Skip to main content

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Dhṛtarāṣṭra opouští domov

Verš

sūta uvāca
viduras tīrtha-yātrāyāṁ
maitreyād ātmano gatim
jñātvāgād dhāstinapuraṁ
tayāvāpta-vivitsitaḥ

Synonyma

sūtaḥ uvāca — Śrī Sūta Gosvāmī řekl; viduraḥ — Vidura; tīrtha-yātrāyām — při svém cestování po různých poutních místech; maitreyāt — od velkého mudrce Maitreyi; ātmanaḥ — vlastního já; gatim — místo určení; jñātvā — s poznáním toho; āgāt — vrátil se; hāstinapuram — do města Hastināpuru; tayā — tím poznáním; avāpta — ten, kdo získal dostatečně; vivitsitaḥ — dobře seznámený se vším, co lze znát.

Překlad

Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Při svých poutních cestách získal Vidura od velkého mudrce Maitreyi poznání o osudu vlastního já a vrátil se do Hastināpuru. Věděl o věci tolik, kolik si přál.

Význam

Vidura: Jedna z hlavních postav Mahābhāraty. Počal ho Vyāsadeva v lůně služebné královny Ambiky, matky Mahārāje Pāṇḍua. Je inkarnací Yamarāje, který se kvůli kletbě Maṇḍūky Muniho musel stát śūdrou. Došlo k tomu takto: Vidura: One of the prominent figures in the history of the Mahābhārata. He was conceived by Vyāsadeva in the womb of the maidservant of Ambikā, mother of Mahārāja Pāṇḍu. He is the incarnation of Yamarāja. Being cursed by Maṇḍūka Muni, he was to become a śūdra. The story is narrated as follows:

Státní policie jednou polapila několik zlodějů, kteří se ukryli v poustevně Maṇḍūky Muniho. Strážníci podle obvyklého postupu uvěznili všechny zloděje a Maṇḍūku Muniho také. Policejní soudce muniho odsoudil k trestu smrti probodnutím kopím. Už měl být probodnut, ale dozvěděl se o tom král, který ihned vykonání trestu zastavil, neboť se jednalo o velkého muniho. Král se munimu osobně omluvil za chybu svých lidí a světec se ihned vydal k Yamarājovi, který živým bytostem určuje jejich osud. Yamarāja na jeho otázku odpověděl, že ve svém dětství muni probodl špičatým stéblem mravence a za to se dostal do potíží. Muni pokládal za nerozumné, že byl potrestán za svou dětskou nevinnost, a proto proklel Yamarāje, aby se stal śūdrou, a tak se Yamarāja narodil jako śūdrovský bratr Dhṛtarāṣṭry a Mahārāje Pāṇḍua jménem Vidura. O tohoto śūdrovského syna kuruovské dynastie se však staral Bhīṣmadeva stejně jako o své ostatní synovce, a později dostal Vidura za manželku dívku, kterou také počal brāhmaṇa v lůně śūdrāṇī. Přestože Vidura nezdědil majetek svého otce (Bhīṣmadevova bratra), jeho starší bratr Dhṛtarāṣṭra mu dal dostatečné množství státního majetku. Vidura byl ke svému staršímu bratrovi velice připoutaný a vždy se ho snažil přivést na správnou cestu. Během bratrovražedné války na Kurukṣetře Vidura opakovaně Dhṛtarāṣṭru zapřísahal, aby se k synům Pāṇḍua zachoval spravedlivě, ale Duryodhanovi se nelíbilo vměšování jeho strýce, a proto Viduru bezohledně urazil. To mělo za výsledek, že Vidura odešel z domova na poutní cestu a přijal pokyny od Maitreyi.

Verš

yāvataḥ kṛtavān praśnān
kṣattā kauṣāravāgrataḥ
jātaika-bhaktir govinde
tebhyaś copararāma ha

Synonyma

yāvataḥ — to vše; kṛtavān — položil; praśnān — otázky; kṣattā — jméno Vidury; kauṣārava — jméno Maitreyi; agrataḥ — v jeho přítomnosti; jāta — když vypěstoval; eka — jeden; bhaktiḥ — transcendentální láskyplná služba; govinde — Pánu Kṛṣṇovi; tebhyaḥ — co se týče dalších otázek; ca — a; upararāma — zanechal; ha — v minulosti.

Překlad

Poté, co položil různé otázky a upevnil se v transcendentální láskyplné službě Pánu Kṛṣṇovi, přestal se Vidura Maitreyi Muniho ptát.

Význam

Vidura přestal pokládat Maitreyovi Munimu otázky tehdy, když ho Maitreya Ṛṣi přesvědčil, že summum bonum života znamená odevzdat se nakonec v transcendentální láskyplné službě Pánu Śrī Kṛṣṇovi, který je Govinda neboli ten, kdo ve všech ohledech uspokojuje Své oddané. Podmíněná duše, živá bytost v hmotné existenci, hledá štěstí tak, že své smysly zaměstnává v různých podobách materialismu, ale tím nemůže dosáhnout spokojenosti. Pak začne pátrat po Svrchované Pravdě empirickou filozoficko-spekulativní metodou a intelektuálním úsilím. Ale když nenalezne konečný cíl, klesá zpátky k hmotným činnostem a zaměstnává se různou dobročinnou prací, která ho však také neuspokojí. Ani plodonosné činnosti, ani suchá filozofická spekulace tedy nemohou přinést člověku spokojenost, jelikož živá bytost je od přírody věčným služebníkem Nejvyššího Pána Śrī Kṛṣṇy a védská písma směřují každého k tomuto konečnému cíli. To potvrzuje Bhagavad-gītā (15.15).

Každá zvídavá podmíněná duše musí po vzoru Vidury vyhledat pravého duchovního mistra jako byl Maitreya a inteligentními otázkami se musí snažit poznat vše o karmě (plodonosných činnostech), jñāně (filozofickém hledání Svrchované Pravdy) a yoze (procesu spojení v rámci duchovní realizace). Ten, kdo nemá vážný zájem klást duchovnímu mistrovi otázky, si nemusí žádného takzvaného duchovního mistra shánět, a stejně tak ten, který se prohlašuje za duchovního mistra, by se za něho neměl vydávat, pokud není schopen svého učedníka nakonec zaměstnat v transcendentální láskyplné službě Pánu Śrī Kṛṣṇovi. Vidura byl úspěšný v tom, že vyhledal takového duchovního mistra jako byl Maitreya, a dosáhl konečného životního cíle — bhakti Govindovi. K duchovnímu pokroku už nepotřeboval vědět nic více.

Verš

taṁ bandhum āgataṁ dṛṣṭvā
dharma-putraḥ sahānujaḥ
dhṛtarāṣṭro yuyutsuś ca
sūtaḥ śāradvataḥ pṛthā
gāndhārī draupadī brahman
subhadrā cottarā kṛpī
anyāś ca jāmayaḥ pāṇḍor
jñātayaḥ sasutāḥ striyaḥ

Synonyma

tam — jeho; bandhum — příbuzného; āgatam — který tam přišel; dṛṣṭvā — když viděli; dharma-putraḥ — Yudhiṣṭhira; saha-anujaḥ — se svými mladšími bratry; dhṛtarāṣṭraḥ — Dhṛtarāṣṭra; yuyutsuḥ — Sātyaki; ca — a; sūtaḥ — Sañjaya; śāradvataḥ — Kṛpācārya; pṛthā — Kuntī; gāndhārī — Gāndhārī; draupadī — Draupadī; brahman — ó brāhmaṇové; subhadrā — Subhadrā; ca — a; uttarā — Uttarā; kṛpī — Kṛpī; anyāḥ — další; ca — a; jāmayaḥ — manželky jiných rodinných členů; pāṇḍoḥ — Pāṇḍuovců; jñātayaḥ — členové rodiny; sa-sutāḥ — se svými syny; striyaḥ — ženy.

Překlad

Když viděli Viduru, že se vrátil do paláce, všichni jeho obyvatelé—Mahārāja Yudhiṣṭhira, jeho mladší bratři, Dhṛtarāṣṭra, Sātyaki, Sañjaya, Kṛpācārya, Kuntī, Gāndhārī, Draupadī, Subhadrā, Uttarā, Kṛpī, mnoho dalších manželek Kuruovců a jiné ženy s dětmi — všichni k němu pospíchali s velkou radostí. Vypadalo to, jako kdyby po dlouhé době znovu nabyli vědomí.

Význam

Gāndhārī: Ideální ctnostná žena světových dějin. Byla dcerou Mahārāje Subala, krále Gāndhāru (nyní Kandahár v Kábulu), a jako děvče uctívala Pána Śivu. Pána Śivu obvykle uctívají hindské dívky, aby dostaly dobrého manžela. Gāndhārī Pána Śivu uspokojila a s požehnáním, že dostane sto synů, byla zasnoubena s Dhṛtarāṣṭrou, přestože byl navěky slepý. Když se Gāndhārī dozvěděla, že její budoucí manžel je slepec, rozhodla se následovat svého životního druha a přijala dobrovolně také slepotu. Zavázala si oči mnoha hedvábnými látkami a pod vedením svého staršího bratra Śakuniho byla provdána za Dhṛtarāṣṭru. Byla nejkrásnější dívkou své doby a tomu odpovídaly i její ženské vlastnosti, za které si získala přízeň všech členů kuruovského dvora. Přes všechny své dobré vlastnosti však měla přirozené ženské nedostatky a záviděla Kuntī, když se jí narodil syn. Obě královny byly těhotné, ale Kuntī se narodil syn jako první. Gāndhārī se proto rozhněvala a udeřila se do vlastního břicha. Následkem toho porodila pouze hroudu masa, ale jelikož byla oddaná Vyāsadeva, Vyāsadeva jí poradil, aby hroudu rozdělila na sto částí, a z každé části se postupně vyvinul chlapec. Tak se splnilo její přání stát se matkou sta synů a ona začala všechny děti krmit tak, jak to odpovídalo jejímu vznešenému postavení. Když probíhaly úkladné přípravy bitvy na Kurukṣetře, nepřála boji s Pāṇḍuovci; naopak vyčítala svému muži Dhṛtarāṣṭrovi, že dopustí bratrovražednou válku. Přála si, aby se stát rozdělil na dvě části, z nichž jedna by patřila synům Pāṇḍua a druhá jejím. Velice ji zasáhlo, když všichni její synové zemřeli v bitvě na Kurukṣetře, a chtěla proklít Bhīmasenu a Yudhiṣṭhira, ale Vyāsadeva ji zadržel. Smrt Duryodhany a Duḥśāsany oplakávala před Pánem Kṛṣṇou s velkou lítostí a Pán Kṛṣṇa ji utěšoval transcendentálním poselstvím. Stejně tak smutná byla ze smrti Karṇy a popisovala Pánu Kṛṣṇovi nářek Karṇovy manželky. Uklidnil ji Śrīla Vyāsadeva, když jí ukázal její mrtvé syny, kteří byli povýšeni do nebeských království. Zemřela se svým manželem v himálajské džungli poblíž pramene Gangy; shořela v lesním požáru. Posmrtný obřad pro svého strýce a tetu vykonal Mahārāja Yudhiṣṭhira.

Pṛthā: Dcera Mahārāje Śūraseny a sestra Vasudeva, otce Pána Kṛṣṇy. Adoptoval ji později Mahārāja Kuntibhoja, a proto se jí říká Kuntī. Je inkarnací energie úspěchu Osobnosti Božství. Nebeští obyvatelé z vyšších planet navštěvovali palác krále Kuntibhoji a Kuntī měla na starosti jejich uvítání. Sloužila také velkému mystikovi, mudrci Durvāsovi, a jelikož byl s její svědomitou službou spokojen, daroval jí mantru, se kterou mohla zavolat libovolného poloboha podle svého přání. Na zkoušku jednou zavolala boha Slunce. Chtěl s ní mít pohlavní styk, ale ona se zdráhala; když jí však zaručil, že zůstane i nadále pannou, s jeho návrhem souhlasila. Tímto spojením otěhotněla a porodila Karṇu. Milostí boha Slunce se z ní stala opět panna, ale jelikož se obávala svých rodičů, zanechala novorozeného Karṇu samotného. Poté, při skutečném výběru manžela, si za muže vybrala Pāṇḍua. Mahārāja Pāṇḍu chtěl po nějaké době odejít z rodinného života a přijmout životní řád odříkání. Kuntī to svému manželovi odmítla dovolit, ale on jí nakonec dal svolení, aby měla syny s jinými vhodnými osobami. Kuntī nejprve tento návrh odmítla, ale když jí Pāṇḍu dal názorné příklady, souhlasila. Pomocí mantry, kterou jí dal Durvāsā Muni, tedy zavolala Dharmarāje, a tak se narodil Yudhiṣṭhira. Zavolala poloboha Vāyua (boha větru), a tak se narodil Bhīma. Zavolala Indru, krále nebes, a narodil se Arjuna. Další dva syny, Nakulu a Sahadeva, počal Pāṇḍu sám v lůně Mādrī. Mahārāja Pāṇḍu pak v mladém věku zemřel, což Kuntī zarmoutilo tak hluboce, že omdlela. Dvě spolumanželky, Kuntī a Mādrī, se rozhodly, že Kuntī bude žít, aby se starala o pět malých dětí Pāṇḍuovců, a že Mādrī podstoupí obřad satī neboli dobrovolnou smrt společně s manželem. Tuto dohodu schválili velcí mudrci jako Śatasṛṅga a další, kteří byli přítomni.

Později, když Duryodhanovými úklady byli Pāṇḍuovci vykázáni z království, Kuntī následovala své syny a stejně jako oni čelila všem obtížím, které v té době prožívali. Během jejich života v lese chtěla jedna démonská dívka, Hiḍimbā, Bhīmu za svého manžela. Bhīma odmítl, ale když se obrátila na Kuntī a Yudhiṣṭhira, nařídili Bhīmovi, aby přijal její návrh a dal jí syna. Výsledkem tohoto spojení byl syn Ghaṭotkaca, který velice udatně bojoval se svým otcem proti Kuruovcům. V lese žili s brāhmaṇy, kterým působil potíže démon jménem Bakāsura, a Kuntī nařídila Bhīmovi, aby Bakāsuru zabil a ochránil tak brāhmaṇy před jeho vpády. Poradila Yudhiṣṭhirovi, aby se vydal do Pāñcāladeśe. V Pāñcāladeśi získal Arjuna Draupadī, ale kvůli nařízení Kuntī se manželem Pāñcālī neboli Draupadī stalo všech pět Pāṇḍuovských bratrů současně. Její svatba s pěti Pāṇḍuovci proběhla v přítomnosti Vyāsadeva. Kuntīdevī nikdy nezapomněla na své první dítě, Karṇu, a po jeho smrti v bitvě na Kurukṣetře naříkala a přiznala před zbylými syny, že Karṇa byl její nejstarší syn, který se jí narodil před svatbou s Mahārājem Pāṇḍuem. Její modlitby k Pánu po bitvě na Kurukṣetře, když Pán Kṛṣṇa odjížděl domů, jsou vysvětleny vynikajícím způsobem. Později odešla s Gāndhārī do lesa, aby se podrobila přísnému pokání. Jedla vždy jednou za třicet dní. Nakonec usedla v hluboké meditaci a shořela na prach v lesním požáru.

Draupadī: Velice počestná dcera Mahārāje Drupady a zčásti inkarnace bohyně Śacī, manželky Indry. Mahārāja Drupada vykonával velkou oběť pod dohledem mudrce Yaji. Po prvním obětování se narodil Dhṛṣṭadyumna a po druhém se narodila Draupadī. Je tedy sestrou Dhṛṣṭadyumny a její další jméno je Pāñcālī. Pět Pāṇḍuovců ji přijalo za společnou manželku a každý z nich s ní počal syna. Mahārāja Yudhiṣṭhira zplodil syna jménem Pratibhit, Bhīmasena zplodil syna jménem Sutasoma, Arjuna zplodil Śrutakīrtiho, Nakula zplodil Śatānīku a Sahadeva Śrutakarmu. Je popisována jako nejkrásnější žena, která se vyrovnala své tchyni Kuntī. Při jejím narození se ozvalo z nebe, že se jí bude říkat Kṛṣṇā. Tentýž hlas také oznámil, že se narodila proto, aby zabila mnoho kṣatriyů. Díky požehnáním, která dostala od Śaṅkary, měla pět stejně kvalifikovaných manželů. Když si vybírala svého muže, byli pozváni princové a králové ze všech zemí světa. Byla provdána za Pāṇḍuovce během jejich exilu v lese, ale když se vrátili domů, Mahārāja Drupada jim daroval věnem nesmírný majetek. Všechny snachy Dhṛtarāṣṭry ji přijaly dobře. Byla prohrána v hazardní hře a násilím přivedena před shromáždění, kde se ji Duḥśāsana pokusil vysvléknout donaha, přestože byli přítomní Bhīṣma a Droṇa. Byla velkou oddanou Pána Kṛṣṇy a na její modlitby se Pán Sám stal nekonečně dlouhým šatem, aby ji zachránil před zneuctěním. Unesl ji démon jménem Jaṭāsura, ale její druhý manžel Bhīmasena ho zabil a zachránil ji. Milostí Pána Kṛṣṇy zachránila Pāṇḍuovce před kletbou Maharṣiho Durvāsy. Když Pāṇḍuovci žili inkognito ve Virāṭově paláci, její nebývalá krása upoutala Kīcaku a Bhīma zařídil, že démon byl zabit a ona zachráněna. Byla velice zarmoucená, když Aśvatthāmā zabil jejích pět synů. Nakonec doprovázela svého manžela Yudhiṣṭhira a ostatní a cestou spadla. Yudhiṣṭhira vysvětlil, proč se to stalo, ale když sám vstoupil na nebeskou planetu, uviděl tam Draupadī ve vší slávě jako bohyni štěstí.

Subhadrā: Dcera Vasudeva a sestra Pána Śrī Kṛṣṇy. Nejenže byla velice drahou dcerou Vasudeva; byla rovněž velice drahou sestrou Kṛṣṇy i Baladeva. Oba bratři se Svojí sestrou sídlí v podobě Božstev ve slavném Jagannāthově chrámu v Purī, který každý den navštěvují tisíce poutníků. Tento chrám byl postaven na památku Pánovy návštěvy na Kurukṣetře během zatmění slunce, kdy se Pán setkal s obyvateli Vṛndāvanu. Setkání Rādhy a Kṛṣṇy při této příležitosti je velice patetický příběh a Pán Śrī Caitanya v extázi Rādhārāṇī vždy umíral touhou po Pánu Śrī Kṛṣṇovi v Jagannātha Purī. Když byl Arjuna ve Dvārace, chtěl Subhadru za svoji královnu a řekl o svém přání Pánu Kṛṣṇovi. Śrī Kṛṣṇa věděl, že Jeho starší bratr, Pán Baladeva, pro ni zařizoval svatbu s někým jiným, a jelikož se neodvažoval jít proti Baladevovu řízení, poradil Arjunovi, aby Subhadru unesl. Když tedy byli všichni na výletě na horu Raivata, Arjuna uskutečnil únos Subhadry podle plánu Śrī Kṛṣṇy. Śrī Baladeva se na Arjunu velice hněval a chtěl ho zabít, ale Pán Kṛṣṇa Svého bratra zapřísahal, aby Arjunovi odpustil. Subhadrā pak měla řádnou svatbu s Arjunou a narodil se jí Abhimanyu. Abhimanyuova předčasná smrt ji velice zasáhla, ale když se narodil Parīkṣit, ulevilo se jí a byla šťastná.

Verš

pratyujjagmuḥ praharṣeṇa
prāṇaṁ tanva ivāgatam
abhisaṅgamya vidhivat
pariṣvaṅgābhivādanaiḥ

Synonyma

prati — k; ujjagmuḥ — šli; praharṣeṇa — s velkou radostí; prāṇam — život; tanvaḥ — těla; iva — jako; āgatam — vrátil se; abhisaṅgamya — přistupovali k; vidhi-vat — náležitým způsobem; pariṣvaṅga — objímali; abhivādanaiḥ — poklonami.

Překlad

Všichni k němu radostně přicházeli, jako kdyby se do jejich těl vracel život. Vzdávali si navzájem poklony a vítali se objetím.

Význam

V bezvědomí jsou tělesné údy nečinné. Když se však vědomí vrací, údy a smysly ožívají a samotná existence je radostná. Vidura byl členům kuruovské rodiny tak drahý, že jeho dlouhá nepřítomnost v paláci se dala srovnat s nečinností. Všichni cítili od Vidury skutečné odloučení, a proto byl jeho návrat do paláce radostný pro všechny.

Verš

mumucuḥ prema-bāṣpaughaṁ
virahautkaṇṭhya-kātarāḥ
rājā tam arhayāṁ cakre
kṛtāsana-parigraham

Synonyma

mumucuḥ — proudily; prema — láskyplné; bāṣpa-ogham — slzy dojetí; viraha — odloučení; autkaṇṭhya — úzkost; kātarāḥ — byli smutní; rājā — král Yudhiṣṭhira; tam — jemu (Vidurovi); arhayām cakre — nabídl; kṛta — vykonání; āsana — místo k sezení; parigraham — zařídil.

Překlad

Kvůli úzkosti a dlouhému odloučení všichni z náklonnosti k němu plakali. Král Yudhiṣṭhira mu pak nabídl místo k sezení a řádné přijetí.

Verš

taṁ bhuktavantaṁ viśrāntam
āsīnaṁ sukham āsane
praśrayāvanato rājā
prāha teṣāṁ ca śṛṇvatām

Synonyma

tam — jemu (Vidurovi); bhuktavantam — poté, co dostal hojně jídla; viśrāntam — a odpočinul si; āsīnam — byl usazen; sukham āsane — na pohodlné sedadlo; praśraya-avanataḥ — přirozeně velice jemný a mírný; rājā — král Yudhiṣṭhira; prāha — začal hovořit; teṣām ca — a oni; śṛṇvatām — poslouchali.

Překlad

Poté, co se Vidura dosyta najedl a dostatečně si odpočinul, byl pohodlně usazen. Král pak k němu začal hovořit a všichni přítomní poslouchali.

Význam

Král Yudhiṣṭhira dokonale věděl, jak přivítat hosta, a to i v případě, že se jednalo o členy vlastní rodiny. Viduru přijali všichni jeho příbuzní poklonami a objetím. Poté ho čekala koupel a vydatná hostina, a pak mu byl dopřán dostatečný odpočinek. Když si odpočinul, bylo mu nabídnuto pohodlné místo k sezení a král začal hovořit o všem, co se přihodilo v rodině i mimo ni. Tak vypadá správné uvítání milovaného přítele nebo i nepřítele. Podle indických mravních zásad se i nepříteli má v domě dostat takového přijetí, aby necítil žádné obavy. Každý má ze svého nepřítele vždy strach, ale to by nemělo platit tehdy, když ho nepřítel přijímá ve svém domě. Ke každému, kdo navštíví náš dům, se máme chovat jako k příbuznému; o to větší péče byla věnována Vidurovi, který byl skutečným příbuzným a příznivcem všech rodinných členů. Yudhiṣṭhira Mahārāja tedy začal hovořit před celou rodinou.

Verš

yudhiṣṭhira uvāca
api smaratha no yuṣmat-
pakṣa-cchāyā-samedhitān
vipad-gaṇād viṣāgnyāder
mocitā yat samātṛkāḥ

Synonyma

yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl; api — zda; smaratha — pamatuješ; naḥ — nás; yuṣmat — od tebe; pakṣa — náklonnost k nám jako ptačí křídla; chāyā — ochrana; samedhitān — my, které jsi vychoval; vipat-gaṇāt — před různými pohromami; viṣa — otrávením (jedem); agni-ādeḥ — založením požáru; mocitāḥ — osvobodil od; yat — co jsi dělal; sa — spolu s; mātṛkāḥ — naší matkou.

Překlad

Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Můj strýci, pamatuješ, jak jsi nás vždy chránil spolu s naší matkou před různými pohromami? Tvá náklonnost nás jako ptačí křídla zachránila před travičstvím a žhářstvím.

Význam

Jelikož Pāṇḍu zemřel ještě mladý, jeho nezletilým dětem a vdově věnovali zvláštní péči všichni rodinní členové, hlavně Bhīṣmadeva a Mahātmā Vidura. Vidura Pāṇḍuovcům víceméně nadržoval pro jejich politické postavení. I když Dhṛtarāṣṭra všestranně pečoval o nezletilé děti Mahārāje Pāṇḍua, byl jedním ze strůjců všemožných úkladů, kterými chtěl odstranit Pāṇḍuovy potomky a místo nich na královský trůn dosadit své vlastní syny. Mahātmā Vidura tyto úklady Dhṛtarāṣṭry a jeho druhů prohlédl, a přestože svému nejstaršímu bratrovi věrně sloužil, nelíbily se mu jeho politické ambice na povýšení vlastních synů. Velice proto dbal na ochranu Pāṇḍuovců a jejich ovdovělé matky. Můžeme tedy říci, že nadržoval Pāṇḍuovcům a dával jim přednost před syny Dhṛtarāṣṭry, ale ve svých vztazích k nim přitom neviděl rozdíl. Choval stejnou náklonnost k oběma skupinám svých synovců, a proto také Duryodhanu vždy káral za jeho úklady proti vlastním bratrancům. Stále kritizoval svého staršího bratra za jeho povzbuzování svých synů a zároveň se měl neustále na pozoru, aby Pāṇḍuovce chránil. Toto chování v rámci palácové politiky vyneslo Vidurovi pověst, že Pāṇḍuovcům nadržuje. Mahārāja Yudhiṣṭhira se vrací k době předtím, než Vidura odešel z domu na dlouhou poutní cestu. Yudhiṣṭhira mu připomněl, že je ke svým dospělým synovcům stále stejně laskavý a že je jim stále stejně nakloněný i po bitvě na Kurukṣetře, po velké rodinné tragédii.

Před bitvou na Kurukṣetře chtěl Dhṛtarāṣṭra v tichosti zničit své synovce, a proto nařídil Purocanovi, aby postavil dům ve Vāraṇāvatě, a po dokončení stavby si přál, aby tam rodina jeho bratra odešla na nějaký čas žít. Když tam Pāṇḍuovci v přítomnosti všech členů královské rodiny odcházeli, Vidura je takticky informoval o Dhṛtarāṣṭrově plánu. Podrobně to popisuje Mahābhārata (Ādi-parva 114). Nepřímo naznačil: “Zbraň, která není vyrobená z oceli ani jiného hmotného prvku, může být víc než dost ostrá na to, aby zabila nepřítele. Ten, kdo to ví, nebude nikdy zabitý.” Narážel tím na to, že pāṇḍuovská skupina byla poslána do Vāraṇāvaty na smrt, a nabádal tak Yudhiṣṭhira k tomu, aby byl ve svém novém sídle velice opatrný. Zavedl také řeč na oheň a řekl, že oheň nemůže spálit duši, ale může zničit hmotné tělo. Ten, kdo chrání duši, však může žít. Kuntī tento nepřímý rozhovor mezi Mahārājem Yudhiṣṭhirem a Vidurou nechápala, a když se tedy ptala svého syna na jeho význam, Yudhiṣṭhira odpověděl, že podle Vidurových slov to vypadá, že v domě, do kterého jdou, na ně čeká oheň. Později Vidura přišel k Pāṇḍuovcům v převleku a informoval je, že čtrnáctý den po úplňku jim jejich domácí dům podpálí. Dhṛtarāṣṭra tak plánoval, aby všichni Pāṇḍuovci i s matkou zemřeli. Když Pāṇḍuovci dostali varování, utekli podzemním tunelem, aby o jejich útěku nevěděl ani Dhṛtarāṣṭra, a Kuruovci si byli po shoření domu tak jisti jejich smrtí, že Dhṛtarāṣṭra s velikou radostí vykonal poslední posmrtné obřady. Po dobu truchlení nad jejich smrtí všichni obyvatelé paláce hořce naříkali, ale Vidura byl klidný, jelikož věděl, že Pāṇḍuovci jsou naživu. Takových pohrom bylo mnoho, a Vidura pokaždé na jedné straně chránil Pāṇḍuovce a na druhé straně se snažil přesvědčit svého bratra Dhṛtarāṣṭru, aby od takových úkladů upustil. Byl tedy vždy nakloněný Pāṇḍuovcům stejně jako pták, který chrání křídlem svá vejce.

Verš

kayā vṛttyā vartitaṁ vaś
caradbhiḥ kṣiti-maṇḍalam
tīrthāni kṣetra-mukhyāni
sevitānīha bhūtale

Synonyma

kayā — jakými; vṛttyā — prostředky; vartitam — udržoval při životě; vaḥ — sebe; caradbhiḥ — během cest; kṣiti-maṇḍalam — po zemském povrchu; tīrthāni — poutní místa; kṣetra-mukhyāni — hlavní svatá místa; sevitāni — tvoje služba; iha — v tomto světě; bhūtale — na této planetě.

Překlad

Z čeho jsi žil, když jsi putoval celou zemí? Na jakých svatých a poutních místech jsi sloužil?

Význam

Vidura odešel z paláce, aby neměl nic společného s rodinnými starostmi a zvláště s politickými úklady. Jak jsme se už zmínili, Duryodhana ho urazil tím, že ho nazval synem śūdrāṇī, třebaže o babičce se někdy může mluvit volně. Vidurova matka, která byla śūdrāṇī, byla Duryodhanovi babičkou, a mezi babičkou a vnoučaty může docházet k žertům, ale jelikož zde šlo o skutečnost, Vidurovi to nebylo příjemné a tato poznámka pro něho znamenala přímou urážku. Rozhodl se proto opustit svůj dům a připravit se na životní stav odříkání. Toto přípravné období se nazývá vānaprastha-āśram neboli odříkavý život naplněný cestami a návštěvami posvátných míst po celé zemi. Na svatých místech v Indii, jako ve Vṛndāvan, Hardwar, Jagannātha Purī a Prayāg, žije mnoho velkých oddaných, a dodnes tam jsou místa, kde se vaří zdarma pro ty, kteří si přejí dělat duchovní pokroky. Mahārāja Yudhiṣṭhira se ptal na to, zda Vidura ke své obživě využíval milosti těchto domů, kde se rozdává jídlo (chater).

Verš

bhavad-vidhā bhāgavatās
tīrtha-bhūtāḥ svayaṁ vibho
tīrthī-kurvanti tīrthāni
svāntaḥ-sthena gadābhṛtā

Synonyma

bhavat — ty; vidhāḥ — jako; bhāgavatāḥ — oddaní; tīrtha — svatá poutní místa; bhūtāḥ — změněný na; svayam — osobně; vibho — ó mocný; tīrthī-kurvanti — mění na svaté poutní místo; tīrthāni — svatá místa; sva-antaḥ-sthena — umístěný v srdci; gadā-bhṛtā — Osobnost Božství.

Překlad

Můj pane, oddaní jako ty jsou vskutku zosobněná svatá místa. Jelikož nosíš Osobnost Božství ve svém srdci, vytváříš poutní místa ze všech míst, která navštívíš.

Význam

Pán, Osobnost Božství, je Svými rozličnými silami přítomný všude, stejně jako elektrická energie je rozšířená po celém prostoru. A stejně jako elektřina se projevuje v žárovce, Pánova všudypřítomnost je viditelně projevena v přítomnosti Jeho čistých oddaných jako je Vidura. Čistý oddaný jako Vidura vždy cítí přítomnost Pána všude. Vidí vše v energii Pána a Pána ve všem. Svatá místa po celé Zemi jsou určena k tomu, aby se znečištěné vědomí lidské bytosti očistilo v ovzduší nasyceném přítomností čistých oddaných Pána. Každý, kdo navštíví svaté místo, musí vyhledat čisté oddané, kteří na těchto svatých místech pobývají, učit se od nich, snažit se uplatnit jejich pokyny v praktickém životě a tak se postupně připravovat na konečné spasení, na návrat k Bohu. Jít na nějaké svaté poutní místo neznamená vykoupat se v Ganze nebo v Yamuně či navštívit chrámy, které na těchto místech stojí. Je také nutné nalézt zástupce Vidury, kteří si v životě nepřejí nic jiného, než sloužit Osobnosti Božství. Osobnost Božství je vždy s těmito čistými oddanými pro jejich neposkvrněnou službu, v níž není žádná příměs plodonosných činů či utopických spekulací. Oni skutečně slouží Pánu, zvláště metodami naslouchání a opěvování. Čistí oddaní naslouchají autoritám a přednášejí, zpívají a píší o slávě Pána. Mahāmuni Vyāsadeva naslouchal Nāradovi a pak opěvoval psaním; Śukadeva Gosvāmī studoval u svého otce a vyložil to Parīkṣitovi — tak se předává Śrīmad-Bhāgavatam. Svými činy tedy mohou čistí oddaní Pána změnit každé místo na poutní, a svatá místa jsou hodna svého jména pouze díky nim. Tito čistí oddaní mohou napravit znečištěné ovzduší na každém místě, nemluvě o svatých místech, která svým pochybným jednáním znesvěcují ziskuchtiví lidé, žijící na úkor pověsti svatého místa.

Verš

api naḥ suhṛdas tāta
bāndhavāḥ kṛṣṇa-devatāḥ
dṛṣṭāḥ śrutā vā yadavaḥ
sva-puryāṁ sukham āsate

Synonyma

api — zda; naḥ — naši; suhṛdaḥ — příznivci; tāta — ó můj strýče; bāndhavāḥ — přátelé; kṛṣṇa-devatāḥ — ti, kteří vždy s plnou pozorností slouží Pánu Śrī Kṛṣṇovi; dṛṣṭāḥ — viděl jsi je; śrutāḥ — slyšel jsi o nich; — nebo; yadavaḥ — potomci Yadua; sva-puryām — spolu s jejich sídlem; sukham āsate — jsou-li všichni šťastní.

Překlad

Můj strýče, jistě jsi navštívil Dvāraku. Na tom svatém místě žijí naši přátelé a příznivci, potomci Yadua, kteří vždy s plnou pozorností slouží Pánu Śrī Kṛṣṇovi. Možná jsi je viděl nebo jsi o nich slyšel. Žijí všichni šťastně ve svých sídlech?

Význam

Významné je zde slovo kṛṣṇa-devatāḥ, t.j. ti, kteří vždy s plnou pozorností slouží Pánu Kṛṣṇovi. Všichni Yaduovci a Pāṇḍuovci, kteří vždy pozorně mysleli na Pána Kṛṣṇu a Jeho různé transcendentální činnosti, byli čistí oddaní Pána jako Vidura. Vidura opustil domov, aby se zcela věnoval službě Pánu, ale Pāṇḍuovci a Yaduovci vždy pozorně mysleli na Pána Kṛṣṇu. V jejich vlastnostech a čisté oddanosti tedy není rozdíl. Ať už zůstává doma nebo z domova odejde, skutečnou kvalifikací čistého oddaného je to, že vždy pozorně myslí na Kṛṣṇu příznivým způsobem, což znamená, že ví, že Pán Kṛṣṇa je Absolutní Osobnost Božství. Kaṁsa, Jarāsandha, Śiśupāla a další jim podobní démoni také vždy pozorně mysleli na Pána Kṛṣṇu, ale jejich meditace byla jiná, nepříznivá, a považovali Ho pouze za mocného člověka. Kaṁsa a Śiśupāla proto nejsou na stejné úrovni s čistými oddanými; s Vidurou, Pāṇḍuovci nebo Yaduovci.

Mahārāja Yudhiṣṭhira také vždy pozorně myslel na Pána Kṛṣṇu a Jeho společníky ve Dvārace; jinak by se na ně Vidury tak podrobně nevyptával. Mahārāja Yudhiṣṭhira byl tedy na stejné úrovni oddanosti jako Vidura, přestože byl zaměstnán státními otázkami ohledně svého celosvětového království.

Verš

ity ukto dharma-rājena
sarvaṁ tat samavarṇayat
yathānubhūtaṁ kramaśo
vinā yadu-kula-kṣayam

Synonyma

iti — takto; uktaḥ — dotázán; dharma-rājena — králem Yudhiṣṭhirem; sarvam — vše; tat — to; samavarṇayat — náležitě vylíčil; yathā-anubhūtam — tak, jak to zažil; kramaśaḥ — jedno po druhém; vinā — kromě; yadu-kula-kṣayam — zničení yaduovské dynastie.

Překlad

Takto dotázán Mahārājem Yudhiṣṭhirem, Mahātmā Vidura postupně vylíčil vše, co osobně zažil, kromě novinky o zničení yaduovské dynastie.

Verš

nanv apriyaṁ durviṣahaṁ
nṛṇāṁ svayam upasthitam
nāvedayat sakaruṇo
duḥkhitān draṣṭum akṣamaḥ

Synonyma

nanu — skutečnost; apriyam — nepříjemné; durviṣaham — nesnesitelné; nṛṇām — lidstva; svayam — samo; upasthitam — objevuje se; na — ne; āvedayat — vyjádřil; sakaruṇaḥ — soucitný; duḥkhitān — nešťastné; draṣṭum — vidět; akṣamaḥ — nemohl.

Překlad

Soucitný Mahātmā Vidura nemohl nikdy vydržet pohled na Pāṇḍuovce, když byli zarmoucení, a proto se o této nepříjemné a nesnesitelné katastrofě nezmiňoval, neboť pohromy přicházejí samy od sebe.

Význam

Podle Nīti-śāstry (občanských zákonů) člověk nemá říkat nepříjemnou pravdu, která by zarmoutila druhé. Neštěstí přichází samo řízením přírodních zákonů a není správné ho zvětšovat nějakou propagandou. Pro soucitnou duši jako byl Vidura, a zvláště při jednání s milovanými Pāṇḍuovci, bylo téměř nemožné vyslovit tak nepříjemnou zprávu, jakou byla zvěst o zničení yaduovské dynastie. Proto o ní záměrně mlčel.

Verš

kañcit kālam athāvātsīt
sat-kṛto devavat sukham
bhrātur jyeṣṭhasya śreyas-kṛt
sarveṣāṁ sukham āvahan

Synonyma

kañcit — na několik dní; kālam — času; atha — tak; avātsīt — pobyl; sat-kṛtaḥ — dobře obsluhován; deva-vat — jako velice zbožná osobnost (polobůh); sukham — pohodlí; bhrātuḥ — bratra; jyeṣṭhasya — staršího; śreyaḥ-kṛt — pro jeho dobro; sarveṣām — všech ostatních; sukham — štěstí; āvahan — umožnil.

Překlad

Tak Mahātmā Vidura, o něhož jeho příbuzní pečovali jako o božskou osobu, zůstal na jistý čas, aby napravil smýšlení svého staršího bratra, a tím přinesl štěstí všem ostatním.

Význam

O svaté lidi jako byl Vidura je třeba pečovat stejně dobře jako o obyvatele nebes. Obyvatelé nebes v těch dobách navštěvovali domovy lidí jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira a lidé jako Arjuna někdy navštěvovali vyšší planety. Nārada je astronaut, který může cestovat bez omezení nejen po hmotných vesmírech, ale i po duchovních. Nārada také navštěvoval palác Mahārāje Yudhiṣṭhira, takže to nebylo nic zvláštního ani pro jiné nebeské polobohy. Pouze duchovní kultura umožňuje meziplanetární cesty, a to i v současném těle. Mahārāja Yudhiṣṭhira tedy přijal Viduru způsobem, jakým byli přijímáni polobozi.

Mahātmā Vidura byl už tehdy v životním stavu odříkání, a proto se do svého rodinného paláce nevracel, aby si užíval hmotného pohodlí. To, co mu Mahārāja Yudhiṣṭhira nabízel, přijímal ze své milosti, ale smyslem jeho pobytu v paláci bylo osvobodit staršího bratra Dhṛtarāṣṭru, který byl velice hmotně připoutaný. Dhṛtarāṣṭra ztratil v boji s Mahārājem Yudhiṣṭhirem celou zemi a veškeré potomstvo, ale jelikož se cítil bezmocný, tak se přes to všechno nestyděl přijímat od Mahārāje Yudhiṣṭhira milodary a pohostinnost. Pro Mahārāje Yudhiṣṭhira bylo naprosto v pořádku starat se náležitě o svého strýce, ale to, že Dhṛtarāṣṭra takovou velkodušnou pohostinnost přijímal, nebylo vůbec vhodné. Dělal to proto, že si myslel, že nemá jinou možnost. Vidura přišel hlavně s úmyslem osvítit Dhṛtarāṣṭru a pozdvihnout ho na vyšší úroveň duchovního chápání. Osvícené duše mají za povinnost osvobozovat pokleslé duše a Vidura přišel za tím účelem. Hovory o duchovním osvícení jsou ale tak osvěžující, že svými pokyny Dhṛtarāṣṭrovi přitahoval Vidura pozornost všech rodinných členů, a všichni mu s radostí trpělivě naslouchali. To je způsob duchovní realizace. Je třeba pozorně naslouchat poselství, a pokud ho pronáší realizovaná duše, pak bude na dřímající srdce podmíněné duše účinkovat. Neustálým nasloucháním pak lze dosáhnout dokonalého stupně seberealizace.

Verš

abibhrad aryamā daṇḍaṁ
yathāvad agha-kāriṣu
yāvad dadhāra śūdratvaṁ
śāpād varṣa-śataṁ yamaḥ

Synonyma

abibhrat — řídil; aryamā — Aryamā; daṇḍam — trest; yathāvat — odpovídající; agha-kāriṣu — osobám, které hřešily; yāvat — dokud; dadhāra — přijal; śūdratvam — tělesná schránka śūdry; śāpāt — na základě kletby; varṣa-śatam — na sto let; yamaḥ — Yamarāja.

Překlad

Dokud Vidura, který byl prokletý Maṇḍūkou Munim, hrál roli śūdry, na místě Yamarāje vládl Aryamā a trestal ty, kteří se dopouštěli hříšných činností.

Význam

Vidura, který se narodil z lůna śūdrāṇī, neměl ani ten nejmenší podíl na královském dědictví svých bratrů Dhṛtarāṣṭry a Pāṇḍua. Jak se tedy mohl stát kazatelem, který poučoval tak vzdělané krále a kṣatriye, jako byl Dhṛtarāṣṭra a Mahārāja Yudhiṣṭhira? První odpověď je, že i když byl śūdra podle narození, zřekl se světa v zájmu duchovního osvícení od autority Ṛṣiho Maitreyi, který ho důkladně poučil o transcendentálním poznání, a Vidura byl proto plně způsobilý zaujímat postavení ācāryi neboli duchovního učitele. Podle Śrī Caitanyi Mahāprabhua se duchovním mistrem může stát každý, kdo ovládá transcendentální poznání, vědu o Bohu, nehledě na to, zda je brāhmaṇou či śūdrou, hospodářem (gṛhasthou) či sannyāsīnem. I podle obyčejného mravního zákoníku (kterého se zastává veliký politik a moralista Cāṇakya Paṇḍita) není nic špatného na tom, když se učíme od člověka, který svým narozením stojí níže nežli śūdra. To je jedna část odpovědi. Další částí je, že Vidura ve skutečnosti nebyl žádný śūdra. Sto let musel hrát roli takzvaného śūdry na základě kletby Maṇḍuky Muniho. Byl však inkarnací Yamarāje, jednoho z dvanácti mahājanů na stejné úrovni s tak vznešenými osobnostmi, jako je Brahmā, Nārada, Śiva, Kapila, Bhīṣma, Prahlāda a další. Jako mahājana má Yamarāja za povinnost kázat lidem na celém světě kult oddanosti, což dělá i Nārada, Brahmā a ostatní mahājanové. Yamarāja je však vždy plně zaměstnán ve svém podsvětním království trestáním konatelů hříšných činů. Yamarājovi Pán přidělil určitou planetu, která se nalézá několik stovek tisíc kilometrů od planety Země, aby tam po smrti odváděl zkažené duše a spravedlivě posoudil jejich vinu podle hříšných činností, kterých se dopouštěly. Yamarāja má tedy velice málo času na to, aby se vzdálil ze svého zodpovědného úřadu, kde trestá provinilce. Lidí zkažených je víc než spravedlivých. Yamarāja má proto víc práce než ostatní polobozi, kteří jsou rovněž autorizovanými prostředníky Svrchovaného Pána. Chtěl však kázat o slávě Pána, a Pánovou vůlí byl proklet Maṇḍukou Munim, aby přišel na svět v inkarnaci Vidury a těžce pracoval jako velký oddaný. Takový oddaný není śūdra ani brāhmaṇa. Je vůči tomuto rozdělení pozemské společnosti transcendentální, jako když Osobnost Božství sestupuje v podobě prasete, ale není ani prasetem, ani Brahmou. Je nad všemi pozemskými tvory. Pán a Jeho různí autorizovaní oddaní někdy musí hrát role mnoha nižších tvorů, aby přivolali zpátky podmíněné duše, ale Pán i Jeho čistí oddaní jsou vždy v transcendentálním postavení. Když se Yamarāja zrodil jako Vidura, jeho místo zastával Aryamā, jeden z mnoha synů Kaśyapy a Aditi. Synové Aditi jsou Ādityové a je jich dvanáct. Aryamā je jedním z nich a jako takový měl schopnosti převzít úřad Yamarāje po dobu jeho stoleté nepřítomnosti v podobě Vidury. Závěr je ten, že Vidura nebyl nikdy śūdra, ale byl větší nežli ten nejčistší brāhmaṇa.

Verš

yudhiṣṭhiro labdha-rājyo
dṛṣṭvā pautraṁ kulan-dharam
bhrātṛbhir loka-pālābhair
mumude parayā śriyā

Synonyma

yudhiṣṭhiraḥ — Yudhiṣṭhira; labdha-rājyaḥ — vlastnící království svého otce; dṛṣṭvā — když viděl; pautram — vnuka; kulam-dharam — vhodného pro dynastii; bhrātṛbhiḥ — bratry; loka-pālābhaiḥ — kteří byli zkušenými vládci; mumude — užíval života; parayā — nebývalé; śriyā — bohatství.

Překlad

Když Mahārāja Yudhiṣṭhira získal zpět své království a viděl narození vnuka způsobilého pro pokračování vznešené tradice své rodiny, vládl pokojně a užíval nebývalého bohatství ve spolupráci se svými mladšími bratry, kteří uměli dobře vládnout obyčejným lidem.

Význam

Mahārāja Yudhiṣṭhira i Arjuna byli od začátku bitvy na Kurukṣetře nešťastní, ale přestože nechtěli zabíjet v boji své příbuzné, museli to vykonat jako svoji povinnost, protože to bylo plánem svrchované vůle Pána Śrī Kṛṣṇy. Po bitvě byl Mahārāja Yudhiṣṭhira nešťastný ze smrti tolika lidí. Nezbyl prakticky nikdo, kdo by po Pāṇḍuovcích pokračoval v kuruovské dynastii. Poslední zbývající nadějí bylo dítě v lůně jeho snachy Uttary, a i na to zaútočil Aśvatthāmā. Milostí Pána však bylo dítě zachráněno. Po urovnání zneklidňující situace a opětovném zavedení pokoje a pořádku ve státě, a když viděl naživu Parīkṣita, cítil spokojený Mahārāja Yudhiṣṭhira jistou úlevu jako lidská bytost, přestože ho pramálo přitahovalo hmotné štěstí, které je vždy dočasné a iluzorní.

Verš

evaṁ gṛheṣu saktānāṁ
pramattānāṁ tad-īhayā
atyakrāmad avijñātaḥ
kālaḥ parama-dustaraḥ

Synonyma

evam — takto; gṛheṣu — v rodinných záležitostech; saktānām — těch, kteří jsou příliš připoutaní; pramattānām — chorobně připoutaní; tat-īhayā — ponoření do takových myšlenek; atyakrāmat — zdolává; avijñātaḥ — nepostřehnutelně; kālaḥ — věčný čas; parama — svrchovaně; dustaraḥ — nepřekonatelný.

Překlad

Nepřekonatelný věčný čas nenápadně zdolává ty, kteří jsou příliš připoutáni k rodinným záležitostem a jsou vždy pohrouženi do svých myšlenek.

Význam

“Teď jsem šťastný; všechno je v pořádku; mám slušné bankovní konto; mohu dostatečně zaopatřit děti; teď jsem úspěšný; žebráci sannyāsīni závisí na Bohu, ale chodí žebrat ke mně, takže jsem ještě větší než Svrchovaný Bůh.” Takové a další myšlenky pronásledují chorobně připoutaného hospodáře, který nevidí chod věčného času. Délka našeho života je vyměřená a nikdo nemůže k tomuto času danému svrchovanou vůlí přidat ani sekundu. Tento cenný čas, a zvláště pro lidskou bytost, je třeba využít obezřetně, jelikož ani jedinou sekundu, která nepostřehnutelně vyprší, nelze nahradit ani tisícem zlatých mincí, nahromaděných těžkou prací. Každá sekunda lidského života je určena pro dosažení konečného řešení životních problémů, tzn. opakování rození a smrti a kolování v cyklu 8 400 000 různých životních druhů. Hmotné tělo, které podléhá rození a smrti, nemocem a stáří, je příčinou všeho utrpení živé bytosti; živá bytost je jinak věčná — nikdy se nerodí a také nikdy neumírá. Pošetilí lidé na tento problém zapomínají. Vůbec nevědí, jak vyřešit životní těžkosti, ale zaplétají se do dočasných rodinných starostí, přičemž zapomínají, že věčný čas nepostřehnutelně ubíhá a že jejich vyměřený život se každou sekundou zkracuje, aniž by nalézali řešení velkého problému, totiž jak se zbavit opakovaného rození, smrti, nemoci a stáří. Tomu se říká iluze.

Tato iluze však nepůsobí na toho, kdo je bdělý v oddané službě Pánu. Yudhiṣṭhira Mahārāja a jeho bratři Pāṇḍuovci se vždy zaměstnávali službou Pánu Śrī Kṛṣṇovi a pramálo je přitahovalo iluzorní štěstí tohoto hmotného světa. Jak jsme rozebrali dříve, Mahārāja Yudhiṣṭhira byl pevně ustálený ve službě Pánu Mukundovi (Pánu, který udílí spasení), a proto ho nikterak nepřitahovalo ani takové životní pohodlí, jaké lze získat v nebeském království, neboť i štěstí dosažené na Brahmaloce je dočasné a iluzorní. Jelikož živá bytost je věčná, jediným místem, kde může být šťastná, je věčné sídlo v Božím království (paravyoma), odkud se nikdo nevrací do tohoto světa opakovaného rození, smrti, nemoci a stáří. Každé životní pohodlí nebo hmotné štěstí, které nezaručuje věčný život, je tedy pro věčnou živou bytost pouze iluzí. Ten, kdo to skutečně chápe, je vzdělaný, a takový vzdělaný člověk může obětovat jakékoliv množství hmotného štěstí pro dosažení vytouženého cíle, zvaného brahma-sukham neboli absolutní štěstí. Skuteční transcendentalisté hladoví po tomto štěstí, a stejně jako hladový člověk nemůže být šťastný z žádného životního pohodlí, pokud nemá jídlo, tak člověka hladovějícího po věčném absolutním štěstí nemůže uspokojit žádné množství hmotného štěstí. Pokyny dané v tomto verši se tedy nevztahují na Mahārāje Yudhiṣṭhira nebo na jeho bratry a matku. Platí pro osoby jako byl Dhṛtarāṣṭra, jehož přišel Vidura učit především.

Verš

viduras tad abhipretya
dhṛtarāṣṭram abhāṣata
rājan nirgamyatāṁ śīghraṁ
paśyedaṁ bhayam āgatam

Synonyma

viduraḥ — Mahātmā Vidura; tat — to; abhipretya — dobře věda; dhṛtarāṣṭram — Dhṛtarāṣṭrovi; abhāṣata — řekl; rājan — ó králi; nirgamyatām — prosím, ihned odsud odejdi; śīghram — bez nejmenší prodlevy; paśya — pohleď; idam — tento; bhayam — strach; āgatam — už přišel.

Překlad

Mahātmā Vidura to vše věděl, a proto oslovil Dhṛtarāṣṭru: Můj drahý králi, prosím, ihned odsud odejdi a neztrácej čas. Podívej, jak se tě zmocnil strach.

Význam

Krutá smrt nebere na nikoho ohledy, ať je to Dhṛtarāṣṭra či Mahārāja Yudhiṣṭhira. Duchovní pokyny starému Dhṛtarāṣṭrovi tedy mohly právě tak platit pro mladšího Mahārāje Yudhiṣṭhira. Vlastně každý v královském paláci, včetně krále, jeho bratrů a matky, pozorně naslouchal přednáškám. Ale Vidura věděl, že jeho pokyny byly zvláště určeny Dhṛtarāṣṭrovi, který byl příliš materialistický. Slovem rājan je tedy osloven Dhṛtarāṣṭra. Byl to nejstarší syn svého otce, a podle zákona měl tedy nastoupit na hastināpurský trůn. Jelikož však byl od narození slepý, neměl pro tento oprávněný nárok kvalifikace. Nemohl však na bolestnou ztrátu zapomenout a smrt mladšího bratra Pāṇḍua poněkud vyvážila jeho zklamání. Jeho mladší bratr po sobě zanechal několik nezletilých dětí a Dhṛtarāṣṭra se stal jejich přirozeným opatrovatelem, ale v srdci si přál, aby se sám stal skutečným králem a aby předal království vlastním synům v čele s Duryodhanou. S těmito panovnickými ambicemi se Dhṛtarāṣṭra chtěl stát králem a snoval všechny možné úklady ve spolupráci se svým švagrem Śakunim. Všechny plány však vůlí Pána nevyšly a nakonec, když ztratil vše, lidi i peníze, chtěl zůstat králem jako nejstarší strýc Mahārāje Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira zachovával s pocitem povinnosti Dhṛtarāṣṭrovi královskou úctu a Dhṛtarāṣṭra bezstarostně trávil své sečtené dny v iluzi, že je králem nebo královským strýcem krále Yudhiṣṭhira. Vidura, jakožto světec a milující nejmladší bratr Dhṛtarāṣṭry, chtěl svého bratra probudit z jeho spánku v nemoci a stáří. Sarkasticky ho proto oslovil jako “krále”, kterým ve skutečnosti nebyl. Každý je služebníkem věčného času, a nikdo proto nemůže být v tomto hmotném světě králem. Král je ten, kdo dává rozkazy. Jeden slavný anglický král chtěl velet času, ale čas ho odmítl poslouchat. V hmotném světě je tedy člověk nepravým králem a Dhṛtarāṣṭrovi je zvláště připomenuto toto nepravé postavení a skutečně hrůzostrašné události, které se k němu v tu dobu blížily. Vidura ho požádal, aby okamžitě odešel, pokud se chce zachránit před hrůznou situací, která se k němu rychle blíží. Nežádal takto Mahārāje Yudhiṣṭhira, protože věděl, že král, jakým byl Yudhiṣṭhira, si je vědom všech hrůzných situací v tomto chatrném světě a že se o sebe postará, až přijde jeho čas, i když Vidura třeba už nebude přítomný.

Verš

pratikriyā na yasyeha
kutaścit karhicit prabho
sa eṣa bhagavān kālaḥ
sarveṣāṁ naḥ samāgataḥ

Synonyma

pratikriyā — náprava; na — neexistuje; yasya — pro to; iha — v tomto hmotném světě; kutaścit — žádným způsobem; karhicit — nikdo; prabho — ó můj pane; saḥ — to; eṣaḥ — pozitivně; bhagavān — Osobnost Božství; kālaḥ — věčný čas; sarveṣām — všech; naḥ — nás; samāgataḥ — přichází.

Překlad

V této hrůzné situaci nepomůže nikdo z hmotného světa. Můj pane, to Nejvyšší Osobnost Božství k nám všem přichází jako věčný čas (kāla).

Význam

Žádná vyšší moc nemůže zastavit kruté ruce smrti. Nikdo nechce zemřít, byť zakouší sebevětší tělesné bolesti. Ani v době takzvaného vědeckého rozvoje poznání neexistuje žádný lék na stáří a na smrt. Stáří je připomínkou příchodu smrti, které slouží krutý čas, a nikdo se nemůže vzepřít smrti neboli svrchovanému soudu věčného času. Vidura to vysvětluje dříve, než se Dhṛtarāṣṭra začne shánět po způsobu, kterým oddálit bezprostřední hrůznou situaci, jak to udělal mnohokrát předtím. Nežli však mohl vznést svoje požadavky, Vidura ho upozornil, že nemůže dostat žádný lék od nikoho a odnikud z tohoto hmotného světa. A jelikož nic takového v hmotném světě neexistuje, smrt je totožná s Nejvyšší Osobností Božství, jak říká Pán Sám v Bhagavad-gītě (10.34).

Smrti nemůže zabránit nikdo a nic v tomto hmotném světě. Hiraṇyakaśipu se chtěl stát nesmrtelným a podrobil se krutému pokání, které třáslo celým vesmírem a od něhož ho přišel odradit samotný Brahmā. Hiraṇyakaśipu Brahmu požádal, aby mu dal požehnání nesmrtelnosti, ale Brahmā řekl, že on sám je smrtelný, třebaže žije na nejvyšší planetě, takže mu stěží může takové požehnání udělit. Smrt je tedy i na nejvyšší planetě tohoto vesmíru, natož pak na jiných planetách, které jsou kvalitou mnohem níže nežli Brahmaloka, což je planeta, na které pobývá Brahmā. Všude, kde se projevuje vliv věčného času, jsou také tyto čtyři útrapy—rození, nemoc, stáří a smrt — a všechny jsou nevyhnutelné.

Verš

yena caivābhipanno ’yaṁ
prāṇaiḥ priyatamair api
janaḥ sadyo viyujyeta
kim utānyair dhanādibhiḥ

Synonyma

yena — vlečen tímto časem; ca — a; eva — jistě; abhipannaḥ — přemožen; ayam — toto; prāṇaiḥ — se životem; priya-tamaiḥ — který je každému tím nejdražším; api — přestože; janaḥ — člověk; sadyaḥ — okamžitě; viyujyeta — vzdává se; kim uta anyaiḥ — nemluvě o jiných věcech; dhana-ādibhiḥ — jako je majetek, pocty, děti, země a dům.

Překlad

Každý, kdo je pod vlivem svrchovaného věčného času kāly, musí odevzdat svůj drahocenný život, nemluvě o jiných věcech jako je majetek, pocty, děti, země a dům.

Význam

Jednoho velkého indického vědce, který se zabýval plánováním, znenadání zavolal neoblomný věčný čas během jeho cesty na významné setkání plánovací komise, a on musel odevzdat svůj život, ženu, děti, dům, zemi, majetek a všechno ostatní. Během politických nepokojů v Indii a rozdělování na Pakistán a Hindustán muselo mnoho vlivných Indů odevzdat vlivem času život, jmění a slávu, a existují stovky a tisíce takových příkladů na celém světě a v celém vesmíru, které jsou výsledkem vlivu času. Závěr je tedy takový, že ve vesmíru neexistuje žádná mocná živá bytost, která by mohla přemoci vliv času. Mnoho básníků ve svých verších naříká nad vlivem času. Vlivem času dochází ve vesmírech k mnoha zničením a nikdo jim nemůže žádnými prostředky zabránit. I v našem každodenním životě přichází a odchází mnoho věcí bez našeho zásahu, které musíme snášet nebo kterými musíme trpět, aniž by nám bylo pomoci. Tak působí čas.

Verš

pitṛ-bhrātṛ-suhṛt-putrā
hatās te vigataṁ vayam
ātmā ca jarayā grastaḥ
para-geham upāsase

Synonyma

pitṛ — otec; bhrātṛ — bratr; suhṛt — příznivci; putrāḥ — synové; hatāḥ — všichni mrtví; te — tví; vigatam — utratil; vayam — věk; ātmā — tělo; ca — také; jarayā — nemocí; grastaḥ — napadlé; para-geham — domov někoho jiného; upāsase — žiješ.

Překlad

Tvůj otec, bratr, všichni příznivci a synové zemřeli a odešli. Ty sám jsi promarnil většinu svého života, tvé tělo je teď chromé a žiješ v domově někoho jiného.

Význam

Králi je připomínána jeho pochybná situace, ovlivněná krutým časem, a měl by mít se svojí zkušeností více inteligence, aby viděl, co se s jeho vlastním životem může stát. Jeho otec Vicitravīrya zemřel před mnoha lety, když král a jeho bratři byli malé děti, a to, že byli správně vychováni, bylo zásluhou Bhīṣmadeva a jeho péče a starostlivosti. Pak zemřel jeho bratr Pāṇḍu. Pak na Kuruovském bitevním poli zemřelo jeho sto synů a všichni vnuci spolu s dalšími příznivci jako byl Bhīṣmadeva, Droṇācārya, Karṇa a mnoho jiných králů a přátel. Ztratil tedy všechny své lidi a peníze a nyní žil z milosti svého synovce, kterého přivedl do tolika těžkostí, ale přes všechny tyto zvraty myslel na to, jak stále jen prodlužovat svůj život. Vidura chtěl Dhṛtarāṣṭrovi ukázat, že každý se musí chránit svými činy a milostí Pána. Člověk musí svědomitě plnit svoji povinnost a ve výsledku záviset na svrchované autoritě. Žádný přítel, potomek, otec, bratr, stát a nikdo jiný neochrání toho, koho nechrání Nejvyšší Pán. Člověk má proto hledat ochranu Nejvyššího Pána, neboť lidská životní podoba je určena pro hledání této ochrany. Před pochybností své situace byl varován následujícími slovy.

Verš

andhaḥ puraiva vadhiro
manda-prajñāś ca sāmprataṁ
viśīrṇa-danto mandāgniḥ
sarāgaḥ kapham udvahan

Synonyma

andhaḥ — slepý; purā — od začátku; eva — jistě; vadhiraḥ — nedoslýchavý; manda-prajñāḥ — krátká paměť; ca — a; sāmpratam — nedávno; viśīrṇa — uvolněné; dantaḥ — zuby; manda-agniḥ — činnost jater se snížila; sa-rāgaḥ — hlasitě; kapham — kašel s hlenem; udvahan — vychází.

Překlad

Jsi slepý už od narození a začínáš být nedoslýchavý. Tvá paměť už je krátká a inteligence narušená. Zuby máš uvolněné, tvá játra nepracují a vykašláváš hlen.

Význam

Vidura postupně upozorňuje Dhṛtarāṣṭru na všechny příznaky stáří, které se u něho už vyvinuly, aby ho upozornil na to, že smrt se velice rychle blíží a on se stále jako blázen nestará o svoji budoucnost. Uvedené znaky charakterizují stádium apakṣaya neboli postupné ochabování hmotného těla před poslední smrtelnou ranou. Tělo se narodí, vyvíjí se, zůstává, vytváří další těla, ochabuje a pak zaniká. Pošetilí lidé však chtějí v pomíjivém těle dosáhnout stálého postavení a myslí si, že jejich jmění, děti, společnost, země atd. je ochrání. S těmito bláhovými myšlenkami propadají svým dočasným zaměstnáním a zcela zapomínají na to, že se tohoto dočasného těla budou muset vzdát a že budou muset přijmout nové, aby si opět zaopatřovali společnost, přátelství a lásku a opět nakonec zahynuli. Zapomínají na svoji stálou totožnost a bláhově se angažují v nestálých zaměstnáních, přičemž zcela zapomínají na svou prvořadou povinnost. Světci a mudrci jako Vidura za těmito pošetilými lidmi přicházejí, aby je probudili z jejich snu, ale oni považují takové sādhuy a světce za příživníky na společnosti a téměř všichni odmítají naslouchat jejich slovům, i když naopak vítají pouťové sādhuy a takzvané světce, kteří mohou uspokojit jejich smysly. Vidura nebyl takový sādhu, který by chtěl uspokojovat Dhṛtarāṣṭrovy nemístné city. Správně poukazoval na životní realitu a na to, jak se lze před takovými pohromami zachránit.

Verš

aho mahīyasī jantor
jīvitāśā yathā bhavān
bhīmāpavarjitaṁ piṇḍam
ādatte gṛha-pālavat

Synonyma

aho — běda; mahīyasī — mocná; jantoḥ — živých bytostí; jīvita-āśā — touha žít; yathā — jako; bhavān — jsi; bhīma — Bhīmaseny (Yudhiṣṭhirova bratra); apavarjitam — zbytky; piṇḍam — jídla; ādatte — které jedl; gṛha-pāla-vat — jako domácí pes.

Překlad

Běda, jak mocné jsou naděje živé bytosti, že bude žít dál! Vždyť žiješ jako domácí pes a pojídáš zbytky Bhīmova jídla.

Význam

Sādhu nemá nikdy lichotit králi nebo boháči, aby pohodlně žil na jejich účet. Má říkat hospodářům holou pravdu o životě, aby přišli k rozumu co se týče nepříjemného života v hmotné existenci. Dhṛtarāṣṭra je typickým příkladem připoutaného starého muže ve stádiu hospodáře. Stal se opravdovým nuzákem, a přesto chtěl žít pohodlně v domě Pāṇḍuovců, ze kterých je zde zmínka o Bhīmovi, neboť Bhīma zabil dva hlavní Dhṛtarāṣṭrovy syny, Duryodhanu a Duḥśāsanu. Tito dva synové byli Dhṛtarāṣṭrovi velice drazí pro své nechvalně známé podlé jednání, a Bhīma je zde uveden proto, že on tyto dva jeho oblíbené syny zabil. Proč žil Dhṛtarāṣṭra v domě Pāṇḍuovců? Protože chtěl žít dál pohodlně i za cenu veškerého ponížení. Vidura byl proto udiven, jak mocný je pud sebezáchovy. Tato touha po zachování života naznačuje, že živá bytost je věčnou živou bytostí a nechce měnit svou tělesnou schránku. Pošetilí lidé nevědí, že určitá doba tělesné existence je jim dána proto, aby se podrobili svému vězeňskému trestu, a že lidské tělo živá bytost dostane až po mnoha a mnoha zrozeních a smrtích jako příležitost k seberealizaci a návratu domů, zpátky k Bohu. Lidé jako Dhṛtarāṣṭra se však snaží plánovat si život v pohodlí ve vlivném a výnosném postavení, jelikož nevidí skutečnost takovou, jaká je. Dhṛtarāṣṭra je slepý a stále doufá, že po všech životních zvratech bude žít v pohodlí. Sādhu jako je Vidura má probouzet takové slepce a pomáhat jim v návratu zpátky k Bohu, kde je život věčný. Kdo jednou přijde do duchovního světa, už nikdy se nebude chtít vrátit zpátky do tohoto hmotného světa plného nesnází. Můžeme si tedy představit, jak zodpovědným úkolem je sādhu jako byl Mahātmā Vidura pověřený.

Verš

agnir nisṛṣṭo dattaś ca
garo dārāś ca dūṣitāḥ
hṛtaṁ kṣetraṁ dhanaṁ yeṣāṁ
tad-dattair asubhiḥ kiyat

Synonyma

agniḥ — oheň; nisṛṣṭaḥ — založil; dattaḥ — podal; ca — a; garaḥ — jed; dārāḥ — vdanou ženu; ca — a; dūṣitāḥ — urazil; hṛtam — uchvátil; kṣetram — království; dhanam — majetek; yeṣām — jejichž; tat — jejich; dattaiḥ — daný od; asubhiḥ — žít z; kiyat — není nutné.

Překlad

Není nutné, abys žil nízkým životem z milodarů od těch, které ses snažil zabít ohněm a jedem. Urazil jsi také jednu z jejich manželek a uchvátil jejich království a majetek.

Význam

Varṇāśramský náboženský systém vyhrazuje jednu část života zcela pro seberealizaci a dosažení spásy v lidské životní podobě. To je obecný postup, ale lidé jako Dhṛtarāṣṭra chtějí i na sklonku života zůstat doma, byť za nízkých podmínek, a přijímat milodary od svých nepřátel. Vidura chtěl na toto poukázat a přivést ho k myšlence, že je lepší zemřít jako jeho synové než přijímat takové ponižující milodary. Před pěti tisíci lety žil jeden Dhṛtarāṣṭra, ale nyní jsou Dhṛtarāṣṭrové v každém domě. Zvláště politici nechtějí zanechat politické činnosti, dokud je neodvleče krutá ruka smrti nebo je nezabije nějaký jejich protivník. Lpět na rodině do konce svého lidského života znamená tu největší degradaci, a i v současnosti jsou absolutně nezbytní Vidurové, aby takové Dhṛtarāṣṭry osvítili.

Verš

tasyāpi tava deho ’yaṁ
kṛpaṇasya jijīviṣoḥ
paraity anicchato jīrṇo
jarayā vāsasī iva

Synonyma

tasya — toto; api — přesto; tava — tvé; dehaḥ — tělo; ayam — toto; kṛpaṇasya — toho, kdo je lakomý; jijīviṣoḥ — tebe, který toužíš žít; paraiti — rozpadne se; anicchataḥ — byť nechtěně; jīrṇaḥ — zchátralé; jarayā — staré; vāsasī — šaty; iva — jako.

Překlad

Přestože nechceš zemřít a přeješ si žít i za cenu své cti a pověsti, tvé staré tělo jistě zestárne a rozpadne se jako staré šaty.

Význam

Slova kṛpaṇasya jijīviṣoḥ jsou významná. Existují dvě třídy lidí — jedněm se říká kṛpaṇové a druhým se říká brāhmaṇové. Kṛpaṇa neboli lakomec nezná hodnotu svého hmotného těla, ale brāhmaṇa dobře zná své postavení i povahu hmotného těla. Kṛpaṇa, který nedokáže docenit své hmotné tělo, si chce jen ze všech sil užívat smyslových požitků, a dokonce i ve stáří se za pomoci lékařských nebo jiných prostředků chce stát znovu mladíkem. Dhṛtarāṣṭra je zde osloven jako kṛpaṇa, jelikož nechápe povahu svého hmotného těla a chce žít za každou cenu. Vidura se mu snaží otevřít oči, aby viděl, že nemůže žít déle než mu je dáno a že se musí připravit na smrt. Jelikož smrt je nevyhnutelná, proč by se měl tak ponižovat jenom proto, aby žil? Lepší je jít po správné cestě, i když riskuje svojí smrt. Smyslem lidského života je ukončit všechna strádání hmotné existence a život má být usměrněn tak, aby člověk mohl dosáhnout vytouženého cíle. Dhṛtarāṣṭra se svojí špatnou představou o životě už promrhal osmdesát procent energie, která mu byla dána, a proto se slušelo, aby zbývající dny svého “lakomého” života využil pro dosažení konečného dobra. Takový život je označen jako život lakomce, protože lakomý člověk náležitě nevyužívá výhod lidské životní podoby. Jedině se štěstím takový člověk potká seberealizovanou duši jako byl Vidura a díky jeho pokynům se zbaví nevědomosti hmotného bytí.

Verš

gata-svārtham imaṁ dehaṁ
virakto mukta-bandhanaḥ
avijñāta-gatir jahyāt
sa vai dhīra udāhṛtaḥ

Synonyma

gata-sva-artham — náležitě nevyužité; imam — toto; deham — hmotné tělo; viraktaḥ — lhostejně; mukta — osvobozený; bandhanaḥ — od všech závazků; avijñāta-gatiḥ — neznámé místo; jahyāt — má se vzdát tohoto těla; saḥ — takový člověk; vai — jistě; dhīraḥ — nezneklidněný; udāhṛtaḥ — říká se, že je.

Překlad

O člověku se říká, že je nezneklidněný, když odejde na neznámé opuštěné místo a osvobozený od všech závazků se vzdá svého hmotného těla, když pozbylo užitečnosti.

Význam

Narottama dāsa Ṭhākura, velký oddaný a ācārya gauḍīya-vaiṣṇavské větve, zpíval: “Můj Pane, promarnil jsem celý svůj život. Obdržel jsem lidské tělo, ale opomenul jsem uctívat Tebe a tak jsem vědomě pil jed.” Jinak řečeno, lidské tělo je zvláště určeno pro rozvoj poznání o oddané službě Pánu, bez níž je život plný úzkosti a nesnází. Proto tomu, kdo si zkazil život a nevěnoval se takovým kulturním činnostem, se doporučuje, aby bez vědomí přátel a příbuzných opustil domov a takto osvobozený od všech závazků vůči rodině, společnosti, zemi atd. se vzdal svého těla na nějakém neznámém místě, aby ostatní nevěděli, kde a jak zemřel. Dhīra znamená ten, kdo není zneklidněný, ani když je k tomu pádný důvod. Člověk se nemůže vzdát pohodlného rodinného života pro svůj citový vztah k ženě a dětem. Taková přehnaná rodinná náklonnost je překážkou v seberealizaci, a pokud je někdo schopný na tyto vztahy zapomenout, nazývá se nezneklidněný neboli dhīra. Toto je ovšem odříkání, které se zakládá na znechuceném životě, ale takové odříkání se může ustálit pouze ve společnosti pravých světců a seberealizovaných duší, kteří mohou člověka zaměstnat v láskyplné oddané službě Pánu. Upřímně se odevzdat lotosovým nohám Pána je možné, když probudíme transcendentální smysl pro službu. A to umožňuje společnost čistých oddaných Pána. Dhṛtarāṣṭra měl to štěstí, že měl bratra, jehož samotná společnost byla příčinou osvobození v jeho znechuceném životě.

Verš

yaḥ svakāt parato veha
jāta-nirveda ātmavān
hṛdi kṛtvā hariṁ gehāt
pravrajet sa narottamaḥ

Synonyma

yaḥ — každý, kdo; svakāt — tím, že se probudí; parataḥ — nebo tím, že naslouchá druhému; iha — zde v tomto světě; jāta — stává se; nirvedaḥ — lhostejný k hmotným poutům; ātmavān — vědomí; hṛdi — v srdci; kṛtvā — odvedený; harim — Osobnost Božství; gehāt — z domova; pravrajet — odchází; saḥ — on je; nara-uttamaḥ — prvotřídní lidská bytost.

Překlad

Ten, kdo se probudí a sám nebo díky druhým pochopí nepravost a bídu tohoto hmotného světa, a tak opustí svůj domov a závisí plně na Osobnosti Božství sídlící v jeho srdci, je jistě prvotřídním člověkem.

Význam

Existují tři skupiny transcendentalistů: (1) dhīra neboli ten, koho nezneklidňuje být odloučený od rodiny, (2) člověk v životním stádiu odříkání, který se stal sannyāsīnem ze znechucení, a (3) upřímný oddaný Pána, který probudil vědomí Boha nasloucháním a opěvováním a opouští domov v naprosté závislosti na Osobnosti Božství sídlící v jeho srdci. To znamená, že životní stádium odříkání po znechucení sentimentálním životem v hmotném světě může být odrazovým můstkem na cestě seberealizace, ale skutečné dokonalosti cesty osvobození člověk dosáhne tehdy, když se naučí plně záviset na Nejvyšší Osobnosti Božství, na Pánu, který sídlí v srdci každého jako Paramātmā. Je možné žít v nejtemnější džungli, sám a daleko od domova, ale pevný oddaný dobře ví, že nikdy není sám. Nejvyšší Osobnost Božství je s ním neustále, a Pán chrání Svého upřímného oddaného v každé nebezpečné situaci. Člověk má proto doma provozovat oddanou službu, naslouchat a opěvovat svaté jméno, vlastnosti, podobu, zábavy, doprovod atd. ve společnosti čistých oddaných, a tato praxe mu pomůže probudit vědomí Boha do takové míry, jaká odpovídá upřímnosti jeho záměrů. Ten, kdo od takových činností očekává hmotný zisk, nebude moci nikdy záviset na Nejvyšší Osobnosti Božství, přestože Pán je v srdci každého. Pán také lidem, kteří Ho uctívají pro hmotný prospěch, nedává žádné pokyny. Těmto materialistickým oddaným Pán může požehnat hmotným prospěchem, ale nemohou dospět na úroveň prvotřídní lidské bytosti, o které se zde hovoří. Existuje mnoho příkladů upřímných oddaných v dějinách světa a zvláště v Indii, a jsou našimi vůdci na cestě seberealizace. Mahātmā Vidura je jedním takovým velkým oddaným Pána a my bychom se všichni měli snažit kráčet v jeho lotosových šlépějích k seberealizaci.

Verš

athodīcīṁ diśaṁ yātu
svair ajñāta-gatir bhavān
ito ’rvāk prāyaśaḥ kālaḥ
puṁsāṁ guṇa-vikarṣaṇaḥ

Synonyma

atha — proto; udīcīm — severní strana; diśam — směr; yātu — prosím odejdi; svaiḥ — své příbuzné; ajñāta — bez poznání; gatiḥ — kam; bhavān — tebe; itaḥ — po tomto; arvāk — ohlásí se; prāyaśaḥ — všeobecně; kālaḥ — čas; puṁsām — lidí; guṇa — vlastnosti; vikarṣaṇaḥ — oslabující.

Překlad

Proto tě prosím, odejdi ihned na sever a nedávej svým příbuzným vědět, neboť brzy přijde ten čas, který oslabí dobré vlastnosti lidí.

Význam

Člověk si může znechucený život nahradit tím, že se stane dhīrou, tedy že nadobro odejde z domova aniž by mluvil s příbuznými, a Vidura doporučuje svému staršímu bratrovi, aby neprodleně přijal tuto cestu, jelikož věk Kali se velice rychle blíží. Podmíněná duše je už tak v dost nízkém postavení díky styku s hmotou, ale ve věku Kali poklesnou dobré vlastnosti člověka na nejnižší úroveň. Dhṛtarāṣṭrovi bylo doporučeno, aby odešel z domova dříve než Kali-yuga začne, protože pak ovzduší, které Vidura vytvořil svými cennými pokyny o životě, pomine vlivem rychle se blížícího věku. Narottamem neboli prvotřídní lidskou bytostí, která zcela závisí na Nejvyšším Pánu Śrī Kṛṣṇovi, se nemůže stát každý obyčejný člověk. V Bhagavad-gītě (7.28) je řečeno, že jedině ten, kdo se zcela zbavil veškeré poskvrny hříšných činů, může záviset na Nejvyšším Pánu Śrī Kṛṣṇovi, Osobnosti Božství. Dhṛtarāṣṭrovi Vidura radil, aby se pro začátek stal alespoň dhīrou, když už se nemohl stát sannyāsīnem ani narottamem. Vytrvalá snaha o seberealizaci člověku pomůže, aby se ze stádia dhīra dopracoval až na úroveň narottama. Stádia dhīry je možné dosáhnout po dlouhodobém provozování yogy, ale milostí Vidury lze tohoto stádia dosáhnout okamžitě, stačí být ochotný jednat jako dhīra, což je přípravou pro stav sannyāsa. Stav sannyāsa je přípravným stádiem pro paramahaṁsu neboli prvotřídního oddaného Pána.

Verš

evaṁ rājā vidureṇānujena
prajñā-cakṣur bodhita ājamīḍhaḥ
chittvā sveṣu sneha-pāśān draḍhimno
niścakrāma bhrātṛ-sandarśitādhvā

Synonyma

evam — takže; rājā — král Dhṛtarāṣṭra; vidureṇa anujena — od svého mladšího bratra Vidury; prajñā — introspektivní poznání; cakṣuḥ — oči; bodhitaḥ — pochopené; ājamīḍhaḥ — Dhṛtarāṣṭra, potomek rodiny Ajamīḍhy; chittvā — přerušením; sveṣu — k příbuzným; sneha-pāśān — pevnou síť citových pout; draḍhimnaḥ — neochvějností; niścakrāma — odešel; bhrātṛ — podle bratra; sandarśita — nařízení; adhvā — cesta osvobození.

Překlad

Mahārāja Dhṛtarāṣṭra, potomek Ajamīḍhovy rodiny, pevně přesvědčený na základě introspektivního poznání (prajñā), svou rozhodnou odhodlaností ihned zpřetrhal pevnou síť rodinných pout. Okamžitě odešel z domova, aby se vydal po cestě osvobození, jak mu nařídil jeho mladší bratr Vidura.

Význam

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu, velký kazatel zásad Śrīmad-Bhāgavatamu, zdůrazňoval význam společnosti sādhuů, čistých oddaných Pána. Řekl, že i krátkým setkáním s čistým oddaným může člověk dosáhnout veškeré dokonalosti. Nezdráháme se přiznat, že tuto skutečnost jsme zažili ve vlastním praktickém životě. Kdyby nás na našem prvním setkání, které trvalo jen několik minut, neobdařil Jeho Božská Milost Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Mahārāja svojí přízní, nikdy bychom se nemohli ujmout tohoto velikého úkolu vylíčit Śrīmad-Bhāgavatam v angličtině. Kdybychom se s ním nesetkali v ten příznivý okamžik, možná by se z nás stal velký obchodní magnát, ale nikdy bychom nebyli schopni kráčet po cestě osvobození a být podle pokynů Jeho Božské Milosti zaměstnáni ve skutečné službě Pánu. A zde je jiný praktický příklad, když Vidurova společnost působila na Dhṛtarāṣṭru. Mahārāja Dhṛtarāṣṭra byl pevně spoután sítí hmotné náklonnosti týkající se politiky, ekonomie a rodinných pout, a dělal vše, co bylo v jeho moci, aby dosáhl takzvaného úspěchu při naplňování svých plánů, ale při všech svých materialistických činnostech se setkával od začátku do konce jen s neúspěchem. Přestože byl jeho celý život jen jedna velká prohra, dosáhl největšího ze všech úspěchů v seberealizaci, a to díky mocným pokynům čistého oddaného Pána, který je typickou ukázkou sādhua. Písma proto přikazují, aby se člověk stýkal pouze se sādhuy a odmítal jakoukoliv jinou společnost, čímž dostane bohatou příležitost naslouchat sādhuům, kteří dokáží přesekat iluzorní pouta v hmotném světě na kousky. Hmotný svět je skutečně velkou iluzí, protože vše se v něm jeví jako hmatatelná realita, ale v příštím okamžiku to mizí jako pěna mořského příboje nebo jako mrak na nebi. Mrak na nebi vypadá bezpochyby jako realita, neboť z něho padá déšť a po dešti vyrůstá mnoho dočasné zeleně, ale všechno — mrak, déšť i zeleň — má jen svůj určitý čas a musí to nakonec zmizet. Obloha však zůstává, a také různé podoby oblohy a různá zářící nebeská tělesa zůstávají věčně. Stejně tak Absolutní Pravda, která je přirovnávána k obloze, zůstává věčně a dočasná iluze, která je jako mrak, se objevuje a mizí. Pošetilé živé bytosti přitahuje dočasný mrak, ale inteligentní lidé se více zajímají o věčnou oblohu s veškerou její různorodostí.

Verš

patiṁ prayāntaṁ subalasya putrī
pati-vratā cānujagāma sādhvī
himālayaṁ nyasta-daṇḍa-praharṣaṁ
manasvinām iva sat samprahāraḥ

Synonyma

patim — její manžel; prayāntam — když opouštěl domov; subalasya — krále Subala; putrī — dobrá dcera; pati-vratā — oddaná svému manželovi; ca — také; anujagāma — následovala; sādhvī — ctnostná; himālayam — do Himálaje; nyasta-daṇḍa — ten, který přijal tyč řádu odříkání; praharṣam — to, co dává potěšení; manasvinām — velkých bojovníků; iva — jako; sat — právoplatný; samprahāraḥ — velký výprask.

Překlad

Když ušlechtilá a ctnostná Gāndhārī, dcera krále Subala z Kandaháru (neboli Gāndhāru), viděla, že její manžel odchází do Himálaje, vydala se za ním. Himálaj přináší potěšení těm, kteří přijali tyč řádu odříkání jako bojovníci, kterým se dostalo velkého výprasku od nepřítele.

Význam

Subalinī neboli Gāndhārī, dcera krále Subala a žena krále Dhṛtarāṣṭry, byla ideální manželkou oddanou svému manželovi. Védská civilizace poskytuje ženám zvláštní přípravu, aby se z nich staly ctnostné a oddané manželky, a Gāndhārī je jednou z mnoha ve světové historii. Lakṣmījī Sītādevī byla rovněž dcerou velkého krále, a následovala svého manžela Pána Rāmacandru i do lesa. Stejně tak Gāndhārī mohla jako žena zůstat doma nebo v domě svého otce, ale jako ctnostná a ušlechtilá manželka se bez rozmýšlení vydala za svým mužem. Vidura předával Dhṛtarāṣṭrovi pokyny pro život v odříkání a Gāndhārī byla tehdy vedle svého muže. On ji však nežádal, aby ho následovala, neboť tehdy už byl plně odhodlaný jako válečník, který se na bojišti postaví každému nebezpečí. Už ho nepřitahovala takzvaná manželka či příbuzní a rozhodl se vyrazit sám, ale Gāndhārī jako ctnostná žena následovala svého manžela až do posledního okamžiku. Mahārāja Dhṛtarāṣṭra přijal řád vānaprastha, ve kterém je manželce dovoleno zůstat se svým mužem jako dobrovolná služebnice, ale ve stádiu sannyāsa již žádná manželka se svým bývalým manželem nesmí zůstat. Sannyāsī se z právního hlediska pokládá za mrtvého člověka a jeho žena se tedy stává právně vdovou bez jakéhokoliv spojení se svým bývalým manželem. Mahārāja Dhṛtarāṣṭra svou věrnou ženu neodmítl a ona ho následovala na vlastní nebezpečí.

Sannyāsīni nosí tyč jako znak životního stádia odříkání. Existují dva druhy sannyāsīnů. Ti, kteří následují māyāvādskou filozofii Śrīpādy Śaṅkarācāryi, mají pouze jednu tyč (eka-daṇḍu), ale ti, kteří následují filozofii vaiṣṇavitů, přijímají tři spojené tyče (tri-daṇḍu). Māyāvādští sannyāsīni jsou ekadaṇḍi-svāmī, zatímco vaiṣṇavští sannyāsīni, se nazývají tridaṇḍi-svāmī nebo ještě výrazněji tridaṇḍi-gosvāmī, aby se odlišovali od māyāvādských filozofů. Ekadaṇḍi-svāmī mají v oblibě většinou Himálaj, ale vaiṣṇavští sannyāsīni mají v oblibě Vṛndāvan a Purī. Vaiṣṇavští sannyāsīni jsou narottamové, zatímco māyāvādští sannyāsīni jsou dhīrové. Mahārāja Dhṛtarāṣṭra dostal radu, aby se vydal cestou dhīry, neboť v jeho situaci bylo těžké, aby se stal narottamem.

Verš

ajāta-śatruḥ kṛta-maitro hutāgnir
viprān natvā tila-go-bhūmi-rukmaiḥ
gṛhaṁ praviṣṭo guru-vandanāya
na cāpaśyat pitarau saubalīṁ ca

Synonyma

ajāta — nikdy nenarozený; śatruḥ — nepřítel; kṛta — když vykonal; maitraḥ — uctívání polobohů; huta-agniḥ — obětováním do ohně; viprānbrāhmaṇům; natvā — složil poklony; tila-go-bhūmi-rukmaiḥ — a obilí, krávy, zemi a zlato; gṛham — v paláci; praviṣṭaḥ — když vstoupil; guru-vandanāya — aby vzdal úctu starším; na — ne; ca — také; apaśyat — viděl; pitarau — své strýce; saubalīm — Gāndhārī; ca — také.

Překlad

Mahārāja Yudhiṣṭhira, jehož nepřítel se nikdy nenarodil, vykonal své obvyklé ranní povinnosti, ke kterým patřily modlitby, ohňová oběť bohu Slunce a složení poklon a obětování obilí, krav, země a zlata brāhmaṇům. Pak vstoupil do paláce, aby se poklonil starším, ale nenašel tam své strýce ani tetu, dceru krále Subala.

Význam

Mahārāja Yudhiṣṭhira byl nejzbožnějším králem, protože denně osobně vykonával zbožné povinnosti hospodáře. Hospodáři mají vstávat brzy ráno a po koupeli mají uctívat domácí Božstva modlitbami, obětovat do posvátného ohně, obdarovat brāhmaṇy zemí, kravami, obilím, zlatem atd. a nakonec mají vzdát úctu a poklony starším. Ten, kdo neumí plnit příkazy śāster, se nemůže stát dobrým člověkem na základě pouhé znalosti knih. Moderní hospodáři jsou zvyklí na jiný život: vstávají pozdě a pijí čaj v posteli, aniž by se starali o čistotu a vykonávali výše uvedené očistné obřady. Jejich děti se učí žít stejně jako rodiče, a proto celá generace sklouzává do pekla. Od takových lidí nelze očekávat nic dobrého, dokud se nezačnou sdružovat se sādhuy. Materialistický člověk může jako Dhṛtarāṣṭra dostávat lekce od sādhua jako byl Vidura a očistit se tak od všech následků moderního života.

Mahārāja Yudhiṣṭhira ovšem nenalezl v paláci své dva strýce, Dhṛtarāṣṭru a Viduru, ani Gāndhārī, dceru krále Subala. Velice si je přál vidět, a proto se zeptal Sañjayi, Dhṛtarāṣṭrova osobního tajemníka.

Verš

tatra sañjayam āsīnaṁ
papracchodvigna-mānasaḥ
gāvalgaṇe kva nas tāto
vṛddho hīnaś ca netrayoḥ

Synonyma

tatra — tam; sañjayam — Sañjayovi; āsīnam — sedícímu; papraccha — tázal se; udvigna-mānasaḥ — plný úzkosti; gāvalgaṇe — synu Gavalgaṇy, Sañjayo; kva — kde je; naḥ — náš; tātaḥ — strýc; vṛddhaḥ — starý; hīnaḥ ca — a zbavený; netrayoḥ — zraku.

Překlad

Mahārāja Yudhiṣṭhira, plný úzkosti, se obrátil na Sañjayu, který tam seděl, a řekl: Ó Sañjayo, kde je náš strýc, který je starý a slepý?

Verš

ambā ca hata-putrārtā
pitṛvyaḥ kva gataḥ suhṛt
api mayy akṛta-prajñe
hata-bandhuḥ sa bhāryayā
āśaṁsamānaḥ śamalaṁ
gaṅgāyāṁ duḥkhito ’patat

Synonyma

ambā — matka teta; ca — a; hata-putrā — která ztratila všechny své syny; ārtā — rozlítostněná; pitṛvyaḥ — strýc Vidura; kva — kam; gataḥ — odešel; suhṛt — příznivec; api — zdali; mayi — mi; akṛta-prajñe — nevděčný; hata-bandhuḥ — ten, který ztratil všechny své syny; saḥ — Dhṛtarāṣṭra; bhāryayā — se svojí manželkou; āśaṁsamānaḥ — v mysli plné pochyb; śamalam — urážky; gaṅgāyām — ve vodách Gangy; duḥkhitaḥ — ve sklíčené mysli; apatat — upadl.

Překlad

Kde je můj příznivec, strýc Vidura, a matka Gāndhārī, která je velice zarmoucená odchodem všech svých synů? Mého strýce Dhṛtarāṣṭru také velice ochromila smrt všech jeho synů a vnuků. Jsem nepochybně velmi nevděčný. Vzal snad mé přestupky tak vážně, že se i se svou ženou utopil v Ganze?

Význam

Pāṇḍuovci, zvláště Mahārāja Yudhiṣṭhira a Arjuna, předvídali následky bitvy na Kurukṣetře, a Arjuna proto odmítal bojovat. K boji došlo vůlí Pána, ale rodinný smutek, který očekávali, se stal skutečností. Mahārāja Yudhiṣṭhira si byl stále vědom nepříznivé situace, ve které byl jeho strýc Dhṛtarāṣṭra a teta Gāndhārī, a proto jim ve stáří a smutku poskytoval všemožnou péči. Jakmile tedy nenacházel svého strýce a tetu v paláci, přirozeně v něm vyvstaly pochybnosti a usuzoval, že se utopili ve vodách Gangy. Považoval se za nevděčníka, protože když Pāṇḍuovci ztratili otce, Mahārāja Dhṛtarāṣṭra je královsky zaopatřil, a on mu na oplátku v bitvě na Kurukṣetře zabil všechny syny. Jako zbožný muž bral Mahārāja Yudhiṣṭhira v úvahu všechny své nezbytné přečiny a nikdy neuvažoval o přečinech svého strýce a jeho společnosti. Dhṛtarāṣṭra trpěl vůlí Pána následky vlastních přečinů, ale Mahārāja Yudhiṣṭhira myslel pouze na vlastní zlé skutky, kterým se nemohl vyhnout. To je povaha dobrého člověka a oddaného Pána. Oddaný nikdy nehledá chybu na druhých, ale snaží se nalézt své vlastní a co nejvíce je napravit.

Verš

pitary uparate pāṇḍau
sarvān naḥ suhṛdaḥ śiśūn
arakṣatāṁ vyasanataḥ
pitṛvyau kva gatāv itaḥ

Synonyma

pitari — poté, co můj otec; uparate — zemřel; pāṇḍau — Mahārāja Pāṇḍu; sarvān — všechny; naḥ — nás; suhṛdaḥ — příznivci; śiśūn — malé děti; arakṣatām — ochraňovali; vyasanataḥ — před veškerým nebezpečím; pitṛvyau — strýcové; kva — kam; gatau — odešli; itaḥ — odsud.

Překlad

Když můj otec Pāṇḍu zemřel a my všichni jsme byli malí, tito dva strýcové nás chránili před všemi pohromami. Vždy nám přáli vše dobré. Běda, kam odsud odešli?

Verš

sūta uvāca
kṛpayā sneha-vaiklavyāt
sūto viraha-karśitaḥ
ātmeśvaram acakṣāṇo
na pratyāhātipīḍitaḥ

Synonyma

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; kṛpayā — z hlubokého soucitu; sneha-vaiklavyāt — porucha duševní rovnováhy na základě hluboké náklonnosti; sūtaḥ — Sañjaya; viraha-karśitaḥ — smutný z odloučení; ātma-īśvaram — svého pána; acakṣāṇaḥ — neviděl; na — ne; pratyāha — odpovídal; ati-pīḍitaḥ — příliš zarmoucený.

Překlad

Sūta Gosvāmī řekl: Když Sañjaya neviděl svého pána Dhṛtarāṣṭru, byl zarmoucený soucitem a pohnutím mysli a nemohl Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi náležitě odpovědět.

Význam

Sañjaya byl po velice dlouhou dobu osobním pomocníkem Mahārāje Dhṛtarāṣṭry a mohl tak zkoumat jeho život. Když se nakonec dozvěděl, že Dhṛtarāṣṭra odešel z domova bez jeho vědomí, jeho lítost neznala hranic. Měl s ním ohromný soucit, protože Dhṛtarāṣṭra prohrál v bitvě na Kurukṣetře všechno, lidi i peníze, a nakonec musel zklamaný životem i s královnou opustit domov. Díval se na situaci vlastníma očima, jelikož nevěděl, že Vidura dal Dhṛtarāṣṭrovi duchovní poznání, a že král odcházel v radostném nadšení za lepším životem, který ho čekal po jeho odchodu z temné studny jeho domova. Dokud člověk není přesvědčený, že po zřeknutí se současného života ho čeká lepší život, který bude lepší, nemůže vstoupit do životního stádia odříkání pouze tím, že si vymění šaty nebo odejde z domova.

Verš

vimṛjyāśrūṇi pāṇibhyāṁ
viṣṭabhyātmānam ātmanā
ajāta-śatruṁ pratyūce
prabhoḥ pādāv anusmaran

Synonyma

vimṛjya — utíral; aśrūṇi — slzy z očí; pāṇibhyām — svýma rukama; viṣṭabhya — umístěný; ātmānam — mysl; ātmanā — inteligencí; ajāta-śatrum — Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi; pratyūce — začal odpovídat; prabhoḥ — svého pána; pādau — nohy; anusmaran — myslel na.

Překlad

Nejprve pozvolna inteligencí uklidnil svoji mysl, a pak, utíraje si slzy a vzpomínaje na nohy svého pána Dhṛtarāṣṭry, začal Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi odpovídat.

Verš

sañjaya uvāca
nāhaṁ veda vyavasitaṁ
pitror vaḥ kula-nandana
gāndhāryā vā mahā-bāho
muṣito ’smi mahātmabhiḥ

Synonyma

sañjayaḥ uvāca — Sañjaya řekl; na — ne; aham — já; veda — znám; vyavasitam — záměr; pitroḥ — strýců; vaḥ — tvých; kula-nandana — ó potomku kuruovské dynastie; gāndhāryāḥ — Gāndhārī; — ani; mahā-bāho — ó veliký králi; muṣitaḥ — oklamán; asmi — byl jsem; mahā-ātmabhiḥ — těmi velkými dušemi.

Překlad

Sañjaya řekl: Můj drahý potomku kuruovské dynastie, nemám žádné zprávy o záměrech tvých dvou strýců a Gāndhārī. Ó králi, byl jsem těmito velkými dušemi oklamán.

Význam

Zjištění, že velké duše někdy klamou ostatní, může být překvapující, ale ve skutečnosti to dělají jedině v zájmu velkého cíle. Je řečeno, že i Pán Kṛṣṇa radil Yudhiṣṭhirovi, aby lhal Droṇācāryovi, a to bylo také v zájmu velkého cíle, jelikož Pán si to tak přál. Uspokojení Pána je měřítkem pravosti, a nejvyšší dokonalostí života je uspokojovat Pána plněním svých předepsaných povinností. To je prohlášení Gīty a Bhāgavatamu.* Dhṛtarāṣṭra a Vidura, které následovala Gāndhārī, neprozradili své rozhodnutí Sañjayovi, přestože jako osobní pomocník byl stálým společníkem Dhṛtarāṣṭry. Sañjaya si nikdy nemyslel, že by Dhṛtarāṣṭra mohl cokoliv udělat, aniž by se s ním poradil. Dhṛtarāṣṭrův odchod z domova byl však tak důvěrnou záležitostí, že o něm nemohl říci ani Sañjayovi. Také Sanātana Gosvāmī oklamal vězeňského strážce, když utíkal, aby se setkal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, a stejně tak Raghunātha dāsa Gosvāmī oklamal svého kněze a nadobro odešel z domova, aby uspokojil Pána. Pro uspokojení Pána je dobré cokoliv, jelikož to má vztah k Absolutní Pravdě. I my jsme dostali příležitost oklamat rodinné členy a odejít z domova, abychom se mohli zaměstnat ve službě Śrīmad-Bhāgavatamu. V zájmu velkého cíle to bylo nutné a při takové transcendentální lsti nikdo nic neztrácí.

*yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ/ yena sarvam idaṁ tatam
sva-karmaṇā tam abhyarcya/ siddhiṁ vindati mānavaḥ
(Bg. 18.46)
ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā/ varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya/ saṁsiddhir hari-toṣaṇam
(Bhāg. 1.2.13)

Verš

athājagāma bhagavān
nāradaḥ saha-tumburuḥ
pratyutthāyābhivādyāha
sānujo ’bhyarcayan munim

Synonyma

atha — poté; ājagāma — přišel; bhagavān — božská osobnost; nāradaḥ — Nārada; saha-tumburuḥ — se svým hudebním nástrojem tumburu; pratyutthāya — povstali ze svých míst; abhivādya — složili náležité poklony; āha — řekl; sa-anujaḥ — s mladšími bratry; abhyarcayan — během řádného přijetí; munim — mudrc.

Překlad

Když Sañjaya takto hovořil, objevil se tam mocný oddaný Pána Śrī Nārada se svým nástrojem tumburu. Mahārāja Yudhiṣṭhira a jeho bratři ho náležitě přijali tím, že povstali ze svých míst a složili mu poklony.

Význam

Devarṣi Nārada je zde označen slovem bhagavān, jelikož je nejdůvěrnějším oddaným Pána. Ti, kteří jsou skutečně zaměstnáni v láskyplné službě Pánu, se chovají k důvěrným společníkům Pána právě tak jako k Pánu Samotnému. Tito důvěrní oddaní Pána Mu jsou velice drazí, neboť cestují všude, aby různým způsobem kázali o Jeho slávě, a snaží se ze všech svých sil obrátit neoddané v oddané Pána a přivést je tak zpět k zdravému rozumu. Živá bytost vlastně svojí přirozeností nemůže být neoddaným Pána, a pokud se někdo stává neoddaným nebo nevěřícím, je třeba chápat, že tato osoba nežije normálním a zdravým způsobem. Pánovi důvěrní oddaní se obracejí na tyto iluzí podmíněné živé bytosti, a proto skýtají očím Pána to největší potěšení. Pán říká v Bhagavad-gītě, že nikdo Mu není dražší než ten, kdo skutečně káže o slávě Pána, aby obrátil nevěřící a neoddané. Takovým osobnostem jako je Nārada se musí vzdávat veškerá úcta, právě taková, jako Nejvyšší Osobnosti Božství Samotné, a Mahārāja Yudhiṣṭhira se svými urozenými bratry šli příkladem ostatním v tom, jakým způsobem přivítat čistého oddaného Pána jako je Nārada, jehož jediným zaměstnáním je opěvovat Pánovu slávu se svým strunným nástrojem zvaným vīṇā.

Verš

yudhiṣṭhira uvāca
nāhaṁ veda gatiṁ pitror
bhagavan kva gatāv itaḥ
ambā vā hata-putrārtā
kva gatā ca tapasvinī

Synonyma

yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl; na — ne; aham — já; veda — vím; gatim — odchod; pitroḥ — strýců; bhagavan — ó božská osobo; kva — kam; gatau — odešli; itaḥ — odsud; ambā — (matka) teta; — ani; hata-putrā — připravená o syny; ārtā — zarmoucená; kva — kam; gatā — odešla; ca — také; tapasvinī — asketická.

Překlad

Mahārāja Yudhiṣṭhira řekl: Ó božská osobo, nevím kam odešli mí dva strýcové a nemohu také nalézt svoji asketickou tetu, která je stižená smutkem ze ztráty všech svých synů.

Význam

Mahārāja Yudhiṣṭhira si byl jako dobrá duše a oddaný Pána stále vědom veliké ztráty svojí tety a jejího utrpení v jejím asketickém životě. Asketa není nikdy zneklidněn žádným utrpením a to mu dává sílu a odhodlání k cestě duchovního pokroku. Královna Gāndhārī je typickým příkladem asketicky žijícího člověka a v mnoha životních zkouškách ukázala svůj jedinečný charakter. Byla ideální ženou jako matka, manželka a asketička, a žena s takovým charakterem je ve světových dějinách velice vzácná.

Verš

karṇadhāra ivāpāre
bhagavān pāra-darśakaḥ
athābabhāṣe bhagavān
nārado muni-sattamaḥ

Synonyma

karṇa-dhāraḥ — kapitán na lodi; iva — jako; apāre — v nedozírném oceánu; bhagavān — představitel Pána; pāra-darśakaḥ — ten, kdo umí dovést k druhému břehu; atha — takto; ābabhāṣe — začal hovořit; bhagavān — božská osobnost; nāradaḥ — velký mudrc Nārada; muni-sat-tamaḥ — největší mezi oddanými-filozofy.

Překlad

Jsi jako kapitán lodi na velkém oceánu a můžeš nás dovést k našemu cíli. Devarṣi Nārada, božská osobnost a největší z oddaných-filozofů, takto osloven začal hovořit.

Význam

Existují různé druhy filozofů a největšími ze všech jsou ti, kteří spatřili Osobnost Božství a odevzdali se transcendentální láskyplné službě Pánu. Z těchto čistých oddaných Pána je Devarṣi Nārada tím hlavním, a proto je zde popsán jako největší ze všech oddaných-filozofů. Dokud se člověk nestane dostatečně učeným filozofem vyslechnutím filozofie Vedānty od pravého duchovního mistra, nemůže se stát oddaným-filozofem. Člověk musí být velice čestný, učený a odříkavý, jinak nemůže být čistým oddaným. Čistý oddaný Pána nám může poradit, jak překročit oceán nevědomosti. Devarṣi Nārada často navštěvoval palác Mahārāje Yudhiṣṭhira, protože všichni Pāṇḍuovci byli čistí oddaní Pána a Devarṣi byl vždy připraven dát jim dobrou radu, kdykoliv to potřebovali.

Verš

nārada uvāca
mā kañcana śuco rājan
yad īśvara-vaśaṁ jagat
lokāḥ sapālā yasyeme
vahanti balim īśituḥ
sa saṁyunakti bhūtāni
sa eva viyunakti ca

Synonyma

nāradaḥ uvāca — Nārada řekl; — nikdy; kañcana — za žádnou cenu; śucaḥ — nenaříkej; rājan — ó králi; yat — neboť; īśvara-vaśam — pod vládou Nejvyššího Pána; jagat — svět; lokāḥ — všechny živé bytosti; sa-pālāḥ — se svými vůdci; yasya — kteří; ime — ti všichni; vahanti — nesou; balim — prostředky uctívání; īśituḥ — pro zajištění ochrany; saḥ — On; saṁyunakti — svádí dohromady; bhūtāni — všechny živé bytosti; saḥ — On; eva — také; viyunakti — rozděluje; ca — a.

Překlad

Śrī Nārada řekl: Ó zbožný králi, pro nikoho nenaříkej, neboť každý je pod vládou Nejvyššího Pána. Všechny živé bytosti a jejich vůdci proto vykonávají své uctívání, aby byli dobře ochráněni. Jedině On je svádí dohromady a opět je rozděluje.

Význam

Každá živá bytost, ať už v tomto hmotném nebo v duchovním světě, je pod vládou Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství. Od Brahmājīho, vůdce tohoto vesmíru, po bezvýznamného mravence, se všichni řídí příkazy Nejvyššího Pána. Podřízenost vládě Pána je tedy přirozeným postavením živé bytosti. Pošetilá živá bytost, zvláště člověk, se uměle staví proti zákonu Nejvyššího a je za to potrestán jako asura neboli porušovatel zákona. Řízením Nejvyššího Pána se dostává do určitého postavení, a pak je opět řízením Pána nebo Jeho autorizovaných zprostředkovatelů přesunuta jinam. Brahmā, Śiva, Indra, Candra, Mahārāja Yudhiṣṭhira nebo v moderních dějinách Napoleón, Akbar, Alexandr, Gándhí, Šubhaš a Nehru—ti všichni jsou služebníci Pána a na svá místa se dostávají a jsou z nich odvedeni svrchovanou vůlí Pána. Nikdo z nich není nezávislý. I když se tito lidé či vůdci staví proti svrchovanosti Pána a nechtějí ji uznat, dostávají se pod vládu ještě přísnějších zákonů hmotného světa a do různých potíží. Jenom pošetilý člověk tedy říká, že Bůh neexistuje. Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi byla připomenuta tato holá skutečnost, protože jím velice otřásl náhlý odchod jeho starých strýců a tety. Mahārāja Dhṛtarāṣṭra se do této situace dostal na základě svých minulých činů; už si vytrpěl a vychutnal nahromaděné výsledky své minulosti, ale z nějakého důvodu měl to štěstí, že jeho mladším bratrem byl dobrý Vidura, a na jeho pokyn odešel z domova, aby dosáhl spasení uzavřením veškerých svých účtů v hmotném světě.

Obvykle člověk nemůže nějak plánovitě změnit běh svého zaslouženého štěstí a neštěstí. Každý je musí přijímat tak, jak přicházejí jemným řízením nepřemožitelného času kāly. Nemá smysl snažit se jim vzdorovat. Nejlépe je tedy snažit se dosáhnout spasení, a to je výhoda, kterou má pouze člověk, jelikož jeho duševní činnosti a inteligence jsou na vyvinutějším stupni. Pouze lidem jsou určeny různé védské pokyny pro dosažení spásy během lidské formy existence. Ten, kdo zneužívá této příležitosti v podobě rozvinuté inteligence, je vskutku zatracen a dostává se mu různého strádání buď v současném životě nebo v budoucnosti. Takovým způsobem Nejvyšší ovládá každého.

Verš

yathā gāvo nasi protās
tantyāṁ baddhāś ca dāmabhiḥ
vāk-tantyāṁ nāmabhir baddhā
vahanti balim īśituḥ

Synonyma

yathā — jako; gāvaḥ — kráva; nasi — za nos; protāḥ — přivázaná; tantyām — provazem; baddhāḥ — svázaná; ca — také; dāmabhiḥ — provazy; vāk-tantyām — v síti z védských hymnů; nāmabhiḥ — jmény; baddhāḥ — podmíněná; vahanti — nesou; balim — příkazy; īśituḥ — pod vládou Nejvyššího Pána.

Překlad

Jako kráva, přivázaná za nos k dlouhému provazu, je podmíněná, tak i lidské bytosti jsou svázány různými védskými příkazy a jsou nuceny poslouchat nařízení Nejvyššího.

Význam

Každá živá bytost — ať už člověk, zvíře nebo pták — si myslí, že je svobodná, ale ve skutečnosti nikdo není osvobozený od přísných zákonů Pána. Zákony Pána jsou velice přísné, protože jich za žádných okolností nelze neuposlechnout. Zákony vytvořené člověkem mohou chytří podvodníci obejít, ale zákoníky nejvyššího zákonodárce nedávají ani tu nejmenší možnost přestupovat zákony. Nepatrná úchylka od stanoveného Božího zákona může tomu, kdo se jí dopustil, přinést obrovské nebezpečí. Tyto zákony Nejvyššího se obvykle nazývají náboženské zásady stanovené podle různých podmínek, ale hlavní zásada náboženství je všude jedna a tatáž — být poslušný příkazů Nejvyššího Boha, náboženských zákonů. To je podmínka hmotné existence. Všechny živé bytosti v hmotném světě si z vlastního rozhodnutí vybraly nebezpečí podmíněného života a jsou proto v zajetí zákonů hmotné přírody. Jediným způsobem, jak se dostat ven z tohoto zapletení, je souhlasit s tím, že se podřídíme Nejvyššímu. Pošetilí lidé jsou však namísto osvobození ze spárů māyi neboli iluze spoutáni různými názvy a označují se jako brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové, śūdrové, hinduisté, muslimové, Indové, Evropané, Američané, Číňané a mnoha jinými způsoby, a tak plní nařízení Nejvyššího Pána pod vlivem příkazů příslušných písem nebo právních norem. Státem dané zákony jsou nedokonalou napodobeninou náboženských zásad. V sekulárním, bezbožném státě se občanům dovoluje porušovat zákony Boha, ale zakazuje se porušovat zákony státu; výsledek je pak takový, že lidé celkově trpí porušováním Božích zákonů více než tím, že poslouchají nedokonalé zákony, které vytvořili lidé. Každý člověk podmíněný hmotnou existencí je přirozeně nedokonalý, a ani ten hmotně nejpokročilejší nemá žádnou možnost zavést dokonalé zákonodárství. Naproti tomu v Božích zákonech žádnou takovou nedokonalost nenajdeme. Jestliže jsou vůdčí představitelé společnosti seznámeni se zákony Boha, je zbytečné vytvářet náhražkové zákonodárné výbory z nevědomých, bezcílných lidí. Náhražkové zákony vytvořené lidmi je nutné měnit, ale zákony vytvořené Bohem se nemění, protože jako dílo naprosto dokonalé Osobnosti Božství jsou také dokonalé. Příkazy písem, náboženské zásady, jsou sestaveny osvobozenými představiteli Boha s ohledem na různé životní podmínky, a když se těmito příkazy Pána budou podmíněné živé bytosti řídit, postupně se osvobodí ze spárů hmotné existence. Skutečným postavením živé bytosti je však to, že je věčným služebníkem Nejvyššího Pána. Ve svém osvobozeném stavu prokazuje Pánovi službu s transcendentální láskou a užívá tak života plné svobody, která je někdy dokonce na stejné úrovni s Pánem a někdy i větší než Pánova. V podmíněném hmotném světě však chce každá živá bytost být Pánem druhých živých bytostí, a iluze māyā proto způsobí, že se tato panovačná mentalita stává příčinou dalšího prodloužení podmíněného života. V hmotném světě je tedy živá bytost stále podmíněnější, dokud se neodevzdá Pánu a neobnoví svůj původní stav věčného služebníka. To je poslední pokyn Bhagavad-gīty a všech ostatních uznávaných světových písem.

Verš

yathā krīḍopaskarāṇāṁ
saṁyoga-vigamāv iha
icchayā krīḍituḥ syātāṁ
tathaiveśecchayā nṛṇām

Synonyma

yathā — jako; krīḍa-upaskarāṇām — hračky; saṁyoga — sjednocení; vigamau — rozdělení; iha — v tomto světě; icchayā — vůlí; krīḍituḥ — jako při hře; syātām — nastává; tathā — tak také; eva — jistě; īśa — Nejvyšší Pán; icchayā — vůlí; nṛṇām — lidské bytosti.

Překlad

Jako ten, kdo si hraje, sestavuje a rozebírá hračky podle své vlastní vůle, tak svrchovaná vůle Pána spojuje lidi dohromady a opět je rozděluje.

Význam

Musíme s jistotou vědět, že postavení, ve kterém se nyní nacházíme, je uspořádané řízením svrchované vůle Pána podle našich činů z minulosti. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (13.23), Svrchovaný Pán je přítomný jako lokalizovaná Paramātmā v srdci každé živé bytosti, a proto ví vše o našich činnostech v každém okamžiku našeho života. Udílí reakce za naše činnosti tím, že nás vždy umístí na určité místo. Bohatému člověku se rodí syn se stříbrnou lžičkou v ústech, neboť jeho dítě, které se tak narodilo, si takové místo zasloužilo a dostalo se na něj vůlí Pána. A v určitý okamžik, když má už dítě z toho místa odejít, je odvedeno také vůlí Nejvyššího, přestože si třeba ani dítě ani otec nepřejí, aby jejich šťastný společný život skončil. Totéž platí v případě chudého člověka. Ani boháč ani chudák nemá žádnou vládu nad takovým setkáním a odloučením živých bytostí. Příklad člověka, který si hraje s hračkami, si nesmíme špatně vykládat. Někdo by mohl namítat, že Pán je povinen udílet nám výsledné reakce za naše minulé činy, a proto ho nelze přirovnávat k někomu, kdo si jen hraje. Ale tak to není. Musíme mít vždy na paměti, že Pán je svrchovanou vůlí a že Ho nepoutají žádné zákony. Zákon karmy platí obecně tak, že člověk dostává výsledky vlastního jednání, ale ve zvláštních případech může také vůle Pána výsledné děje změnit. Tuto změnu ovšem může přivodit jedině vůle Pána a nikoho jiného. Příklad hry v tomto verši je tedy zcela na místě, jelikož Svrchovaná Vůle je absolutně svobodná a může jednat podle Své libosti. Jelikož Pán je všedokonalý, v žádných Jeho akcích a reakcích neexistuje chyba. Změny ve výsledných akcích Pán přivozuje zvláště tehdy, když se jedná o čistého oddaného. V Bhagavad-gītě (9.30-31) je zaručeno, že Pán zachrání čistého oddaného, který se Mu bezvýhradně odevzdal, před všemi reakcemi na hříchy, a o tom není pochyb. Ve světových dějinách najdeme stovky takových příkladů, kdy Pán tyto reakce změnil. Jestliže Pán může měnit reakce na naše minulé skutky, pak jistě není poután akcemi a reakcemi Svých vlastních skutků. Je dokonalý a transcendentální všem zákonům.

Verš

yan manyase dhruvaṁ lokam
adhruvaṁ vā na cobhayam
sarvathā na hi śocyās te
snehād anyatra mohajāt

Synonyma

yat — i tehdy, když; manyase — si myslíš; dhruvam — Absolutní Pravda; lokam — osoby; adhruvam — to, co je neskutečné; — ani; na — ne; ca — také; ubhayam — nebo obojí; sarvathā — za všech okolností; na — nikdy; hi — jistě; śocyāḥ — předmět nářku; te — oni; snehāt — z náklonnosti; anyatra — nebo jinak; moha-jāt — kvůli zmatení.

Překlad

Ó králi, ať už si myslíš, že duše je věčnou podstatou nebo že hmotné tělo je dočasné, že vše existuje v neosobní Absolutní Pravdě nebo že vše je nevysvětlitelnou kombinací hmoty a ducha, pocity odloučení jsou vždy jen výsledkem citové náklonnosti a ničím jiným.

Význam

Skutečností je, že každá živá bytost je individuální nedílnou částí Nejvyšší Bytosti a jejím přirozeným postavením je být podřízeným služebníkem a tak spolupracovat s Pánem. Ať už v podmíněné hmotné existenci nebo v osvobozeném stavu plného poznání a věčnosti, živá bytost je věčně pod vládou Nejvyššího Pána. Ti, kteří nejsou seznámeni se skutečným poznáním, však předkládají mnoho vyspekulovaných teorií o pravém postavení živé bytosti. Všechny filozofické školy ovšem uznávají, že živá bytost je věčná a že tělesný obal z pěti hmotných prvků je pomíjivý a dočasný. Věčná živá bytost transmigruje podle zákona karmy z jednoho hmotného těla do druhého, a hmotná těla jsou svojí povahou pomíjivá. Není tedy nad čím naříkat, když se duše přemístí do jiného těla nebo když hmotné tělo v jisté fázi zaniká. Jiní zase věří ve splynutí duše s Nejvyšším Duchem po odstranění hmotného uvěznění, a další vůbec nevěří v existenci ducha či duše, ale věří v hmatatelnou hmotu. Každý den vidíme mnoho příkladů, jak hmota mění svoji podobu, a nikdy nad těmito změnami nenaříkáme. Ve všech případech je však síla božské energie nezadržitelná; nikdo ji nedokáže ovlivnit, a proto není žádný důvod ke smutku.

Verš

tasmāj jahy aṅga vaiklavyam
ajñāna-kṛtam ātmanaḥ
kathaṁ tv anāthāḥ kṛpaṇā
varteraṁs te ca māṁ vinā

Synonyma

tasmāt — proto; jahi — zanech; aṅga — ó králi; vaiklavyam — mentálních starostí; ajñāna — nevědomost; kṛtam — kvůli; ātmanaḥ — tvoje; katham — jak; tu — ale; anāthāḥ — bezmocní; kṛpaṇāḥ — ubozí tvorové; varteran — budou moci přežít; te — oni; ca — také; mām — mne; vinā — bez.

Překlad

Proto zanech svých starostí, které plynou z neznalosti vlastního já. Přemýšlíš teď o tom, jak mohou ta bezmocná ubohá stvoření existovat bez tebe.

Význam

Když si myslíme, že naši přátelé a příbuzní jsou bezmocní a závisejí na nás, je to pouze dílem nevědomosti. Každému živému tvorovi se řízením Nejvyššího Pána dostává veškeré ochrany podle postavení, které získal v hmotném světě. Pán je známý jako bhūta-bhṛt neboli ten, který dává ochranu všem živým bytostem. Člověk má pouze plnit své povinnosti, jelikož nikdo jiný než Nejvyšší Pán nemůže nikoho druhého ochránit. To je jasněji vysvětleno v následujícím verši.

Verš

kāla-karma-guṇādhīno
deho ’yaṁ pāñca-bhautikaḥ
katham anyāṁs tu gopāyet
sarpa-grasto yathā param

Synonyma

kāla — věčný čas; karma — činnost; guṇa — přírodní kvality; adhīnaḥ — pod vládou; dehaḥ — hmotné tělo a mysl; ayam — toto; pāñca-bhautikaḥ — vytvořené z pěti prvků; katham — jak; anyān — druhé; tu — však; gopāyet — ochrání; sarpa-grastaḥ — ten, koho uštkl had; yathā — jako; param — druzí.

Překlad

Toto hrubohmotné tělo vytvořené z pěti prvků je již pod vládou věčného času (kāly), činnosti (karmy) a kvalit hmotné přírody (guṇ). Jak tedy může chránit druhé, když je samo v hadí tlamě?

Význam

Světová hnutí za svobodu, která využívají politické, hospodářské, společenské a kulturní propagandy, nemohou prospět nikomu, protože jsou ovládány vyšší mocí. Podmíněná živá bytost je zcela pod vládou hmotné přírody, kterou představuje věčný čas a činnosti řízené různými kvalitami přírody. Existují tři hmotné kvality přírody: dobro, vášeň a nevědomost. Dokud se člověk nenachází v kvalitě dobra, nevidí věci tak jak jsou. Vášniví ani nevědomí lidé nevidí věci tak jak jsou. Vášnivý a nevědomý člověk proto nemůže usměrnit své činnosti správným směrem. Pouze člověk v kvalitě dobra může do jisté míry pomoci. Většina lidí je vášnivých a nevědomých, a proto jejich plány a projekty mohou stěží přinést druhým něco dobrého. Nad kvalitami přírody je věčný čas, který se nazývá kāla, protože mění tvary všeho v hmotném světě. I tehdy, když jsme schopni udělat něco dočasně prospěšného, čas způsobí, že náš dobrý plán nakonec ztroskotá. Naše jediná možnost je zbavit se věčného času kāly, který je přirovnán ke kobře (kāla-sarpa), jejíž uštknutí je vždy smrtelné. Koho uštkne kobra, ten již nemá naději. Nejlepším způsobem, jak se vyprostit ze sevření kobry jménem kāla a jejích spletitostí, kvalit přírody, je bhakti-yoga, jak doporučuje Bhagavad-gītā (14.26). Největším dobročinným projektem je zaměstnat každého tak, aby se podílel na kázání bhakti-yogy po celém světě, neboť jedině to může zachránit lidi od nadvlády māyi, hmotné přírody, kterou představují kāla, karma a guṇa, jak jsme popsali výše. Bhagavad-gītā (14.26) to jednoznačně potvrzuje.

Verš

ahastāni sahastānām
apadāni catuṣ-padām
phalgūni tatra mahatāṁ
jīvo jīvasya jīvanam

Synonyma

ahastāni — bezrucí; sa-hastānām — těch, kteří mají ruce; apadāni — beznozí; catuḥ-padām — těch, kteří mají čtyři nohy; phalgūni — slabí; tatra — tam; mahatām — silných; jīvaḥ — živá bytost; jīvasya — živé bytosti; jīvanam — zdrojem výživy.

Překlad

Bezrucí jsou kořistí těch, kteří mají ruce; beznozí jsou kořistí těch, kteří mají čtyři nohy. Slabí jsou zdrojem výživy silných, a obecně platí zákon, že jedna živá bytost je potravou druhé.

Význam

Systematický zákon obživy v boji o existenci je ustanoven svrchovanou vůlí a nikdo mu neunikne žádným množstvím plánů. Živé bytosti, které přicházejí do hmotného světa proti vůli Nejvyšší Bytosti, jsou plně pod vládou svrchované moci zvané māyā-śakti, pověřeného zprostředkovatele Pána, a tato daivī māyā má sužovat podmíněné duše trojím utrpením, z něhož jedno je popsané v tomto verši: slabí jsou zdrojem potravy silných. Nikdo není natolik silný, aby se ochránil před útokem silnějšího, a vůlí Pána existují systematické kategorie slabých, silnějších a nejsilnějších. Není nad čím naříkat, jestliže tygr sežere slabší zvíře nebo i člověka, neboť to je zákon Nejvyššího Pána. Přestože však zákon říká, že lidská bytost se musí živit na úkor jiné živé bytosti, je nutné vzít v úvahu také zákon zdravého rozumu, neboť lidská bytost je určena k tomu, aby se řídila zákony písem. To není možné pro jiná zvířata. Smyslem lidského života je seberealizace a z toho důvodu člověk nemá jíst nic, co předtím nebylo obětováno Pánovi. Pán od Svého oddaného přijímá všechna možná jídla připravená ze zeleniny, ovoce, listů a obilí. Můžeme Pánovi nabídnout rozmanitě připravené ovoce, lístky a mléko, a poté, co Pán potravu přijme, oddaný může přijmout prasādam, čímž postupně zmírní veškeré utrpení v boji o existenci. To potvrzuje Bhagavad-gītā (9.26). I ti, kteří jsou zvyklí jíst zvířata, mohou svoji potravu obětovat. Nemohou ji nabídnout přímo Pánovi, ale za stanovených podmínek ji prostřednictvím určitých náboženských obřadů mohou obětovat Jeho zprostředkovateli. Příkazy písem nikdy nepovzbuzují k jedení zvířat, ale jsou určeny k tomu, aby jedlíky zvířat omezily usměrňovacími zásadami.

Živá bytost je zdrojem obživy pro jiné, silnější živé bytosti. Nikdo by se neměl za žádných okolností příliš obávat o svoji obživu, jelikož živé bytosti jsou všude a žádná živá bytost nikde nehladoví nedostatkem jídla. Nārada radí Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi, aby se neobával, že jeho strýcové trpí nedostatkem jídla, neboť mohou žít ze zeleniny, která roste v džunglích jako prasādam Nejvyššího Pána, a tak mohou realizovat cestu spasení.

To, že silnější živá bytost vykořisťuje slabší, je přirozený zákon existence; v různých královstvích živých bytostí se vždy silnější snaží pohltit slabší. Těmto sklonům nelze v hmotných podmínkách zabránit žádnými umělými prostředky. Jediným možným způsobem, jak toho docílit, je probudit duchovní vědomí lidské bytosti prostřednictvím dodržování duchovních zásad. Duchovní usměrňovací zásady ovšem člověku nedovolují, aby zabíjel slabší zvířata a přitom učil ostatní o mírumilovném soužití. Když člověk neumožňuje zvířatům mírumilovné soužití, jak může očekávat mírumilovný život v lidské společnosti? Slepí vůdci tedy musí pochopit Nejvyšší Bytost a potom se snažit vytvořit království Boha. Boží království, Rāma-rājya, není možné bez toho, aby se probudilo vědomí Boha v mysli lidí celého světa.

Verš

tad idaṁ bhagavān rājann
eka ātmātmanāṁ sva-dṛk
antaro ’nantaro bhāti
paśya taṁ māyayorudhā

Synonyma

tat — proto; idam — tato manifestace; bhagavān — Osobnost Božství; rājan — ó králi; ekaḥ — jeden jediný; ātmā — Nadduše; ātmanām — Svými energiemi; sva-dṛk — kvalitativně stejné jako On; antaraḥ — vně; anantaraḥ — uvnitř a Sám; bhāti — se projevuje; paśya — pohlížej; tam — pouze na Něho; māyayā — projevy různých energií; urudhā — vypadá být mnoha.

Překlad

Proto, ó králi, hleď pouze na Nejvyššího Pána, který je jeden jediný, který se projevuje různými energiemi a je uvnitř i vně.

Význam

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jeden jediný, ale projevuje se prostřednictvím různých energií, jelikož je přirozeně blažený. Živé bytosti jsou rovněž jakožto projevy Jeho okrajové energie kvalitativně totožné s Pánem, a existuje bezpočet živých bytostí uvnitř i vně jak vnější, tak vnitřní energie Pána. Jelikož duchovní svět je projevem Pánovy vnitřní energie, živé bytosti náležící do této vnitřní síly jsou kvalitativně totožné s Pánem a nejsou znečištěny vnější silou. Přestože je živá bytost kvalitativně totožná s Pánem, kvůli znečištění hmotného světa se projevuje zvráceným způsobem, a proto zažívá v hmotném světě takzvané štěstí a neštěstí. Všechny tyto zážitky jsou vesměs pomíjivé a nemají na duchovní duši vliv. To, že duše vnímá toto pomíjivé štěstí a neštěstí, je způsobeno pouze tím, že zapomíná na své vlastnosti, které jsou stejné jako má Pán. Od Pána Samotného ovšem neustále přicházejí popudy zevnitř i zvenku, podle kterých může živá bytost napravit svoji pokleslou situaci. Zevnitř Pán usměrňuje toužící živé bytosti jako lokalizovaná Paramātmā a zvenku je usměrňuje Svými projevy v podobě duchovního mistra a zjevených písem. Člověk má hledět na Pána; nemá být znepokojen takzvanými projevy štěstí a neštěstí, ale má se snažit spolupracovat s Pánem na Jeho vnějších činnostech určených pro nápravu pokleslých duší. Pouze na Jeho nařízení se má člověk stát duchovním mistrem a spolupracovat s Pánem. Nikdo se nemá stát duchovním mistrem pro vlastní prospěch a pro nějaký hmotný zisk; dělat si z toho obchod nebo si tak vydělávat na živobytí. Praví duchovní mistři, kteří vzhlížejí k Nejvyššímu Pánu a chtějí s Ním spolupracovat, jsou ve skutečnosti s Pánem kvalitativně totožní, a ti, kteří zapomínají, jsou pouze převráceným odrazem. Yudhiṣṭhirovi Mahārājovi tedy Nārada radí, aby nebyl zneklidněný otázkami takzvaného štěstí a neštěstí, ale aby pouze vzhlížel k Pánovi a snažil se naplňovat poslání, pro které Pán sestoupil. To bylo jeho prvořadou povinností.

Verš

so ’yam adya mahārāja
bhagavān bhūta-bhāvanaḥ
kāla-rūpo ’vatīrṇo ’syām
abhāvāya sura-dviṣām

Synonyma

saḥ — ten Nejvyšší Pán; ayam — Pán Śrī Kṛṣṇa; adya — právě; mahārāja — ó králi; bhagavān — Osobnost Božství; bhūta-bhāvanaḥ — stvořitel neboli otec všeho stvořeného; kāla-rūpaḥ — v převleku za všepohlcující čas; avatīrṇaḥ — sestoupil; asyām — na svět; abhāvāya — aby odstranil; sura-dviṣām — ty, kteří jsou proti vůli Pána.

Překlad

Tento Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nyní sestoupil na Zemi v podobě všepohlcujícího času (kāla-rūpa), aby ze světa odstranil závistivé.

Význam

Existují dvě třídy lidských bytostí, a to lidé závistiví a pokorní. Nejvyšší Pán je jeden a je otcem všech živých bytostí, a proto závistivé živé bytosti jsou rovněž Jeho syny, ale říká se jim asurové. Zato živé bytosti, které poslouchají svrchovaného otce, se nazývají devatové, polobozi, protože nejsou znečištěni hmotným pojetím života. Asurové nejenže závidí Pánu a dokonce popírají Jeho existenci, ale závidí také všem ostatním živým bytostem. Pán příležitostně napraví situaci na světě tím, že odstraní vládu asurů a nastolí vládu devatů jako byli Pāṇḍuovci. V tomto verši je velice významné, že je označen slovem kāla, tedy že přišel v převlečení v podobě času. Pán není ani zdaleka nebezpečný; Jeho podoba je transcendentální a plná věčnosti, poznání a blaženosti. Oddaným se odhaluje ve Své skutečné podobě a neoddaným se jeví jako kāla-rūpa, příčinná podoba. Tato příčinná podoba Pána není asurům nikterak příjemná, a proto si o Něm raději myslí, že žádnou podobu nemá, aby se cítili jisti, že nebudou Pánem zničeni.

Verš

niṣpāditaṁ deva-kṛtyam
avaśeṣaṁ pratīkṣate
tāvad yūyam avekṣadhvaṁ
bhaved yāvad iheśvaraḥ

Synonyma

niṣpāditam — vykonal; deva-kṛtyam — co bylo třeba udělat ve prospěch polobohů; avaśeṣam — odpočinek; pratīkṣate — očekává; tāvat — do té doby; yūyam — vy všichni Pāṇḍuovci; avekṣadhvam — sledovat a čekat; bhavet — můžete; yāvat — dokud; iha — v tomto světě; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán.

Překlad

Pán už vykonal Své povinnosti a pomohl polobohům, a nyní Ho očekává odpočinek. Vy Pāṇḍuovci můžete čekat tak dlouho, dokud Pán je zde na Zemi.

Význam

Pán sestupuje ze Svého sídla (Kṛṣṇaloky), z nejvyšší planety v duchovním nebi, aby pomohl polobohům, vládcům tohoto hmotného světa, když je příliš sužují asurové, kteří nezávidí pouze Pánu, ale také Jeho oddaným. Jak jsme poukazovali výše, podmíněné živé bytosti se dostávají do styku s hmotnou společností na základě vlastní volby, ovlivněny silnou touhou panovat nad zdroji hmotného světa a stát se zdánlivými pány všeho, co uvidí. Každý se snaží napodobovat Boha, a mezi těmito napodobiteli Boha, kterým se říká asurové, probíhá ostrý boj. Jakmile je na světě příliš mnoho asurů, svět se stává peklem pro oddané Pána. Rozmach asurů vede obyčejné lidi, kteří jsou většinou přirozeně oddaní Pánu, a čisté oddané Pána včetně polobohů na vyšších planetách k tomu, aby se modlili k Pánu o pomoc, a Pán buď sestupuje Osobně ze Svého sídla nebo posílá některé ze Svých oddaných, aby napravili pokleslé poměry v lidské společnosti nebo i ve zvířecí společnosti. K rozvratům nedochází pouze v lidské společnosti, ale i mezi zvířaty, ptáky a dalšími živými bytostmi včetně polobohů na vyšších planetách. Pán Śrī Kṛṣṇa sestoupil Osobně, aby zničil asury jako byl Kaṁsa, Jarāsandha a Śiśupāla, a za vlády Mahārāje Yudhiṣṭhira Pán zabil téměř všechny takové asury. Nyní očekával zničení Své vlastní dynastie, zvané Yadu-vaṁśa, která se podle Jeho vůle také zjevila na tomto světě. Chtěl ji opět celou odvést zpět, dříve než se vrátí do Svého věčného sídla. Nārada, stejně jako Vidura, neprozradil nastávající zničení yaduovské dynastie, ale nepřímo králi a jeho bratrům naznačil, aby čekali, dokud nedojde k celé události a Pánově odchodu.

Verš

dhṛtarāṣṭraḥ saha bhrātrā
gāndhāryā ca sva-bhāryayā
dakṣiṇena himavata
ṛṣīṇām āśramaṁ gataḥ

Synonyma

dhṛtarāṣṭraḥ — Dhṛtarāṣṭra; saha — spolu s; bhrātrā — jeho bratr Vidura; gāndhāryā — Gāndhārī také; ca — a; sva-bhāryayā — jeho manželka; dakṣiṇena — na jižní stranu; himavataḥ — Himálaj; ṛṣīṇāmṛṣiů; āśramam — skrýš; gataḥ — odešli.

Překlad

Ó králi, tvůj strýc Dhṛtarāṣṭra, jeho bratr Vidura a žena Gāndhārī odešli na jižní stranu Himálaje, kde jsou úkryty velkých mudrců.

Význam

Aby uklidnil truchlícího Mahārāje Yudhiṣṭhira, Nārada nejprve promluvil z filozofického hlediska, a potom začal popisovat budoucí cesty jeho strýce, které mohl viděl díky svým předvídavým schopnostem. Začal následovně.

Verš

srotobhiḥ saptabhir yā vai
svardhunī saptadhā vyadhāt
saptānāṁ prītaye nānā
sapta-srotaḥ pracakṣate

Synonyma

srotobhiḥ — proudy; saptabhiḥ — na sedm (dílů); — řeka; vai — jistě; svardhunī — posvátná Ganga; saptadhā — sedm ramen; vyadhāt — vytvořené; saptānām — ze sedmi; prītaye — pro uspokojení; nānā — různých; sapta-srotaḥ — sedm zdrojů; pracakṣate — známé pod jménem.

Překlad

Místo se nazývá Saptasrota (“rozdělené na sedm”), protože vody posvátné Gangy se tam rozdělily do sedmi ramen. Stalo se tak pro uspokojení sedmi velkých ṛṣiů.

Verš

snātvānusavanaṁ tasmin
hutvā cāgnīn yathā-vidhi
ab-bhakṣa upaśāntātmā
sa āste vigataiṣaṇaḥ

Synonyma

snātvā — koupelí; anusavanam — pravidelně třikrát denně (ráno, v poledne a večer); tasmin — v té Ganze, rozdělené do sedmi ramen; hutvā — prováděním oběti Agni-hotra; ca — také; agnīn — v ohni; yathā-vidhi — přesně podle příkazů písem; apbhakṣaḥ — půstem o vodě; upaśānta — zcela ovládnutý; ātmā — hrubohmotné smysly a jemnohmotná mysl; saḥ — Dhṛtarāṣṭra; āste — bude umístěný; vigata — zbaven; eṣaṇaḥ — myšlenek na blaho rodiny.

Překlad

Na břehu Saptasroty teď Dhṛtarāṣṭra začíná provozovat aṣṭāṅga-yogu tím, že se koupe třikrát denně, ráno, v poledne a večer, provádí oběť Agni-hotra s ohněm a pije pouze vodu. To člověku pomáhá ovládat mysl a smysly a zcela ho to osvobozuje od myšlenek na rodinná pouta.

Význam

Systém yogy je mechanickým způsobem, jak ovládnout smysly a mysl a obrátit jejich pozornost od hmoty k duchu. K přípravnému procesu patří různé druhy sedu, meditace, duchovní myšlenky, manipulace se vzduchem proudícím uvnitř těla a postupné dosažení tranzu tváří v tvář Absolutní Osobě, Paramātmě. Tyto mechanické metody povýšení se na duchovní úroveň předepisují určité usměrňující zásady: koupat se třikrát denně, co nejvíc se postit, sedět a soustředit mysl na duchovní otázky a tak se postupně osvobodit od viṣayi, hmotných věcí. Hmotná existence znamená být pohroužen do hmotných věcí, které jsou pouze iluzorní. Dům, země, rodina, společnost, děti, majetek a obchod jsou některými z obalů ducha, ātmy, a systém yogy člověku pomáhá k tomu, aby se osvobodil od všech těchto iluzorních myšlenek a postupně se obrátil k Absolutní Osobě, k Paramātmě. Ve hmotné společnosti a hmotným vzděláním se učíme soustředit pouze na povrchní věci, ale yoga je metodou, jak na ně zcela zapomenout. V moderní době takzvaní yogīni předvádějí nějaké magické schopnosti a nevědomí lidé jsou takovými nepravými věcmi přitahováni nebo pokládají systémy yogy za laciný způsob vyléčení nemocí hrubohmotného těla. Ale ve skutečnosti je systém yogy metodou, jak se naučit zapomenout na to, co jsme nahromadili během boje o existenci. Dhṛtarāṣṭra se neustále zaobíral rozvojem rodinného života, když zvyšoval životní úroveň svých synů nebo se neprávem zmocňoval majetku Pāṇḍuovců ve prospěch svých synů. To jsou obvyklé starosti hrubě materialistického člověka, který nemá žádné poznání o duchovní síle. Nevidí, jak tyto činnosti mohou strhnout člověka z nebe do pekla. Milostí svého mladšího bratra Vidury byl Dhṛtarāṣṭra osvícen a prohlédl své hrubě iluzorní činnosti a díky tomu byl schopen odejít z domova za duchovní realizací. Śrī Nāradadeva předvídal, jak bude vypadat jeho duchovní pokrok v místě, které posvěcoval tok nebeské Gangy. Pít pouze vodu a nepřijímat tuhé jídlo se rovněž pokládá za půst. To je nutné pro rozvoj duchovního poznání. Pošetilý člověk se chce stát laciným yogīnem, aniž by dodržoval usměrňující zásady. Člověk, který nejprve neovládl jazyk, se těžko stane yogīnem. Yogī a bhogī jsou dva opačné pojmy. Bhogī neboli veselý člověk, který jí a pije, nemůže být yogīnem, protože yogī nesmí neomezeně jíst a pít. Bude nám ku prospěchu povšimnout si, jak Dhṛtarāṣṭra započal yogu: pil pouze vodu a seděl poklidně na místě s duchovní atmosférou, hluboce pohroužený do myšlenek na Pána Hariho, Osobnost Božství.

Verš

jitāsano jita-śvāsaḥ
pratyāhṛta-ṣaḍ-indriyaḥ
hari-bhāvanayā dhvasta-
rajaḥ-sattva-tamo-malaḥ

Synonyma

jita-āsanaḥ — ten, kdo ovládá jógový sed; jita-śvāsaḥ — ten, kdo ovládá dýchání; pratyāhṛta — obrací nazpět; ṣaṭ — šest; indriyaḥ — smyslů; hari — Absolutní Osobnost Božství; bhāvanayā — pohroužený do; dhvasta — přemohl; rajaḥ — vášeň; sattva — dobro; tamaḥ — nevědomost; malaḥ — znečištění.

Překlad

Ten, kdo ovládl polohy sedu (jógové āsany) a dýchací cviky, může obrátit své smysly k Absolutní Osobnosti Božství a získat tak imunitu vůči znečištění kvalitami hmotné přírody — světským dobrem, vášní a nevědomostí.

Význam

Předběžné stupně yogy jsou āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhyāna, dhāraṇā atd., a Mahārāja Dhṛtarāṣṭra byl na dobré cestě úspěšně je završit, jelikož seděl na posvěceném místě a soustředil se na jeden cíl, na Nejvyšší Osobnost Božství (Hariho). Všechny jeho smysly tak byly zaměstnány ve službě Pánu. Tento postup oddanému přímo pomáhá osvobodit se od znečištění třemi kvalitami hmotné přírody. Dokonce i nejvyšší kvalita, kvalita hmotného dobra, je příčinou hmotného otroctví, natož pak zbývající kvality, tedy vášeň a nevědomost. Vášeň a nevědomost zvyšují hmotné sklony dychtit po hmotném požitku a silný pocit chtíče vyvolává touhu hromadit majetek a moc. Ten, kdo překonal tyto dvě základní úrovně smýšlení a povýšil se do kvality dobra, která je plná poznání a mravnosti, ještě nedokáže ovládat smysly, to znamená oči, jazyk, nos, uši a dotek. Ale ten, kdo se odevzdal lotosovým nohám Pána Hariho, jak je popsáno výše, dokáže transcendovat všechny vlivy kvalit hmotné přírody a pevně se soustředit na službu Pánu. Proces bhakti-yogy proto přímo zaměstnává smysly v láskyplné službě Pánu, což uchazeče zbavuje možnosti, aby se věnoval hmotným činnostem. Tento proces obrácení smyslů od hmotné připoutanosti k láskyplné transcendentální službě Pánu se nazývá pratyāhāra. Samotný proces se nazývá prāṇāyāma a vrcholí v dosažení samādhi neboli pohrouženosti ve snaze potěšit Nejvyššího Pána Hariho všemi prostředky.

Verš

vijñānātmani saṁyojya
kṣetrajñe pravilāpya tam
brahmaṇy ātmānam ādhāre
ghaṭāmbaram ivāmbare

Synonyma

vijñāna — očištěná totožnost; ātmani — na inteligenci; saṁyojya — dokonale upnutý; kṣetra-jñe — ve věci živé bytosti; pravilāpya — splývající; tam — jeho; brahmaṇi — do Nejvyššího; ātmānam — čistá živá bytost; ādhāre — do rezervoáru; ghaṭa-ambaram — ohraničeného nebe; iva — jako; ambare — ve svrchovaném nebi.

Překlad

Dhṛtarāṣṭra bude muset smísit své čisté já s inteligencí a splynout potom s Nejvyšší Bytostí s poznáním, že je jako živá bytost kvalitativně totožný s Nejvyšším Brahmanem. Osvobozen z ohraničeného nebe se bude muset povznést do duchovního nebe.

Význam

Živá bytost se díky tomu, že má touhu panovat hmotnému světu a že odmítá spolupracovat s Nejvyšším Pánem, dostává do styku se souhrnným hmotným celkem zvaným mahat-tattva a z mahat-tattvy se vyvíjí její nepravé ztotožňování se s hmotným světem, inteligencí, myslí a smysly. To zakrývá její čistě duchovní totožnost. Jógovým procesem, kdy člověk prostřednictvím seberealizace poznává svoji čistou totožnost, se musí navrátit do svého původního postavení a nechat pět hrubohmotných prvků a jemnohmotné prvky, mysl a inteligenci, opět splynout s mahat-tattvou. Když se duše takto osvobodí ze spárů mahat-tattvy, musí se vnořit do existence Nadduše. Jinak řečeno, musí realizovat svou kvalitativní totožnost s Nadduší, a tak za pomoci své čisté inteligence, která se pojí s původní identitou, transcenduje hmotné nebe a zaměstná se v transcendentální láskyplné službě Pánu. To je nejvyšší dokonalostí rozvoje duchovní totožnosti, které Dhṛtarāṣṭra dosáhl milostí Vidury a Pána. Pán mu udělil Svoji milost tím, že ho přivedl do styku s Vidurou, a když Dhṛtarāṣṭra začal skutečně následovat Vidurovy pokyny, Pán mu pomohl dosáhnout úrovně nejvyšší dokonalosti.

Čistý oddaný Pána nežije na žádné planetě v hmotném nebi a necítí žádnou spojitost s hmotnými prvky. Jeho takzvané hmotné tělo neexistuje, jelikož je nabitý duchovním proudem zájmů totožných se zájmy Pána a tak je věčně osvobozený od veškerého znečištění od souhrnného celku mahat-tattvy. Je neustále v duchovním nebi, jelikož je díky své oddané službě transcendentální sedmeru hmotných obalů. Podmíněné duše se nacházejí uvnitř těchto obalů, zatímco osvobozené duše jsou daleko za nimi.

Verš

dhvasta-māyā-guṇodarko
niruddha-karaṇāśayaḥ
nivartitākhilāhāra
āste sthāṇur ivācalaḥ
tasyāntarāyo maivābhūḥ
sannyastākhila-karmaṇaḥ

Synonyma

dhvasta — zničené; māyā-guṇa — kvality hmotné přírody; udarkaḥ — následky; niruddha — pozastavené; karaṇa-āśayaḥ — smysly a mysl; nivartita — zastavil; akhila — veškerou; āhāraḥ — potravu pro smysly; āste — sedí; sthāṇuḥ — nehnutě; iva — jako; acalaḥ — upnutý; tasya — jeho; antarāyaḥ — překážky; eva — nikdy takto; abhūḥ — bude; sannyasta — odřeknutí; akhila — všechny druhy; karmaṇaḥ — hmotné povinnosti.

Překlad

Bude muset pozastavit veškeré činnosti smyslů, i zvenčí, a být netečný k vzájemnému působení smyslů, které je ovlivněné kvalitami hmotné přírody. Po odřeknutí všech hmotných povinností se bude muset nehybně ustálit nade všemi zdroji překážek v cestě.

Význam

Dhṛtarāṣṭra dosáhl jógovým procesem stádia negace všech hmotných reakcí. Hmotné kvality přírody působí tak, že strhávají svoji oběť k nekonečným touhám po hmotném požitku, ale tomuto nepravému požitku lze pomocí yogy uniknout. Každý smysl neustále hledá svoji potravu a podmíněná duše je proto cílem útoků ze všech stran a nedokáže se soustředit v žádném snažení. Nārada poradil Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi, aby nerozptyloval svého strýce tím, že by se ho pokoušel přivést zpátky domů. Překonal nyní přitažlivost všeho hmotného. Hmotné kvality přírody (guṇy) jednají určitým způsobem, ale nad nimi je duchovní kvalita, která je absolutní. Nirguṇa znamená bez reakcí. Duchovní kvalita a její účinky jsou totožné; proto se od svých hmotných protějšků rozlišuje slovem nirguṇa. Jakmile se někomu podaří úplně zastavit působení hmotných kvalit přírody, je mu dovolen přístup do duchovní oblasti, a činnost, kterou modelují duchovní kvality, se nazývá oddaná služba neboli bhakti. Bhakti je tedy nirguṇa dosažená přímým stykem s Absolutním.

Verš

sa vā adyatanād rājan
parataḥ pañcame ’hani
kalevaraṁ hāsyati svaṁ
tac ca bhasmī-bhaviṣyati

Synonyma

saḥ — on; — s největší pravděpodobností; adya — dnes; tanāt — od; rājan — ó králi; parataḥ — dopředu; pañcame — pátého; ahani — dne; kalevaram — tělo; hāsyati — opustí; svam — své vlastní; tat — to; ca — také; bhasmī — popel; bhaviṣyati — obrátí se v.

Překlad

Ó králi, pátého dne ode dneška nejspíše opustí své tělo, které se obrátí v popel.

Význam

Proroctví Nārady Muniho zakázalo Yudhiṣṭhirovi Mahārājovi chodit na místo, kde se zdržoval jeho strýc, protože poté, co Dhṛtarāṣṭra svojí mystickou silou opustí své tělo, nebude ani potřebovat žádný pohřební obřad; Nārada Muni naznačil, že jeho tělo se samo spálí na prach. Takovouto mystickou silou je možné dosáhnout dokonalosti jógového systému. Yogī je schopen opustit své tělo ve chvíli, kterou si sám zvolí, a když ohněm, který si sám vytvoří, promění své tělo na popel, může dosáhnout libovolné planety podle svého přání.

Verš

dahyamāne ’gnibhir dehe
patyuḥ patnī sahoṭaje
bahiḥ sthitā patiṁ sādhvī
tam agnim anu vekṣyati

Synonyma

dahyamāne — když bude hořet; agnibhiḥ — ohněm; dehe — tělo; patyuḥ — manžela; patnī — manželka; saha-uṭaje — s rákosovou chýší; bahiḥ — vně; sthitā — zůstávající; patim — k manželovi; sādhvī — ctnostná žena; tam — ten; agnim — oheň; anu vekṣyati — hledící s velikou pozorností vstoupí do ohně.

Překlad

Když uvidí zvenčí svého manžela, který bude hořet v ohni vytvořeném jeho mystickou silou i se svojí rákosovou chýší, jeho ctnostná manželka vstoupí do ohně s napjatou pozorností.

Význam

Gāndhārī byla ideální věrná žena, životní družka svého manžela, a proto když viděla svého muže hořet v ohni vlastní mystické yogy i s jeho chýší z listí, ztratila veškerou naději. Odešla z domu poté, co ztratila svých sto synů, a v lese viděla, že i její milovaný manžel hoří. Nyní se již skutečně cítila osamocená, a proto vstoupila do ohně vycházejícího z jejího manžela a následovala ho ve smrti. Když ctnostná žena takto vstoupí do ohně, v němž hoří její zemřelý manžel, nazývá se to obřad satī a je to čin, který se u ženy pokládá za ten nejdokonalejší. V pozdějších dobách se z obřadu satī stala nepřípustná trestná záležitost, neboť k němu byly nuceny i ženy, které to samy nechtěly. V tomto pokleslém věku nemůže žádná žena vykonat obřad satī tak ctnostným způsobem, jako to učinila Gāndhārī a jiné ženy v minulých věcích. Ctnostná manželka jako byla Gāndhārī cítila, že jí odloučení od manžela pálí více než skutečný oheň, a taková žena se podrobila obřadu satī dobrovolně, aniž by ji k tomu někdo nezákonně nutil. Jakmile se však obřad stal pouhou formalitou a ženy k němu byly nuceny silou, začalo se jednat o zločin a stát vydal zákon, kterým vykonávání tohoto obřadu zakázal. Proroctví Nārady Muniho zde tedy zakazovalo Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi, aby za svojí ovdovělou tetou chodil.

Verš

viduras tu tad āścaryaṁ
niśāmya kuru-nandana
harṣa-śoka-yutas tasmād
gantā tīrtha-niṣevakaḥ

Synonyma

viduraḥ — Vidura také; tu — ale; tat — tato událost; āścaryam — podivuhodná; niśāmya — když uvidí; kuru-nandana — ó synu kuruovské dynastie; harṣa — radost; śoka — smutek; yutaḥ — dotčený; tasmāt — z toho místa; gantā — odejde; tīrtha — poutní místo; niṣevakaḥ — aby se povzbudil.

Překlad

Vidura, jehož se zmocní radost i smutek zároveň, pak z toho posvátného poutního místa odejde.

Význam

Viduru udivilo, když viděl, že jeho bratr Dhṛtarāṣṭra úžasným způsobem odešel jako osvobozený yogī, neboť v minulosti byl velice připoutaný k materialismu. Byla to samozřejmě pouze Vidurova zásluha, že jeho bratr dosáhl vytouženého cíle života, a Viduru to velice potěšilo. Zároveň však litoval toho, že se mu nepodařilo změnit svého bratra v čistého oddaného. To se nestalo proto, že Dhṛtarāṣṭra byl nepřítelem Pāṇḍuovců, kteří byli všichni oddanými Pána. Přestupek proti nohám vaiṣṇavy je nebezpečnější než přestupek proti lotosovým nohám Pána. Vidura byl jistě velice velkorysý, když udělil svoji milost svému bratrovi Dhṛtarāṣṭrovi, jehož minulost byla velice materialistická. Výsledek této milosti ovšem nakonec závisel na vůli Nejvyššího Pána v současném životě, a Dhṛtarāṣṭra proto dosáhl pouze osvobození. Až po mnohonásobném dosažení takového osvobození lze dospět na úroveň oddané služby. Vidurou jistě velice otřásla smrt jeho bratra a švagrové, a jediným způsobem, jak mohl zmírnit svoji lítost, bylo vydat se na poutní cestu. Mahārāja Yudhiṣṭhira už tedy neměl žádnou možnost zavolat svého jediného žijícího strýce zpět.

Verš

ity uktvāthāruhat svargaṁ
nāradaḥ saha-tumburuḥ
yudhiṣṭhiro vacas tasya
hṛdi kṛtvājahāc chucaḥ

Synonyma

iti — takto; uktvā — když oslovil; atha — poté; āruhat — vystoupil; svargam — do vnějšího prostoru; nāradaḥ — veliký mudrc Nārada; saha — se; tumburuḥ — svým strunným nástrojem; yudhiṣṭhiraḥ — Mahārāja Yudhiṣṭhira; vacaḥ — pokyny; tasya — jeho; hṛdi kṛtvā — držel ve svém srdci; ajahāt — zanechal; śucaḥ — všeho nářku.

Překlad

Když velký mudrc Nārada takto promluvil, vystoupil se svojí vīṇou do vnějšího prostoru. Yudhiṣṭhira choval jeho pokyny ve svém srdci, a tak byl schopný zanechat všeho nářku.

Význam

Śrī Nāradajī je věčným astronautem, který je milostí Pána obdařený duchovním tělem. Může bez omezení cestovat vnějším prostorem jak v hmotném, tak v duchovním světě a může za jediný okamžik vstoupit na kteroukoliv planetu v tomto neomezeném prostoru. Již jsme hovořili o jeho minulém životě, kdy byl synem služebné. Díky tomu, že pobýval ve společnosti čistých oddaných, byl povýšen do postavení věčného astronauta a získal tak plnou svobodu pohybu. Měli bychom se tedy snažit kráčet ve stopách Nārady Muniho a nevyvíjet marné snahy na dosažení jiných planet mechanickými prostředky. Mahārāja Yudhiṣṭhira byl zbožný král, a proto ho Nārada Muni čas od času navštěvoval. Každý, kdo si přeje vidět Nāradu Muniho, musí být nejprve zbožný a musí jít v Nāradových stopách.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třinácté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dhṛtarāṣṭra opouští domov”.