ŚB 4.23.35
Dévanágarí
धन्यं यशस्यमायुष्यं स्वर्ग्यं कलिमलापहम् ।
धर्मार्थकाममोक्षाणां सम्यक्सिद्धिमभीप्सुभि: ।
श्रद्धयैतदनुश्राव्यं चतुर्णां कारणं परम् ॥ ३५ ॥
धर्मार्थकाममोक्षाणां सम्यक्सिद्धिमभीप्सुभि: ।
श्रद्धयैतदनुश्राव्यं चतुर्णां कारणं परम् ॥ ३५ ॥
Verš
dhanyaṁ yaśasyam āyuṣyaṁ
svargyaṁ kali-malāpaham
dharmārtha-kāma-mokṣāṇāṁ
samyak siddhim abhīpsubhiḥ
śraddhayaitad anuśrāvyaṁ
caturṇāṁ kāraṇaṁ param
svargyaṁ kali-malāpaham
dharmārtha-kāma-mokṣāṇāṁ
samyak siddhim abhīpsubhiḥ
śraddhayaitad anuśrāvyaṁ
caturṇāṁ kāraṇaṁ param
Synonyma
dhanyam — zdroj bohatství; yaśasyam — zdroj slávy; āyuṣyam — zdroj dlouhého života; svargyam — zdroj povýšení na nebeské planety; kali — věku Kali; mala-apaham — odstraňující znečištění; dharma — náboženství; artha — hospodářský rozvoj; kāma — smyslový požitek; mokṣāṇām — osvobození; samyak — zcela; siddhim — dokonalost; abhīpsubhiḥ — těmi, kdo si přejí; śraddhayā — s velkou úctou; etat — toto vyprávění; anuśrāvyam — musí poslouchat; caturṇām — čtyř; kāraṇam — příčina; param — nejvyšší.
Překlad
Nasloucháním příběhu o Pṛthuovi Mahārājovi se člověk může stát významnou osobností, prodloužit si život, získat přístup na nebeské planety a ochránit se před znečišťujícím vlivem tohoto věku Kali. Navíc tím prospěje věci náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku a osvobození. Pro materialistu, který se o tyto věci zajímá, je tedy po všech stránkách vhodné číst a naslouchat vyprávění o životě a charakteru Pṛthua Mahārāje.
Význam
Člověk, který čte a naslouchá vyprávění o životě a charakteru Pṛthua Mahārāje, se přirozeně stane oddaným, a tím budou jeho hmotné touhy automaticky splněny. Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10) proto doporučuje:
akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
Chce-li se člověk vrátit domů, zpátky k Bohu; chce-li se stát čistým oddaným (akāma); přeje-li si hmotný blahobyt (sakāma neboli sarva-kāma) nebo touží-li splynout se září Nejvyššího Brahmanu (mokṣa-kāma), doporučuje se mu přijmout cestu oddané služby a naslouchat a opěvovat Pána Viṣṇua nebo Jeho oddaného. To je závěr celé védské literatury. Vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ (Bg. 15.15). Účelem védského poznání je pochopit Kṛṣṇu a Jeho oddané. Vždy, když mluvíme o Kṛṣṇovi, máme na mysli také Jeho oddané, neboť Kṛṣṇa není nikdy sám. V žádném případě není nirviśeṣa nebo śūnya — bez rozmanitosti nebo prázdný. Kṛṣṇa je plný rozmanitosti, a kde je Kṛṣṇa, tam nemůže být prázdnota.