ŚB 6.7.2-8
Dévanágarí
श्रीबादरायणिरुवाच
इन्द्रस्त्रिभुवनैश्वर्यमदोल्लङ्घितसत्पथ: ।
मरुद्भिर्वसुभी रुद्रैरादित्यैर्ऋभुभिर्नृप ॥ २ ॥
विश्वेदेवैश्च साध्यैश्च नासत्याभ्यां परिश्रित: ।
सिद्धचारणगन्धर्वैर्मुनिभिर्ब्रह्मवादिभि: ॥ ३ ॥
विद्याधराप्सरोभिश्च किन्नरै: पतगोरगै: ।
निषेव्यमाणो मघवान्स्तूयमानश्च भारत ॥ ४ ॥
उपगीयमानो ललितमास्थानाध्यासनाश्रित: ।
पाण्डुरेणातपत्रेण चन्द्रमण्डलचारुणा ॥ ५ ॥
युक्तश्चान्यै: पारमेष्ठ्यैश्चामरव्यजनादिभि: ।
विराजमान: पौलम्या सहार्धासनया भृशम् ॥ ६ ॥
स यदा परमाचार्यं देवानामात्मनश्च ह ।
नाभ्यनन्दत सम्प्राप्तं प्रत्युत्थानासनादिभि: ॥ ७ ॥
वाचस्पतिं मुनिवरं सुरासुरनमस्कृतम् ।
नोच्चचालासनादिन्द्र: पश्यन्नपि सभागतम् ॥ ८ ॥
इन्द्रस्त्रिभुवनैश्वर्यमदोल्लङ्घितसत्पथ: ।
मरुद्भिर्वसुभी रुद्रैरादित्यैर्ऋभुभिर्नृप ॥ २ ॥
विश्वेदेवैश्च साध्यैश्च नासत्याभ्यां परिश्रित: ।
सिद्धचारणगन्धर्वैर्मुनिभिर्ब्रह्मवादिभि: ॥ ३ ॥
विद्याधराप्सरोभिश्च किन्नरै: पतगोरगै: ।
निषेव्यमाणो मघवान्स्तूयमानश्च भारत ॥ ४ ॥
उपगीयमानो ललितमास्थानाध्यासनाश्रित: ।
पाण्डुरेणातपत्रेण चन्द्रमण्डलचारुणा ॥ ५ ॥
युक्तश्चान्यै: पारमेष्ठ्यैश्चामरव्यजनादिभि: ।
विराजमान: पौलम्या सहार्धासनया भृशम् ॥ ६ ॥
स यदा परमाचार्यं देवानामात्मनश्च ह ।
नाभ्यनन्दत सम्प्राप्तं प्रत्युत्थानासनादिभि: ॥ ७ ॥
वाचस्पतिं मुनिवरं सुरासुरनमस्कृतम् ।
नोच्चचालासनादिन्द्र: पश्यन्नपि सभागतम् ॥ ८ ॥
Verš
śrī-bādarāyaṇir uvāca
indras tribhuvanaiśvarya-
madollaṅghita-satpathaḥ
marudbhir vasubhī rudrair
ādityair ṛbhubhir nṛpa
indras tribhuvanaiśvarya-
madollaṅghita-satpathaḥ
marudbhir vasubhī rudrair
ādityair ṛbhubhir nṛpa
viśvedevaiś ca sādhyaiś ca
nāsatyābhyāṁ pariśritaḥ
siddha-cāraṇa-gandharvair
munibhir brahmavādibhiḥ
nāsatyābhyāṁ pariśritaḥ
siddha-cāraṇa-gandharvair
munibhir brahmavādibhiḥ
vidyādharāpsarobhiś ca
kinnaraiḥ patagoragaiḥ
niṣevyamāṇo maghavān
stūyamānaś ca bhārata
kinnaraiḥ patagoragaiḥ
niṣevyamāṇo maghavān
stūyamānaś ca bhārata
upagīyamāno lalitam
āsthānādhyāsanāśritaḥ
pāṇḍureṇātapatreṇa
candra-maṇḍala-cāruṇā
āsthānādhyāsanāśritaḥ
pāṇḍureṇātapatreṇa
candra-maṇḍala-cāruṇā
yuktaś cānyaiḥ pārameṣṭhyaiś
cāmara-vyajanādibhiḥ
virājamānaḥ paulamyā
sahārdhāsanayā bhṛśam
cāmara-vyajanādibhiḥ
virājamānaḥ paulamyā
sahārdhāsanayā bhṛśam
sa yadā paramācāryaṁ
devānām ātmanaś ca ha
nābhyanandata samprāptaṁ
pratyutthānāsanādibhiḥ
devānām ātmanaś ca ha
nābhyanandata samprāptaṁ
pratyutthānāsanādibhiḥ
vācaspatiṁ muni-varaṁ
surāsura-namaskṛtam
noccacālāsanād indraḥ
paśyann api sabhāgatam
surāsura-namaskṛtam
noccacālāsanād indraḥ
paśyann api sabhāgatam
Synonyma
śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī odpověděl; indraḥ — král Indra; tri-bhuvana-aiśvarya — jelikož vlastnil všechno hmotné bohatství tří světů; mada — kvůli pýše; ullaṅghita — který překročil; sat-pathaḥ — cesta védské civilizace; marudbhiḥ — polobohy větru, známými jako Marutové; vasubhiḥ — osmi Vasuy; rudraiḥ — jedenácti Rudry; ādityaiḥ — Ādityi; ṛbhubhiḥ — Ṛbhuy; nṛpa — ó králi; viśvedevaiḥ ca — a Viśvadevy; sādhyaiḥ — Sādhyi; ca — také; nāsatyābhyām — dvěma Aśvinī-kumāry; pariśritaḥ — obklopen; siddha — obyvateli Siddhaloky; cāraṇa — Cāraṇy; gandharvaiḥ — Gandharvy; munibhiḥ — velkými mudrci; brahmavādibhiḥ — velkými učenci-impersonalisty; vidyādhara-apsarobhiḥ ca — a Vidyādhary a Apsarami; kinnaraiḥ — Kinnary; pataga-uragaiḥ — Patagy (ptáky) a Uragy (hady); niṣevyamāṇaḥ — obsluhovaný; maghavān — král Indra; stūyamānaḥ ca — a velebený modlitbami; bhārata — ó Mahārāji Parīkṣite; upagīyamānaḥ — před nímž zpívali; lalitam — sladce; āsthāna — ve svém shromáždění; adhyāsana-āśritaḥ — usazený na trůnu; pāṇḍureṇa — bílým; ātapatreṇa — se slunečníkem nad hlavou; candra-maṇḍala-cāruṇā — nádherný jako měsíc v úplňku; yuktaḥ — obdařený; ca anyaiḥ — a jinými; pārameṣṭhyaiḥ — znaky vznešeného krále; cāmara — ovívadlo z ohonu jaka; vyajana-ādibhiḥ — vějíři a dalším příslušenstvím; virājamānaḥ — zářící; paulamyā — jeho manželka, Śacī; saha — s; ardha-āsanayā — které patřila polovina trůnu; bhṛśam — velice; saḥ — on (Indra); yadā — když; parama-ācāryam — nejvznešenější ācārya, duchovní mistr; devānām — všech polobohů; ātmanaḥ — jeho; ca — a; ha — vskutku; na — ne; abhyanandata — přivítal; samprāptam — když se objevil ve shromáždění; pratyutthāna — povstáním z trůnu; āsana-ādibhiḥ — místem k sezení a jinými projevy úcty na přivítanou; vācaspatim — kněze polobohů, Bṛhaspatiho; muni-varam — nejlepšího ze všech mudrců; sura-asura-namaskṛtam — jehož ctí polobozi i asurové; na — ne; uccacāla — vstal; āsanāt — z trůnu; indraḥ — Indra; paśyan api — i když viděl; sabhā-āgatam — jak přichází do shromáždění.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, jednou král nebes Indra, nesmírně pyšný na své velké bohatství tří světů, překročil zákon védské etikety. Indra seděl na trůnu uprostřed zástupu Marutů, Vasuů, Rudrů, Ādityů, Ṛbhuů, Viśvadevů, Sādhyů, Aśvinī-kumārů, Siddhů, Cāraṇů, Gandharvů a velkých světců. Obklopovali ho také Vidyādharové, Apsary, Kinnarové, Patagové (ptáci) a Uragové (hadi). Ti všichni mu sloužili a vzdávali mu úctu a Gandharvové s Apsarami tančili a zpívali za sladkého hudebního doprovodu. Nad jeho hlavou byl bílý slunečník, který svítil jako úplněk. Indra seděl se svou manželkou Śacīdevī, které patřila polovina trůnu, ovívaný cāmarami z jačích ohonů a obsluhovaný veškerým příslušenstvím mocného krále, když tu se v onom shromáždění objevil velký mudrc Bṛhaspati. Bṛhaspati, nejlepší z mudrců, byl duchovním mistrem Indry a polobohů, jemuž prokazovali stejnou úctu polobozi i démoni. Avšak i přesto, že před sebou Indra viděl svého duchovního mistra, nepovstal z trůnu a nenabídl mu místo k sezení ani uctivé přivítání. Neudělal nic, aby ho uctil.