Śrīmad-bhāgavatam 4.23.1-3
Verš
dṛṣṭvātmānaṁ pravayasam
ekadā vainya ātmavān
ātmanā vardhitāśeṣa-
svānusargaḥ prajāpatiḥ
vṛttido dharma-bhṛt satām
niṣpāditeśvarādeśo
yad-artham iha jajñivān
virahād rudatīm iva
prajāsu vimanaḥsv ekaḥ
sa-dāro ’gāt tapo-vanam
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — mudrc Maitreya hovořil dále; dṛṣṭvā — když viděl; ātmānam — těla; pravayasam — stáří; ekadā — jednou; vainyaḥ — král Pṛthu; ātma-vān — jenž měl úplné duchovní vzdělání; ātmanā — sám; vardhita — zvětšil; aśeṣa — neomezeně; sva-anusargaḥ — stvoření hmotného bohatství; prajā-patiḥ — ochránce občanů; jagataḥ — pohyblivé; tasthuṣaḥ — nehybné; ca — také; api — jistě; vṛtti-daḥ — ten, kdo dává peněžité podpory; dharma-bhṛt — ten, kdo dodržuje náboženské zásady; satām — oddaných; niṣpādita — splnil; īśvara — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; ādeśaḥ — pokyn; yat-artham — ve spolupráci s Ním; iha — v tomto světě; jajñivān — vykonal; ātma-jeṣu — svým synům; ātma-jām — Zemi; nyasya — naznačil; virahāt — kvůli odloučení; rudatīm iva — jako kdyby naříkali; prajāsu — občanům; vimanaḥsu — zarmouceným; ekaḥ — sám; sa-dāraḥ — se svou manželkou; agāt — odešel; tapaḥ-vanam — do lesa, kde lze podstoupit askezi.
Překlad
Když na sklonku svého života Mahārāja Pṛthu — velká duše a král celého světa — viděl, že stárne, rozdělil veškeré bohatství, které nahromadil, mezi různé druhy živých bytostí, pohyblivé i nehybné. Zajistil peněžitou podporu pro každého v souladu s náboženskými zásadami a poté, co splnil pokyny Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, za úplné spolupráce s Ním, daroval své syny Zemi, jež byla pokládána za jeho dceru. Potom opustil své občany, kteří odloučením od něho téměř naříkali a plakali, a sám se svou manželkou odešel do lesa podrobit se askezi.
Význam
Mahārāja Pṛthu byl jednou z śaktyāveśa inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství, a objevil se tedy na povrchu Země, aby splnil pokyny Nejvyššího. Bhagavad-gītā uvádí, že Nejvyšší Pán je majitelem všech planet a neustále touží vidět, jak živé bytosti, které je obývají, žijí šťastně a plní své povinnosti. Jakmile se plnění povinností začne zanedbávat, Pán sestoupí na Zemi — to potvrzuje Bhagavad-gītā (4.7): yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata.
Jelikož taková situace nastala za vlády krále Veny, Pán poslal Svého nejdůvěrnějšího oddaného, Mahārāje Pṛthua, aby vše uvedl do pořádku. Když tedy Mahārāja Pṛthu splnil pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství a vyřešil problémy světa, byl připraven odejít do ústraní. Nejprve příkladným způsobem vládl a nyní se chystá příkladně odejít. Rozdělil všechen majetek mezi své syny, které určil za vládce světa, a poté se svou manželkou odešel do lesa. Významné v této souvislosti je, že Mahārāja Pṛthu odešel sám a zároveň s sebou vzal svou ženu. Podle védských zásad může člověk, který opouští rodinný život, s sebou vzít i svou manželku, neboť manželé jsou považováni za jeden celek; mohou tedy společně provozovat askezi za účelem osvobození. To je cesta, kterou kráčel Mahārāja Pṛthu jakožto příkladná osobnost, a tak se také žilo ve védské civilizaci. Člověk nemá zůstávat doma až do okamžiku smrti, ale včas se odloučit od rodiny a připravit se na návrat k Bohu. Mahārāja Pṛthu přišel coby śaktyāveśa-avatār přímo z Vaikuṇṭhy jako zástupce Kṛṣṇy, a bylo tedy jisté, že se vrátí k Bohu, ale přesto podstoupil přísnou askezi v lese tapo-vanu, aby stanovil příklad v každém ohledu. Je zřejmé, že v oněch dobách bylo mnoho takových lesů (tapo-vanů), které byly zvláště určeny pro odchod do ústraní a podstoupení askeze. Každý byl povinen odejít do tapo-vanu a plně se odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť je velice obtížné zanechat rodinného života a zůstat přitom doma.