Skip to main content

Sloka 37

Text 37

Verš

Texto

sañjaya uvāca
nāhaṁ veda vyavasitaṁ
pitror vaḥ kula-nandana
gāndhāryā vā mahā-bāho
muṣito ’smi mahātmabhiḥ
sañjaya uvāca
nāhaṁ veda vyavasitaṁ
pitror vaḥ kula-nandana
gāndhāryā vā mahā-bāho
muṣito ’smi mahātmabhiḥ

Synonyma

Palabra por palabra

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya řekl; na — ne; aham — já; veda — znám; vyavasitam — záměr; pitroḥ — strýců; vaḥ — tvých; kula-nandana — ó potomku kuruovské dynastie; gāndhāryāḥ — Gāndhārī; — ani; mahā-bāho — ó veliký králi; muṣitaḥ — oklamán; asmi — byl jsem; mahā-ātmabhiḥ — těmi velkými dušemi.

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya dijo; na — no; aham — yo; veda — conozco; vyavasitam — determinación; pitroḥ — de tus tíos; vaḥ — tu; kula-nandana — ¡oh, descendiente de la dinastía Kuru!; gāndhāryāḥ — de Gāndhārī; — o; mahā-bāho — ¡oh, gran rey!; muṣitaḥ — engañado; asmi — he sido; mahā-ātmabhiḥ — por esas grandes almas.

Překlad

Traducción

Sañjaya řekl: Můj drahý potomku kuruovské dynastie, nemám žádné zprávy o záměrech tvých dvou strýců a Gāndhārī. Ó králi, byl jsem těmito velkými dušemi oklamán.

Sañjaya dijo: Mi querido descendiente de la dinastía Kuru, no tengo ninguna información acerca de la decisión de tus dos tíos y Gāndhārī. ¡Oh, rey!, he sido engañado por esas grandes almas.

Význam

Significado

Zjištění, že velké duše někdy klamou ostatní, může být překvapující, ale ve skutečnosti to dělají jedině v zájmu velkého cíle. Je řečeno, že i Pán Kṛṣṇa radil Yudhiṣṭhirovi, aby lhal Droṇācāryovi, a to bylo také v zájmu velkého cíle, jelikož Pán si to tak přál. Uspokojení Pána je měřítkem pravosti, a nejvyšší dokonalostí života je uspokojovat Pána plněním svých předepsaných povinností. To je prohlášení Gīty a Bhāgavatamu.* Dhṛtarāṣṭra a Vidura, které následovala Gāndhārī, neprozradili své rozhodnutí Sañjayovi, přestože jako osobní pomocník byl stálým společníkem Dhṛtarāṣṭry. Sañjaya si nikdy nemyslel, že by Dhṛtarāṣṭra mohl cokoliv udělat, aniž by se s ním poradil. Dhṛtarāṣṭrův odchod z domova byl však tak důvěrnou záležitostí, že o něm nemohl říci ani Sañjayovi. Také Sanātana Gosvāmī oklamal vězeňského strážce, když utíkal, aby se setkal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, a stejně tak Raghunātha dāsa Gosvāmī oklamal svého kněze a nadobro odešel z domova, aby uspokojil Pána. Pro uspokojení Pána je dobré cokoliv, jelikož to má vztah k Absolutní Pravdě. I my jsme dostali příležitost oklamat rodinné členy a odejít z domova, abychom se mohli zaměstnat ve službě Śrīmad-Bhāgavatamu. V zájmu velkého cíle to bylo nutné a při takové transcendentální lsti nikdo nic neztrácí.

*yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ/ yena sarvam idaṁ tatam
sva-karmaṇā tam abhyarcya/ siddhiṁ vindati mānavaḥ
(Bg. 18.46)
ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā/ varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya/ saṁsiddhir hari-toṣaṇam
(Bhāg. 1.2.13)

Que unas grandes almas engañen a los demás puede que resulte sorprendente, pero es un hecho que las grandes almas engañan a los demás por una gran causa. Se dice que el Señor Kṛṣṇa le aconsejó a Yudhiṣṭhira que dijera una mentira ante Droṇācārya, y eso también fue por una gran causa. El Señor lo quería y, por ende, era una gran causa. La satisfacción del Señor es el criterio que sigue aquel que es genuino, y la máxima perfección de la vida es la de satisfacer al Señor por medio de la ocupación obligatoria de uno. Ese es el veredicto del Gītā y del Bhāgavatam.** Dhṛtarāṣṭra y Vidura, seguidos de Gāndhārī, no le revelaron su decisión a Sañjaya, pese a que él estaba constantemente con Dhṛtarāṣṭra como su asistente personal. Sañjaya nunca creyó que Dhṛtarāṣṭra pudiera ejecutar alguna acción sin consultar con él. Pero la ida de casa de Dhṛtarāṣṭra era tan confidencial, que ni siquiera se le podía revelar a Sañjaya. Mientras Sanātana Gosvāmī se dirigía a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu también engañó a un carcelero, e igualmente Raghunātha dāsa Gosvāmī engañó a un sacerdote y, para satisfacer al Señor, dejó el hogar para siempre. Para satisfacer al Señor, cualquier cosa es buena, pues está relacionada con la Verdad Absoluta. Nosotros también tuvimos la misma oportunidad de engañar a nuestros familiares y abandonar el hogar para dedicarnos al servicio del Śrīmad-Bhāgavatam. Esa clase de engaño fue necesario por el bien de una gran causa, y no hay ninguna pérdida para nadie en esa clase de fraude trascendental.