Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.23.13

Verš

evaṁ sa vīra-pravaraḥ
saṁyojyātmānam ātmani
brahma-bhūto dṛḍhaṁ kāle
tatyāja svaṁ kalevaram

Synonyma

evam — takto; saḥ — on; vīra-pravaraḥ — vůdce hrdinů; saṁyojya — zaměřil; ātmānam — mysl; ātmani — na Nadduši; brahma-bhūtaḥ — osvobozený; dṛḍham — pevně; kāle — časem; tatyāja — vzdal se; svam — svého; kalevaram — těla.

Překlad

Když nastal čas, kdy měl Pṛthu Mahārāja opustit tělo, upřel svou mysl pevně na lotosové nohy Kṛṣṇy, a takto se vzdal hmotného těla na úrovni brahma-bhūta.

Význam

Podle jednoho bengálského přísloví bude v okamžiku smrti prověřen všechen duchovní pokrok, který jsme udělali během svého života. To potvrzuje i Bhagavad-gītā (8.6): yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ tyajaty ante kalevaram / taṁ tam evaiti kaunteya sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ. Ti, kdo praktikují vědomí Kṛṣṇy, vědí, že v okamžiku smrti budou skládat zkoušku. Dokáže-li umírající vzpomínat na Kṛṣṇu, bude okamžitě přemístěn na Goloku Vṛndāvanu neboli Kṛṣṇaloku, a tím bude jeho život úspěšný. Pṛthu Mahārāja milostí Kṛṣṇy chápal, že konec jeho života se blíží, a proto se s radostí začal jógovým procesem připravovat, aby opustil tělo na úrovni brahma-bhūta. Následující verše podrobně popisují, jak lze dobrovolně opustit toto tělo a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jógový proces, který vykonával Pṛthu Mahārāja v době smrti, umožňuje rychleji opustit tělo, dokud je člověk fyzicky a mentálně zdravý. Každý oddaný si přeje opustit tělo v dobrém fyzickém a mentálním stavu. Tuto touhu vyjádřil rovněž král Kulaśekhara ve své Mukunda-mālā-stotře:

kṛṣṇa tvadīya-padapaṅkaja-pañjarāntam
adyaiva me viśatu mānasa-rāja-haṁsaḥ
prāṇa-prayāṇa-samaye kapha-vāta-pittaiḥ
kaṇṭhāvarodhana-vidhau smaraṇaṁ kutas te

Král Kulaśekhara se chtěl vzdát svého těla, dokud bylo zdravé, a proto se modlil ke Kṛṣṇovi, aby ho nechal zemřít okamžitě, ještě když jsou tělo i mysl v dobrém stavu. Když člověk umírá, obvykle se dusí velkým množstvím hlenu a žluči. Pro dusícího se je velice obtížné vydat nějaký zvuk, a proto jedině Kṛṣṇovou milostí můžeme zpívat Hare Kṛṣṇa, když umíráme. Yogī se však dokáže posadit do pozice muktāsana, a tak okamžitě opustit své tělo a přemístit se na jakoukoliv planetu podle svého přání. Dokonalý yogī může díky jógové praxi opustit své tělo kdykoliv chce.