Skip to main content

KAPITOLA DRUHÁ

Vzpomínky na Pána Kṛṣṇu

Verš

śrī-śuka uvāca
iti bhāgavataḥ pṛṣṭaḥ
kṣattrā vārtāṁ priyāśrayām
prativaktuṁ na cotseha
autkaṇṭhyāt smāriteśvaraḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva řekl; iti — takto; bhāgavataḥ — velký oddaný; pṛṣṭaḥ — požádán; kṣattrā — Vidurou; vārtām — poselství; priya-āśrayām — o nejdražším; prativaktum — odpovídat; na — ne; ca — také; utsehe — začal být nedočkavý; autkaṇṭhyāt — kvůli nesmírnému rozrušení; smārita — vzpomínky; īśvaraḥ — Pán.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Vidura požádal velkého oddaného Uddhavu, aby hovořil o Nejdražším (o Pánu Kṛṣṇovi), Uddhava nemohl ihned odpovědět, jelikož vzpomínky na Pána v něm vyvolaly nesmírné rozrušení.

Verš

yaḥ pañca-hāyano mātrā
prātar-āśāya yācitaḥ
tan naicchad racayan yasya
saparyāṁ bāla-līlayā

Synonyma

yaḥ — ten, který; pañca — pět; hāyanaḥ — let starý; mātrā — svojí matkou; prātaḥ-āśāya — ke snídani; yācitaḥ — volán; tat — to; na — ne; aicchat — líbilo se mu; racayan — hra; yasya — jehož; saparyām — služba; bāla-līlayā — dětství.

Překlad

Už ve svém dětství, ve věku pěti let, byl Uddhava tak pohroužený do služby Pánu Kṛṣṇovi, že když ho matka volala ke snídani, nechtěl jít.

Význam

Uddhava byl oddaný Pána Kṛṣṇy neboli nitya-siddha, osvobozená duše, od samotného narození. Měl přirozený sklon sloužit Pánu Kṛṣṇovi již v dětství. Hrál si s loutkami představujícími Kṛṣṇu a sloužil jim tak, že je strojil, nabízel jim pokrmy a uctíval je. Tak byl neustále pohroužen do hry na úrovni transcendentální realizace. To jsou známky věčně osvobozené duše. Každá věčně osvobozená duše je Pánův oddaný, který na Něho nikdy nezapomíná. Lidský život je určen k oživení našeho věčného vztahu k Pánu a všechny náboženské zásady slouží k probuzení tohoto dřímajícího instinktu živé bytosti. Čím dříve k tomuto probuzení dojde, tím rychleji je naplněné poslání lidského života. V dobré rodině oddaných dostává dítě příležitost sloužit Pánu mnoha způsoby. V takových osvícených rodinách se rodí duše, které jsou již pokročilé v oddané službě. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (6.41): śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe yoga-bhraṣṭo 'bhijāyate. I když oddaný poklesne, má možnost se narodit v rodině dobře postaveného brāhmaṇy nebo zámožného obchodníka. V obou případech jsou dobré podmínky pro automatické oživení vědomí Boha, neboť zvláště v těchto rodinách se pravidelně provádí uctívání Pána Kṛṣṇy (arcanā) a dítě je může napodobovat.

Chrámové uctívání, ve kterém začátečníci dostávají příležitost naučit se oddaně sloužit Pánu, je pāñcarātrikī metodou pro přípravu kandidátů oddané služby. Mahārāja Parīkṣit si také v dětství hrával s loutkami Kṛṣṇy. V Indii dodnes dostávají děti v dobrých rodinách na hraní loutky Pána Rāmy a Kṛṣṇy a někdy také loutky polobohů, aby vyvíjely svůj služebnický postoj k Pánu. Milostí Pána jsme i my dostali od našich rodičů tuto příležitost, na které byl založen začátek našeho života.

Verš

sa kathaṁ sevayā tasya
kālena jarasaṁ gataḥ
pṛṣṭo vārtāṁ pratibrūyād
bhartuḥ pādāv anusmaran

Synonyma

saḥ — Uddhava; katham — jak; sevayā — touto službou; tasya — jeho; kālena — časem; jarasam — invalidita; gataḥ — utrpěl; pṛṣṭaḥ — žádán o; vārtām — poselství; pratibrūyāt — aby odpověděl; bhartuḥ — o Pánu; pādau — Jeho lotosové nohy; anusmaran — vzpomínající.

Překlad

Uddhava takto sloužil Pánu neustále od svého dětství, a ani ve stáří jeho služebnický postoj nezeslábl. Jakmile ho Vidura požádal, aby vyprávěl o Pánovi, ihned si vzpomněl na vše, co o Něm věděl.

Význam

Transcendentální služba Pánu není nic světského. Služebnický postoj oddaného neustále vzrůstá a nikdy neslábne. Ze světských služeb lidé obvykle odcházejí ve stáří na odpočinek, ale z transcendentální služby Pánu žádný odchod na odpočinek neexistuje. Naopak — služebnický postoj s pokročilým věkem více a více sílí. Transcendentální službou se nikdo nemůže přesytit, a proto z ní nemusí odcházet na žádný odpočinek. V hmotných podmínkách je člověku dovoleno odejít na odpočinek, když se jeho tělo službou unaví, ale v transcendentální službě neexistuje únava, protože se jedná o duchovní službu, která není na tělesné úrovni. Služba na tělesné úrovni slábne se stárnutím těla, ale duše nikdy nestárne, a proto služba na duchovní úrovni člověka nikdy neunaví.

Uddhava nepochybně zestárl, ale to neznamená, že zestárla jeho duše. Jeho služebnický postoj dospěl na transcendentální úroveň, a jakmile se ho Vidura zeptal na Pána Kṛṣṇu, Uddhava si ihned vzpomněl na vše, co se s jeho Pánem pojilo, a přestal vnímat i sebe na tělesné úrovni. To je známka čisté oddané služby Pánu, jak bude vysvětleno později v pokynech Pána Kapily Jeho matce Devahūti (lakṣaṇaṁ bhakti-yogasya, atd.).

Verš

sa muhūrtam abhūt tūṣṇīṁ
kṛṣṇāṅghri-sudhayā bhṛśam
tīvreṇa bhakti-yogena
nimagnaḥ sādhu nirvṛtaḥ

Synonyma

saḥ — Uddhava; muhūrtam — na okamžik; abhūt — stal se; tūṣṇīm — zcela tichý; kṛṣṇa-aṅghri — lotosové nohy Pána; sudhayā — nektarem; bhṛśam — zralý; tīvreṇa — velice silnou; bhakti-yogena — oddanou službou; nimagnaḥ — pohroužený do; sādhu — dobrý; nirvṛtaḥ — plně do lásky.

Překlad

Na okamžik zcela zmlkl a jeho tělo se nehýbalo. Pohroužil se do nektaru vzpomínek na lotosové nohy Pána v extázi oddanosti a upadal do čím dál tím hlubší extáze.

Význam

Uddhava vypadal, jako kdyby ho Vidurův dotaz na Kṛṣṇu probudil ze spánku. Vypadal, jako by litoval, že zapomněl na lotosové nohy Pána. Začal tedy znovu vzpomínat na lotosové nohy Pána a na všechnu transcendentální láskyplnou službu, kterou pro Něho vykonával, a díky tomu pocítil stejnou extázi, jakou cítil v Pánově přítomnosti. Jelikož je Pán absolutní, mezi vzpomínkami na Něho a Jeho osobní přítomností není žádný rozdíl. Uddhava proto zůstal na okamžik zcela potichu, ale potom bylo vidět, jak upadá do stále hlubší a hlubší extáze. Pocity extáze projevují vysoce pokročilí oddaní Pána. Existuje osm druhů transcendentálních proměn těla — slzy, chvění těla, pot, neklid, silné vzrušení, stažení hrdla atd. — a Uddhava je v přítomnosti Vidury všechny projevil.

Verš

pulakodbhinna-sarvāṅgo
muñcan mīlad-dṛśā śucaḥ
pūrṇārtho lakṣitas tena
sneha-prasara-samplutaḥ

Synonyma

pulaka-udbhinna — tělesné změny při transcendentální extázi; sarva-aṅgaḥ — každá část těla; muñcan — stírající; mīlat — otvírající; dṛśā — očima; śucaḥ — slzy smutku; pūrṇa-arthaḥ — úplné dosažení; lakṣitaḥ — takto pozoroval; tena — Vidura; sneha-prasara — horoucí láska; samplutaḥ — dokonale naplněn.

Překlad

Vidura pozoroval, jak Uddhava projevil v plné extázi všechny transcendentální tělesné změny a jak se snažil utřít si z očí slzy odloučení. Pochopil, že Uddhava byl plný horoucí lásky k Pánu.

Význam

Vidura, zkušený oddaný Pána, pozoroval příznaky nejvyššího stupně oddanosti a potvrdil, že Uddhava dosáhl stádia dokonalé lásky k Bohu. Extatické tělesné změny se projevují na duchovní úrovni. Nejsou to žádné uměle navozené tělesné projevy, které by si člověk mohl nacvičit. V rozvoji oddané služby existují tři stádia. První je stádium dodržování usměrňujících zásad oddané služby, druhé je stádium stálosti v oddané službě a poslední je stádium extáze, charakterizované transcendentálními tělesnými projevy. Devět různých druhů oddané služby, jako je naslouchání, opěvování a vzpomínání, tvoří začátek. Pravidelné naslouchání o slávě a zábavách Pána začíná smývat nečistoty ze srdce. Čím více se člověk očistí, tím více se upevňuje v oddané službě. Ve svých činnostech postupně dosáhne stálosti, pevné víry, chuti, realizace a nakonec pohroužení. Tato různá stádia vývoje zvětšují lásku k Bohu až na nejvyšší úroveň, která má ještě více příznaků, jako je zalíbení, hněv a připoutanost, a ve výjimečných případech láska přechází až do stádia mahā-bhāvy, kterého však obyčejné živé bytosti obvykle nemohou dosáhnout. Všechny příznaky projevil Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu, který je zosobněním lásky k Bohu.

V Bhakti-rasāmṛta-sindhu od Śrīly Rūpy Gosvāmīho, hlavního žáka Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, jsou tyto transcendentální příznaky, projevované čistými oddanými, jako byl Uddhava, systematicky popsány. Napsali jsme souhrnnou studii Bhakti-rasāmṛta-sindhu pod názvem Nektar oddanosti a v této knize může čtenář získat další podrobné informace o vědě oddané služby.

Verš

śanakair bhagaval-lokān
nṛlokaṁ punar āgataḥ
vimṛjya netre viduraṁ
prītyāhoddhava utsmayan

Synonyma

śanakaiḥ — postupně; bhagavat — Pán; lokāt — ze sídla; nṛlokam — planeta lidí; punaḥ āgataḥ — znovu přicházející; vimṛjya — utírající si; netre — oči; viduram — Vidurovi; prītyā — s láskou; āha — řekl; uddhavaḥ — Uddhava; utsmayan — všemi těmito vzpomínkami.

Překlad

Velký oddaný Uddhava se brzy vrátil z Pánova sídla zpět na úroveň lidí. Utíraje si oči, probudil ve své paměti vzpomínky na minulost a příjemně promluvil k Vidurovi.

Význam

Když byl Uddhava plně pohroužen do transcendentální extáze lásky k Bohu, zcela zapomněl na vše kolem. Čistý oddaný neustále žije v sídle Nejvyššího Pána; i v současném těle, které zdánlivě patří do tohoto světa. Čistý oddaný se nenachází na tělesné úrovni, neboť je pohroužen do transcendentálních myšlenek na Nejvyššího. Když chtěl Uddhava k Vidurovi promluvit, sestoupil z Pánova sídla, Dvāraky, na hmotnou úroveň lidských bytostí. I když je čistý oddaný na této planetě smrti, není to z hmotných důvodů, ale jeho přítomnost má vztah k Pánu, neboť se zde zaměstnává transcendentální láskyplnou službou. Živá bytost může žít buď na hmotné úrovni, anebo v transcendentálním sídle Pána. Změna podmínek, které určují postavení živé bytosti, je popsána v Caitanya-caritāmṛtě v pokynech, které Pán Śrī Caitanya udělil Śrīlovi Rūpovi Gosvāmīmu: “Živé bytosti ve všech vesmírech si život za životem užívají výsledků své plodonosné práce. Některé z nich však mohou být ovlivněny společností čistých oddaných, a tak dostat příležitost vykonávat oddanou službu, neboť k ní získají chuť. Tato chuť je semínkem oddané služby a tomu, komu se poštěstí takové semínko obdržet, se doporučuje, aby ho zasadil hluboko do svého srdce. Stejně jako zaléváme obyčejné semínko, aby rostlo a přineslo plody, můžeme také pěstovat a zalévat posloucháním a opěvováním svatého jména a zábav Pána semínko oddané služby, zasazené v srdci oddaného. Rostlinka oddané služby díky této vláze postupně roste a oddaný ji jako zahradník stále zalévá neustálým nasloucháním a opěvováním. Rostlinka oddané služby postupně vyroste do takové výšky, že pronikne celým hmotným vesmírem a vstoupí do duchovního nebe, kde roste stále výš a výš, až dosáhne planety Goloky Vṛndāvany. Díky oddané službě Pánu v podobě naslouchání a opěvování je oddaný-zahradník ve styku se sídlem Pána, dokonce i z hmotné úrovně. Stejně jako se liána upíná k jinému, silnějšímu stromu, tak se i rostlinka oddané služby, kterou oddaný pěstuje, uchýlí k lotosovým nohám Pána. Když rostlinka zesílí, uzraje na ní plod a zahradník, který ji pěstoval, může užívat tohoto plodu lásky a jeho život se stane úspěšným.” Z Uddhavova jednání je zjevné, že dospěl do tohoto stádia. Dosáhl nejvyšší planety a zároveň zůstával v tomto světě.

Verš

uddhava uvāca
kṛṣṇa-dyumaṇi nimloce
gīrṇeṣv ajagareṇa ha
kiṁ nu naḥ kuśalaṁ brūyāṁ
gata-śrīṣu gṛheṣv aham

Synonyma

uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; kṛṣṇa-dyumaṇi — slunce Kṛṣṇa; nimloce — když zapadlo; gīrṇeṣu — spolknutý; ajagareṇa — velkým hadem; ha — v minulosti; kim — co; nu — jiného; naḥ — naše; kuśalam — štěstí; brūyām — mohu říci; gata — odešel; śrīṣu gṛheṣu — v domě; aham — já.

Překlad

Śrī Uddhava řekl: Můj drahý Viduro, slunce světa, Pán Kṛṣṇa, zapadlo a náš dům nyní spolkl velký had času. Co více ti mohu říci o tom, jak se nám daří?

Význam

Západ slunce — Kṛṣṇy — může být podle komentáře Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura vysvětlen následovně. Vidura byl zasažen velkou lítostí, když uslyšel o zničení celé velké yaduovské dynastie, jakož i vlastní rodiny, dynastie Kuruovců. Uddhava chápal jeho smutek, a proto chtěl nejdříve vyjádřit svou soucitnou účast úslovím, že po západu slunce jsou všichni ponořeni v temnotě. Celý svět byl ponořen do temnoty smutku a Vidura ani Uddhava či nikdo jiný nemohl být šťastný. Uddhava byl stejně zarmoucený jako Vidura, a o jejich štěstí nebylo dále co říci.

Přirovnání Kṛṣṇy ke slunci je velice příhodné. Jakmile zapadne slunce, ihned nastane tma. Ale temnota, ve které se ocitá obyčejný člověk, neovlivňuje slunce samotné při východu ani při západu. Příchod a odchod Pána Kṛṣṇy jsou přesně podobné východu a západu slunce. Pán přichází a odchází v nesčetných vesmírech, a dokud je v určitém vesmíru přítomný, vše je v něm ozářeno transcendentálním světlem, ale vesmír, ze kterého odejde, se ocitne v temnotě. Jeho zábavy jsou ale věčné. Pán je vždy přítomný v některém vesmíru, stejně jako je slunce přítomné buď na východní, nebo na západní polokouli. Slunce je vždy přítomné, buď v Indii, nebo v Americe, ale když je v Indii, Amerika je ve tmě, a když je v Americe, je tma na polokouli, kde leží Indie.

Stejně jako slunce ráno vychází, postupně stoupá k vrcholu své dráhy a potom opět zapadá na jedné polokouli a zároveň vychází na druhé, tak i odchod Pána Kṛṣṇy z jednoho vesmíru a začátek Jeho různých zábav ve druhém nastávají zároveň. Jakmile jedna zábava skončí zde, je projevena v jiném vesmíru. Jeho věčné zábavy (nitya-līlā) tak nemají konce. Stejně jako slunce vychází jednou za čtyřiadvacet hodin, tak i k zábavám Pána Kṛṣṇy dochází ve vesmíru jednou za den Brahmy, jehož délka je v Bhagavad-gītě vypočítána na 4 300 000 000 slunečních let. Ať je Pán přítomný kdekoliv, všechny Jeho různé zábavy, jak jsou popsány ve zjevených písmech, se odehrávají v pravidelných intervalech.

Západ slunce dodává hadům na síle, zlodějům na odvaze a probouzí k činnosti duchy, ale lotos ztrácí svoji krásu a cakravākī naříká. Podobně odchod Pána Kṛṣṇy povzbudí ateisty a zarmoutí oddané.

Verš

durbhago bata loko ’yaṁ
yadavo nitarām api
ye saṁvasanto na vidur
hariṁ mīnā ivoḍupam

Synonyma

durbhagaḥ — nešťastný; bata — jistě; lokaḥ — vesmír; ayam — tento; yadavaḥ — yaduovská dynastie; nitarām — přesněji; api — také; ye — ti; saṁvasantaḥ — žijící společně; na — ne; viduḥ — chápali; harim — Osobnost Božství; mīnāḥ — ryby; iva uḍupam — jako měsíc.

Překlad

Tento vesmír se všemi svými planetami je dokonale nešťastný. A ještě nešťastnější jsou členové yaduovské dynastie, protože nevěděli, že Pán Hari je Osobnost Božství, stejně jako ryby nepoznaly Měsíc.

Význam

Uddhava naříkal pro nešťastné lidi, kteří nepoznali Pána Śrī Kṛṣṇu, přestože viděli všechny Jeho transcendentální božské vlastnosti. Od samotného počátku Jeho zjevení za mřížemi vězení krále Kaṁsy až po Jeho mausala-līlu pošetilí lidé nechápali, že je Nejvyšším Pánem, přestože projevoval Své energie Osobnosti Božství v podobě šesti vznešených vlastností — bohatství, síly, slávy, krásy, poznání a odříkání. Hlupáci Ho považovali pouze za výjimečnou historickou postavu, protože s Ním neměli žádný důvěrný styk, ale ještě nešťastnější byli členové Jeho rodiny, yaduovské dynastie, kteří byli stále v Jeho společnosti, ale nebyli schopni v Něm poznat Nejvyšší Osobnost Božství. Uddhava naříkal také nad svým vlastním neštěstím, neboť i když věděl, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, nedokázal náležitě využít této příležitosti k oddané službě Pánu. Litoval neštěstí všech, včetně sebe samotného. Čistý oddaný Pána se považuje za nejnešťastnější bytost pod vlivem své obrovské lásky k Pánu, což je jeden z transcendentálních pocitů virahy, bolesti v odloučení.

Ze zjevených písem se dovídáme, že Měsíc vznikl z oceánu mléka. Na vyšších planetách existuje mléčný oceán a Pán Viṣṇu, který jako Paramātmā (Nadduše) ovládá ze srdce každou živou bytost, tam pobývá jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Ti, kteří nevěří v existenci oceánu mléka, protože znají jen oceány slané vody, by měli vědět, že se svět také nazývá go, což znamená “kráva”. Moč krávy je slaná a podle ajurvédské medicíny je velice účinná při léčení pacientů trpících chorobou jater. Tito pacienti ani neznají chuť kravského mléka, protože ho nikdy nedostávají. Přestože ho neokusili, vědí, že kráva dává také mléko. Podobně lidé, kteří znají pouze tuto nepatrnou planetu, kde existuje oceán slané vody, mohou přijmout informaci ze zjevených písem, že existuje také oceán mléka, přestože ho nikdy neviděli. Z tohoto oceánu mléka vznikl Měsíc, ale ryby v mléčném oceánu nepoznaly, že to není další ryba a že se od nich liší. Pokládaly Měsíc za jednu z nich nebo možná za něco svítícího, ale nic víc. Nešťastní lidé, kteří neznají Pána Kṛṣṇu, se podobají těmto rybám. Pokládají Ho za jednoho z nich, i když poněkud výjimečného co se týče bohatství, síly atd. Bhagavad-gītā (9.11) potvrzuje, že tito hlupáci jsou ve velice nešťastném postavení: avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam.

Verš

iṅgita-jñāḥ puru-prauḍhā
ekārāmāś ca sātvatāḥ
sātvatām ṛṣabhaṁ sarve
bhūtāvāsam amaṁsata

Synonyma

iṅgita-jñāḥ — zběhlí ve studiu psychiky; puru-prauḍhāḥ — velice zkušení; eka — jeden; ārāmāḥ — zábava; ca — také; sātvatāḥ — oddaní nebo vlastní lidé; sātvatām ṛṣabham — hlava rodiny; sarve — všichni; bhūta-āvāsam — všepronikající; amaṁsata — dokázali myslet.

Překlad

Všichni Yaduovci byli zkušení oddaní, vzdělaní a zběhlí ve studiu psychiky. Navíc Pána stále doprovázeli při Jeho různých zábavách, a přesto o Něm věděli pouze to, že je jediný Nejvyšší, který sídlí všude.

Význam

Ve Vedách je řečeno, že Nejvyššího Pána neboli Paramātmu nelze pochopit pouhou učeností nebo mentální spekulací: nāyam ātmā pravacanena labhyo na medhayā na bahunā śrutena (Kaṭha Upaniṣad 1.2.23). Může Ho znát jedině ten, kdo má Jeho milost. Všichni Yaduovci byli výjimečně vzdělaní a zkušení, ale přestože o Pánu věděli, že žije v srdci každého, nechápali, že je původní Osobnost Božství. Tento nedostatek poznání nebyl způsoben jejich nedostatečnou učeností; jen neměli natolik příznivý osud. Obyvatelé Vṛndāvanu však Pána neznali ani jako Paramātmu, neboť to byli Jeho čistí oddaní, kteří na Něho dokázali myslet pouze jako na objekt své lásky. Nevěděli, že je Osobností Božství. Yaduovci neboli obyvatelé Dvāraky znali Pána Kṛṣṇu jako Vāsudeva neboli všudypřítomnou Nadduši, ale nikoliv jako Nejvyššího Pána. Jako znalci Ved si ověřovali védské hymny: eko devaḥ<|>... sarva-bhūtādhivāsaḥ<|>... antaryāmī<|>... a vṛṣṇīnāṁ para-devatā<|>... Yaduovci tedy přijímali Pána Kṛṣṇu jen jako Nadduši, která inkarnovala v jejich rodině.

Verš

devasya māyayā spṛṣṭā
ye cānyad asad-āśritāḥ
bhrāmyate dhīr na tad-vākyair
ātmany uptātmano harau

Synonyma

devasya — Osobnosti Božství; māyayā — vlivem vnější energie; spṛṣṭāḥ — nakaženi; ye — ti všichni; ca — a; anyat — jiní; asat — iluzorní; āśritāḥ — vzati k; bhrāmyate — zmást; dhīḥ — inteligenci; na — ne; tat — jejich; vākyaiḥ — těmi slovy; ātmani — v Nejvyšším Já; upta-ātmanaḥ — odevzdané duše; harau — Pánovi.

Překlad

Slova lidí zmatených iluzorní energií Pána nemohou za žádných okolností vychýlit inteligenci zcela odevzdaných duší.

Význam

Pán Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství podle všech svědectví Ved. Přijímají Ho tak všichni ācāryové včetně Śrīpādy Śaṅkarācāryi. Když však byl přítomný na Zemi, různé třídy lidí Ho přijímaly různými způsoby, a jejich názory na Pána se proto také lišily. Lidé, kteří věřili zjeveným písmům, obecně přijímali Pána takového, jaký je, a upadli do hlubokého zármutku, když Pán tento svět opustil. V prvním zpěvu jsme již hovořili o nářku Arjuny a Yudhiṣṭhira, kteří se s odchodem Pána Kṛṣṇy nemohli vyrovnat do konce svých životů.

Yaduovci si byli vědomi Pána pouze částečně, ale jsou také slavní, jelikož měli příležitost sdružovat se s Pánem, který jednal jako hlava jejich rodiny, a také Mu poskytovali důvěrnou službu. Yaduovci a další oddaní Pána se liší od těch, kteří Ho mylně pokládají za obyčejnou lidskou osobnost. Tito lidé jsou zmateni iluzorní energií a mají ďábelskou povahu, neboť Nejvyššímu Pánu závidí. Iluzorní energie na ně působí velice silně, neboť přes své velké světské vzdělání postrádají víru a jsou nakaženi ateistickou mentalitou. Stále se všemožně snaží prokázat, že Pán Kṛṣṇa byl obyčejný člověk, který byl zabit lovcem za Své mnohé bezbožné činy, kterých se dopustil, když chystal smrt synům Dhṛtarāṣṭry a Jarāsandhy, démonských králů na Zemi. Tito lidé nevěří slovům Bhagavad-gīty, že na Pána nepůsobí reakce za Jeho činnosti: na māṁ karmāṇi limpanti. Podle názoru ateistů byla rodina Pána Kṛṣṇy, dynastie Yaduovců, zničena kletbou brāhmaṇů za hříchy Kṛṣṇy, když zabil syny Dhṛtarāṣṭry atd. Žádné z těchto pomluv se však nedotknou srdcí oddaných Pána, kteří dokonale znají skutečnost. Jejich inteligence není nikdy zneklidněná co se týče Pánova postavení. Zato lidé, které znepokojují slova asurů, se také nachází v beznadějné situaci. To chtěl Uddhava vyjádřit v tomto verši.

Verš

pradarśyātapta-tapasām
avitṛpta-dṛśāṁ nṛṇām
ādāyāntar adhād yas tu
sva-bimbaṁ loka-locanam

Synonyma

pradarśya — projevením; atapta — kteří nepodstoupili; tapasām — pokání; avitṛpta-dṛśām — kteří neviděli plně; nṛṇām — lidí; ādāya — odebral; antaḥ — odchod; adhāt — vykonal; yaḥ — On, který; tu — ale; sva-bimbam — Svoji vlastní podobu; loka-locanam — oči veřejnosti.

Překlad

Pán Śrī Kṛṣṇa, který projevil Svoji věčnou podobu před očima všech na této Zemi, odešel tak, že Svoji podobu odstranil z dohledu těch, kteří Ho nemohli vidět (takového, jaký je), jelikož nevykonali potřebná pokání.

Význam

V tomto verši je velice důležité slovo avitṛpta-dṛśām. Všechny podmíněné duše v hmotném světě se snaží různými způsoby uspokojit své smysly, ale nedaří se jim to, neboť taková snaha nemůže nikoho uspokojit. Velice dobře to vystihuje příklad ryby na suchu. Když vytáhneme rybu z vody a necháme ji na suchu, nebude šťastná, ať jí nabídneme sebevětší požitek. Duše může být šťastná jedině ve společnosti nejvyšší živé bytosti, Osobnosti Božství, a nikde jinde. Pán ze Své neomezené bezpříčinné milosti vládne bezpočtu vaikuṇṭhských planet duchovního nebe v oblasti brahmajyoti a v tomto transcendentálním světě je živým bytostem umožněn neomezený požitek.

Pán přichází Osobně projevit Své transcendentální zábavy a Jeho činnosti ve Vṛndāvanu, Mathuře a Dvārace jsou jejich typickou ukázkou. Přichází proto, aby přivedl podmíněné duše zpátky k Bohu, zpátky domů do věčného světa. Lidé, kteří jsou svědky těchto zábav, však po tom netouží, protože nejsou dostatečně zbožní. V Bhagavad-gītě je řečeno, že transcendentální láskyplné službě Pánu se mohou věnovat pouze ti, kteří se zcela zbavili hříšných reakcí. Cílem védského systému rituálních obřadů je přivést každou podmíněnou duši na cestu zbožnosti. Přísným dodržováním předepsaných zásad pro všechny řády společenského života lze dosáhnout pravdomluvnosti, ovládání mysli a smyslů, snášenlivosti atd. a také povýšení na úroveň čisté oddané služby Pánu. Pouze takový transcendentální postoj plně uspokojí všechny hmotné tužby.

Když byl Pán přítomný, mohli s Ním jít zpátky do Jeho království ti, kteří dokázali uspokojit své hmotné tužby tím, že Ho viděli v pravém světle. Ti, kteří Ho však nedokázali vidět takového, jaký je, zůstali připoutáni k hmotným tužbám a nemohli se vrátit zpátky domů, zpátky k Bohu. V tomto verši je řečeno, že když Pán sešel z očí všech, učinil tak ve Své původní věčné podobě. Pán odešel ve Svém těle — neopustil Své tělo, jak se obvykle mylně domnívají podmíněné duše. Tento verš vyvrací vymyšlenou propagandu nevěřících neoddaných, že Pán opustil tělo jako obyčejná podmíněná duše. Pán se zjevil, aby světu ulehčil od nepatřičné zátěže nevěřících asurů, a poté zmizel z očí světa.

Verš

yan martya-līlaupayikaṁ sva-yoga-
māyā-balaṁ darśayatā gṛhītam
vismāpanaṁ svasya ca saubhagarddheḥ
paraṁ padaṁ bhūṣaṇa-bhūṣaṇāṅgam

Synonyma

yat — Jeho věčná podoba, která; martya — svět smrti; līlā-upayikam — právě vhodná pro zábavy; sva-yoga-māyā-balam — silou vnitřní energie; darśayatā — aby projevil; gṛhītam — odhalil; vismāpanam — úžasné; svasya — Své vlastní; ca — a; saubhaga-ṛddheḥ — bohatých; param — nejvyšší; padam — konečné postavení; bhūṣaṇa — ozdoba; bhūṣaṇa-aṅgam — ozdob.

Překlad

Pán se zjevil ve světě smrti prostřednictvím Své vnitřní energie yoga-māyi. Přišel ve Své věčné podobě, která je vhodná pro Jeho zábavy. Tyto zábavy udivily dokonce i ty, kdo jsou pyšní na své bohatství, včetně Samotného Pána v Jeho podobě Pána Vaikuṇṭhy. Jeho (Śrī Kṛṣṇovo) transcendentální tělo je ozdoba všech ozdob.

Význam

Jak udávají védské hymny (nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām), Osobnost Božství převyšuje všechny ostatní živé bytosti ve všech vesmírech hmotného světa. Pán je vůdcem všech živých bytostí a nikdo Ho nepředčí ani se Mu nemůže vyrovnat v bohatství, síle, slávě, kráse, poznání a odříkání. Když byl Pán Kṛṣṇa přítomen v tomto vesmíru, vypadal jako člověk, protože se zjevil tak, jak se právě hodilo pro Jeho zábavy ve světě smrti. Nepřišel do lidské společnosti ve Své vaikuṇṭhské podobě se čtyřma rukama, protože by se to pro Jeho zábavy nehodilo. I když vypadal jako člověk, nikdo se Mu v žádném směru nevyrovnal a nikdy nevyrovná žádnou ze šesti vznešených vlastností. Každý je více či méně pyšný na své bohatství v tomto světě, ale když byl Pán Kṛṣṇa přítomen v lidské společnosti, předčil všechny Své současníky v celém vesmíru.

Když jsou Pánovy zábavy viditelné lidskýma očima, nazývají se prakaṭa, a když nejsou viditelné, nazývají se aprakaṭa. Pánovy zábavy ve skutečnosti nikdy nekončí, stejně jako slunce nikdy neopouští oblohu. Slunce je neustále na své oběžné dráze na obloze, ale našemu omezenému zraku je někdy viditelné a někdy neviditelné. Stejně tak zábavy Pána vždy probíhají v některém z vesmírů, a když Pán Kṛṣṇa zmizel z transcendentálního sídla ve Dvārace, zmizel pouze z očí jejích obyvatel. Nikdo by se neměl mylně domnívat, že Jeho transcendentální tělo, které je vhodné pro zábavy ve světě smrti, je nějakým způsobem podřadnější, než jsou Jeho různé expanze na Vaikuṇṭhalokách. Jeho tělo projevené v hmotném světě je nad jiné transcendentálnější, neboť Jeho zábavy ve světě smrti předčí Jeho milost, kterou projevuje na Vaikuṇṭhalokách. Na Vaikuṇṭhalokách je Pán milostivý k osvobozeným živým bytostem (nitya-mukta), ale při Svých zábavách ve světě smrti je milostivý i k pokleslým věčně podmíněným duším (nitya-baddha). Dokonce ani na Vaikuṇṭhalokách nevyjevuje v takové míře Svých šest vznešených vlastností, jak je projevil ve světě smrti prostřednictvím Své vnitřní energie yoga-māyi. Všechny Jeho zábavy byly projevené nikoliv prostřednictvím hmotné energie, ale Jeho duchovní energie. Jedinečnost Jeho rāsa-līly ve Vṛndāvanu a Jeho manželského života s šestnácti tisíci manželkami udivuje i Nārāyaṇa na Vaikuṇṭě a tím spíše jiné živé bytosti v tomto světě smrti. Nad jeho zábavami žasnou i jiné inkarnace Pána, jako je Śrī Rāma, Nṛsiṁha a Varāha. Jeho vznešenost byla tak dokonalá, že Jeho zábavy uctíval i Pán Vaikuṇṭhy, který se neliší od Pána Kṛṣṇy Samotného.

Verš

yad dharma-sūnor bata rājasūye
nirīkṣya dṛk-svastyayanaṁ tri-lokaḥ
kārtsnyena cādyeha gataṁ vidhātur
arvāk-sṛtau kauśalam ity amanyata

Synonyma

yat — podoba, která; dharma-sūnoḥ — Mahārāje Yudhiṣṭhira; bata — jistě; rājasūye — na místě oběti rājasūya; nirīkṣya — pozorováním; dṛk — pohled; svastyayanam — potěšující; tri-lokaḥ — tři světy; kārtsnyena — celkově; ca — takto; adya — dnes; iha — ve vesmíru; gatam — překonal; vidhātuḥ — stvořitele (Brahmy); arvāk — současné lidstvo; sṛtau — v hmotném světě; kauśalam — zručnost; iti — takto; amanyata — uvažovali.

Překlad

Všichni polobozi z vyšších, nižších a středních planetárních systémů ve vesmíru se shromáždili u oltáře oběti rājasūya, kterou vykonával Mahārāja Yudhiṣṭhira. Když viděli nádherné tělesné rysy Pána Kṛṣṇy, všichni Pána považovali za vrcholný výtvor stvořitele lidských bytostí, Brahmy.

Význam

Když byl Pán Kṛṣṇa přítomný v tomto světě, Jeho tělesným rysům se nic nevyrovnalo. Nejkrásnější předmět hmotného světa se dá přirovnat k modrému lotosovému květu nebo úplňku, ale krása tělesných rysů Pána Kṛṣṇy překonala i lotosový květ a měsíc. Potvrdili to polobozi, nejkrásnější živí tvorové ve vesmíru. Polobozi si mysleli, že Pán Kṛṣṇa byl stvořen Pánem Brahmou stejně jako oni, ale ve skutečnosti byl Brahmā stvořen Pánem Kṛṣṇou. Nebylo v Brahmově moci stvořit transcendentální krásu Nejvyššího Pána. Kṛṣṇu nikdo nestvořil, protože On je stvořitelem všech. Pán říká v Bhagavad-gītě (10.8): ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate.

Verš

yasyānurāga-pluta-hāsa-rāsa-
līlāvaloka-pratilabdha-mānāḥ
vraja-striyo dṛgbhir anupravṛtta-
dhiyo ’vatasthuḥ kila kṛtya-śeṣāḥ

Synonyma

yasya — jejichž; anurāga — připoutanost; pluta — prohloubená; hāsa — smích; rāsa — žerty; līlā — zábavy; avaloka — hledící; pratilabdha — získané z; mānāḥ — prožívající muka; vraja-striyaḥ — dívky z Vraji; dṛgbhiḥ — očima; anupravṛtta — sledující; dhiyaḥ — inteligencí; avatasthuḥ — seděly tiše; kila — vskutku; kṛtya-śeṣāḥ — aniž dokončily své domácí povinnosti.

Překlad

Dívky z Vraji prožívaly muka, když je Kṛṣṇa po blažených zábavách plných humoru a výměn pohledů opouštěl. Vždy Ho doprovázely očima a potom usedly jako omráčené a nebyly schopné dokončit své domácí povinnosti.

Význam

Ve Svém dětství ve Vṛndāvanu byl Pán Kṛṣṇa známý jako veselý přítel a transcendentální milovník všech dívek Svého věku. Jeho láska k nim byla tak silná a plná extáze, že ji není možné s ničím srovnat, a dívky z Vraji k Němu byly tak připoutané, že svými city předčily i velké polobohy, jako je Brahmā a Śiva. Pán Kṛṣṇa nakonec přiznal, že Ho gopī svojí transcendentální láskou porazily, a prohlásil, že jim není schopen jejich čistou lásku oplatit. I když gopī zdánlivě mučilo Jeho žertovné chování, kdykoliv je Kṛṣṇa opouštěl, nemohly snést odloučení a doprovázely Ho očima i myslí. Byly tím tak omráčeny, že nemohly dokončit své domácí povinnosti. Nikdo Ho nepředčil ani v milostných vztazích mezi chlapci a dívkami. Ve zjevených písmech je řečeno, že Pán Kṛṣṇa Osobně nikdy neodchází za hranice Vṛndāvanu. Zůstává tam věčně díky transcendentální lásce jeho obyvatel. I když Ho tedy v současnosti není možné vidět, neodchází z Vṛndāvanu ani na okamžik.

Verš

sva-śānta-rūpeṣv itaraiḥ sva-rūpair
abhyardyamāneṣv anukampitātmā
parāvareśo mahad-aṁśa-yukto
hy ajo ’pi jāto bhagavān yathāgniḥ

Synonyma

sva-śānta-rūpeṣu — k mírumilovným oddaným Pána; itaraiḥ — jiní, neoddaní; sva-rūpaiḥ — podle kvalit přírody; abhyardyamāneṣu — sužovaným; anukampita-ātmā — dokonale soucitný Pán; para-avara — duchovní a hmotné; īśaḥ — vládce; mahat-aṁśa-yuktaḥ — doprovázen mahat-tattvou, Svojí úplnou částí; hi — jistě; ajaḥ — nezrozený; api — ačkoliv; jātaḥ — je zrozen; bhagavān — Osobnost Božství; yathā — jako; agniḥ — oheň.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, dokonale soucitný vládce duchovního i hmotného stvoření, je nezrozený, ale rodí se jako oheň, doprovázen mahat-tattvou, když vzniká napětí mezi Jeho mírumilovnými oddanými a osobami ovládanými kvalitami hmotné přírody.

Význam

Oddaní Pána jsou přirozeně mírumilovní, protože nemají žádné hmotné tužby. Osvobozená duše po ničem netouží, a proto ani nenaříká. Ten, kdo chce něco vlastnit, naříká nad ztrátou svého majetku. Oddaní netouží po hmotném vlastnictví ani po duchovním osvobození. Transcendentální láskyplnou službu Pánu berou jako svoji povinnost a je jim jedno, kde jsou a co mají dělat. Karmī, jñānī, yogī — dychtí po nějakém hmotném nebo duchovním vlastnictví. Karmī touží po hmotném vlastnictví, jñānī a yogīni touží po duchovním vlastnictví, ale oddaní netouží po ničem hmotném ani duchovním. Chtějí pouze sloužit Pánu podle Jeho přání — v hmotném či duchovním světě — a Pán těmto oddaným vždy projevuje zvláštní soucit.

Karmī, jñānī a yogīni mají každý svoji mentalitu danou příslušnými kvalitami přírody, a proto jsou označeni slovem itara neboli neoddaní. Tito itarové, dokonce i včetně yogīnů, někdy zneklidňují oddané Pána. Durvāsā Muni, velký yogī, pronásledoval Mahārāje Ambarīṣe, protože král byl velký oddaný Pána. A velký karmī a jñānī Hiraṇyakaśipu dokonce týral svého vlastního syna-vaiṣṇavu, Prahlāda Mahārāje. Existuje mnoho případů, kdy itarové znepokojovali mírumilovné oddané Pána. Když vzniká takové napětí, Pán ke svým oddaným cítí velký soucit a Osobně přichází, doprovázen Svými úplnými částmi, které ovládají mahat-tattvu.

Pán je přítomen všude, v hmotném i duchovním světě, a zjevuje se kvůli Svým oddaným, když dojde ke třenicím mezi nimi a neoddanými. Všeprostupující Pán se zjevuje kvůli třenicím oddaných a neoddaných, stejně jako třením hmoty pokaždé vzniká elektřina. Když Pán Kṛṣṇa přichází s určitým posláním, doprovázejí Ho všechny Jeho úplné části. Když se zjevil jako syn Vasudeva, vyskytovaly se různé názory na Jeho zjevení. Někteří říkali: “Je to Nejvyšší Osobnost Božství.” Jiní tvrdili: “Je inkarnací Nārāyaṇa.” A další prohlašovali: “Je inkarnací Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua.” Ve skutečnosti je ale původní Nejvyšší Osobností Božství — kṛṣṇas tu bhagavān svayam — a Nārāyaṇa, puruṣové a všechny ostatní inkarnace Ho doprovázejí, aby sehráli různé úlohy v Jeho zábavách. Mahad-aṁśa-yuktaḥ naznačuje, že Ho doprovázejí puruṣové, kteří tvoří mahat-tattvu. To je potvrzeno ve védských hymnech: mahāntaṁ vibhum ātmānam.

Pán Kṛṣṇa se zjevil jako elektřina, jakmile vzniklo tření mezi Kaṁsou, Vasudevem a Ugrasenou. Vasudeva a Ugrasena byli Pánovi oddaní a Kaṁsa, představitel karmīch a jñānīch, byl neoddaný. Kṛṣṇa, takový, jaký je, bývá přirovnán ke slunci. Nejprve se zjevil z oceánu lůna Devakī a potom postupně uspokojil všechny obyvatele mathurské oblasti, stejně jako slunce ráno probouzí lotosový květ. Poté, co vystoupil k vrcholu Své dráhy ve Dvārace, zapadl jako slunce a ponechal vše v temnotě, jak popsal Uddhava.

Verš

māṁ khedayaty etad ajasya janma-
viḍambanaṁ yad vasudeva-gehe
vraje ca vāso ’ri-bhayād iva svayaṁ
purād vyavātsīd yad-ananta-vīryaḥ

Synonyma

mām — mě; khedayati — zarmucuje mě; etat — toto; ajasya — nezrozeného; janma — zrození; viḍambanam — matoucí; yat — to; vasudeva-gehe — v domě Vasudeva; vraje — ve Vṛndāvanu; ca — také; vāsaḥ — bydlení; ari — nepřítel; bhayāt — ze strachu; iva — jako kdyby; svayam — Samotný; purāt — z Mathury Purī; vyavātsīt — utekl; yat — ten, který je; ananta-vīryaḥ — neomezeně mocný.

Překlad

Když myslím na Pána Kṛṣṇu a Jeho podivuhodné a matoucí činy — jak se narodil v cele Vasudeva, přestože je nezrozený; jak opustil ochranu Svého otce a odešel do Vraji, kde žil v nepoznání ze strachu před nepřítelem, a jak strachem utekl z Mathury, přestože je neomezeně mocný — zmocní se mě zármutek.

Význam

Jelikož Pán Śrī Kṛṣṇa je původní osoba, ze které všechno a všichni pochází — ahaṁ sarvasya prabhavaḥ (Bg. 10.8), janmādy asya yataḥ (Vs. 1.1.2) — nic se Mu nemůže vyrovnat ani Ho předčit. Pán je nanejvýš dokonalý, a když předvádí Své transcendentální zábavy jako syn, soupeř nebo něčí nepřítel, hraje Svou roli tak dokonale, že jsou zmateni i čistí oddaní, jako je Uddhava. Uddhava například dobře věděl, že Pán Śrī Kṛṣṇa existuje věčně a nemůže zemřít ani nadobro zmizet, a přesto pro Něho naříkal. Všechny tyto události byly předem připraveny tak, aby Jeho zábavy a požitek byly dokonalé. Je to za účelem požitku. Když si otec hraje se svým malým synem a lehne si na zem jako poražený, nic to neznamená — pouze chce, aby jeho syn měl radost. Jelikož je Pán všemocný, může spojit protiklady, jako zrození a nezrození, moc a porážku, strach a nebojácnost. Čistý oddaný dobře ví, jak Pán dokáže spojit protiklady, ale je nešťastný kvůli neoddaným, kteří neznají svrchovanou slávu Pána a považují Ho za výplod představivosti jenom proto, že v písmech je mnoho zdánlivě protikladných údajů. Ve skutečnosti si nic neodporuje. Vše je možné, když pochopíme Pána jako Pána, a nikoliv jako jednoho z nás se všemi našimi nedostatky.

Verš

dunoti cetaḥ smarato mamaitad
yad āha pādāv abhivandya pitroḥ
tātāmba kaṁsād uru-śaṅkitānāṁ
prasīdataṁ no ’kṛta-niṣkṛtīnām

Synonyma

dunoti — způsobuje mi bolest; cetaḥ — srdce; smarataḥ — když myslím na; mama — mé; etat — toto; yat — jako když; āha — řekl; pādau — nohy; abhivandya — uctívající; pitroḥ — rodičů; tāta — Můj milý otče; amba — Má milá matko; kaṁsāt — kvůli Kaṁsovi; uru — velký; śaṅkitānām — těch, kteří se bojí; prasīdatam — buďte spokojeni s; naḥ — Naše; akṛta — nevykonané; niṣkṛtīnām — povinnosti sloužit vám.

Překlad

Pán Kṛṣṇa prosil Své rodiče, aby odpustili Jemu a Balarāmovi, že nemohli sloužit u jejich nohou, protože s velkým strachem před Kaṁsou utekli z domova. Řekl: “Má milá matko, Můj milý otče, prosím, promiňte Nám, že jsme nedokázali splnit Svoji povinnost.” Všechno toto Pánovo chování vyvolává v mém srdci bolest.

Význam

Vypadá to, že se Pán Kṛṣṇa i Baladeva velice báli Kaṁsy, a proto se museli skrýt. Jsou-li však Pán Kṛṣṇa a Baladeva Nejvyšší Osobnost Božství, jak se mohli bát Kaṁsy? Není v tom nějaký rozpor? Vasudeva chtěl Kṛṣṇu chránit, protože Ho velmi miloval. Nemyslel na to, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán a že se dokáže ochránit Sám, ale myslel na Kṛṣṇu jako na svého syna. Jelikož byl velkým oddaným Pána, nelíbila se mu představa, že se Kṛṣṇa stane Kaṁsovou obětí jako jeho ostatní děti. Morálně byl Vasudeva zavázán předat Kṛṣṇu do rukou Kaṁsy, jelikož slíbil odevzdat všechny své děti. Z velké lásky ke Kṛṣṇovi však porušil svůj slib a Pán byl s jeho transcendentálním uvažováním velice spokojen. Nechtěl narušovat Vasudevovo intenzivní cítění, a proto svolil, aby Ho otec přenesl do domu Nandy a Yaśody. Do řeky Jamuny spadl jen proto, aby vyzkoušel Vasudevovu lásku. Vasudeva téměř zešílel, když se snažil zachránit své dítě uprostřed rozbouřené řeky.

To vše jsou slavné zábavy Pána a není na nich nic sporného. Jelikož je Kṛṣṇa Nejvyšší Pán, nikdy se Kaṁsy nebál, ale aby potěšil svého otce, záměrně předstíral strach. Nejúžasnější ukázkou Jeho dokonalého charakteru je, že se Svým rodičům omlouval za to, že jim v době, kdy ze strachu před Kaṁsou opustil dům, nemohl sloužit. Pán, Jehož lotosové nohy uctívají polobozi, jako je Brahmā a Śiva, chtěl uctívat nohy Vasudeva. Pán tak dal světu velice důležitý pokyn — i když je někdo Nejvyšší Pán, musí sloužit svým rodičům. Syn vděčí svým rodičům za mnoho věcí a jeho povinností je jim sloužit bez ohledu na to, jak velikou je osobností. Kṛṣṇa chtěl nepřímo také poučit ateisty, kteří neuznávají svrchované otcovství Boha; z jeho jednání si mohou vzít příklad, jak je třeba ctít Nejvyššího Otce. Uddhava nad tímto slavným jednáním Pána žasl a velice litoval, že nemohl odejít s Ním.

Verš

ko vā amuṣyāṅghri-saroja-reṇuṁ
vismartum īśīta pumān vijighran
yo visphurad-bhrū-viṭapena bhūmer
bhāraṁ kṛtāntena tiraścakāra

Synonyma

kaḥ — kdo jiný; — nebo; amuṣya — Pánovy; aṅghri — nohy; saroja-reṇum — prach z lotosu; vismartum — zapomenout; īśīta — může; pumān — člověk; vijighran — ucítil; yaḥ — ten, kdo; visphurat — protahující; bhrū-viṭapena — lístky obočí; bhūmeḥ — Země; bhāram — zátěž; kṛta-antena — smrtelnými údery; tiraścakāra — vykonal.

Překlad

Kdo by mohl zapomenout na prach z Jeho lotosových nohou, byť by ho ucítil jen jedinkrát? Pouhým protažením Svého obočí Kṛṣṇa zasazoval smrtelné údery těm, kteří zatěžovali Zemi.

Význam

Pána Kṛṣṇu nelze pokládat za obyčejného člověka, přestože hrál roli poslušného syna. Jeho jednání bylo mimořádné, neboť pouhým pozvednutím obočí dokázal zasadit smrtelné rány těm, kteří zatěžovali Zemi.

Verš

dṛṣṭā bhavadbhir nanu rājasūye
caidyasya kṛṣṇaṁ dviṣato ’pi siddhiḥ
yāṁ yoginaḥ saṁspṛhayanti samyag
yogena kas tad-virahaṁ saheta

Synonyma

dṛṣṭā — viděl jsi; bhavadbhiḥ — ty; nanu — samozřejmě; rājasūye — na shromáždění u oběti rājasūya, kterou vykonával Mahārāja Yudhiṣṭhira; caidyasya — krále Cedi (Śiśupāla); kṛṣṇam — Kṛṣṇovi; dviṣataḥ — závidějící; api — přestože; siddhiḥ — úspěch; yām — který; yoginaḥyogīni; saṁspṛhayanti — vskutku touží; samyak — plně; yogena — vykonáváním yogy; kaḥ — kdo; tat — Jeho; viraham — odloučení; saheta — může snést.

Překlad

Sám jsi viděl, jak král Cedi (Śiśupāla) dosáhl cíle yogy, přestože Pána Kṛṣṇu nenáviděl. I skuteční yogīni o takový úspěch velice usilují různými cvičeními. Kdo je schopen snést odloučení od Něho?

Význam

Pán Kṛṣṇa projevil Svoji bezpříčinnou milost na velkém shromáždění Mahārāje Yudhiṣṭhira. Byl milostivý i ke Svému nepříteli, králi Cedi, který Mu záviděl a snažil se s ním soupeřit. Pánovi ale nelze být opravdovým soupeřem a král Cedi byl vůči Pánu Kṛṣṇovi nesmírně jízlivý. Tím se podobal mnoha jiným asurům, jako byli Kaṁsa a Jarāsandha. Na otevřeném shromáždění u oběti rājasūya, kterou vykonával Mahārāja Yudhiṣṭhira, Śiśupāla Pána Kṛṣṇu urážel a Pán ho nakonec zabil. Každý ve shromáždění však viděl záblesk světla, který vyšel z těla krále Cedi a splynul s tělem Pána Kṛṣṇy. To znamená, že Cedirāja dosáhl osvobození v podobě splynutí s Nejvyšším, po kterém jñānī a yogīni touží jako po nejvyšší dokonalosti a kvůli němuž vykonávají různé transcendentální činnosti.

Člověk, který se snaží pochopit Nejvyšší Pravdu vlastní snahou za pomoci mentální spekulace nebo mystických jógových sil, dosáhne stejného cíle jako ten, kterého Pán Osobně zabil. Oba dosáhnou osvobození, při němž splynou s paprsky brahmajyoti vycházejícími z Pánova transcendentálního těla. Pán byl milostivý i ke Svému nepříteli a úspěch krále Cedi viděli všichni, kteří byli na shromáždění přítomni. Vidura tam byl také, a Uddhava se proto dovolával jeho vzpomínek na tuto událost.

Verš

tathaiva cānye nara-loka-vīrā
ya āhave kṛṣṇa-mukhāravindam
netraiḥ pibanto nayanābhirāmaṁ
pārthāstra-pūtaḥ padam āpur asya

Synonyma

tathā — také jako; eva ca — a jistě; anye — jiní; nara-loka — lidská společnost; vīrāḥ — bojovníci; ye — ti; āhave — na bitevním poli (Kurukṣetře); kṛṣṇa — Pána Kṛṣṇy; mukha-aravindam — obličej jako lotosový květ; netraiḥ — očima; pibantaḥ — když viděli; nayana-abhirāmam — velice příjemný na pohled; pārtha — Arjuna; astra-pūtaḥ — očištěni šípy; padam — sídla; āpuḥ — dosáhli; asya — Jeho.

Překlad

Další, kteří bojovali na Kuruovském bitevním poli, byli zase očištěni záplavou Arjunových šípů, a když hleděli na lotosovou tvář Kṛṣṇy, velice příjemnou na pohled, dosáhli Pánova sídla.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Śrī Kṛṣṇa, se v tomto světě zjevuje se dvěma záměry: aby osvobodil věřící a zničil darebáky. Jelikož je ale Pán absolutní, Jeho dva druhy jednání, i když zdánlivě odlišné, jsou z konečného hlediska stejné. Jeho zničení lidí podobných Śiśupálovi je stejně příznivé jako Jeho činnosti na ochranu věřících. Všichni válečníci, kteří sice bojovali proti Arjunovi, ale mohli na bitevním poli spatřit lotosovou tvář Pána, dosáhli Pánova sídla, tak jako ho dosahují Pánovi oddaní. Slova “příjemná pro oči” jsou velice důležitá. Když válečníci z druhé strany bojiště viděli Pána Kṛṣṇu v čele vojsk, obdivovali Jeho krásu a probudila se v nich dřímající láska k Bohu. Śiśupāla rovněž viděl Pána, ale jako svého nepřítele a žádná láska se v něm neprobudila. Dosáhl proto sjednocení s Pánem splynutím s brahmajyoti, neosobní září Jeho těla. Jiní, kteří byli v neutrálním postavení a nebyli ani přáteli, ani nepřáteli, ale obdivem ke kráse jeho tváře projevovali nepatrnou lásku k Bohu, byli ihned povýšeni na duchovní planety Vaikuṇṭhy. Pánovo osobní sídlo se nazývá Goloka Vṛndāvana a sídla Jeho úplných expanzí se nazývají Vaikuṇṭhy. Pán je tam přítomný jako Nārāyaṇa. Láska k Bohu je věčná, dříme v každé živé bytosti a celý proces oddané služby Pánu je určen k jejímu probuzení. Toto transcendentální probuzení má však různé stupně. Ti, kteří probudili lásku k Bohu v plném rozsahu, se vrací na planetu Goloku Vṛndāvanu do duchovního nebe, zatímco ti, kteří lásku k Bohu probudili pouze náhodou nebo osobním setkáním, jdou na vaikuṇṭhské planety. Mezi Golokou a Vaikuṇṭhou není žádný hmotný rozdíl, ale na Vaikuṇṭhách živé bytosti slouží Pánu uprostřed neomezeného bohatství, zatímco na Goloce s přirozenou láskou.

Tato láska k Bohu je probuzena díky společnosti čistých oddaných Pána. V této souvislosti je významné slovo pārthāstra-pūtaḥ. Ti, kteří viděli nádhernou tvář Pána na Kuruovském bitevním poli, byli nejprve očištěni záplavou Arjunových šípů. Pán se zjevil, aby snížil zátěž světa, a Arjuna Pánovi pomáhal tím, že za Něho bojoval. Arjuna osobně odmítal bojovat, a proto mu Kṛṣṇa vysvětlil celou Bhagavad-gītu, aby ho přiměl k boji. Jako čistý oddaný dal Arjuna přednost boji před svými vlastními zájmy, aby pomohl Pánovi snížit břímě světa. Čistý oddaný vše vykonává pro Pána, protože nemá žádný osobní zájem. Arjunovo zabíjení bylo stejně příznivé, jako kdyby je prováděl samotný Pán. Jakmile Arjuna vystřelil na nějakého nepřítele šíp, byl tento nepřítel zbaven všech hmotných nečistot a připraven na přemístění do duchovního nebe. Válečníci, kteří obdivovali Pánovy lotosové nohy a viděli Jeho tvář v čele nepřátelského vojska, v sobě probudili dřímající lásku k Bohu, a byli tak ihned přemístěni na Vaikuṇṭhaloku; nikoliv do neosobní brahmajyoti jako Śiśupāla. Śiśupāla zemřel bez jakékoliv úcty k Pánovi, zatímco jiní zemřeli v obdivu k Němu. Všichni byli přemístěni do duchovního nebe, ale ti, kteří v sobě probudili lásku k Bohu, se dostali na transcendentální planety.

Uddhava zdánlivě naříkal, že je v horší situaci než válečníci z Kuruovského bitevního pole. Ti dosáhli Vaikuṇṭhy, zatímco on zůstal, aby bědoval nad odchodem Pána.

Verš

svayaṁ tv asāmyātiśayas tryadhīśaḥ
svārājya-lakṣmy-āpta-samasta-kāmaḥ
baliṁ haradbhiś cira-loka-pālaiḥ
kirīṭa-koṭyeḍita-pāda-pīṭhaḥ

Synonyma

svayam — Samotný; tu — ale; asāmya — jedinečný; atiśayaḥ — větší; tri-adhīśaḥ — Pán tří; svārājya — nezávislá vláda; lakṣmī — bohatství; āpta — dosáhl; samasta-kāmaḥ — všechny touhy; balim — předměty používané při uctívání; haradbhiḥ — obětované; cira-loka-pālaiḥ — věčnými udržovateli řádu stvoření; kirīṭa-koṭi — miliony helmic; eḍita-pāda-pīṭhaḥ — nohy uctívané modlitbami.

Překlad

Pán Śrī Kṛṣṇa je Pán všech trojic a nezávislý vládce, Jemuž patří všechno bohatství. Uctívají Ho věční udržovatelé stvoření, kteří Mu obětují předměty používané při uctívání a svými miliony helmic se přitom dotýkají Jeho nohou.

Význam

Pán Śrī Kṛṣṇa je velice laskavý a milostivý, jak je popsáno v předchozích verších, ale zároveň je Pánem všech trojic. Je Nejvyšším Pánem tří světů, tří kvalit hmotné přírody a tří puruṣů (Kāraṇodakaśāyī, Garbhodakaśāyī a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua). Existuje bezpočet vesmírů a v každém z nich různé projevy Brahmy, Viṣṇua a Rudry. Kromě toho existuje Śeṣa-mūrti, který nese všechny vesmíry na Svých hlavách. Pán Kṛṣṇa je Pánem jich všech. Jako inkarnace Manua je původním zdrojem všech Manuů v nespočetně mnoha vesmírech. V každém vesmíru se projevuje 504 000 Manuů. Je Pánem tří hlavních energií, cit-śakti, māyā-śakti a taṭastha-śakti, a dokonale vládne šesti druhům bohatství — majetku, síle, slávě, kráse, poznání a odříkání. Nikdo Ho nemůže překonat v žádném požitku a samozřejmě neexistuje nikdo mocnější než On. Nikdo Mu není roven a nikdo Jej nepřevyšuje. Je povinností každého, bez ohledu na místo a postavení, se Mu zcela odevzdat. Není proto ničím zvláštním, že se mu odevzdávají všichni transcendentální vládci a uctívají Ho všemi vhodnými předměty.

Verš

tat tasya kaiṅkaryam alaṁ bhṛtān no
viglāpayaty aṅga yad ugrasenam
tiṣṭhan niṣaṇṇaṁ parameṣṭhi-dhiṣṇye
nyabodhayad deva nidhārayeti

Synonyma

tat — proto; tasya — Jeho; kaiṅkaryam — služba; alam — jistě; bhṛtān — služebníci; naḥ — nás; viglāpayati — bolí; aṅga — ó Viduro; yat — jako když; ugrasenam — králi Ugrasenovi; tiṣṭhan — sedící; niṣaṇṇam — čekající na Něho; parameṣṭhi-dhiṣṇye — na královském trůnu; nyabodhayat — podával; deva — oslovující “můj pane”; nidhāraya — prosím věz; iti — takto.

Překlad

Ó Viduro, jak by nás, Jeho služebníky, nebolelo, když vzpomínáme, jak (Pán Kṛṣṇa) přicházel před krále Ugrasenu, který seděl na královském trůnu, a podával mu zprávy se slovy: “Slyš, prosím, ó Můj pane”?

Význam

Čistého oddaného, jakým byl Uddhava, nemůže zmást, že se Pán Kṛṣṇa choval tak laskavě před Svými takzvanými nadřízenými, jako byl Jeho otec, děd a starší bratr, přívětivě ke Svým takzvaným manželkám, přátelům a současníkům, jako dítě před Svou matkou Yaśodou a rozpustile ke Svým mladým přítelkyním. Neoddané toto Pánovo lidské chování mate. Tuto jejich zmatenost vysvětluje Pán Samotný v Bhagavad-gītě (9.11):

avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram

Lidé s nedostatečným poznáním Osobnost Božství, Pána Kṛṣṇu, podceňují, neboť neznají Jeho vznešené postavení jako Pána všeho, co existuje. V Bhagavad-gītě Pán Své postavení jasně vysvětlil, ale démonští ateisté interpretují Jeho slova podle toho, jak se to hodí jejich vlastním záměrům, a svádějí své nešťastné následovníky ke stejnému způsobu uvažování. Tito nešťastníci vybírají z velké knihy poznání pouze různé slogany, ale nedokáží Pána přijmout jako Nejvyšší Osobnost Božství. Čistí oddaní, jako je Uddhava, se ovšem takovými ateistickými oportunisty nenechají nikdy svést.

Verš

aho bakī yaṁ stana-kāla-kūṭaṁ
jighāṁsayāpāyayad apy asādhvī
lebhe gatiṁ dhātry-ucitāṁ tato ’nyaṁ
kaṁ vā dayāluṁ śaraṇaṁ vrajema

Synonyma

aho — běda; bakī — démonice (Pūtanā); yam — kterou; stana — z jejího prsu; kāla — smrtící; kūṭam — jed; jighāṁsayā — ze závisti; apāyayat — kojila; api — přestože; asādhvī — nevěřící; lebhe — dosáhla; gatim — osudu; dhātrī-ucitām — vhodného pro kojnou; tataḥ — mimo Něhož; anyam — jiný; kam — kdo jiný; — jistě; dayālum — milostivý; śaraṇam — útočiště; vrajema — přijmu.

Překlad

Běda, kdo by mohl být milostivější než On, který přisoudil démonici (Pūtaně) postavení matky, přestože byla nevěřící a chtěla, aby z jejího prsu sál smrtící jed?

Význam

Toto je příklad nesmírné Pánovy milosti, kterou projevuje i Svým nepřátelům. Je řečeno, že ušlechtilý člověk přijímá dobré vlastnosti u lidí pochybného charakteru, stejně jako přijímá nektar, je-li obsažený v jedu. Kṛṣṇa dostal ve Svém kojeneckém věku od Pūtany smrtící jed, neboť se snažila toto úžasné dítě zabít. Pro svoji démonskou povahu nevěděla, že Pán Kṛṣṇa nebyl nikdo menší než Nejvyšší Osobnost Božství, i když hrál roli dítěte. To, že se stal dítětem, aby potěšil Svou oddanou Yaśodu, nijak nezmenšilo Jeho schopnosti Nejvyššího Pána. Pán může přijmout podobu malého dítěte nebo i jinou podobu než lidskou, ale nic se tím nemění — zůstává stále Nejvyšší. Živá bytost může přísným pokáním získat různé schopnosti, ale nikdy se nevyrovná Nejvyššímu Pánu.

Pán Kṛṣṇa přijal Pūtanu jako matku, neboť se tak chovala, když Mu dávala pít ze svého prsu. Pán přijímá i tu nejmenší kvalifikaci a udílí živé bytosti tu nejvyšší odměnu. Taková je Jeho povaha. Kdo jiný než On tedy může být konečným útočištěm?

Verš

manye ’surān bhāgavatāṁs tryadhīśe
saṁrambha-mārgābhiniviṣṭa-cittān
ye saṁyuge ’cakṣata tārkṣya-putram
aṁse sunābhāyudham āpatantam

Synonyma

manye — považuji; asurān — démony; bhāgavatān — velké oddané; tri-adhīśe — k Pánovi trojic; saṁrambha — nepřátelství; mārga — způsobem; abhiniviṣṭa-cittān — pohrouženi do myšlenek; ye — ti; saṁyuge — v boji; acakṣata — mohli vidět; tārkṣya-putram — Garuḍy, Pánova přepravce; aṁse — na zádech; sunābha — kolo; āyudham — ten, který nosí zbraň; āpatantam — blížící se.

Překlad

Myslím si, že démoni, kteří se chovají jako Pánovi nepřátelé, jsou víc než oddaní, protože když bojují s Pánem, pohrouženi do nepřátelských myšlenek, mohou Ho vidět, jak přilétá na zádech Garuḍy, syna Tārkṣyi (Kaśyapy), a drží v ruce Svůj disk.

Význam

Asurové, kteří bojovali s Pánem tváří v tvář, dosáhli osvobození, protože je zabil Pán. Toto osvobození démonů není výsledkem jejich oddanosti, ale projevem Pánovy bezpříčinné milosti. Každý, kdo je s Ním nějakým způsobem ve styku, byť sebemenším, získává díky Pánovým vynikajícím vlastnostem obrovský prospěch, až po úroveň osvobození. Pán je tak laskavý, že uděluje osvobození i Svým nepřátelům, protože s Ním přicházejí do styku a svým nepřátelským uvažováním na něho nepřímo myslí. Démoni se ve skutečnosti nikdy nevyrovnají čistým oddaným, ale Uddhava tak uvažoval v pocitech odloučení. Myslel na to, že v posledním stádiu svého života možná nebude moci vidět Pána tváří v tvář, jak ho mohli vidět démoni. Skutečnost je taková, že oddaní, kteří se neustále věnují s transcendentální láskou oddané službě Pánu, získávají stokrát a tisíckrát víc než démoni, neboť jsou povýšeni na duchovní planety, kde pobývají s Pánem ve věčnosti a blaženosti. Démoni a impersonalisté splývají s Pánovou září brahmajyoti, zatímco oddaní mohou vstoupit na duchovní planety. Pro srovnání si můžeme představit, jaký je rozdíl mezi létáním v prostoru a pobytem na nějaké planetě. Bytosti žijící na planetách prožívají větší radost než ty, které nemají žádné tělo a splývají s molekulami slunečních paprsků. Impersonalista tedy nezískává o nic víc než nepřítel Pána, neboť oba dosahují stejné úrovně duchovního osvobození.

Verš

vasudevasya devakyāṁ
jāto bhojendra-bandhane
cikīrṣur bhagavān asyāḥ
śam ajenābhiyācitaḥ

Synonyma

vasudevasya — manželky Vasudeva; devakyām — v lůně Devakī; jātaḥ — narozený z; bhoja-indra — krále Bhojů; bandhane — ve vězení; cikīrṣuḥ — aby vykonal; bhagavān — Osobnost Božství; asyāḥ — Země; śam — blahobyt; ajena — Brahmou; abhiyācitaḥ — oslavovaný modlitbami.

Překlad

Pán Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, se stal synem Vasudeva, který Ho počal v lůně své ženy Devakī ve vězení krále Bhoji, když se k Němu Brahmā modlil, aby přinesl Zemi blahobyt.

Význam

I když není žádný rozdíl mezi Pánovými zábavami v podobě příchodu a odchodu, neboť obojí patří k Jeho zábavám, oddaní obvykle o Jeho odchodu nehovoří. Vidura se Uddhavy nepřímo ptal na odchod Pána a žádal ho, aby vyprávěl kṛṣṇa-kathā, příběhy ze života Pána Kṛṣṇy. Uddhava proto začal své vyprávění Jeho příchodem, kdy se zjevil jako syn Vasudeva a Devakī ve vězení Kaṁsy, krále Bhojů, v Mathuře. Pán nemá v tomto světě žádné povinnosti, ale na žádost oddaných, jako je Brahmā, sestupuje na Zemi pro blaho celého vesmíru. To je uvedeno v Bhagavad-gītě (4.8):

paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām/
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge.

Verš

tato nanda-vrajam itaḥ
pitrā kaṁsād vibibhyatā
ekādaśa samās tatra
gūḍhārciḥ sa-balo ’vasat

Synonyma

tataḥ — poté; nanda-vrajam — pastviny Nandy Mahārāje; itaḥ — přenesen; pitrā — Svým otcem; kaṁsāt — z Kaṁsy; vibibhyatā — ze strachu; ekādaśa — jedenáct; samāḥ — let; tatra — tam; gūḍha-arciḥ — zakrytý oheň; sa-balaḥ — s Baladevem; avasat — pobýval.

Překlad

Poté Ho otec ze strachu před Kaṁsou přenesl na pastviny Nandy Mahārāje, kde pak jedenáct let žil spolu se Svým starším bratrem Baladevem, podobný zakrytému plameni.

Význam

Nebylo se třeba obávat Kaṁsova záměru zabít Śrī Kṛṣṇu hned po narození a posílat Pána do domu Nandy Mahārāje. To je obvyklá činnost asurů — snaží se zabít Nejvyšší Osobnost Božství nebo všemi prostředky dokázat, že Bůh neexistuje a že Kṛṣṇa je obyčejný člověk, a nikoliv Bůh. Pána Kṛṣṇu takové odhodlání lidí Kaṁsova druhu nijak neovlivňuje, ale hrál roli dítěte, a proto souhlasil s tím, aby Ho otec, který se Kaṁsy bál, přenesl na pastviny Nandy Mahārāje. Nanda Mahārāja Ho měl přijmout za svého syna a také Yaśodāmayī si měla užívat dětských zábav Pána, a proto, aby splnil touhy všech, byl hned po Svém narození ve vězení Kaṁsy přenesen z Mathury do Vṛndāvanu. Tam žil jedenáct let a se Svým starším bratrem, Pánem Baladevem, Svojí první expanzí, předvedl všechny úžasné zábavy Svého dětství, chlapectví a dospívání. Vasudevovy myšlenky na ochranu Kṛṣṇy před Kaṁsovým hněvem jsou částí jeho transcendentálního vztahu k Pánu. Pán má raději, když Ho někdo pokládá za svého syna, který mu je podřízený a který potřebuje otcovu ochranu, než když Ho každý přijímá jako Nejvyššího Pána. Je otcem a ochráncem všech, ale když je Jeho oddaný přesvědčen, že se o něho musí starat, je to pro Pána zdrojem transcendentální radosti. Když Ho tedy Vasudeva ze strachu z Kaṁsy nesl do Vṛndāvanu, Pán to vychutnával jako požitek, ale nebál se Kaṁsy ani nikoho jiného.

Verš

parīto vatsapair vatsāṁś
cārayan vyaharad vibhuḥ
yamunopavane kūjad-
dvija-saṅkulitāṅghripe

Synonyma

parītaḥ — obklopen; vatsapaiḥ — pasáčky krav; vatsān — telátky; cārayan — pasoucí stáda; vyaharat — radostně se procházel; vibhuḥ — Všemocný; yamunā — řeka Yamunā; upavane — zahrady na břehu; kūjat — ozvučené hlasem; dvija — dvojzrození ptáci; saṅkulita — hustě u sebe; aṅghripe — stromy.

Překlad

V dětství byl Všemocný Pán obklopen pasáčky krav a telátky a procházel se s nimi po březích řeky Yamuny skrze zahrady hustě zarostlé stromy a naplněné zpěvem ptáků.

Význam

Nanda Mahārāja byl správcem pozemků krále Kaṁsy, a jelikož patřil do kasty vaiśyů, obchodníků a zemědělců, choval tisíce krav. Povinností vaiśyů je chránit krávy, stejně jako kṣatriyové chrání lidi. Jelikož byl Pán v té době ještě malý, dostal se Svými přáteli pasáčky na starosti telata. Tito pasáčci byli v minulých životech velcí ṛṣiové a yogīni a po mnoha takových zbožných životech získali místo ve společnosti Pána a mohli si s Ním hrát jako se sobě rovným. Pasáčci se nikdy nestarali o to, kdo Kṛṣṇa je, ale hráli si s Ním jako s nejdůvěrnějším a nejmilejším přítelem. Měli Pána tak rádi, že v noci mysleli pouze na příští ráno, kdy se s Ním budou moci opět sejít a vydat se společně do lesa pást telátka.

Všechny lesy na břehu Yamuny se podobají nádherným zahradám, plným mangovníků, chlebovníků, jabloní, stromů guava, pomerančovníků, vinné révy, bobulových keřů, palem a mnoha jiných rostlin a vonných květů. A jelikož se les rozkládal na břehu Yamuny, seděli na větvích stromů kachny, jeřábi a pávi. Všechny tyto stromy, ptáci a další zvířata byly zbožné bytosti, které se narodily v transcendentálním sídle Vṛndāvanu pouze proto, aby skýtaly potěšení Pánu a Jeho věčným společníkům, malým pasáčkům.

Když si Pán hrál se Svými společníky jako malé dítě, zabil mnoho démonů, jako byl Aghāsura, Bakāsura, Pralambāsura a Gardabhāsura. I když ve Vṛndāvanu vypadal jako pouhý chlapec, ve skutečnosti se podobal zakrytému ohni. Stejně jako malá jiskra dokáže zažehnout velký oheň, tak i Pán Kṛṣṇa zabíjel všechny tyto velké démony již od Svého nejútlejšího dětství v domě Nandy Mahārāje. Země Vṛndāvanu, dějiště Pánových dětských her, existuje dodnes a každý, kdo tato místa navštíví, zažívá stejnou transcendentální blaženost, přestože už tam Pána svýma nedokonalýma očima nelze v Jeho původním těle vidět. Pán Caitanya doporučoval, aby oddaní tuto Pánovu zemi uctívali, protože se od něho neliší. Tohoto pokynu se drží zvláště stoupenci Pána Caitanyi, zvaní “gauḍīya-vaiṣṇavové”. Jelikož je tato země s Pánem totožná, oddaní jako Uddhava a Vidura navštěvovali tato místa před pěti tisíci lety, aby byli v přímém styku s Pánem, ať už viditelném nebo neviditelném. Tisíce oddaných Pána dodnes putují na svatá místa Vṛndāvanu, a připravují se tak na návrat domů, zpátky k Bohu.

Verš

kaumārīṁ darśayaṁś ceṣṭāṁ
prekṣaṇīyāṁ vrajaukasām
rudann iva hasan mugdha-
bāla-siṁhāvalokanaḥ

Synonyma

kaumārīm — odpovídající dětství; darśayan — když předváděl; ceṣṭām — činnosti; prekṣaṇīyām — hodné shlédnutí; vraja-okasām — obyvateli země Vṛndāvanu; rudan — plačící; iva — jako; hasan — smějící se; mugdha — užaslý; bāla-siṁha — lvíče; avalokanaḥ — vypadající jako.

Překlad

Pouze obyvatelé Vṛndāvanu viděli Pána během jeho dětských činností. Stejně jako dítě se někdy smál a jindy plakal a vypadal přitom jako malé lvíče.

Význam

Chce-li někdo zažít dětské zábavy Pána, musí kráčet ve stopách obyvatel Vraje, jako byli Nanda, Upananda a další oddaní s rodičovským vztahem. Dítě někdy trvá na tom, že musí nějakou věc mít, a dokud ji nedostane, neustále pláče a křičí, čímž vyrušuje celé okolí. Jakmile však získá, co chtělo, okamžitě se začne smát. Tento pláč a smích jsou zdrojem radosti rodičů a starších členů rodiny, a Pán tedy takto plakal a smál se zároveň a utápěl Své oddané-rodiče v transcendentální náladě blaženosti. Tyto události mohou prožívat pouze obyvatelé Vraji, jako je Nanda Mahārāja, a nikoliv impersonalisté, kteří uctívají Brahman nebo Paramātmu. Když na Kṛṣṇu v lese útočili různí démoni, někdy zdánlivě užasl, ale pak na ně pohlédl jako lvíče a zabil je. Jeho malí společníci také žasli, a když se vrátili domů, vyprávěli příběh svým rodičům a všichni obdivovali vlastnosti “svého” Kṛṣṇy. Malý Kṛṣṇa nepatřil pouze Svým rodičům, Nandovi a Yaśodě, ale byl synem všech starších obyvatel Vṛndāvanu a přítelem všech chlapců a dívek stejného věku. Každý Ho miloval. Kṛṣṇa dával život každému, včetně zvířat, krav a telátek.

Verš

sa eva go-dhanaṁ lakṣmyā
niketaṁ sita-go-vṛṣam
cārayann anugān gopān
raṇad-veṇur arīramat

Synonyma

saḥ — On (Pán Kṛṣṇa); eva — jistě; go-dhanam — poklad krav; lakṣmyāḥ — bohatstvím; niketam — zdroj; sita-go-vṛṣam — nádherné krávy a býky; cārayan — pasoucí; anugān — následovníci; gopān — pasáčci krav; raṇat — hrající; veṇuḥ — flétna; arīramat — obveseloval.

Překlad

Když Pán, zdroj všeho bohatství a štěstí, pásl nádherné býky, hrával na Svoji flétnu, a tak obveseloval pasáčky, kteří Ho vždy věrně doprovázeli.

Význam

Když Pán dorostl do věku šesti a sedmi let, dostal za úkol dohlížet na krávy a býky na pastvinách. Byl synem zámožného správce půdy, který vlastnil stovky a tisíce krav, a z hlediska ekonomie se bohatství člověka hodnotí podle jeho zásob obilí a počtu krav. Obilí a krávy stačí vyřešit potravinové problémy lidstva. Lidská společnost skutečně potřebuje k vyřešení svých hospodářských problémů pouze dostatek obilí a krav. Všechno ostatní jsou pouze umělé potřeby, které si člověk vytvořil, aby zabíjel svůj drahocenný čas a život v lidské podobě věcmi, které nejsou zapotřebí. Pán Kṛṣṇa jako učitel lidské společnosti Osobně ukázal Svým jednáním, že třída obchodníků neboli vaiśyů má chovat krávy a býky a poskytovat těmto prospěšným zvířatům ochranu. Podle výroků smṛti je kráva matkou a býk otcem člověka. Kráva je matka, protože dává lidské společnosti mléko, stejně jako dítě pije mléko z prsu své matky, a býk je otcem lidské společnosti, protože oře zemi plodící obilí, stejně jako otec, který vydělává a živí dítě. Když lidská společnost zabíjí otce a matku, zabíjí tak svoji životní energii. Je zde uvedeno, že nádherné krávy a býci měli mnoho pestrých barev — červenou, černou, zelenou, žlutou, popelavou atd. Díky jejich barvám, zdraví a spokojenosti byla celá atmosféra naplněná radostí.

Navíc Pán také hrál na Svoji slavnou flétnu. Zvuk, který z ní vycházel, skýtal Jeho přátelům takové transcendentální potěšení, že zapomínali na všechny zmínky o brahmānandě, kterou tak chválí impersonalisté. Tito pasáčci krav, jak bude Śukadeva Gosvāmī vysvětlovat, byli živé bytosti, které nashromáždily velké množství zbožných činů, a proto užívali Pánovy společnosti a poslouchali Jeho transcendentální flétnu. Brahma-saṁhitā (5.30) rovněž potvrzuje, že Pán hraje na Svoji transcendentální flétnu:

veṇuṁ kvaṇantam aravinda-dalāyatākṣaṁ
barhāvataṁsam asitāmbuda-sundarāṅgam
kandarpa-koṭi-kamanīya-viśeṣa-śobhaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Brahmājī řekl: “Uctívám Govindu, původního Pána, který hraje na Svoji transcendentální flétnu. Jeho oči jsou jako lotosové květy, je ozdoben pavími pery a Jeho tělo, které barvou připomíná čerstvý černý mrak, je krásnější než miliony Amorů.” Takové jsou jedinečné rysy Pána.

Verš

prayuktān bhoja-rājena
māyinaḥ kāma-rūpiṇaḥ
līlayā vyanudat tāṁs tān
bālaḥ krīḍanakān iva

Synonyma

prayuktān — zaměstnaní; bhoja-rājena — králem Kaṁsou; māyinaḥ — velcí čarodějové; kāma-rūpiṇaḥ — kteří mohli přijmout libovolnou podobu; līlayā — během zábav; vyanudat — zabil; tān — je; tān — jak přicházeli; bālaḥ — dítě; krīḍanakān — hračky; iva — jako.

Překlad

Kaṁsa, král Bhoji, posílal velké čaroděje, kteří na sebe mohli vzít jakoukoliv podobu, aby Kṛṣṇu zabili, ale Pán je během Svých zábav zabíjel stejně snadno, jako dítě rozbíjí hračky.

Význam

Jakmile se Kṛṣṇa narodil, bezbožný Kaṁsa Ho chtěl zabít. To se mu nepodařilo, ale později se dozvěděl, že Kṛṣṇa žije ve Vṛndāvanu, v domě Nandy Mahārāje. Posílal proto mnoho čarodějů, kteří dokázali úžasné věci a uměli na sebe brát libovolnou podobu. Ti všichni se před Pánem coby dítětem objevili v různých podobách, jako Agha, Baka, Pūtanā, Śakaṭa, Tṛṇāvarta, Dhenuka a Gardabha, a snažili se využít každé příležitosti k tomu, aby Pána zabili. Pán je ale všechny jednoho po druhém zabíjel, jako kdyby si hrál s hračkami. Děti si rády hrají s figurkami lvů, slonů, kanců a s mnoha jinými hračkami a často je při své hře polámou. Pro Všemocného Pána je každá, jakkoliv mocná živá bytost jako figurka lva v rukách dítěte. Nikdo nemůže předčit Boha v žádném ohledu, a proto se Mu nikdo nemůže vyrovnat ani Jej převýšit. Nikdo také nemůže žádným způsobem dosáhnout rovnosti s Bohem. Jñāna, yoga a bhakti jsou tři uznávané procesy duchovní realizace. Dokonalé uplatnění těchto procesů může člověka dovést k vytouženému cíli v podobě duchovního života, ale to neznamená, že lze takovými snahami dosáhnout dokonalosti Pána. Pán je Pánem za každé situace. Když si hrál jako dítě na klíně Své matky Yaśodāmayī nebo jako pasáček krav se Svými transcendentálními přáteli, byl stále Bohem, aniž by Mu z Jeho šesti vznešených vlastností sebeméně ubylo. Nikdy tedy nemá Sobě rovného.

Verš

vipannān viṣa-pānena
nigṛhya bhujagādhipam
utthāpyāpāyayad gāvas
tat toyaṁ prakṛti-sthitam

Synonyma

vipannān — ve velkých potížích; viṣa-pānena — pitím jedu; nigṛhya — přemohl; bhujaga-adhipam — krále plazů; utthāpya — poté, když vyšel; apāyayat — nechal pít; gāvaḥ — krávy; tat — tu; toyam — vodu; prakṛti — v přirozeném stavu; sthitam — je.

Překlad

Obyvatelé Vṛndāvanu se dostali do velkých potíží, protože část Yamuny byla otrávená jedem od krále plazů (Kāliyi). Pán jej ve vodě potrestal, vyhnal ho pryč, a když vyšel z řeky, nechal z ní pít krávy, čímž dokázal, že voda je opět ve svém přirozeném stavu.

Verš

ayājayad go-savena
gopa-rājaṁ dvijottamaiḥ
vittasya coru-bhārasya
cikīrṣan sad-vyayaṁ vibhuḥ

Synonyma

ayājayat — nechal vykonat; go-savena — uctíváním krav; gopa-rājam — král pastýřů; dvija-uttamaiḥ — učenými brāhmaṇy; vittasya — majetku; ca — také; uru-bhārasya — velkého bohatství; cikīrṣan — toužící učinit; sat-vyayam — náležité využití; vibhuḥ — veliký.

Překlad

Nejvyšší Pán Kṛṣṇa chtěl využít rozsáhlého peněžitého majetku Mahārāje Nandy na uctívání krav a zároveň dát lekci Indrovi, králi nebes. Proto poradil Svému otci, aby za pomoci učených brāhmaṇů vykonal uctívání go neboli pastvin a krav.

Význam

Jelikož Pán je učitelem všech, poučil také Svého otce, Nandu Mahārāje. Nanda Mahārāja byl zámožný statkář a majitel mnoha krav, a jak bylo zvykem, každý rok bohatě uctíval Indru, krále nebes. Takové uctívání polobohů védská literatura doporučuje proto, aby obyčejní lidé dokázali přijmout Pánovu vyšší moc. Polobozi jsou služebníci Pána pověření řízením různých dějů ve vesmíru, a védská písma proto doporučují vykonávat yajñi pro jejich potěšení. Kdo je však oddaný Nejvyššímu Pánovi, nemusí uspokojovat polobohy. Uctívání polobohů pomáhá obyčejným lidem uznat svrchovanost Nejvyššího Pána, ale není nezbytné. Tyto oběti se obvykle doporučují pouze pro hmotný zisk. Jak jsme již rozebírali v druhém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, ten, kdo uznává svrchovanost Nejvyšší Osobnosti Božství, nemusí uctívat druhořadé polobohy. Když jsou polobozi uctíváni a velebeni méně inteligentními živými bytostmi, někdy jim jejich moc stoupne do hlavy a zapomínají na svrchovanost Pána. K tomu došlo, když byl Pán Kṛṣṇa přítomný ve vesmíru, a Pán chtěl proto dát králi nebes Indrovi lekci. Požádal Mahārāje Nandu, aby ukončil oběť Indrovi a využil peníze lépe na vykonání obřadu uctívání krav a pastvin na kopci Govardhana. Pán Kṛṣṇa takto poučil lidskou společnost (stejně jako v Bhagavad-gītě), že člověk má všemi činy a jejich výsledky uctívat Nejvyššího Pána. Tak dosáhne splnění svých přání. Vaiśyům se zvláště radí, aby namísto rozmařilého utrácení svých těžce vydělaných peněz chránili krávy a jejich pastviny nebo zemědělskou půdu. To Pána uspokojí. Jak dokonale člověk plní své povinnosti, ať k sobě samému, ke společnosti nebo k národu, se posuzuje podle toho, nakolik je spokojený Pán.

Verš

varṣatīndre vrajaḥ kopād
bhagnamāne ’tivihvalaḥ
gotra-līlātapatreṇa
trāto bhadrānugṛhṇatā

Synonyma

varṣati — v záplavě vod; indre — od krále nebes, Indry; vrajaḥ — země krav (Vṛndāvan); kopāt bhagnamāne — rozhněvaný urážlivým jednáním; ati — velice; vihvalaḥ — znepokojeni; gotra — kravím kopcem; līlā-ātapatreṇa — který se během této zábavy stal deštníkem; trātaḥ — byli ochráněni; bhadra — ó rozvážný; anugṛhṇatā — milostivým Pánem.

Překlad

Ó rozvážný Viduro, uražený král Indra lil na Vṛndāvan nepřetržité proudy vody a obyvatelé Vraji, země krav, byli ve veliké tísni. Soucitný Pán Kṛṣṇa je však zachránil před nebezpečím pomocí kopce Govardhanu, kterého použil jako deštníku.

Verš

śarac-chaśi-karair mṛṣṭaṁ
mānayan rajanī-mukham
gāyan kala-padaṁ reme
strīṇāṁ maṇḍala-maṇḍanaḥ

Synonyma

śarat — podzim; śaśi — měsíčním; karaiḥ — svitem; mṛṣṭam — prozářená; mānayan — takto uvažující; rajanī-mukham — tvář noci; gāyan — zpívající; kala-padam — sladké písně; reme — užíval; strīṇām — žen; maṇḍala-maṇḍanaḥ — jako krasavec uprostřed společnosti žen.

Překlad

Ve třetím ročním období si Pán užíval jako krasavec uprostřed mnoha žen, které přitahoval Svými sladkými písněmi za podzimní noci, prozářené měsíčním svitem.

Význam

Ještě předtím, než Pán opustil zemi krav, Vṛndāvan, potěšil Své mladé přítelkyně, transcendentální gopī, zábavou rāsa-līlā. Zde Uddhava přerušil svůj popis Pánových činností.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Vzpomínky na Pána Kṛṣṇu”.