Sloka 44

Text 44

Verš

Text

prāyeṇa deva munayaḥ sva-vimukti-kāmā
maunaṁ caranti vijane na parārtha-niṣṭhāḥ
naitān vihāya kṛpaṇān vimumukṣa eko
nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato ’nupaśye

Synonyma

Synonyms

prāyeṇa — obvykle, téměř ve všech případech; deva — ó můj Pane; munayaḥ — velcí světci; sva — své vlastní; vimukti-kāmāḥ — přející si vysvobození z tohoto hmotného světa; maunam — mlčky; caranti — putují (v místech, jako jsou himalájské lesy, kde nepřijdou do styku s činnostmi materialistů); vijane — na osamělá místa; na — ne; para-artha-niṣṭhāḥ — mají zájem prokazovat druhým dobro tím, že by jim předávali prospěch, který přináší hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, že by je poučovali o vědomí Kṛṣṇy; na — ne; etān — tyto; vihāya — opomíjející; kṛpaṇān — hlupáky a darebáky (kteří se věnují materialistickým činnostem a neznají přednosti lidské formy života); vimumukṣe — chci být osvobozen a vrátit se domů, zpátky k Bohu; ekaḥ — sám; na — ne; anyam — jiné; tvat — kromě Tebe; asya — této; śaraṇam — útočiště; bhramataḥ — živé bytosti zapletené v koloběhu putování hmotnými vesmíry; anupaśye — vidím.

prāyeṇa — generally, in almost all cases; deva — O my Lord; munayaḥ — the great saintly persons; sva — personal, own; vimukti-kāmāḥ — ambitious for liberation from this material world; maunam — silently; caranti — they wander (in places like the Himālayan forests, where they have no touch with the activities of the materialists); vijane — in solitary places; na — not; para-artha-niṣṭhāḥ — interested in working for others by giving them the benefit of the Kṛṣṇa consciousness movement, by enlightening them with Kṛṣṇa consciousness; na — not; etān — these; vihāya — leaving aside; kṛpaṇān — fools and rascals (engaged in materialistic activity who do not know the benefit of the human form of life); vimumukṣe — I desire to be liberated and to return home, back to Godhead; ekaḥ — alone; na — not; anyam — other; tvat — but for You; asya — of this; śaraṇam — shelter; bhramataḥ — of the living entity rotating and wandering throughout the material universes; anupaśye — do I see.

Překlad

Translation

Můj milý Pane Nṛsiṁhadeve, vidím, že existuje skutečně mnoho světců, ale ti se zajímají pouze o vlastní vysvobození. Nestarají se o velká města a odcházejí do Himalájí či do lesa meditovat, vázaní slibem mlčení (mauna-vrata). Nemají zájem osvobozovat druhé. Pokud však jde o mě, nechci být osvobozený sám a opominout všechny ty ubohé hlupáky a darebáky. Vím, že nikdo nemůže být šťastný bez vědomí Kṛṣṇy, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou, a proto je chci přivést zpátky pod ochranu Tvých lotosových nohou.

My dear Lord Nṛsiṁhadeva, I see that there are many saintly persons indeed, but they are interested only in their own deliverance. Not caring for the big cities and towns, they go to the Himālayas or the forest to meditate with vows of silence [mauna-vrata]. They are not interested in delivering others. As for me, however, I do not wish to be liberated alone, leaving aside all these poor fools and rascals. I know that without Kṛṣṇa consciousness, without taking shelter of Your lotus feet, one cannot be happy. Therefore I wish to bring them back to shelter at Your lotus feet.

Význam

Purport

Toto je rozhodnutí vaiṣṇavy, čistého oddaného Pána. Sám nemá žádné problémy ani v případě, že musí zůstat v tomto hmotném světě, protože jeho jedinou starostí je zůstat si vědom Kṛṣṇy. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, může jít dokonce i do pekla a stále být šťastný. Prahlāda Mahārāja proto řekl: naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyāḥ — “Ó nejlepší z velkých osobností, vůbec se nebojím hmotné existence.” Čistý oddaný není nešťastný v žádné situaci. To potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam (6.17.28):

This is the decision of the Vaiṣṇava, the pure devotee of the Lord. For himself he has no problems, even if he has to stay in this material world, because his only business is to remain in Kṛṣṇa consciousness. The Kṛṣṇa conscious person can go even to hell and still be happy. Therefore Prahlāda Mahārāja said, naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyāḥ: “O best of the great personalities, I am not at all afraid of material existence.” The pure devotee is never unhappy in any condition of life. This is confirmed in Śrīmad-Bhāgavatam (6.17.28):

nārāyaṇa-parāḥ sarve
na kutaścana bibhyati
svargāpavarga-narakeṣv
api tulyārtha-darśinaḥ

“Oddaní, kteří jsou zaměstnaní výhradně oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi, se nikdy nebojí žádných situací. Nebeské planety, osvobození a pekelné planety pro ně znamenají jedno a totéž, neboť je zajímá pouze služba Pánu.”

“Devotees solely engaged in the devotional service of the Supreme Personality of Godhead, Nārāyaṇa, never fear any condition of life. For them the heavenly planets, liberation and the hellish planets are all the same, for such devotees are interested only in the service of the Lord.”

Pro oddaného je pobyt na nebeských nebo na pekelných planetách totéž, protože nežije v nebi ani v pekle, ale s Kṛṣṇou v duchovním světě. Karmī a jñānī tajemství úspěchu oddaného nechápou. Karmī se proto snaží být šťastní pomocí hmotných opatření a jñānī si slibují štěstí od splynutí s Nejvyšším. Oddaný se o nic takového nezajímá. Nemá zájem o takzvanou meditaci v Himalájích či v lese. Zajímá se naopak o ty nejrušnější části světa, kde učí lidi rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Za tímto účelem bylo hnutí pro vědomí Kṛṣṇy založeno. Neučíme lidi meditovat na osamělém místě, jen aby mohli ukazovat, jak jsou pokročilí, a být pyšní na svou takzvanou transcendentální meditaci, přestože se věnují pošetilým materialistickým činnostem všeho druhu. Vaiṣṇava, jako je Prahlāda Mahārāja, nemá zájem o takový falešný duchovní pokrok. Spíše má zájem poučit lidi o vědomí Kṛṣṇy, neboť to jediné jim může pomoci ke štěstí. Prahlāda Mahārāja jasně říká: nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato 'nupaśye — “Vím, že nikdo nemůže být šťastný bez vědomí Kṛṣṇy, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou.” Živá bytost putuje po vesmíru jeden život za druhým, ale milostí oddaného, služebníka Śrī Caitanyi Mahāprabhua, může získat klíč k vědomí Kṛṣṇy a pak být nejen šťastná v tomto světě, ale také se vrátit domů, zpátky k Bohu. To je skutečný cíl života. Členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se vůbec nezajímají o takzvanou meditaci v Himalájích nebo v lese, jejímž cílem je pouze získat si obdiv ostatních, ani nemají zájem otevírat mnoho škol yogy a meditace ve velkoměstech. Každý člen hnutí pro vědomí Kṛṣṇy chce raději chodit ode dveří ke dveřím a snažit se přesvědčit lidi o učení Bhagavad-gīty takové, jaká je, učení Pána Caitanyi. To je účelem hnutí Hare Kṛṣṇa. Jeho členové musí být pevně přesvědčeni o tom, že bez Kṛṣṇy nemůže být nikdo šťastný. Ti, kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy, se proto vyhýbají všem nepravým spiritualistům, transcendentalistům, meditátorům, monistům, filozofům a filantropům.

For a devotee, being situated in the heavenly planets and being in the hellish planets are equal, for a devotee lives neither in heaven nor in hell but with Kṛṣṇa in the spiritual world. The secret of success for the devotee is not understood by the karmīs and jñānīs. Karmīs therefore try to be happy by material adjustment, and jñānīs want to be happy by becoming one with the Supreme. The devotee has no such interest. He is not interested in so-called meditation in the Himālayas or the forest. Rather, his interest is in the busiest part of the world, where he teaches people Kṛṣṇa consciousness. The Kṛṣṇa consciousness movement was started for this purpose. We do not teach one to meditate in a secluded place just so that one may show that he has become very much advanced and may be proud of his so-called transcendental meditation, although he engages in all sorts of foolish materialistic activity. A Vaiṣṇava like Prahlāda Mahārāja is not interested in such a bluff of spiritual advancement. Rather, he is interested in enlightening people in Kṛṣṇa consciousness because that is the only way for them to become happy. Prahlāda Mahārāja says clearly, nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato ’nupaśye: “I know that without Kṛṣṇa consciousness, without taking shelter of Your lotus feet, one cannot be happy.” One wanders within the universe, life after life, but by the grace of a devotee, a servant of Śrī Caitanya Mahāprabhu, one can get the clue to Kṛṣṇa consciousness and then not only become happy in this world but also return home, back to Godhead. That is the real target in life. The members of the Kṛṣṇa consciousness movement are not at all interested in so-called meditation in the Himālayas or the forest, where one will only make a show of meditation, nor are they interested in opening many schools for yoga and meditation in the cities. Rather, every member of the Kṛṣṇa consciousness movement is interested in going door to door to try to convince people about the teachings of Bhagavad-gītā As It Is, the teachings of Lord Caitanya. That is the purpose of the Hare Kṛṣṇa movement. The members of the Kṛṣṇa consciousness movement must be fully convinced that without Kṛṣṇa one cannot be happy. Thus the Kṛṣṇa conscious person avoids all kinds of pseudo spiritualists, transcendentalists, meditators, monists, philosophers and philanthropists.