Śrīmad-bhāgavatam 3.2.18
Verš
ko vā amuṣyāṅghri-saroja-reṇuṁ
vismartum īśīta pumān vijighran
yo visphurad-bhrū-viṭapena bhūmer
bhāraṁ kṛtāntena tiraścakāra
vismartum īśīta pumān vijighran
yo visphurad-bhrū-viṭapena bhūmer
bhāraṁ kṛtāntena tiraścakāra
Synonyma
kaḥ — kdo jiný; vā — nebo; amuṣya — Pánovy; aṅghri — nohy; saroja-reṇum — prach z lotosu; vismartum — zapomenout; īśīta — může; pumān — člověk; vijighran — ucítil; yaḥ — ten, kdo; visphurat — protahující; bhrū-viṭapena — lístky obočí; bhūmeḥ — Země; bhāram — zátěž; kṛta-antena — smrtelnými údery; tiraścakāra — vykonal.
Překlad
Kdo by mohl zapomenout na prach z Jeho lotosových nohou, byť by ho ucítil jen jedinkrát? Pouhým protažením Svého obočí Kṛṣṇa zasazoval smrtelné údery těm, kteří zatěžovali Zemi.
Význam
Pána Kṛṣṇu nelze pokládat za obyčejného člověka, přestože hrál roli poslušného syna. Jeho jednání bylo mimořádné, neboť pouhým pozvednutím obočí dokázal zasadit smrtelné rány těm, kteří zatěžovali Zemi.