Skip to main content

KAPITOLA DRUHÁ

Vzpomínky na Pána Kṛṣṇu

Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Vidura požádal velkého oddaného Uddhavu, aby hovořil o Nejdražším (o Pánu Kṛṣṇovi), Uddhava nemohl ihned odpovědět, jelikož vzpomínky na Pána v něm vyvolaly nesmírné rozrušení.
Sloka 2:
Už ve svém dětství, ve věku pěti let, byl Uddhava tak pohroužený do služby Pánu Kṛṣṇovi, že když ho matka volala ke snídani, nechtěl jít.
Sloka 3:
Uddhava takto sloužil Pánu neustále od svého dětství, a ani ve stáří jeho služebnický postoj nezeslábl. Jakmile ho Vidura požádal, aby vyprávěl o Pánovi, ihned si vzpomněl na vše, co o Něm věděl.
Sloka 4:
Na okamžik zcela zmlkl a jeho tělo se nehýbalo. Pohroužil se do nektaru vzpomínek na lotosové nohy Pána v extázi oddanosti a upadal do čím dál tím hlubší extáze.
Sloka 5:
Vidura pozoroval, jak Uddhava projevil v plné extázi všechny transcendentální tělesné změny a jak se snažil utřít si z očí slzy odloučení. Pochopil, že Uddhava byl plný horoucí lásky k Pánu.
Sloka 6:
Velký oddaný Uddhava se brzy vrátil z Pánova sídla zpět na úroveň lidí. Utíraje si oči, probudil ve své paměti vzpomínky na minulost a příjemně promluvil k Vidurovi.
Sloka 7:
Śrī Uddhava řekl: Můj drahý Viduro, slunce světa, Pán Kṛṣṇa, zapadlo a náš dům nyní spolkl velký had času. Co více ti mohu říci o tom, jak se nám daří?
Sloka 8:
Tento vesmír se všemi svými planetami je dokonale nešťastný. A ještě nešťastnější jsou členové yaduovské dynastie, protože nevěděli, že Pán Hari je Osobnost Božství, stejně jako ryby nepoznaly Měsíc.
Sloka 9:
Všichni Yaduovci byli zkušení oddaní, vzdělaní a zběhlí ve studiu psychiky. Navíc Pána stále doprovázeli při Jeho různých zábavách, a přesto o Něm věděli pouze to, že je jediný Nejvyšší, který sídlí všude.
Sloka 10:
Slova lidí zmatených iluzorní energií Pána nemohou za žádných okolností vychýlit inteligenci zcela odevzdaných duší.
Sloka 11:
Pán Śrī Kṛṣṇa, který projevil Svoji věčnou podobu před očima všech na této Zemi, odešel tak, že Svoji podobu odstranil z dohledu těch, kteří Ho nemohli vidět (takového, jaký je), jelikož nevykonali potřebná pokání.
Sloka 12:
Pán se zjevil ve světě smrti prostřednictvím Své vnitřní energie yoga-māyi. Přišel ve Své věčné podobě, která je vhodná pro Jeho zábavy. Tyto zábavy udivily dokonce i ty, kdo jsou pyšní na své bohatství, včetně Samotného Pána v Jeho podobě Pána Vaikuṇṭhy. Jeho (Śrī Kṛṣṇovo) transcendentální tělo je ozdoba všech ozdob.
Sloka 13:
Všichni polobozi z vyšších, nižších a středních planetárních systémů ve vesmíru se shromáždili u oltáře oběti rājasūya, kterou vykonával Mahārāja Yudhiṣṭhira. Když viděli nádherné tělesné rysy Pána Kṛṣṇy, všichni Pána považovali za vrcholný výtvor stvořitele lidských bytostí, Brahmy.
Sloka 14:
Dívky z Vraji prožívaly muka, když je Kṛṣṇa po blažených zábavách plných humoru a výměn pohledů opouštěl. Vždy Ho doprovázely očima a potom usedly jako omráčené a nebyly schopné dokončit své domácí povinnosti.
Sloka 15:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, dokonale soucitný vládce duchovního i hmotného stvoření, je nezrozený, ale rodí se jako oheň, doprovázen mahat-tattvou, když vzniká napětí mezi Jeho mírumilovnými oddanými a osobami ovládanými kvalitami hmotné přírody.
Sloka 16:
Když myslím na Pána Kṛṣṇu a Jeho podivuhodné a matoucí činy — jak se narodil v cele Vasudeva, přestože je nezrozený; jak opustil ochranu Svého otce a odešel do Vraji, kde žil v nepoznání ze strachu před nepřítelem, a jak strachem utekl z Mathury, přestože je neomezeně mocný — zmocní se mě zármutek.
Sloka 17:
Pán Kṛṣṇa prosil Své rodiče, aby odpustili Jemu a Balarāmovi, že nemohli sloužit u jejich nohou, protože s velkým strachem před Kaṁsou utekli z domova. Řekl: “Má milá matko, Můj milý otče, prosím, promiňte Nám, že jsme nedokázali splnit Svoji povinnost.” Všechno toto Pánovo chování vyvolává v mém srdci bolest.
Sloka 18:
Kdo by mohl zapomenout na prach z Jeho lotosových nohou, byť by ho ucítil jen jedinkrát? Pouhým protažením Svého obočí Kṛṣṇa zasazoval smrtelné údery těm, kteří zatěžovali Zemi.
Sloka 19:
Sám jsi viděl, jak král Cedi (Śiśupāla) dosáhl cíle yogy, přestože Pána Kṛṣṇu nenáviděl. I skuteční yogīni o takový úspěch velice usilují různými cvičeními. Kdo je schopen snést odloučení od Něho?
Sloka 20:
Další, kteří bojovali na Kuruovském bitevním poli, byli zase očištěni záplavou Arjunových šípů, a když hleděli na lotosovou tvář Kṛṣṇy, velice příjemnou na pohled, dosáhli Pánova sídla.
Sloka 21:
Pán Śrī Kṛṣṇa je Pán všech trojic a nezávislý vládce, Jemuž patří všechno bohatství. Uctívají Ho věční udržovatelé stvoření, kteří Mu obětují předměty používané při uctívání a svými miliony helmic se přitom dotýkají Jeho nohou.
Sloka 22:
Ó Viduro, jak by nás, Jeho služebníky, nebolelo, když vzpomínáme, jak (Pán Kṛṣṇa) přicházel před krále Ugrasenu, který seděl na královském trůnu, a podával mu zprávy se slovy: “Slyš, prosím, ó Můj pane”?
Sloka 23:
Běda, kdo by mohl být milostivější než On, který přisoudil démonici (Pūtaně) postavení matky, přestože byla nevěřící a chtěla, aby z jejího prsu sál smrtící jed?
Sloka 24:
Myslím si, že démoni, kteří se chovají jako Pánovi nepřátelé, jsou víc než oddaní, protože když bojují s Pánem, pohrouženi do nepřátelských myšlenek, mohou Ho vidět, jak přilétá na zádech Garuḍy, syna Tārkṣyi (Kaśyapy), a drží v ruce Svůj disk.
Sloka 25:
Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, se stal synem Vasudeva, který Ho počal v lůně své ženy Devakī ve vězení krále Bhoji, když se k Němu Brahmā modlil, aby přinesl Zemi blahobyt.
Sloka 26:
Poté Ho otec ze strachu před Kaṁsou přenesl na pastviny Nandy Mahārāje, kde pak jedenáct let žil spolu se Svým starším bratrem Baladevem, podobný zakrytému plameni.
Sloka 27:
V dětství byl Všemocný Pán obklopen pasáčky krav a telátky a procházel se s nimi po březích řeky Yamuny skrze zahrady hustě zarostlé stromy a naplněné zpěvem ptáků.
Sloka 28:
Pouze obyvatelé Vṛndāvanu viděli Pána během jeho dětských činností. Stejně jako dítě se někdy smál a jindy plakal a vypadal přitom jako malé lvíče.
Sloka 29:
Když Pán, zdroj všeho bohatství a štěstí, pásl nádherné býky, hrával na Svoji flétnu, a tak obveseloval pasáčky, kteří Ho vždy věrně doprovázeli.
Sloka 30:
Kaṁsa, král Bhoji, posílal velké čaroděje, kteří na sebe mohli vzít jakoukoliv podobu, aby Kṛṣṇu zabili, ale Pán je během Svých zábav zabíjel stejně snadno, jako dítě rozbíjí hračky.
Sloka 31:
Obyvatelé Vṛndāvanu se dostali do velkých potíží, protože část Yamuny byla otrávená jedem od krále plazů (Kāliyi). Pán jej ve vodě potrestal, vyhnal ho pryč, a když vyšel z řeky, nechal z ní pít krávy, čímž dokázal, že voda je opět ve svém přirozeném stavu.
Sloka 32:
Nejvyšší Pán Kṛṣṇa chtěl využít rozsáhlého peněžitého majetku Mahārāje Nandy na uctívání krav a zároveň dát lekci Indrovi, králi nebes. Proto poradil Svému otci, aby za pomoci učených brāhmaṇů vykonal uctívání go neboli pastvin a krav.
Sloka 33:
Ó rozvážný Viduro, uražený král Indra lil na Vṛndāvan nepřetržité proudy vody a obyvatelé Vraji, země krav, byli ve veliké tísni. Soucitný Pán Kṛṣṇa je však zachránil před nebezpečím pomocí kopce Govardhanu, kterého použil jako deštníku.
Sloka 34:
Ve třetím ročním období si Pán užíval jako krasavec uprostřed mnoha žen, které přitahoval Svými sladkými písněmi za podzimní noci, prozářené měsíčním svitem.