ŚB 3.2.13
Dévanágarí
यद्धर्मसूनोर्बत राजसूये
निरीक्ष्य दृक्स्वस्त्ययनं त्रिलोक: ।
कार्त्स्न्येन चाद्येह गतं विधातु-
रर्वाक्सृतौ कौशलमित्यमन्यत ॥ १३ ॥
निरीक्ष्य दृक्स्वस्त्ययनं त्रिलोक: ।
कार्त्स्न्येन चाद्येह गतं विधातु-
रर्वाक्सृतौ कौशलमित्यमन्यत ॥ १३ ॥
Verš
yad dharma-sūnor bata rājasūye
nirīkṣya dṛk-svastyayanaṁ tri-lokaḥ
kārtsnyena cādyeha gataṁ vidhātur
arvāk-sṛtau kauśalam ity amanyata
nirīkṣya dṛk-svastyayanaṁ tri-lokaḥ
kārtsnyena cādyeha gataṁ vidhātur
arvāk-sṛtau kauśalam ity amanyata
Synonyma
yat — podoba, která; dharma-sūnoḥ — Mahārāje Yudhiṣṭhira; bata — jistě; rājasūye — na místě oběti rājasūya; nirīkṣya — pozorováním; dṛk — pohled; svastyayanam — potěšující; tri-lokaḥ — tři světy; kārtsnyena — celkově; ca — takto; adya — dnes; iha — ve vesmíru; gatam — překonal; vidhātuḥ — stvořitele (Brahmy); arvāk — současné lidstvo; sṛtau — v hmotném světě; kauśalam — zručnost; iti — takto; amanyata — uvažovali.
Překlad
Všichni polobozi z vyšších, nižších a středních planetárních systémů ve vesmíru se shromáždili u oltáře oběti rājasūya, kterou vykonával Mahārāja Yudhiṣṭhira. Když viděli nádherné tělesné rysy Pána Kṛṣṇy, všichni Pána považovali za vrcholný výtvor stvořitele lidských bytostí, Brahmy.
Význam
Když byl Pán Kṛṣṇa přítomný v tomto světě, Jeho tělesným rysům se nic nevyrovnalo. Nejkrásnější předmět hmotného světa se dá přirovnat k modrému lotosovému květu nebo úplňku, ale krása tělesných rysů Pána Kṛṣṇy překonala i lotosový květ a měsíc. Potvrdili to polobozi, nejkrásnější živí tvorové ve vesmíru. Polobozi si mysleli, že Pán Kṛṣṇa byl stvořen Pánem Brahmou stejně jako oni, ale ve skutečnosti byl Brahmā stvořen Pánem Kṛṣṇou. Nebylo v Brahmově moci stvořit transcendentální krásu Nejvyššího Pána. Kṛṣṇu nikdo nestvořil, protože On je stvořitelem všech. Pán říká v Bhagavad-gītě (10.8): ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate.