Skip to main content

Sloka 43

Text 43

Verš

Text

naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyās
tvad-vīrya-gāyana-mahāmṛta-magna-cittaḥ
śoce tato vimukha-cetasa indriyārtha-
māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān
naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyās
tvad-vīrya-gāyana-mahāmṛta-magna-cittaḥ
śoce tato vimukha-cetasa indriyārtha-
māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān

Synonyma

Synonyms

na — ne; eva — jistě; udvije — jsem znepokojený či plný obav; para — ó Nejvyšší; duratyaya — nepřekonatelná či velmi obtížně překonatelná; vaitaraṇyāḥ — z Vaitaraṇī, řeky hmotného světa; tvat-vīrya — Tvé slávy a činností; gāyana — z opěvování či rozdávání; mahā-amṛta — ve velkém oceánu nektaru duchovní blaženosti; magna-cittaḥ — jehož vědomí je pohroužené; śoce — pouze naříkám; tataḥ — z toho; vimukha-cetasaḥ — hlupáci a darebáci, kteří postrádají vědomí Kṛṣṇy; indriya-artha — ve smyslovém požitku; māyā-sukhāya — kvůli dočasnému, iluzornímu štěstí; bharam — falešné břemeno či zodpovědnost (za vydržování své rodiny, společnosti a národa a složitá opatření k tomuto účelu); udvahataḥ — kteří zdvíhají (tím, že rozsáhle plánují tato opatření); vimūḍhān — i když nejsou nic jiného než hlupáci a darebáci (myslím také na ně).

na — not; eva — certainly; udvije — I am disturbed or afraid; para — O Supreme; duratyaya — insurmountable or very difficult to cross; vaitaraṇyāḥ — of the Vaitaraṇī, the river of the material world; tvat-vīrya — of Your Lordship’s glories and activities; gāyana — from chanting or distributing; mahā-amṛta — in the great ocean of nectarean spiritual bliss; magna-cittaḥ — whose consciousness is absorbed; śoce — I am simply lamenting; tataḥ — from that; vimukha-cetasaḥ — the fools and rascals who are bereft of Kṛṣṇa consciousness; indriya-artha — in sense gratification; māyā-sukhāya — for temporary, illusory happiness; bharam — the false burden or responsibility (of maintaining one’s family, society and nation and elaborate arrangements for that purpose); udvahataḥ — who are lifting (by making grand plans for this arrangement); vimūḍhān — although all of them are nothing but fools and rascals (I am thinking of them also).

Překlad

Translation

Ó nejlepší z velkých osobností, vůbec se nebojím hmotné existence, neboť setrvávám plně pohroužen v myšlenkách na Tvou slávu a Tvé činnosti, ať jsem kdekoliv. Mám pouze starost o hlupáky a darebáky, kteří spřádají složité plány, jak dosáhnout hmotného štěstí a zajistit blaho svým rodinám, společnosti a zemi. Dělám si starosti z lásky k nim.

O best of the great personalities, I am not at all afraid of material existence, for wherever I stay I am fully absorbed in thoughts of Your glories and activities. My concern is only for the fools and rascals who are making elaborate plans for material happiness and maintaining their families, societies and countries. I am simply concerned with love for them.

Význam

Purport

Po celém světě připravuje každý velké plány, aby zmírnil utrpení hmotného světa, a to platí v přítomnosti, minulosti i budoucnosti. Avšak bez ohledu na jejich pečlivě vypracované politické, společenské a kulturní plány jsou zde všichni nazváni hlupáky (vimūḍha). V Bhagavad-gītě je řečeno, že hmotný svět je duḥkhālayam aśāśvatam, dočasný a plný utrpení, ale tito hlupáci se ho snaží změnit v sukhālayam, místo plné štěstí. Nevědí totiž, jak vše řídí hmotná příroda, která jedná po svém.

Throughout the entire world, everyone is making big, big plans to adjust the miseries of the material world, and this is true at present, in the past and in the future. Nonetheless, although they make elaborate political, social and cultural plans, they have all been described herein as vimūḍha — fools. The material world has been described in Bhagavad-gītā as duḥkhālayam aśāśvatam — temporary and miserable — but these fools are trying to turn the material world into sukhālayam, a place of happiness, not knowing how everything acts by the arrangement of material nature, which works in her own way.

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“Duše zmatená vlivem falešného ega se považuje za vykonavatele činností, které ve skutečnosti provádějí tři kvality hmotné přírody.” (Bg. 3.27)

“The bewildered spirit soul, under the influence of the three modes of material nature, thinks himself to be the doer of activities that are in actuality carried out by nature.” (Bg. 3.27)

Hmotná příroda, která se v osobní podobě nazývá Durgā, má za úkol trestat démony. I když asurové, bezbožní démoni, bojují o přežití, jsou bezprostředně napadáni bohyní Durgou, která má deset rukou s různými zbraněmi na jejich potrestání. Veze se na svém lvu neboli na kvalitách vášně a nevědomosti. Všichni svádějí těžký boj, aby zvítězili nad kvalitami vášně a nevědomosti a porazili hmotnou přírodu, ale přírodní zákony nakonec každého přemohou.

There is a plan for material nature, personally known as Durgā, to punish the demons. Although the asuras, the godless demons, struggle for existence, they are directly attacked by the goddess Durgā, who is well equipped with ten hands with different types of weapons to punish them. She is carried by her lion carrier, or the modes of passion and ignorance. Everyone struggles very hard to fight through the modes of passion and ignorance and conquer material nature, but at the end everyone is vanquished by nature’s laws.

Mezi hmotným a duchovním světem protéká řeka jménem Vaitaraṇī, kterou musíme překonat, abychom se dostali na druhý břeh, do duchovního světa. To je velice obtížný úkol. V Bhagavad-gītě (7.14) Pán říká: daivī hy eṣā guṇa-mayī mama māyā duratyayā — “Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat.” Totéž slovo duratyaya, které znamená “velice obtížné”, je použito zde. Nikdo nemůže překonat přísné zákony hmotné přírody jinak než milostí Nejvyššího Pána. Materialisté se však přesto znovu a znovu snaží být šťastní v tomto hmotném světě, i když se jim žádný plán nepodaří uskutečnit. Proto jsou označeni slovem vimūḍha, prvotřídní hlupáci. Pokud jde o Prahlāda Mahārāje, on sám nebyl vůbec nešťastný — přestože byl v hmotném světě, byl si plně vědom Kṛṣṇy. Ti, kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy a snaží se sloužit Pánu, nejsou nešťastní, zatímco ten, kdo vědomí Kṛṣṇy nezačal rozvíjet a bojuje o přežití, je nejen hloupý, ale také vůbec není šťastný. Prahlāda Mahārāja byl šťastný a nešťastný zároveň. Prožíval štěstí a transcendentální blaženost díky svému vědomí Kṛṣṇy, ale současně se velice rmoutil pro hlupáky a darebáky, kteří podrobně plánují, jak dosáhnout štěstí v tomto hmotném světě.

There is a river known as Vaitaraṇī between the material and spiritual worlds, and one must cross this river to reach the other side, or the spiritual world. This is an extremely difficult task. As the Lord says in Bhagavad-gītā (7.14), daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā: “This divine energy of Mine, consisting of the three modes of material nature, is difficult to overcome.” The same word duratyaya, meaning “very difficult,” is used here. Therefore one cannot surpass the stringent laws of material nature except by the mercy of the Supreme Lord. Nonetheless, although all materialists are baffled in their plans, they try again and again to become happy in this material world. Therefore they have been described as vimūḍha — first-class fools. As for Prahlāda Mahārāja, he was not at all unhappy, for although he was in the material world, he was full of Kṛṣṇa consciousness. Those who are Kṛṣṇa conscious, trying to serve the Lord, are not unhappy, whereas one who has no assets in Kṛṣṇa consciousness and is struggling for existence is not only foolish but extremely unhappy also. Prahlāda Mahārāja was happy and unhappy simultaneously. He felt happiness and transcendental bliss because of his being Kṛṣṇa conscious, yet he felt great unhappiness for the fools and rascals who make elaborate plans to be happy in this material world.