Sloka 1-3:

Když na sklonku svého života Mahārāja Pṛthu — velká duše a král celého světa — viděl, že stárne, rozdělil veškeré bohatství, které nahromadil, mezi různé druhy živých bytostí, pohyblivé i nehybné. Zajistil peněžitou podporu pro každého v souladu s náboženskými zásadami a poté, co splnil pokyny Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, za úplné spolupráce s Ním, daroval své syny Zemi, jež byla pokládána za jeho dceru. Potom opustil své občany, kteří odloučením od něho téměř naříkali a plakali, a sám se svou manželkou odešel do lesa podrobit se askezi.

Sloka 4:

Poté, co zanechal rodinného života, přísně dodržoval usměrnění pro život v ústraní a podrobil se tvrdé askezi v lese. Tyto činnosti vykonával se stejnou vážností, s jakou dříve řídil vládu a podroboval si každého.

Sloka 5:

V tapo-vanu se Mahārāja Pṛthu živil kmeny a kořeny stromů nebo ovocem a suchými listy a po několik týdnů pil pouze vodu. Nakonec žil jen ze vzduchu, který dýchal.

Sloka 6:

Podle zásad života v lese a po vzoru velkých mudrců se Pṛthu Mahārāja v létě vystavoval pěti zdrojům tepla, v období dešťů se nechával bičovat přívaly deště a v zimě stál po krk ve vodě. Ke spánku uléhal na holou zem.

Sloka 7:

Mahārāja Pṛthu podstoupil tuto přísnou askezi, aby ovládl svá slova a smysly, zabránil ztrátě semene a opanoval životní vzduch v těle. To vše dělal pouze pro uspokojení Kṛṣṇy — neměl žádný jiný cíl.

Sloka 8:

Podstupováním přísné askeze se Mahārāja Pṛthu postupně ustálil v duchovním životě a zcela se zbavil všech tužeb po plodonosných činnostech. Praktikoval také dechová cvičení, aby ovládl svou mysl a smysly, a tak dokonale odstranil touhy po plodonosném jednání.

Sloka 9:

Mahārāja Pṛthu, nejlepší z lidských bytostí, kráčel cestou duchovního pokroku, kterou mu doporučil Sanat-kumāra — uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu.

Sloka 10:

Tímto způsobem se zcela zaměstnal oddanou službou a dvacet čtyři hodin denně striktně dodržoval pravidla a předpisy podle daných zásad. Tak se rozvinula jeho láska a oddanost k Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, a stala se neochvějně pevnou.

Sloka 11:

Pravidelným vykonáváním oddané služby dosáhl transcendentálního stavu mysli, a mohl tedy neustále myslet na lotosové nohy Pána. Tak získal naprostou odpoutanost a dokonalé poznání, pomocí něhož dokázal překonat všechny pochybnosti. Byl osvobozen ze zajetí falešného ega a hmotného pojetí života.

Sloka 12:

Když se Mahārāja Pṛthu zcela zbavil pojetí tělesného života, zrealizoval Pána Kṛṣṇu, Jenž sídlí v srdci každého jako Paramātmā. Tak mohl dostávat všechny pokyny od Něho, a proto se vzdal všech ostatních metod yogy a jñāny. Nezajímal se ani o jejich dokonalost, neboť plně zrealizoval, že oddaná služba Kṛṣṇovi je konečným cílem života, a že dokud yogīny a jñānī nebude přitahovat kṛṣṇa-kathā (vyprávění o Kṛṣṇovi), jejich iluze o existenci nemůže nikdy nic rozptýlit.

Sloka 13:

Když nastal čas, kdy měl Pṛthu Mahārāja opustit tělo, upřel svou mysl pevně na lotosové nohy Kṛṣṇy, a takto se vzdal hmotného těla na úrovni brahma-bhūta.

Sloka 14:

Mahārāja Pṛthu seděl v patřičné jógové pozici: kotníky ucpal otvor svého konečníku, stlačil své pravé a levé lýtko a postupně zdvíhal svůj životní vzduch vzhůru — nejprve do pupečního okruhu, poté do srdce a hrdla a nakonec ho vytlačil do ústředního postavení mezi obočím.

Sloka 15:

Takto Pṛthu Mahārāja postupně pozdvihl svůj životní vzduch do otvoru v lebce, načež ztratil veškerou touhu po hmotné existenci. Smísil svůj životní vzduch s veškerým vzduchem, své tělo s veškerou zemí a oheň v těle s veškerým ohněm.

Sloka 16:

Podle různého postavení různých částí těla smísil otvory svých smyslů s éterem; své tělní tekutiny (jako je krev a různé výměšky) s veškerou vodou; zemi vnořil do vody, potom vodu do ohně, oheň do vzduchu, vzduch do éteru a tak dále.

Sloka 17:

Sloučil mysl se smysly a smysly se smyslovými předměty podle jejich vzájemných vztahů a dále sloučil hmotné ego s celkovou hmotnou energií, mahat-tattvou.

Sloka 18:

Poté obětoval celkové označení živé bytosti svrchovanému vládci iluzorní energie. Zbavený všech označení, které vězní živou bytost, se Pṛthu Mahārāja osvobodil prostřednictvím poznání, odříkání a duchovní síly své oddané služby. Spočíval ve svém původním, přirozeném postavení ve vědomí Kṛṣṇy, a takto opustil tělo jako prabhu — vládce smyslů.

Sloka 19:

Královna, manželka Mahārāje Pṛthua, jejíž jméno bylo Arci, následovala svého manžela do lesa. Jelikož byla královnou, měla velice choulostivé tělo, a přestože jí nepříslušelo žít v lese, dobrovolně se svýma lotosovýma nohama dotýkala země.

Sloka 20:

Přestože královna Arci nebyla na takové potíže zvyklá, následovala svého manžela v dodržování usměrňujících zásad života v lese, jimiž se řídí velcí mudrci. Uléhala na zemi a jedla pouze ovoce, květy a listy, a jelikož na tyto činnosti nebyla připravená, zhubla a zeslábla. Díky radosti z toho, že slouží svému muži, však nevnímala žádné těžkosti.

Sloka 21:

Když královna Arci viděla, že její manžel, který byl k ní a k Zemi tak milostivý, již nejeví známky života, chvíli naříkala a potom na vrcholku kopce postavila ohňovou hranici a položila na ni jeho tělo.

Sloka 22:

Nato vykonala pohřební povinnosti a obětovala vodu. Poté, co se vykoupala v řece, vzdala poklony polobohům sídlícím na různých nebeských planetárních soustavách, obešla oheň a s myšlenkami na lotosové nohy svého manžela vstoupila do plamenů.

Sloka 23:

Když tisíce manželek polobohů viděly tento statečný čin počestné královny Arci, ženy velkého krále Pṛthua, společně se svými manžely jí věnovaly modlitby, neboť byly velmi spokojené.

Sloka 24:

Polobozi se v té době zdržovali na vrcholku hory Mandara a všechny jejich ženy začaly zasypávat pohřební hranici květy. Rozmlouvaly spolu následovně.

Sloka 25:

Manželky polobohů pravily: Sláva královně Arci! Je vidět, že tato královna velkého krále Pṛthua, vládce všech králů světa, sloužila svému muži myslí, slovy a tělem právě tak, jako bohyně štěstí slouží Nejvyšší Osobnosti Božství, Yajñeśovi neboli Viṣṇuovi.

Sloka 26:

Manželky polobohů pokračovaly: Jen pohleďte, jak Arci, tato počestná žena, díky svým nepochopitelným zbožným činnostem stále následuje svého manžela vzhůru, kam jen dohlédneme.

Sloka 27:

Délka života každé lidské bytosti v tomto hmotném světě je krátká, ale ti, kdo oddaně slouží, jdou zpátky domů, zpátky k Bohu, neboť jsou skutečně na cestě osvobození. Pro ně neexistuje nic, čeho by nemohli dosáhnout.

Sloka 28:

Kdo se v tomto hmotném světě zaměstnává činnostmi, které si vyžadují velké úsilí, a kdo po získání lidské životní podoby — jež dává příležitost osvobodit se od utrpení — přijme obtížné plodonosné jednání, toho je třeba považovat za podvedeného a závistivého vůči svému vlastnímu já.

Sloka 29:

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, zatímco spolu manželky nebeských obyvatel takto rozmlouvaly, královna Arci dosáhla téže planety jako její manžel Mahārāja Pṛthu, největší ze seberealizovaných duší.

Sloka 30:

Maitreya pokračoval: Mahārāja Pṛthu, největší ze všech oddaných, byl velice mocný a také laskavý, štědrý a velkodušný. Popsal jsem ti ho, jak nejlépe jsem dovedl.

Sloka 31:

Každý, kdo se s vírou a odhodláním zaobírá vznešenými vlastnostmi krále Pṛthua — ať už o nich čte či naslouchá sám, nebo je předává druhým — nepochybně dosáhne téže planety jako Pṛthu Mahārāja. I on se vrátí domů na vaikuṇṭhské planety, zpátky k Bohu.

Sloka 32:

Je-li ten, kdo naslouchá o vlastnostech Pṛthua Mahārāje, brāhmaṇou, bude plně obdařen bráhmanskou silou; je-li kṣatriyou, stane se králem světa; je-li vaiśyou, bude pánem jiných vaiśyů a mnoha zvířat, a je-li śūdrou, stane se tím nejvznešenějším oddaným.

Sloka 33:

Ať už muž či žena — každý, kdo s velkou úctou vyslechne toto vyprávění o Mahārājovi Pṛthuovi, bude mít mnoho dětí, je-li bezdětný, a stane se nejbohatším ze všech, je-li bez peněz.

Sloka 34:

Ten, kdo třikrát vyslechne toto vyprávění, získá velký věhlas, pokud ho společnost neuznává, a stane se významným učencem, je-li negramotný. Naslouchání příběhu o Pṛthuovi Mahārājovi je tak příznivé, že odstraňuje všechno neštěstí.

Sloka 35:

Nasloucháním příběhu o Pṛthuovi Mahārājovi se člověk může stát významnou osobností, prodloužit si život, získat přístup na nebeské planety a ochránit se před znečišťujícím vlivem tohoto věku Kali. Navíc tím prospěje věci náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku a osvobození. Pro materialistu, který se o tyto věci zajímá, je tedy po všech stránkách vhodné číst a naslouchat vyprávění o životě a charakteru Pṛthua Mahārāje.

Sloka 36:

Když král, který se chystá nasednout na vůz, aby dobyl vítězství a vládu nad světem, třikrát přednese vyprávění o Pṛthuovi Mahārājovi, všichni podřízení králové mu budou automaticky odevzdávat všechny požadované daně — tak, jako je odevzdávali Mahārājovi Pṛthuovi — na jeho pouhý rozkaz.

Sloka 37:

Čistý oddaný, který praktikuje různé procesy oddané služby, může být v transcendentálním postavení, zcela pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy, ale i on musí při vykonávání oddané služby naslouchat, číst a vést druhé k naslouchání o charakteru a životě Mahārāje Pṛthua.

Sloka 38:

Velký mudrc Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, co nejdůkladněji jsem ti vyložil vyprávění o Pṛthuovi Mahārājovi, které zvyšuje oddanost. Každý, kdo využije jeho prospěšnosti, se stejně jako Mahārāja Pṛthu vrátí zpátky domů, zpátky k Bohu.

Sloka 39:

Každý, kdo s velkou úctou a obdivem pravidelně čte, opěvuje a popisuje příběh o činnostech Mahārāje Pṛthua, jistě prohloubí svou neochvějnou víru a připoutanost k lotosovým nohám Pána. Pánovy lotosové nohy jsou lodí, na které lze přeplout oceán nevědomosti.