ŚB 4.17.6-7

यच्चान्यदपि कृष्णस्य भवान् भगवत: प्रभो: । श्रव: सुश्रवस: पुण्यं पूर्वदेहकथाश्रयम् ॥ ६ ॥ भक्ताय मेऽनुरक्ताय तव चाधोक्षजस्य च । वक्तुमर्हसि योऽदुह्यद्वैन्यरूपेण गामिमाम् ॥ ७ ॥
yac cānyad api kṛṣṇasya
bhavān bhagavataḥ prabhoḥ
śravaḥ suśravasaḥ puṇyaṁ
pūrva-deha-kathāśrayam
bhaktāya me ’nuraktāya
tava cādhokṣajasya ca
vaktum arhasi yo ’duhyad
vainya-rūpeṇa gām imām

Synonyma

yatkterý; caa; anyatjiný; apijistě; kṛṣṇasyaKṛṣṇy; bhavānty, vznešený; bhagavataḥNejvyšší Osobnosti Božství; prabhoḥmocný; śravaḥslavné činnosti; su-śravasaḥo němž je velice příjemné naslouchat; puṇyamzbožný; pūrva-dehao Jeho předchozí inkarnaci; kathā-āśrayamspojené s vyprávěním; bhaktāyaoddanému; memně; anuraktāyavelice pozornému; tavatvému; caa; adhokṣajasyaPána, známého jako Adhokṣaja; cataké; vaktum arhasiprosím vyprávěj; yaḥten, kdo; aduhyatpodojil; vainya-rūpeṇav podobě syna krále Veny; gāmkrávu, Zemi; imāmtuto.

Překlad

Pṛthu Mahārāja byl mocnou inkarnací energií Pána Kṛṣṇy, a každé vyprávění o jeho činnostech je proto velmi příjemné na poslech a představuje zdroj všeho štěstí. Pokud jde o mne, jsem vždy tvůj oddaný a také oddaný Pána, známého jako Adhokṣaja. Proto prosím, vyprávěj všechny příběhy o králi Pṛthuovi, jenž jako syn krále Veny podojil Zemi v podobě krávy.

Význam

Pán Kṛṣṇa se rovněž nazývá avatārī, což znamená “ten, z Něhož pocházejí všechny inkarnace”. V Bhagavad-gītě (10.8) Pán Kṛṣṇa říká: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate — “Jsem zdroj všech duchovních a hmotných světů. Vše pochází ze Mne.” Pán Kṛṣṇa je tedy původem každého. Co se týče tohoto hmotného světa, z Kṛṣṇy pocházejí Pán Brahmā, Pán Viṣṇu i Pán Śiva. Tyto tři Kṛṣṇovy inkarnace se nazývají guṇa-avatārové. Hmotnému světu vládnou tři kvality hmotné přírody, přičemž Pán Viṣṇu má na starosti kvalitu dobra, Pán Brahmā kvalitu vášně a Pán Śiva kvalitu nevědomosti. Mahārāja Pṛthu je podobně inkarnací těch vlastností Pána Kṛṣṇy, které jsou potřebné k vládnutí podmíněným duším.
Velice významné je slovo adhokṣaja, které znamená “mimo dosah vnímání hmotných smyslů”. Nejvyšší Osobnost Božství nedokáže nikdo vnímat prostřednictvím mentální spekulace, a následkem toho lidé s nedostatečným poznáním nemohou Nejvyšší Osobnost Božství pochopit. Pomocí hmotných smyslů si lze vytvořit jedině neosobní představu, a proto se Pán nazývá Adhokṣaja.