ŚB 4.23.32
Dévanágarí
ब्राह्मणो ब्रह्मवर्चस्वी राजन्यो जगतीपति: ।
वैश्य: पठन् विट्पति: स्याच्छूद्र: सत्तमतामियात् ॥ ३२ ॥
वैश्य: पठन् विट्पति: स्याच्छूद्र: सत्तमतामियात् ॥ ३२ ॥
Verš
brāhmaṇo brahma-varcasvī
rājanyo jagatī-patiḥ
vaiśyaḥ paṭhan viṭ-patiḥ syāc
chūdraḥ sattamatām iyāt
rājanyo jagatī-patiḥ
vaiśyaḥ paṭhan viṭ-patiḥ syāc
chūdraḥ sattamatām iyāt
Synonyma
brāhmaṇaḥ — brāhmaṇové; brahma-varcasvī — ten, kdo získal sílu dosáhnout duchovního úspěchu; rājanyaḥ — královský řád; jagatī-patiḥ — král světa; vaiśyaḥ — třída obchodníků; paṭhan — čtením; viṭ-patiḥ — stane se pánem zvířat; syāt — stane se; śūdraḥ — třída dělníků; sattama-tām — postavení velkého oddaného; iyāt — dosáhne.
Překlad
Je-li ten, kdo naslouchá o vlastnostech Pṛthua Mahārāje, brāhmaṇou, bude plně obdařen bráhmanskou silou; je-li kṣatriyou, stane se králem světa; je-li vaiśyou, bude pánem jiných vaiśyů a mnoha zvířat, a je-li śūdrou, stane se tím nejvznešenějším oddaným.
Význam
Śrīmad-Bhāgavatam doporučuje každému stát se oddaným, bez ohledu na jeho postavení. Každý — ať už nemá žádné touhy (akāma), má mnohé touhy (sakāma) nebo touží po osvobození (mokṣa-kāma)—má uctívat Nejvyššího Pána a oddaně Mu sloužit. Takovým jednáním dosáhne veškeré dokonalosti v jakékoliv oblasti života. Proces oddané služby — zvláště naslouchání a opěvování — je tak mocný, že může každého přivést na úroveň dokonalosti. Tento verš se týká brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů, ale zde se jedná o brāhmaṇu narozeného v bráhmanské rodině, kṣatriyu narozeného v kšatrijské rodině, vaiśyu narozeného v rodině vaiśyů a śūdru v rodině šúdrů. Pouhým nasloucháním a opěvováním však může člověk dosáhnout dokonalosti bez ohledu na to, zda je brāhmaṇou, kṣatriyou, vaiśyou či śūdrou.
Narodit se v rodině brāhmaṇů ještě není rozhodující; je třeba mít bráhmanskou sílu, která se nazývá brahma-tejas. Narodit se v královské rodině také není vším; kṣatriya musí být schopen vládnout světu. Narodit se jako vaiśya rovněž nestačí; takový člověk musí vlastnit stovky či tisíce zvířat (zvláště krav) a vládnout dalším vaiśyům, jako tomu bylo v případě Nandy Mahārāje ve Vṛndāvanu. Nanda Mahārāja byl vaiśya, který vlastnil devět set tisíc krav a vládl mnoha pastevcům a pasáčkům krav. Člověk narozený v rodině śūdry může předčít i brāhmaṇu, přijme-li proces oddané služby a bude-li naslouchat o zábavách Pána a Jeho oddaných.