bratrů zrozených ze stejného lůna; aṅga-jāḥ — synové; babhūvuḥ — narodili se; mithunam — dvojčata: bratr a sestra; ca — a; yavīyasyām — s nejmladší; bhāryāyām — manželkou; yaḥ — jenž; tu — ale; tatra — tam; pumān — chlapec; tam — jeho; parama-bhāgavatam — nejvznešenější oddaný; rāja-ṛṣi — ze svatých králů; pravaram — nejctěnější; bharatam — Bharata Mahārāja; utsṛṣṭa — když opustil; mṛga-śarīram — tělo jelena; carama-śarīreṇa — s posledním tělem; vipratvam — jakožto brāhmaṇa; gatam — obdržel; āhuḥ — říkali.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Bharata Mahārāja opustil tělo jelena, narodil se ve velice čisté bráhmanské rodině. Kdysi žil jeden brāhmaṇa, který patřil k Aṅgirově dynastii a byl plně obdařený bráhmanskými vlastnostmi: ovládal mysl a smysly, prostudoval védskou a další doplňkovou literaturu, vynikal v rozdávání milodarů, byl vždy spokojený, tolerantní, velice jemný, učený a nikomu nezáviděl. Byl seberealizovaný, praktikoval oddanou službu Pánu a setrvával neustále v tranzu. Se svou první manželkou měl devět synů, kvalifikovaných stejně jako on, a s druhou manželkou zplodil dvojčata — bratra a sestru. O chlapci je uvedeno, že byl nejvznešenějším oddaným a nejlepším ze svatých králů — Bharatou Mahārājem. Toto je tedy příběh jeho dalšího života, poté, co opustil tělo jelena.

Význam

Bharata Mahārāja byl velký oddaný, ale nedosáhl úspěchu v jednom životě. V Bhagavad-gītě je řečeno, že oddaný, který nesplní své duchovní povinnosti v jednom životě, dostane příležitost narodit se v rodině plně kvalifikovaného brāhmaṇy, bohatého kṣatriyi či v rodině vaiśyi. Śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe (Bg. 6.41). Bharata Mahārāja byl prvorozeným synem Mahārāje Ṛṣabhy v bohaté kšatrijské rodině, ale kvůli svévolnému zanedbání duchovních povinností a přehnané připoutanosti k bezvýznamnému jelínkovi byl nucen narodit se jako potomek jelena. Díky jeho silnému postavení oddaného mu však bylo dáno pamatovat si minulý život. Činil pokání, zdržoval se v odlehlém lese a neustále myslel na Kṛṣṇu. Poté dostal příležitost narodit se ve velice dobré bráhmanské rodině.

Verš

tatrāpi svajana-saṅgāc ca bhṛśam udvijamāno bhagavataḥ karma-bandha-vidhvaṁsana-śravaṇa-smaraṇa-guṇa-vivaraṇa-caraṇāravinda-yugalaṁ manasā vidadhad ātmanaḥ pratighātam āśaṅkamāno bhagavad-anugraheṇānusmṛta-sva-pūrva-janmāvalir ātmānam unmatta-jaḍāndha-badhira-svarūpeṇa darśayām āsa lokasya.

Synonyma

tatra api — i v tom životě brāhmaṇy; sva-jana-saṅgāt — od společnosti příbuzných a přátel; ca — a; bhṛśam — velice; udvijamānaḥ — jelikož se neustále obával, že znovu poklesne; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; karma-bandha — pouto reakcí za plodonosné činnosti; vidhvaṁsana — jež ničí; śravaṇa — naslouchání; smaraṇa — vzpomínání; guṇa-vivaraṇa — naslouchání popisům vlastností Pána; caraṇa-aravinda — lotosové nohy; yugalam — dvě; manasā — s myslí; vidadhat — neustále myslící na; ātmanaḥ — své duše; pratighātam — překážky na cestě oddané služby; āśaṅkamānaḥ — vždy se bál; bhagavat-anugraheṇa — zvláštní milostí Nejvyšší Osobnosti Božství; anusmṛta — pamatoval si; sva-pūrva — své dřívější; janma-āvaliḥ — řada zrození; ātmānam — sebe; unmatta — šílený; jaḍa — tupý; andha — slepý; badhira — a hluchý; svarūpeṇa — s těmito rysy; darśayām āsa — projevil; lokasya — ostatním lidem.

Překlad

Bharata Mahārāja si díky Pánově zvláštní milosti pamatoval události ze svého minulého života. I když dostal tělo brāhmaṇy, přesto se velice obával svých příbuzných a přátel, kteří nebyli oddaní. Na takovou společnost si vždy dával velký pozor, neboť se bál, že by mohl znovu poklesnout. Před očima veřejnosti proto vystupoval jako tupý, slepý a hluchý šílenec, aby se s ním druzí nepokoušeli bavit. Takto se chránil před špatnou společností. V nitru neustále myslel na lotosové nohy Pána a opěvoval Jeho slávu, která člověku poskytne ochranu před pouty plodonosného jednání. Tímto způsobem zůstal nedotčen vlivem neoddaných společníků.

Význam

Každá živá bytost je poutána různými činnostmi kvůli stykům s kvalitami přírody. Jak uvádí Bhagavad-gītā: kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu — “Je to následkem jejího spojení s hmotnou přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.” (Bg. 13.22)

Podle své karmy dostáváme různé tělesné podoby v 8 400 000 životních druzích. Karmaṇā daiva-netreṇa — jednáme pod vlivem hmotné přírody, znečištěni třemi kvalitami, a tak dostáváme na vyšší pokyn určitý druh těla. To se nazývá karma-bandha. Abychom se z této karma-bandhy vyprostili, musíme se zaměstnat oddanou službou. Pak na nás kvality hmotné přírody nebudou působit.

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“Kdo naplno vykonává oddanou službu a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26) Abychom zůstali odolní vůči nátlaku hmotných kvalit, musíme se zaměstnat oddanou službou — śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. To je dokonalost života. Když se Mahārāja Bharata narodil jako brāhmaṇa, příliš se o povinnosti brāhmaṇy nezajímal. V nitru však zůstával čistým vaiṣṇavou a neustále myslel na lotosové nohy Pána. Bhagavad-gītā doporučuje: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. To je jediná metoda, jak se můžeme zachránit před nebezpečím opakovaného rození a umírání.

Verš

tasyāpi ha vā ātmajasya vipraḥ putra-snehānubaddha-manā āsamāvartanāt saṁskārān yathopadeśaṁ vidadhāna upanītasya ca punaḥ śaucācamanādīn karma-niyamān anabhipretān api samaśikṣayad anuśiṣṭena hi bhāvyaṁ pituḥ putreṇeti.

Synonyma

tasya — jeho; api ha — jistě; ātma-jasya — svého syna; vipraḥ — bráhmanský otec Jaḍa Bharaty (šíleného Bharaty); putra-sneha-anubaddha-manāḥ — který byl poutaný láskou ke svému synovi; ā-sama-āvartanāt — až do konce brahmacarya-āśramu; saṁskārān — očistné procesy; yathā-upadeśam — jak jsou předepsané v śāstrách; vidadhānaḥ — vykonával; upanītasya — toho, kdo má posvátnou šňůru; ca — také; punaḥ — znovu; śauca-ācamana-ādīn — udržování čistoty, vyplachování úst, mytí nohou a rukou atd.; karma-niyamān — usměrňující zásady plodonosných činností; anabhipretān api — ačkoliv si to Jaḍa Bharata nepřál; samaśikṣayat — učil; anuśiṣṭena — učený dodržovat usměrňující zásady; hi — vskutku; bhāvyam — má být; pituḥ — od otce; putreṇa — syn; iti — takto.

Překlad

Mysl bráhmanského otce byla vždy plná lásky ke svému synovi, Jaḍa Bharatovi (Bharatovi Mahārājovi). Proto k němu otec vždy lnul. Jelikož Jaḍa Bharata nebyl způsobilý přijmout gṛhastha-āśram, vykonával očistné procesy pouze do konce brahmacarya-āśramu. I když nechtěl přijímat otcovy pokyny, brāhmaṇa ho nepřestal poučovat, jak udržovat čistotu a jak se mýt, neboť myslel na to, že je třeba, aby otec učil svého syna.

Význam

Jaḍa Bharata byl Bharata Mahārāja v těle brāhmaṇy a navenek se choval, jako kdyby byl tupý, hluchý, němý a slepý. Ve skutečnosti byl v nitru velice bystrý. Dobře znal výsledky plodonosného jednání a výsledky oddané služby. V těle brāhmaṇy byl Mahārāja Bharata zcela pohroužený do oddané služby ve svém nitru, a proto nebylo vůbec nutné, aby vykonával plodonosné činnosti podle usměrňujících zásad. Jak potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam: svanuṣṭhitasya dharmasya saṁsiddhir hari-toṣaṇam (Bhāg. 1.2.13). Člověk musí uspokojit Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství. To je dokonalost usměrňujících zásad plodonosného jednání. Kromě toho je ve Śrīmad-Bhāgavatamu řečeno:

dharmaḥ svanuṣṭhitaḥ puṁsāṁ
viṣvaksena-kathāsu yaḥ
notpādayed yadi ratiṁ
śrama eva hi kevalam

“Povinnosti (dharma), které lidé vykonávají — bez ohledu na to, v jakém zaměstnání — jsou jen zbytečnou námahou, nevzbudí-li zájem o poselství Nejvyššího Pána.” (Bhāg. 1.2.8) Tyto činnosti karma-kāṇḍy jsou zapotřebí jen do té doby, než člověk vyvine vědomí Kṛṣṇy. Pokud ho již vyvinul, nemusí se řídit jejich předběžnými usměrňujícími zásadami. Śrīla Mādhavendra Purī říká: “Ó usměrňující zásady karma-kāṇḍy, prosím, promiňte mi. Nemohu dodržovat všechna tato pravidla, protože jsem plně zaměstnaný oddanou službou.” Vyjádřil touhu sedět někde pod stromem a bez ustání zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Nechtěl se tedy řídit všemi usměrňujícími zásadami. Haridāsa Ṭhākura, který se narodil v muslimské rodině, nebyl nikdy vychovávaný podle systému karma-kāṇḍa, ale jelikož neustále zpíval svaté jméno Pána, Śrī Caitanya Mahāprabhu ho uznal za nāmācāryu, autoritu na zpívání svatého jména. Jako Jaḍa Bharata vykonával Bharata Mahārāja neustále oddanou službu v mysli. Jelikož se řídil usměrňujícími zásadami již po tři poslední životy, neměl dále zájem takto jednat, i když si to jeho bráhmanský otec přál.

Verš

sa cāpi tad u ha pitṛ-sannidhāv evāsadhrīcīnam iva sma karoti chandāṁsy adhyāpayiṣyan saha vyāhṛtibhiḥ sapraṇava-śiras tripadīṁ sāvitrīṁ graiṣma-vāsantikān māsān adhīyānam apy asamaveta-rūpaṁ grāhayām āsa.

Synonyma

saḥ — on (Jaḍa Bharata); ca — také; api — vskutku; tat u ha — to, co ho jeho otec učil; pitṛ-sannidhau — v otcově přítomnosti; eva — dokonce; asadhrīcīnam iva — nesprávně, jako kdyby nebyl schopný nic pochopit; sma karoti — jednal; chandāṁsi adhyāpayiṣyan — s touhou naučit ho védské mantry během měsíců počínaje Śrāvaṇou neboli během období Cāturmāsya; saha — společně s; vyāhṛtibhiḥ — pronášením jmen nebeských planet (bhūḥ, bhuvaḥ, svaḥ); sa-praṇava-śiraḥ — počínaje oṁkārou; tri-padīm — sestávající ze tří stop; sāvitrīm — Gāyatrī mantra; graiṣma-vāsantikān — po čtyři měsíce počínaje Caitrou, patnáctého května; māsān — měsíce; adhīyānam api — ačkoliv naplno studoval; asamaveta-rūpam — v neúplné podobě; grāhayām āsa — přiměl ho učit se.

Překlad

Jaḍa Bharata se před svým otcem choval jako hlupák, přestože od něho dostával náležitou průpravu ve védském poznání. Choval se tak proto, aby otce přesvědčil o své neschopnosti přijímat pokyny a aby ho přiměl vzdát se dalších pokusů ho poučovat. Jednal vždy přesně naopak — když mu bylo řečeno, aby si umyl ruce po vyměšování, umyl si je předem. Otec mu však přesto chtěl během jara a léta předat védské pokyny. Snažil se ho naučit Gāyatrī mantru společně s oṁkārou a vyāhṛti, ale ani po čtyřech měsících se mu to nepodařilo.

Verš

evaṁ sva-tanuja ātmany anurāgāveśita-cittaḥ śaucādhyayana-vrata-niyama-gurv-anala-śuśrūṣaṇādy-aupakurvāṇaka-karmāṇy anabhiyuktāny api samanuśiṣṭena bhāvyam ity asad-āgrahaḥ putram anuśāsya svayaṁ tāvad anadhigata-manorathaḥ kālenāpramattena svayaṁ gṛha eva pramatta upasaṁhṛtaḥ.

Synonyma

evam — takto; sva — vlastní; tanu-je — ve svém synovi, Jaḍa Bharatovi; ātmani — jehož považoval za sebe samotného; anurāga-āveśita-cittaḥbrāhmaṇa, který byl zaplaven láskou ke svému synovi; śauca — čistota; adhyayana — studium védské literatury; vrata — přijetí všech slibů; niyama — usměrňující zásady; guru — duchovnímu mistrovi; anala — ohni; śuśrūṣaṇa-ādi — služba atd.; aupakurvāṇaka — brahmacarya-āśramu; karmāṇi — všechny činnosti; anabhiyuktāni api — i když se to jeho synovi nelíbilo; samanuśiṣṭena — dokonale vysvětlil; bhāvyam — má být; iti — takto; asat-āgrahaḥ — s nemístnou zatvrzelostí; putram — svého syna; anuśāsya — poučoval; svayam — sám; tāvat — takto; anadhigata-manorathaḥ — aniž by se splnily jeho touhy; kālena — vlivem času; apramattena — který nezapomíná; svayam — on sám; gṛhe — ke svému domovu; eva — jistě; pramattaḥ — pošetile připoutaný; upasaṁhṛtaḥ — zemřel.

Překlad

Jaḍa Bharata byl pro svého bráhmanského otce vším, a otec k němu byl proto silně připoutaný. Považoval za správné svého syna náležitě vychovat, a zabraný v této neúspěšné snaze se ho pokoušel naučit pravidlům a zásadám brahmacaryi, jako je dodržování védských slibů, čistota, studium Ved, usměrňující metody, služba duchovnímu mistrovi a způsob vykonávání ohňové oběti. Přestože se snažil ze všech sil to vše synovi vštípit, veškeré jeho úsilí selhalo. V srdci doufal, že ze syna bude učenec, ale všechny jeho pokusy byly neúspěšné. Tak jako všichni lidé, byl i tento brāhmaṇa připoutaný ke svému domovu a zapomněl, že jednoho dne zemře. Smrt však nezapomněla — přišla v pravý čas a donutila ho vše opustit.

Význam

Ti, kdo příliš lpí na rodinném životě a zapomínají, že si pro ně v budoucnu přijde smrt, jsou připoutaní a neschopní splnit svou povinnost lidské bytosti. Povinností lidského života je vyřešit všechny životní problémy, ale lidé místo toho zůstávají připoutáni k starostem o rodinu. Zapomínají na smrt, ale smrt nezapomíná na ně a znenadání je vytrhne z jejich poklidného rodinného života. Člověk může zapomenout, že bude muset zemřít, ale smrt nikdy nezapomíná. Přichází vždy v pravý čas. Bráhmanský otec Jaḍa Bharaty chtěl svého syna naučit systému brahmacarya, ale nepodařilo se mu to, jelikož syn odmítal metody védského rozvoje. Jediným zájmem Jaḍa Bharaty bylo vrátit se domů, zpátky k Bohu, vykonáváním oddané služby formou śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Nezajímal se o védské pokyny svého otce. Ten, jehož zájmem je pouze sloužit Pánu, nemusí dodržovat všechny usměrňující zásady uvedené ve Vedách. Pro obyčejného člověka jsou védské zásady povinné; nikdo je nemůže obejít. Avšak pro toho, kdo dosáhl dokonalosti v oddané službě, není dodržování védských zásad příliš důležité. Pán Kṛṣṇa radil Arjunovi, aby se povznesl na úroveň nistraiguṇya, transcendentálního postavení nad védskými zásadami.

traiguṇya-viṣayā vedā
nistraiguṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān

Vedy převážně pojednávají o třech kvalitách hmotné přírody. Povznes se nad tyto kvality, ó Arjuno; buď jim transcendentální. Osvoboď se od všech dualit a veškeré úzkosti co se týče zisku a bezpečí a spočívej v Nejvyšším Já.” (Bg. 2.45)

Verš

atha yavīyasī dvija-satī sva-garbha-jātaṁ mithunaṁ sapatnyā upanyasya svayam anusaṁsthayā patilokam agāt.

Synonyma

atha — poté; yavīyasī — nejmladší; dvija-satī — manželka brāhmaṇy; sva-garbha-jātam — zrozená z jejího lůna; mithunam — dvojčata; sapatnyai — spolumanželce; upanyasya — svěřila; svayam — osobně; anusaṁsthayā — následováním svého manžela; pati-lokam — na planetu jménem Patiloka; agāt — odebrala se.

Překlad

Brāhmaṇova mladší manželka potom svěřila svá dvojčata — chlapce a dívku — starší manželce a odebrala se na Patiloku, když dobrovolně zemřela se svým manželem.

Verš

pitary uparate bhrātara enam atat-prabhāva-vidas trayyāṁ vidyāyām eva paryavasita-matayo na para-vidyāyāṁ jaḍa-matir iti bhrātur anuśāsana-nirbandhān nyavṛtsanta.

Synonyma

pitari uparate — po smrti otce; bhrātaraḥ — nevlastní bratři; enam — k tomuto Bharatovi (Jaḍa Bharatovi); a-tat-prabhāva-vidaḥ — aniž by chápali jeho vznešené postavení; trayyām — tří Ved; vidyāyām — u hmotného poznání týkajícího se obřadů; eva — jistě; paryavasita — setrvávající; matayaḥ — jejichž mysl; na — ne; para-vidyāyām — v transcendentálním poznání duchovního života (oddané službě); jaḍa-matiḥ — nanejvýš omezená inteligence; iti — takto; bhrātuḥ — jejich bratra (Jaḍa Bharatu); anuśāsana-nirbandhāt — se snahou učit; nyavṛtsanta — přestali.

Překlad

Devět nevlastních bratrů Jaḍa Bharaty po otcově smrti upustilo od snahy dát svému bratrovi úplné vzdělání, neboť si o něm mysleli, že je tupý a nemá žádný mozek. Sami byli vyškolení ve třech Vedách — Ṛg, Sāma a Yajur Vedě, jež značně povzbuzují k plodonosnému jednání—a naprosto postrádali duchovní poznání o oddané službě Pánu. Nemohli proto vznešené postavení Jaḍa Bharaty pochopit.

Verš

sa ca prākṛtair dvipada-paśubhir unmatta-jaḍa-badhira-mūkety abhibhāṣyamāṇo yadā tad-anurūpāṇi prabhāṣate karmāṇi ca kāryamāṇaḥ parecchayā karoti viṣṭito vetanato vā yācñayā yadṛcchayā vopasāditam alpaṁ bahu mṛṣṭaṁ kadannaṁ vābhyavaharati paraṁ nendriya-prīti-nimittam. nitya-nivṛtta-nimitta-sva-siddha-viśuddhānubhavānanda-svātma-lābhādhigamaḥ sukha-duḥkhayor dvandva-nimittayor asambhāvita-dehābhimānaḥ. śītoṣṇa-vāta-varṣeṣu vṛṣa ivānāvṛtāṅgaḥ pīnaḥ saṁhananāṅgaḥ sthaṇḍila-saṁveśanānunmardanāmajjana-rajasā mahāmaṇir ivānabhivyakta-brahma-varcasaḥ kupaṭāvṛta-kaṭir upavītenoru-maṣiṇā dvijātir iti brahma-bandhur iti saṁjñayātaj-jñajanāvamato vicacāra.

Synonyma

saḥ ca — on také; prākṛtaiḥ — obyčejnými lidmi, kteří nemají přístup k duchovnímu poznání; dvi-pada-paśubhiḥ — kteří nejsou nic jiného než dvounohá zvířata; unmatta — šílený; jaḍa — tupý; badhira — hluchý; mūka — němý; iti — takto; abhibhāṣyamāṇaḥ — oslovovaný; yadā — když; tat- anurūpāṇi — slova, která jim byla vhodnou odpovědí; prabhāṣate — říkával; karmāṇi — činnosti; ca — také; kāryamāṇaḥ — byl nucen vykonávat; para-icchayā — na nařízení druhých; karoti — dělával; viṣṭitaḥ — násilím; vetanataḥ — nebo za nějakou mzdu; — nebo; yācñayā — žebráním; yadṛcchayā — samo o sobě; — nebo; upasāditam — co mu bylo dáno; alpam — nepatrné množství; bahu — velké množství; mṛṣṭam — velmi chutné; kat-annam — vyčpělé jídlo, bez chuti; — nebo; abhyavaharati — jídával; param — pouze; na — ne; indriya-prīti-nimittam — pro uspokojení smyslů; nitya — věčně; nivṛtta — ukončené; nimitta — plodonosné jednání; sva-siddha — vnitřně dokonalým; viśuddha — transcendentálním; anubhava-ānanda — blaženým vnímáním; sva-ātma-lābha-adhigamaḥ — kdo získal poznání o vlastním já; sukha-duḥkhayoḥ — ve štěstí a neštěstí; dvandva-nimittayoḥ — v příčinách duality; asambhāvita-deha-abhimānaḥ — neztotožňující se s tělem; śīta — v zimě; uṣṇa — v létě; vāta — ve větru; varṣeṣu — v dešti; vṛṣaḥ — býk; iva — jako; anāvṛta-aṅgaḥ — nezahalené tělo; pīnaḥ — velice silné; saṁhanana-aṅgaḥ — jehož údy byly pevné; sthaṇḍila-saṁveśana — jelikož ležel na zemi; anunmardana — bez masírování; amajjana — bez koupání; rajasā — špínou; mahā-maṇiḥ — velmi cenný drahokam; iva — jako; anabhivyakta — neprojevená; brahma-varcasaḥ — duchovní záře; ku-paṭa-āvṛta — zahalená špinavou rouškou; kaṭiḥ — jehož bedra; upavītena — s posvátnou šňůrou; uru-maṣiṇā — která byla začernalá od špíny; dvi-jātiḥ — narozený v bráhmanské rodině; iti — takto (říkali s opovržením); brahma-bandhuḥ — přítel brāhmaṇy; iti — takto; saṁjñayā — takovými jmény; a-tat-jña-jana — těmi, kdo neznali jeho skutečné postavení; avamataḥ — urážený; vicacāra — putoval.

Překlad

Degradovaní lidé nejsou ve skutečnosti o nic lepší než zvířata. Jediný rozdíl spočívá v tom, že zvířata mají čtyři nohy a degradovaní lidé pouze dvě. Tato dvounohá lidská zvířata Jaḍa Bharatovi nadávala, že je šílený, tupý, hluchý a němý, a zle s ním nakládala. Jaḍa Bharata byl pro ně hluchý, slepý a tupý šílenec. Neprotestoval však, ani se je nesnažil přesvědčit, že tomu tak není. Když po něm druzí něco chtěli, jednal podle jejich přání. Přijímal a jedl jakékoliv jídlo, které získal žebráním, jako mzdu nebo které přišlo samo o sobě — ať už ho bylo málo, bylo chutné či bez chuti. Nikdy nejedl nic pro uspokojení smyslů, neboť byl již osvobozený od tělesného pojetí, které člověka nábádá k přijímání chutné či nechutné potravy. Měl dokonalé transcendentální vědomí oddané služby, a proto ho neovlivňovaly duality pocházející z tělesného pojetí. Jeho tělo bylo silné jako tělo býka a jeho údy byly velice svalnaté. Nevšímal si zimy či léta, větru a deště, a nikdy se nezahaloval. Lehal si na zem a nikdy si nepotíral tělo olejem ani se nekoupal. Špína zahalovala jeho duchovní záři a poznání stejně, jako skrývá lesk cenného drahokamu. Nosil pouze umazanou bederní roušku a začernalou posvátnou šňůru. Lidé viděli, že se narodil v rodině brāhmaṇy, a proto mu nadávali, že je “brahma-bandhu” a podobně. Takto urážený a opovrhovaný materialisty putoval z místa na místo.

Význam

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra-bandhana kāhāṅ tāra. Ten, kdo netouží starat se o své tělo a udržovat ho v dobrém stavu a je za všech okolností spokojený, musí být buď šílený nebo osvobozený. Bharata Mahārāja byl ve svém životě Jaḍa Bharaty zcela osvobozený od hmotných dualit. Byl paramahaṁsa, a proto se nestaral o tělesné pohodlí.

Verš

yadā tu parata āhāraṁ karma-vetanata īhamānaḥ sva-bhrātṛbhir api kedāra-karmaṇi nirūpitas tad api karoti kintu na samaṁ viṣamaṁ nyūnam adhikam iti veda kaṇa-piṇyāka-phalī-karaṇa-kulmāṣa-sthālīpurīṣādīny apy amṛtavad abhyavaharati.

Synonyma

yadā — když; tu — ale; parataḥ — od druhých; āhāram — jídlo; karma-vetanataḥ — namísto mzdy za práci; īhamānaḥ — chtěl; sva-bhrātṛbhiḥ api — dokonce i svými nevlastními bratry; kedāra-karmaṇi — prací na poli a zemědělskými úpravami; nirūpitaḥ — zaměstnaný; tat api — tehdy také; karoti — dělával; kintu — ale; na — ne; samam — povrch; viṣamam — nerovný; nyūnam — snížený; adhikam — vyvýšený; iti — takto; veda — věděl; kaṇa — rozlámanou rýži; piṇyāka — olejové pokrutiny; phalī-karaṇa — rýžové plevy; kulmāṣa — obilí prolezlé červy; sthālī-purīṣa-ādīni — připálenou rýži ze dna hrnce a podobně; api — dokonce; amṛta-vat — jako nektar; abhyavaharati — jídával.

Překlad

Jaḍa Bharata pracoval pouze za jídlo. Jeho nevlastní bratři toho využili a výměnou za trochu jídla ho zaměstnali prací na poli, ale on nevěděl, jak na něm správně pracovat. Nevěděl, kam přidat hlínu, kde zemi zarovnat a kde vytvořit brázdy. Bratři mu dávali rozlámanou rýži, olejové pokrutiny, rýžové plevy, obilí prolezlé červy a připálené zrní ze dna hrnce, ale on to vše s radostí přijímal jako nektar. Vůči nikomu nechoval zášť a vše jedl s velkým potěšením.

Význam

Úroveň paramahaṁsy popisuje Bhagavad-gītā (2.15): sama-duḥkha-sukhaṁ dhīraṁ so 'mṛtatvāya kalpate. Když je člověk netečný vůči všem dualitám — štěstí a neštěstí tohoto hmotného světa — je způsobilý pro věčný život (amṛtatva). Bharata Mahārāja byl odhodlaný ukončit svůj pobyt v hmotném světě, a proto si tohoto světa duality vůbec nevšímal. Dosáhl dokonalého vědomí Kṛṣṇy a zapomínal na dobro a zlo či štěstí a neštěstí. Caitanya-caritāmṛta (Antya 4.176) uvádí:

’dvaite' bhadrābhadra-jñāna, saba-’manodharma'
’ei bhāla, ei manda',—ei saba ’bhrama'

“Všechna pojetí dobra a zla v hmotném světě jsou mentální spekulace. Říkat: ,Toto je dobré a toto je zlé,' je tedy od základu chybné.” Uvažování, že v hmotném světě duality existuje dobro či zlo, je jednoduše mentální výmysl. To musíme pochopit. Neměli bychom však toto vědomí napodobovat; je třeba skutečně dospět na duchovní úroveň neutrality.

Verš

atha kadācit kaścid vṛṣala-patir bhadra-kālyai puruṣa-paśum ālabhatāpatya-kāmaḥ.

Synonyma

atha — potom; kadācit — někdy; kaścit — nějaký; vṛṣala-patiḥ — vůdce śūdrů, kteří plenili majetek druhých; bhadra-kālyai — bohyni jménem Bhadra Kālī; puruṣa-paśum — zvíře v podobě člověka; ālabhata — začal obětovat; apatya-kāmaḥ — neboť si přál syna.

Překlad

Jeden vůdce lupičů pocházející z rodiny šúdrů, který si přál mít syna, se tehdy rozhodl uctít bohyni jménem Bhadra Kālī obětováním tupého člověka, který není o nic lepší než zvíře.

Význam

Lidé nízké třídy — śūdrové a podobně — uctívají polobohy, jako je bohyně Kālī či Bhadra Kālī, aby se jim splnila jejich hmotná přání. Proto někdy před božstvem zabijí lidskou bytost. Obvykle si vyberou někoho, kdo není příliš inteligentní; jinými slovy zvíře v lidské podobě.

Verš

tasya ha daiva-muktasya paśoḥ padavīṁ tad-anucarāḥ paridhāvanto niśi niśītha-samaye tamasāvṛtāyām anadhigata-paśava ākasmikena vidhinā kedārān vīrāsanena mṛga-varāhādibhyaḥ saṁrakṣamāṇam aṅgiraḥ-pravara-sutam apaśyan.

Synonyma

tasya — vůdce lupičů; ha — jistě; daiva-muktasya — jemuž se náhodou podařilo uniknout; paśoḥ — lidského zvířete; padavīm — cestu; tat-anucarāḥ — jeho stoupenci či pomocníci; paridhāvantaḥ — hledali všude možně; niśi — v noci; niśītha-samaye — o půlnoci; tamasā āvṛtāyām — zahaleni temnotou; anadhigata-paśavaḥ — nemohli lidské zvíře chytit; ākasmikena vidhinā — vlivem nepředvídatelného zákona prozřetelnosti; kedārān — pole; vīra-āsanena — sedícího na vyvýšeném místě; mṛga-varāha-ādibhyaḥ — před jeleny, divokými prasaty a tak dále; saṁrakṣamāṇam — který chránil; aṅgiraḥ-pravara-sutam — syna brāhmaṇy pocházejícího z Aṅgirova rodu; apaśyan — nalezli.

Překlad

Vůdce lupičů chytil pro oběť jednoho takového napůl člověka-napůl zvíře, ale tomu se podařilo utéci. Vůdce okamžitě nařídil svým stoupencům, aby ho chytili a přivedli. Rozběhli se do všech stran, ale nemohli ho nikde nalézt. Když zahaleni hustou tmou hledali uprostřed noci, došli na rýžoviště, kde uviděli vznešeného syna Aṅgirova rodu (Jaḍa Bharatu), jenž seděl na vyvýšeném místě a chránil pole před jeleny a divokými prasaty.

Verš

atha ta enam anavadya-lakṣaṇam avamṛśya bhartṛ-karma-niṣpattiṁ manyamānā baddhvā raśanayā caṇḍikā-gṛham upaninyur mudā vikasita-vadanāḥ.

Synonyma

atha — poté; te — oni (služebníci vůdce lupičů); enam — tohoto (Jaḍa Bharatu); anavadya-lakṣaṇam — za toho, kdo má vlastnosti tupého zvířete, jelikož měl tělo tučné jako býk a byl hluchý a němý; avamṛśya — uznali; bhartṛ-karma-niṣpattim — úspěšné završení díla jejich pána; manyamānāḥ — chápali; baddhvā — pevně spoutali; raśanayā — provazy; caṇḍikā-gṛham — do chrámu bohyně Kālī; upaninyuḥ — přivedli; mudā — velice šťastní; vikasita-vadanāḥ — s rozzářenými tvářemi.

Překlad

Stoupenci a služebníci vůdce lupičů usoudili, že Jaḍa Bharata má požadované vlastnosti lidského zvířete, a rozhodli, že je dokonale vhodný pro oběť. Tváře se jim rozzářily štěstím; spoutali ho provazy a přivedli do chrámu bohyně Kālī.

Význam

V některých částech Indie jsou dodnes obětováni bohyni Kālī lidé, kteří jsou na úrovni zvířat. Takovou oběť však vykonávají jedině śūdrové a lupiči. Jejich zaměstnáním je okrádat bohaté, a aby měli úspěch, obětují bohyni Kālī člověka, který je jako zvíře. Je třeba si povšimnout, že bohyni nikdy neobětují inteligentního člověka. Bharata Mahārāja v těle brāhmaṇy vypadal jako hluchý a němý, ale přitom byl tím nejinteligentnějším člověkem na světě. Jelikož byl ale zcela odevzdaný Nejvyšší Osobnosti Božství, neprotestoval, když ho přivedli před božstvo, aby ho zabili. Jak jsme se dozvěděli v minulých verších, byl velice silný a mohl se snadno ubránit, když ho chtěli svázat. Nic však nepodnikl; co se týče vlastní ochrany, závisel pouze na Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura popisuje odevzdanost Nejvyššímu Pánu takto:

mārabi rākhabi—yo icchā tohārā
nitya-dāsa-prati tuyā adhikārā

“Můj Pane, nyní jsem Ti odevzdaný. Jsem Tvůj věčný služebník. Jestliže chceš, můžeš mě zabít, a chceš-li, můžeš mě ochránit. V každém případě jsem Ti plně odevzdán.”

Verš

atha paṇayas taṁ sva-vidhinābhiṣicyāhatena vāsasācchādya bhūṣaṇālepa-srak-tilakādibhir upaskṛtaṁ bhuktavantaṁ dhūpa-dīpa-mālya-lāja-kisalayāṅkura-phalopahāropetayā vaiśasa-saṁsthayā mahatā gīta-stuti-mṛdaṅga-paṇava-ghoṣeṇa ca puruṣa-paśuṁ bhadra-kālyāḥ purata upaveśayām āsuḥ.

Synonyma

atha — poté; paṇayaḥ — všichni stoupenci onoho lupiče; tam — jeho (Jaḍa Bharatu); sva-vidhinā — podle svých vlastních zásad týkajících se obřadů; abhiṣicya — vykoupali; ahatena — novými; vāsasā — šaty; ācchādya — zahalili; bhūṣaṇa — ozdoby; ālepa — potřeli tělo santálovou dření; srak — girlanda z květů; tilaka-ādibhiḥ — znaky na těle a tak dále; upaskṛtam — dokonale ozdobený; bhuktavantam — poté, co se najedl; dhūpa — vonnými tyčinkami; dīpa — lampami; mālya — girlandami; lāja — praženým obilím; kisalaya-aṅkura — větvičkami a výhonky; phala — ovocem; upahāra — dalšími předměty; upetayā — dokonale vybaveni; vaiśasa-saṁsthayā — vším potřebným pro vykonání oběti; mahatā — mocným; gīta-stuti — písní a modliteb; mṛdaṅga — bubnů; paṇava — trubek; ghoṣeṇa — zvukem; ca — také; puruṣa-paśum — lidské zvíře; bhadra-kālyāḥ — bohyni Kālī; purataḥ — přímo před; upaveśayām āsuḥ — přiměli ho usednout.

Překlad

Poté všichni zloději podle svého vymyšleného obřadu pro zabíjení zvířecích lidí Jaḍa Bharatu vykoupali, oblékli do nových šatů, dali mu ozdoby vhodné pro zvíře, potřeli mu tělo vonnými oleji a ozdobili ho tilakem, santálovou dření a girlandami. Vydatně ho nakrmili a poté přivedli před bohyni Kālī, které obětovali vonné tyčinky, lampy, girlandy, pražené obilí, mladé větvičky, výhonky, ovoce a květy. Takto před zabitím lidského zvířete bohyni uctívali, zpívali písně, pronášeli modlitby a hráli na bubny a trubky. Poté přiměli Jaḍa Bharatu, aby usedl před božstvem.

Význam

V tomto verši je velice důležité slovo sva-vidhinā (“podle svých vlastních zásad týkajících se obřadů”). Ve védských śāstrách stojí, že vše je třeba dělat ve shodě s usměrňujícími zásadami. Zde je ovšem uvedeno, že zloději a lupiči si pro zabití člověka na úrovni zvířete vymysleli svůj vlastní postup. Śāstry v kvalitě nevědomosti dávají pokyny, jak obětovat bohyni Kālī zvířata, jako je koza nebo buvol, ale nikde se nehovoří o zabíjení člověka, i kdyby byl sebehloupější. Tento proces si lupiči vymysleli sami; proto je použito slova sva-vidhinā. Dokonce i dnes se koná mnoho obětí bez odkazu na védská písma. V Kalkatě byla například nedávno propagována jedna prodejní jatka jako chrám bohyně Kālī. Lidé, kteří jedí maso, si ho pošetile kupují v takových obchodech a myslí si o něm, že se liší od obyčejného masa — považují ho za prasādam bohyně Kālī. Śāstry uvádějí obětování kozy nebo podobného zvířete bohyni Kālī, aby zabránily lidem v jedení masa z jatek a přivedly je k zodpovědnosti za zabíjení zvířat. Podmíněné duše mají přirozené sklony k sexu a konzumaci masa, a śāstry jim proto poskytují jisté úlevy. Skutečným cílem śāster je tyto odporné činnosti ukončit, ale jsou v nich stanoveny určité usměrňující zásady, aby se ti, kdo jedí maso a vyhledávají sex, postupně napravili.

Verš

atha vṛṣala-rāja-paṇiḥ puruṣa-paśor asṛg-āsavena devīṁ bhadra-kālīṁ yakṣyamāṇas tad-abhimantritam asim ati-karāla-niśitam upādade.

Synonyma

atha — poté; vṛṣala-rāja-paṇiḥ — takzvaný kněz sloužící vůdci lupičů (jeden za zlodějů); puruṣa-paśoḥ — lidského zvířete (Bharaty Mahārāje), které mělo být obětováno; asṛk-āsavena — s krví coby likérem; devīm — božstvu; bhadra-kālīm — bohyni Kālī; yakṣyamāṇaḥ — s touhou obětovat; tat-abhimantritam — posvěcený mantrou této bohyně; asim — meč; ati-karāla — hrozivý; niśitam — jemně nabroušený; upādade — pozdvihl.

Překlad

Jeden ze zlodějů, který jednal jako hlavní kněz, byl tehdy připravený bohyni Kālī obětovat jako likér krev Jaḍa Bharaty, jehož pokládali za lidské zvíře. Uchopil proto hrozivý ostrý meč, posvětil ho mantrou Bhadra Kālī a pozdvihl ho, aby Jaḍa Bharatu zabil.

Verš

iti teṣāṁ vṛṣalānāṁ rajas-tamaḥ-prakṛtīnāṁ dhana-mada-raja-utsikta-manasāṁ bhagavat-kalā-vīra-kulaṁ kadarthī-kṛtyotpathena svairaṁ viharatāṁ hiṁsā-vihārāṇāṁ karmāti-dāruṇaṁ yad brahma-bhūtasya sākṣād brahmarṣi-sutasya nirvairasya sarva-bhūta-suhṛdaḥ sūnāyām apy ananumatam ālambhanaṁ tad upalabhya brahma-tejasāti-durviṣaheṇa dandahyamānena vapuṣā sahasoccacāṭa saiva devī bhadra-kālī.

Synonyma

iti — takto; teṣām — jich; vṛṣalānām — śūdrů, kteří ničí všechny náboženské zásady; rajaḥ — ve vášni; tamaḥ — v nevědomosti; prakṛtīnām — s povahami; dhana-mada — v podobě opojení hmotným bohatstvím; rajaḥ — vášní; utsikta — pyšné; manasām — jejichž mysli; bhagavat-kalā — expanze úplné expanze Nejvyšší Osobnosti Božství; vīra-kulam — třídu vznešených osobností (brāhmaṇy); kat-arthī-kṛtya — kteří uráželi; utpathena — po špatné cestě; svairam — nezávisle; viharatām — kteří kráčeli; hiṁsā-vihārāṇām — jejichž zaměstnáním je dopouštět se násilí na druhých; karma — činnost; ati-dāruṇam — hrůzostrašná; yat — to, co; brahma-bhūtasya — seberealizované osoby zrozené v bráhmanské rodině; sākṣāt — přímo; brahma-ṛṣi-sutasya — syna brāhmaṇy s rozvinutým duchovním vědomím; nirvairasya — který neměl nepřátel; sarva-bhūta-suhṛdaḥ — příznivec všech; sūnāyām — na poslední chvíli; api — ačkoliv; ananumatam — neschválené zákonem; ālambhanam — v rozporu s Pánovou touhou; tat — to; upalabhya — vnímala; brahma-tejasā — se září duchovní blaženosti; ati-durviṣaheṇa — jež byla pronikavá a nesnesitelná; dandahyamānena — planoucí; vapuṣā — s fyzickým tělem; sahasā — náhle; uccacāṭa — rozlomilo se (božstvo); — ona; eva — vskutku; devī — bohyně; bhadra-kālī — Bhadra Kālī.

Překlad

Všichni ničemové a zloději, kteří připravili uctívání bohyně Kālī, byli hrubci spoutaní kvalitami vášně a nevědomosti. Opojeni touhou po velkém bohatství se opovážili porušit příkazy Ved do té míry, že se chystali zabít Jaḍa Bharatu, seberealizovanou duši narozenou v bráhmanské rodině. Ve své zlovolnosti ho přivedli před bohyni Kālī, aby ho obětovali. Takoví lidé mají sklon k zlovolnému jednání, a proto měli tu drzost pokusit se Jaḍa Bharatu zabít. Jaḍa Bharata nebyl pro nikoho nepřítelem — byl nejlepším přítelem všech živých bytostí. Neustále setrvával pohroužený v meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství. Narodil se kvalifikovanému bráhmanskému otci a zabít ho bylo zakázáno, i kdyby jednal nepřátelsky či agresivně. Pro jeho usmrcení neexistoval jediný důvod a bohyně Kālī něco takového nemohla strpět. Okamžitě pochopila, že se tito hříšní lupiči chystají zabít velkého oddaného Pána. Tělo božstva se náhle rozlomilo vedví a z něho vystoupila samotná bohyně Kālī v planoucím těle, které vydávalo pronikavou, nesnesitelnou záři.

Význam

Podle příkazů Ved lze zabít jedině agresora. Přijde-li někdo s úmyslem zabíjet, člověk může okamžitě jednat a zabít ho v sebeobraně. Dále je řečeno, že lze zabít toho, kdo přijde založit v cizím domě požár nebo zneuctít či unést cizí manželku. Pán Rāmacandra pozabíjel celou Rāvaṇovu rodinu, jelikož Rāvaṇa unesl Jeho manželku, Sītādevī. Zabíjení pro jiné účely však śāstry neschvalují. Těm, kdo jedí maso, dovolují zabíjení zvířat v oběti polobohům, kteří jsou expanzemi Nejvyšší Osobnosti Božství. To je určité omezení pro konzumaci masa. I zabíjení zvířat je tedy omezené a řídí se jistými pravidly popsanými ve Vedách. Vzhledem k těmto skutečnostem neexistoval důvod k zabití Jaḍa Bharaty, který se narodil ve ctihodné, velmi vznešené bráhmanské rodině. Byl duší, jež realizovala Boha, a příznivcem všech živých bytostí. Vedy v žádném případě nedovolovaly, aby darebáci a zloději Jaḍa Bharatu zabili. Bohyně Bhadra Kālī proto vystoupila z božstva, aby ochránila Pánova oddaného. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětluje, že božstvo se rozlomilo působením záře Brahmanu, jež z takového oddaného, jako byl Jaḍa Bharata, vycházela. Obětovat člověka bohyni Kālī jsou schopni jedině lupiči a ničemové v kvalitách vášně a nevědomosti, kteří jsou poblouznění hmotným bohatstvím. Žádné védské pokyny nic takového neschvalují. V současnosti existují po celém světě stovky a tisíce jatek, jež udržují namyšlení lidé, kteří šílí po hmotném bohatství. Škola bhāgavata tyto činnosti nikdy nepodporuje.

Verš

bhṛśam amarṣa-roṣāveśa-rabhasa-vilasita-bhru-kuṭi-viṭapa-kuṭila-daṁṣṭrāruṇekṣaṇāṭopāti-bhayānaka-vadanā hantu-kāmevedaṁ mahāṭṭa-hāsam ati-saṁrambheṇa vimuñcantī tata utpatya pāpīyasāṁ duṣṭānāṁ tenaivāsinā vivṛkṇa-śīrṣṇāṁ galāt sravantam asṛg-āsavam atyuṣṇaṁ saha gaṇena nipīyāti-pāna-mada-vihvaloccaistarāṁ sva-pārṣadaiḥ saha jagau nanarta ca vijahāra ca śiraḥ-kanduka-līlayā.

Synonyma

bhṛśam — vysoce; amarṣa — v netolerování přestupků; roṣa — v hněvu; āveśa — jejího pohroužení; rabhasa-vilasita — násilně roztaženého; bhru-kuṭi — jejího obočí; viṭapa — části, větve; kuṭila — křivé; daṁṣṭra — zuby; aruṇa-īkṣaṇa — rudých očí; āṭopa — vzrušením; ati — velice; bhayānaka — hrůzostrašný; vadanā — obličej; hantu-kāmā — toužící zničit; iva — jako kdyby; idam — tento vesmír; mahā-aṭṭa-hāsam — hrozivý smích; ati — velký; saṁrambheṇa — z hněvu; vimuñcantī — vydávala; tataḥ — z onoho oltáře; utpatya — vystoupila; pāpīyasām — všech hříšných; duṣṭānām — velkých provinilců; tena eva asinā — toutéž mačetou; vivṛkṇa — oddělila; śīrṣṇām — jejichž hlavy; galāt — od krku; sravantam — vytékající; asṛk-āsavam — krev přirovnaná k omamnému nápoji; ati-uṣṇam — velmi horkou; saha — se; gaṇena — svými společnicemi; nipīya — pila; ati-pāna — z přemíry pití; mada — opojením; vihvalā — zmožená; uccaiḥ-tarām — hlasitě; sva-pārṣadaiḥ — svými společnicemi; saha — se; jagau — zpívaly; nanarta — tancovaly; ca — také; vijahāra — hrály si; ca — také; śiraḥ-kanduka — používaly hlavy jako míče; līlayā — hrou.

Překlad

Rozlícená bohyně Kālī netolerovala spáchané přestupky; blýskala rudýma planoucíma očima, cenila strašné křivé zuby a projevila své hrůzu nahánějící rysy. Přijala děsivé tělo, jako kdyby se chystala zničit celé stvoření. Zuřivě seskočila z oltáře a okamžitě sťala všechny lupiče tímtéž mečem, kterým chtěli zabít Jaḍa Bharatu. Poté začala pít horkou krev, jež vytékala z krků jejích bezhlavých obětí, jako kdyby to byl nějaký likér. Pila tento opojný nápoj se svými společnicemi, čarodějnicemi a démonkami, a v opojení touto krví poté všechny začaly hlasitě zpívat a tancovat, jako by se chystaly zničit celý vesmír. Zároveň si začaly hrát s usekanými hlavami darebáků a házely si s nimi jako s míči.

Význam

Z tohoto verše je zřejmé, že bohyně Kālī není svým oddaným vůbec příznivě nakloněná. Její činností je zabíjet a trestat démony. Bohyně Kālī (Durgā) stíná mnoho démonů, lupičů a dalších nežádoucích živlů ve společnosti. Hlupáci, kteří zavrhují vědomí Kṛṣṇy, se jí snaží uspokojit tím, že jí obětují mnoho odporných věcí, ale když se v jejich uctívání vyskytne malý nedostatek, sama je potrestá smrtí. Démonští lidé uctívají bohyni Kālī, aby získali nějaký hmotný prospěch, ale hříchy spáchané ve jménu uctívání jim nebudou odpuštěny. Obětovat božstvu člověka nebo zvíře je obzvláště zakázané.

Verš

evam eva khalu mahad-abhicārāti-kramaḥ kārtsnyenātmane phalati.

Synonyma

evam eva — takto; khalu — vskutku; mahat — vůči velkým osobnostem; abhicāra — v podobě zlovolnosti; ati-kramaḥ — hranice přestupku; kārtsnyena — vždy; ātmane — sobě; phalati — dává výsledek.

Překlad

Když se zlovolný člověk dopustí přestupku vůči velké osobnosti, je vždy potrestán výše uvedeným způsobem.

Verš

na vā etad viṣṇudatta mahad-adbhutaṁ yad asambhramaḥ sva-śiraś-chedana āpatite ’pi vimukta-dehādy-ātma-bhāva-sudṛḍha-hṛdaya-granthīnāṁ sarva-sattva-suhṛd-ātmanāṁ nirvairāṇāṁ sākṣād bhagavatānimiṣāri-varāyudhenāpramattena tais tair bhāvaiḥ parirakṣyamāṇānāṁ tat-pāda-mūlam akutaścid-bhayam upasṛtānāṁ bhāgavata-paramahaṁsānām.

Synonyma

na — ne; — nebo; etat — toto; viṣṇu-datta — ó Mahārāji Parīkṣite, jehož ochránil Pán Viṣṇu; mahat — velký; adbhutam — údiv; yat — co; asambhramaḥ — žádný zmatek; sva-śiraḥ-chedane — k useknutí hlavy; āpatite — když mělo dojít; api — ačkoliv; vimukta — zcela osvobozený od; deha-ādi-ātma-bhāva — falešné tělesné pojetí života; su-dṛḍha — velice silné a pevné; hṛdaya-granthīnām — těch, jejichž uzly v srdci; sarva-sattva-suhṛt-ātmanām — těch, kdo v srdci vždy přejí dobro všem živým bytostem; nirvairāṇām — kdo neshledávají nikoho svým nepřítelem; sākṣāt — přímo; bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství; animiṣa — nepřemožitelný čas; ari-vara — a nejlepší ze zbraní, Sudarśana cakra; āyudhena — tím, komu patří zbraně; apramattena — nikdy nevzrušeni; taiḥ taiḥ — těmi příslušnými; bhāvaiḥ — náladami Nejvyšší Osobnosti Božství; parirakṣyamāṇānām — těch, kdo jsou chráněni; tat-pāda-mūlam — u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství; akutaścit — odnikud; bhayam — strach; upasṛtānām — těch, kdo přijali plné útočiště; bhāgavata — oddaných Pána; parama-haṁsānām — nejosvobozenějších osobností.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī poté řekl Mahārājovi Parīkṣitovi: Ó Viṣṇudatto, ti, kdo již vědí, že duše je oddělená od těla, kdo jsou zbaveni nezdolného uzlu v srdci, kdo neustále jednají pro dobro všech živých bytostí a nikdy neplánují, jak někomu ublížit, jsou vždy pod ochranou Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, Jenž nosí Svůj disk (Sudarśana cakru) a jedná jako svrchovaný čas, aby zabíjel démony a chránil Své oddané. Oddaní vždy přijímají útočiště u lotosových nohou Pána, a proto zůstávají klidní za všech okolností; dokonce i když jim hrozí stětí hlavy. Pro ně to není nic podivuhodného.

Význam

To jsou některé ze vznešených vlastností čistého oddaného Nejvyšší Osobnosti Božství. Oddaný je především pevně přesvědčený o své duchovní totožnosti a nikdy se neztotožňuje s tělem. Je si jistý tím, že duše se od těla liší, a proto nemá z ničeho strach. Vůbec se nebojí, ani když je ohrožen jeho život, a dokonce ani k nepříteli se nechová jako k nepříteli. Takové jsou vlastnosti oddaných. Oddaní vždy plně závisejí na Nejvyšší Osobnosti Božství a Pán je vždy dychtivý poskytovat jim za všech okolností veškerou ochranu.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k deváté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Prvotřídní charakter Jaḍa Bharaty”.