Śrīmad-bhāgavatam 4.23.22
Verš
dattvodakaṁ bhartur udāra-karmaṇaḥ
natvā divi-sthāṁs tridaśāṁs triḥ parītya
viveśa vahniṁ dhyāyatī bhartṛ-pādau
Synonyma
vidhāya — vykonala; kṛtyam — obřad podle usměrnění; hradinī — ve vodě řeky; jala-āplutā — celá se vykoupala; dattvā udakam — obětovala vodu; bhartuḥ — svého manžela; udāra-karmaṇaḥ — který byl tak velkodušný; natvā — vzdala poklony; divi-sthān — sídlícím na nebeských planetách; tri-daśān — třiceti miliónům polobohů; triḥ — třikrát; parītya — obešla; viveśa — vstoupila; vahnim — do ohně; dhyāyatī — s myšlenkami na; bhartṛ — svého manžela; pādau — dvě lotosové nohy.
Překlad
Nato vykonala pohřební povinnosti a obětovala vodu. Poté, co se vykoupala v řece, vzdala poklony polobohům sídlícím na různých nebeských planetárních soustavách, obešla oheň a s myšlenkami na lotosové nohy svého manžela vstoupila do plamenů.
Význam
Když věrná manželka vstupuje do plamenů pohřebního ohně svého zesnulého manžela, nazývá se to saha-gamana, “umírání s manželem”. Systém saha-gamana se ve védské civilizaci uplatňoval od nepaměti. Dokonce i po nastolení britské vlády v Indii byl důsledně dodržován, ale brzy se zkazil do takové míry, že když manželka neměla dostatek síly vstoupit do ohně spalujícího jejího mrtvého muže, příbuzní ji k tomu donutili. Proto musel být celý obřad zakázán. Ještě i dnes se však vyskytnou ojedinělé případy, kdy žena dobrovolně vstoupí do ohně a zemře se svým manželem. Osobně víme o jedné věrné manželce, která takto zemřela ještě po roce 1940.