Sloka 44

VERSO 44

Verš

Texto

prāyeṇa deva munayaḥ sva-vimukti-kāmā
maunaṁ caranti vijane na parārtha-niṣṭhāḥ
naitān vihāya kṛpaṇān vimumukṣa eko
nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato ’nupaśye

Synonyma

Sinônimos

prāyeṇa — obvykle, téměř ve všech případech; deva — ó můj Pane; munayaḥ — velcí světci; sva — své vlastní; vimukti-kāmāḥ — přející si vysvobození z tohoto hmotného světa; maunam — mlčky; caranti — putují (v místech, jako jsou himalájské lesy, kde nepřijdou do styku s činnostmi materialistů); vijane — na osamělá místa; na — ne; para-artha-niṣṭhāḥ — mají zájem prokazovat druhým dobro tím, že by jim předávali prospěch, který přináší hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, že by je poučovali o vědomí Kṛṣṇy; na — ne; etān — tyto; vihāya — opomíjející; kṛpaṇān — hlupáky a darebáky (kteří se věnují materialistickým činnostem a neznají přednosti lidské formy života); vimumukṣe — chci být osvobozen a vrátit se domů, zpátky k Bohu; ekaḥ — sám; na — ne; anyam — jiné; tvat — kromě Tebe; asya — této; śaraṇam — útočiště; bhramataḥ — živé bytosti zapletené v koloběhu putování hmotnými vesmíry; anupaśye — vidím.

prāyeṇa — de um modo geral, ou em quase todos os casos; deva — ó meu Senhor; munayaḥ — as grandes pessoas santas; sva — pessoal, ou própria; vimukti-kāmāḥ — desejosas de conseguir a liberação escapando deste mundo material; maunam — em silêncio; caranti — elas vagueiam (em lugares como as florestas dos Himalaias, onde não se entra em contato com as atividades dos materialistas); vijane — em lugares solitários; na — não; para-artha-niṣṭhāḥ — interessadas em trabalhar para os outros, dando-lhes o benefício do movimento da consciência de Kṛṣṇa, iluminando-os com a consciência de Kṛṣṇa; na — não; etān — esses; vihāya — deixando de lado; kṛpaṇān — tolos e patifes (que, ocupados em atividades materialistas, não conhecem o valor da forma de vida humana); vimumukṣe — desejo libertar-me e retornar ao lar, retornar ao Supremo; ekaḥ — sozinho; na — não; anyam — outro; tvat — diferente de Vós; asya — desse; śaraṇam — refúgio; bhramataḥ — da entidade viva que gira e vagueia em todos os universos materiais; anupaśye — consigo ver.

Překlad

Tradução

Můj milý Pane Nṛsiṁhadeve, vidím, že existuje skutečně mnoho světců, ale ti se zajímají pouze o vlastní vysvobození. Nestarají se o velká města a odcházejí do Himalájí či do lesa meditovat, vázaní slibem mlčení (mauna-vrata). Nemají zájem osvobozovat druhé. Pokud však jde o mě, nechci být osvobozený sám a opominout všechny ty ubohé hlupáky a darebáky. Vím, že nikdo nemůže být šťastný bez vědomí Kṛṣṇy, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou, a proto je chci přivést zpátky pod ochranu Tvých lotosových nohou.

Meu querido Senhor Nṛsiṁhadeva, vejo que, na verdade, existem muitas pessoas santas, mas elas estão interessadas unicamente em sua própria liberação. Não se preocupando com as grandes cidades e províncias, elas, sob voto de silêncio [mauna-vrata], vão aos Himalaias ou às florestas para meditar. Elas não estão interessadas em libertar os outros. Quanto a mim, entretanto, não quero me libertar sozinho e deixar de lado todos esses pobres tolos e patifes. Sei que, sem a consciência de Kṛṣṇa, sem se refugiar em Vossos pés de lótus, ninguém pode ser feliz. Portanto, desejo trazer todos de volta ao refúgio de Vossos pés de lótus.

Význam

Comentário

Toto je rozhodnutí vaiṣṇavy, čistého oddaného Pána. Sám nemá žádné problémy ani v případě, že musí zůstat v tomto hmotném světě, protože jeho jedinou starostí je zůstat si vědom Kṛṣṇy. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, může jít dokonce i do pekla a stále být šťastný. Prahlāda Mahārāja proto řekl: naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyāḥ — “Ó nejlepší z velkých osobností, vůbec se nebojím hmotné existence.” Čistý oddaný není nešťastný v žádné situaci. To potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam (6.17.28):

SIGNIFICADO—Esta é a determinação do vaiṣṇava, do devoto puro do Senhor. Mesmo que tenha de permanecer neste mundo material, isso não constitui nenhum problema para ele, pois sua única atividade é se manter consciente de Kṛṣṇa. A pessoa em consciência de Kṛṣṇa não deixa de ser feliz mesmo que esteja no inferno. Logo, Prahlāda Mahārāja disse que naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyāḥ: “Ó melhor das grandes personalidades, não estou nem um pouco com medo da existência material.” Em nenhuma condição de vida, o devoto puro se sente infeliz. Confirma-se isso no Śrīmad-Bhāgavatam (6.17.28):

nārāyaṇa-parāḥ sarve
na kutaścana bibhyati
svargāpavarga-narakeṣv
api tulyārtha-darśinaḥ

“Oddaní, kteří jsou zaměstnaní výhradně oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi, se nikdy nebojí žádných situací. Nebeské planety, osvobození a pekelné planety pro ně znamenají jedno a totéž, neboť je zajímá pouze služba Pánu.”

“Os devotos ocupados única e exclusivamente no serviço devocional à Suprema Personalidade de Deus, Nārāyaṇa, jamais temem alguma condição de vida. Para eles, os planetas celestiais, a liberação e os planetas infernais são a mesma coisa, pois esses devotos estão interessados apenas em servir ao Senhor.”

Pro oddaného je pobyt na nebeských nebo na pekelných planetách totéž, protože nežije v nebi ani v pekle, ale s Kṛṣṇou v duchovním světě. Karmī a jñānī tajemství úspěchu oddaného nechápou. Karmī se proto snaží být šťastní pomocí hmotných opatření a jñānī si slibují štěstí od splynutí s Nejvyšším. Oddaný se o nic takového nezajímá. Nemá zájem o takzvanou meditaci v Himalájích či v lese. Zajímá se naopak o ty nejrušnější části světa, kde učí lidi rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Za tímto účelem bylo hnutí pro vědomí Kṛṣṇy založeno. Neučíme lidi meditovat na osamělém místě, jen aby mohli ukazovat, jak jsou pokročilí, a být pyšní na svou takzvanou transcendentální meditaci, přestože se věnují pošetilým materialistickým činnostem všeho druhu. Vaiṣṇava, jako je Prahlāda Mahārāja, nemá zájem o takový falešný duchovní pokrok. Spíše má zájem poučit lidi o vědomí Kṛṣṇy, neboť to jediné jim může pomoci ke štěstí. Prahlāda Mahārāja jasně říká: nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato 'nupaśye — “Vím, že nikdo nemůže být šťastný bez vědomí Kṛṣṇy, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou.” Živá bytost putuje po vesmíru jeden život za druhým, ale milostí oddaného, služebníka Śrī Caitanyi Mahāprabhua, může získat klíč k vědomí Kṛṣṇy a pak být nejen šťastná v tomto světě, ale také se vrátit domů, zpátky k Bohu. To je skutečný cíl života. Členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se vůbec nezajímají o takzvanou meditaci v Himalájích nebo v lese, jejímž cílem je pouze získat si obdiv ostatních, ani nemají zájem otevírat mnoho škol yogy a meditace ve velkoměstech. Každý člen hnutí pro vědomí Kṛṣṇy chce raději chodit ode dveří ke dveřím a snažit se přesvědčit lidi o učení Bhagavad-gīty takové, jaká je, učení Pána Caitanyi. To je účelem hnutí Hare Kṛṣṇa. Jeho členové musí být pevně přesvědčeni o tom, že bez Kṛṣṇy nemůže být nikdo šťastný. Ti, kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy, se proto vyhýbají všem nepravým spiritualistům, transcendentalistům, meditátorům, monistům, filozofům a filantropům.

Para o devoto, não existe diferença entre ficar nos planetas celestiais ou nos planetas infernais, pois o devoto não vive nem no céu nem no inferno, mas com Kṛṣṇa, no mundo espiritual. Os karmīs e os jñānīs não conseguem entender o segredo do sucesso do devoto. Os karmīs, portanto, tentam ser felizes através de medidas materiais, e os jñānīs tentam ser felizes se tornando unos com o Supremo. O devoto não tem nenhum desses interesses. Ele não está interessado em praticar meditação nos Himalaias ou na floresta. Ao contrário, seu interesse se concentra nas regiões mais atarefadas do mundo, onde se possa ensinar às pessoas a consciência de Kṛṣṇa. O movimento da consciência de Kṛṣṇa existe com este propósito. Não ensinamos pessoa alguma a meditar em um lugar solitário simplesmente para que ela possa mostrar que se tornou muito avançada e fique orgulhosa de sua suposta meditação transcendental, embora se ocupe em toda espécie de atividades materiais tolas. Um vaiṣṇava como Prahlāda Mahārāja não está interessado nesse tipo de avanço espiritual, o qual é mero embuste. Ao contrário, ele está interessado em iluminar as pessoas com a consciência de Kṛṣṇa porque esta é a única maneira de se tornarem felizes. Prahlāda Mahārāja diz claramente que nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato ’nupaśye: “Sei que, sem a consciência de Kṛṣṇa, sem se refugiar nos Vossos pés de lótus, ninguém pode ser feliz.” Embora, vida após vida, alguém vagueie dentro do universo, se ele tiver a fortuna de se encontrar com um devoto, um servo de Śrī Caitanya Mahāprabhu, conseguirá desvendar o segredo da consciência de Kṛṣṇa e, então, não somente se tornará feliz neste mundo, mas também retornará ao lar, retornará ao Supremo. Essa é a verdadeira meta da vida. Os membros do movimento da consciência de Kṛṣṇa não têm qualquer interesse em praticar meditação nos Himalaias ou na floresta, onde apenas se fará um espetáculo, tampouco estão interessados em abrir nas cidades escolas de yoga e de meditação. Ao contrário, todo membro do movimento da consciência de Kṛṣṇa procura ir de porta em porta esforçando-se por apresentar às pessoas os ensinamentos do Bhagavad-gītā Como Ele É e as mensagens do Senhor Caitanya. Eis o propósito do movimento Hare Kṛṣṇa. Os membros do movimento da consciência de Kṛṣṇa devem ter plena convicção de que, sem Kṛṣṇa, ninguém pode ser feliz. Assim, a pessoa consciente de Kṛṣṇa evita toda classe de espiritualistas, transcendentalistas, meditadores, monistas, filósofos e filantropos farsantes.