CC Madhya 19.199-200
Bengálština
যচ্চাবহাসার্থমসৎকৃতোঽসি
বিহার-শয্যাসন-ভোজনেষু ।
একোঽথ বাপ্যচ্যুত তৎসমক্ষং
তৎ ক্ষাময়ে ত্বামহমপ্রমেয়ম্ ॥ ২০০ ॥
বিহার-শয্যাসন-ভোজনেষু ।
একোঽথ বাপ্যচ্যুত তৎসমক্ষং
তৎ ক্ষাময়ে ত্বামহমপ্রমেয়ম্ ॥ ২০০ ॥
সখেতি মত্বা প্রসভং যদুক্তং ।
হে কৃষ্ণ হে যাদব হে সখেতি ।
অজানতা মহিমানং তবেদং
ময়া প্রমাদাৎ প্রণয়েন বাপি ॥ ১৯৯ ॥
হে কৃষ্ণ হে যাদব হে সখেতি ।
অজানতা মহিমানং তবেদং
ময়া প্রমাদাৎ প্রণয়েন বাপি ॥ ১৯৯ ॥
Verš
sakheti matvā prasabhaṁ yad uktaṁ
he kṛṣṇa he yādava he sakheti
ajānatā mahimānaṁ tavedaṁ
mayā pramādāt praṇayena vāpi
he kṛṣṇa he yādava he sakheti
ajānatā mahimānaṁ tavedaṁ
mayā pramādāt praṇayena vāpi
yac cāvahāsārtham asat-kṛto ’si
vihāra-śayyāsana-bhojaneṣu
eko ’tha vāpy acyuta tat-samakṣaṁ
tat kṣāmaye tvām aham aprameyam
vihāra-śayyāsana-bhojaneṣu
eko ’tha vāpy acyuta tat-samakṣaṁ
tat kṣāmaye tvām aham aprameyam
Synonyma
sakhā — přítel; iti — takto; matvā — uvažující; prasabham — troufale; yat — to, co; uktam — bylo řečeno; he kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; he yādava — ó potomku Yadua; he sakhā — ó můj drahý příteli; iti — takto; ajānatā — neznající; mahimānam — slávu; tava — Tvoji; idam — toto; mayā — mnou; pramādāt — z nevědomosti; praṇayena — z náklonnosti; vā — nebo; api — jistě; yat — cokoliv; ca — a; avahāsa-artham — žertem; asat-kṛtaḥ — uražený; asi — Ty jsi; vihāra — při zábavě; śayyā-āsana — sedící nebo ležící na lůžku; bhojaneṣu — když jsme spolu jedli; ekaḥ — sami; atha vā — nebo; api — zajisté; acyuta — ó můj drahý Kṛṣṇo; tat-samakṣam — před druhými; tat — za to vše; kṣāmaye — žádám o prominutí; tvām — Tebe; aham — já; aprameyam — neomezeného.
Překlad
„ ,Protože jsem neznal Tvou slávu, považoval jsem Tě za svého přítele, a tak jsem Tě někdy lekhovážně oslovoval „Kṛṣṇo“, „Yādavo“, „můj příteli“. Odpusť mi prosím vše, čeho jsem se mohl z pošetilosti či z lásky dopustit. Když jsme spolu odpočívali, leželi na stejném lůžku, seděli či jedli o samotě nebo před mnoha přáteli, mnohokrát jsem Tě svými žerty zneuctil. Ó neomylný, odpusť mi prosím všechny tyto přestupky.̀ “
Význam
Toto je citát z Bhagavad-gīty (11.41–42). V tomto verši Arjuna oslovuje Kṛṣṇu, který na bitevním poli Kurukšétře projevil svou vesmírnou podobu.