Sloka 15
VERSO 15
Verš
Texto
Synonyma
Sinônimos
yat — protože; u ha vāva — vskutku; tava — Tvoje; punaḥ — znovu; adabhra-kartaḥ — ó Pane, který vykonáváš mnoho činností; iha — zde, v této obětní aréně; samāhūtaḥ — pozvaný; tatra — proto; artha-dhiyām — kteří usilují o splnění hmotných tužeb; mandānām — nepříliš inteligentní; naḥ — nás; tat — to; yat — co; deva-helanam — neúcta k Nejvyšší Osobnosti Božství; deva-deva — Pane pánů; arhasi — prosíme; sāmyena — Svou vyrovnaností; sarvān — vše; prativoḍhum — toleruj; aviduṣām — všech nás nevědomých.
yat — porque; u ha vāva — na verdade; tava — a Vós; punaḥ — novamente; adabhra-kartaḥ — ó Senhor, que realizais muitas atividades; iha — aqui, nesta arena de sacrifício; samāhūtaḥ — convidamos; tatra — portanto; artha-dhiyām — que aspiramos a satisfazer os desejos materiais; mandānām — não muito inteligentes; naḥ — nosso; tat — isso; yat — o qual; deva-helanam — desrespeito à Suprema Personalidade de Deus; deva-deva — Senhor dos senhores; arhasi — por favor; sāmyena — devido à Vossa atitude equânime; sarvān — tudo; prativoḍhum — tolerai; aviduṣām — de nós, que somos todos ignorantes.
Překlad
Tradução
Ó Pane, vykonáváš mnoho úžasných činností. Naším jediným cílem bylo získat vykonáváním této velké oběti syna — naše inteligence tedy není na příliš vysoké úrovni. Nevíme ani, jak zjistit cíl života. Tím, že jsme Tě pozvali na tuto bezvýznamnou oběť pro nějaký hmotný motiv, jsme se nepochybně dopustili velkého přestupku u Tvých lotosových nohou. Proto Tě prosíme, ó Pane pánů, promiň nám náš přestupek na základě Své bezpříčinné milosti a vyrovnané mysli.
Ó Senhor, realizais muitas atividades maravilhosas. Nossa única meta era obter um filho através da execução deste grande sacrifício; portanto, nossa inteligência não é muito aguçada. Não somos experientes em determinar a meta da vida. Ao convidar-Vos a este sacrifício insignificante, o qual foi preparado em busca de um benefício material, certamente cometemos uma grande ofensa aos Vossos pés de lótus. Portanto, ó Senhor dos senhores, por favor, recorrendo à Vossa misericórdia imotivada e mente equânime, perdoai a nossa ofensa.
Význam
Comentário
Kněží se jistě necítili dobře, že přivolali Nejvyššího Pána z Vaikuṇṭhy kvůli takovému bezvýznamnému důvodu. Čistý oddaný nikdy nechce vidět Pána zbytečně. Pán vykonává různé činnosti a čistý oddaný Ho nechce vidět ze svého rozmaru, pro vlastní smyslový požitek. Závisí pouze na Pánově milosti, a když je s ním Pán spokojený, čistý oddaný Ho může vidět tváří v tvář. Pána nevidí ani velcí polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva. Tím, že kněží Mahārāje Nābhiho volali Nejvyššího Pána, dokázali, že nejsou inteligentní; nicméně Pán ze Své bezpříčinné milosti přišel. Všichni proto chtěli, aby jim prominul.
SIGNIFICADO—Os sacerdotes estavam com certeza infelizes por terem, por uma razão insignificante, pedido que o Senhor Supremo viesse de Vaikuṇṭha. O devoto puro nunca deseja ver o Senhor desnecessariamente. O Senhor está ocupado em várias atividades, e o devoto puro não quer vê-lO por capricho, para o gozo de seus próprios sentidos. O devoto puro simplesmente depende da misericórdia do Senhor e, quando o Senhor está satisfeito, semelhante devoto pode vê-lO face a face. O Senhor é invisível até mesmo aos semideuses como o senhor Brahmā e o senhor Śiva. Ao convocarem o Senhor Supremo, os sacerdotes de Mahārāja Nābhi provaram que eram desprovidos de inteligência; todavia, o Senhor veio por Sua misericórdia imotivada. Todos eles, portanto, desejavam ser perdoados pelo Senhor.
Uctívání Nejvyššího Pána pro hmotný zisk autority nedoporučují. Jak uvádí Bhagavad-gītā (7.16):
As autoridades não aprovam quem adora o Senhor Supremo em busca de ganhos materiais. Como se afirma na Bhagavad-gītā (7.16):
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
janāḥ sukṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
“Ó nejlepší z Bharatovců (Arjuno), čtyři druhy zbožných lidí Mi oddaně slouží — nešťastní, toužící po bohatství, zvídaví a hledající poznání Absolutního.”
“Ó melhor entre os Bhāratas [Arjuna], quatro classes de homens piedosos passam a Me prestar serviço devocional – o aflito, o que deseja riquezas, o inquisitivo e o que busca conhecer o Absoluto.”
Zasvěcení do bhakti začíná tehdy, když je člověk v nešťastné situaci, má nedostatek peněz nebo je zvídavý a chce pochopit Absolutní Pravdu. Lidé, kteří se takto obracejí na Nejvyššího Pána, ovšem nejsou skuteční oddaní. Jsou považováni za zbožné (sukṛtinaḥ), jelikož se dotazují na Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství. Neznají však rozmanité činnosti a zaměstnání Pána, a proto Ho zbytečně vyrušují kvůli hmotnému zisku. Pán je ale tak laskavý, že i když Ho tito žebráci vyrušují, plní jejich touhy. Čistý oddaný je anyābhilāṣitā-śūnya — za jeho uctíváním se neskrývá žádný motiv. Neřídí ho vliv māyi v podobě karmy či jñāny a je neustále připravený vykonávat nařízení Pána, aniž by se ohlížel na sebe samotného. Kněží přítomní na oběti (ṛtvijaḥ) dobře znali rozdíl mezi karmou a bhakti, ale protože si o sobě mysleli, že jsou pod vlivem karmy, plodonosných činností, prosili Pána o odpuštění. Věděli, že Ho pozvali z nepodstatného důvodu.
A iniciação em bhakti começa quando alguém está em uma condição aflita ou sem dinheiro, ou quando tem curiosidade de entender a Verdade Absoluta. Todavia, aqueles que se aproximam do Senhor Supremo dessa maneira ainda não são devotos de verdade. Eles são aceitos como piedosos (sukṛtinaḥ) devido a buscarem a Verdade Absoluta, a Suprema Personalidade de Deus. Desconhecendo as várias atividades e ocupações do Senhor, essas pessoas perturbam desnecessariamente o Senhor em busca de ganho material. Contudo, o Senhor é tão bondoso que, muito embora seja por eles incomodado, satisfaz os desejos desses pedintes. O devoto puro é anyābhilāṣitā-śūnya; em sua adoração não há motivações ulteriores. Ele não é conduzido pela influência de māyā sob a forma de karma ou jñāna. O devoto puro está sempre preparado para executar a ordem do Senhor sem fazer considerações pessoais. Os ṛtvijaḥ, os sacerdotes do sacrifício, sabiam muito bem a distinção entre karma e bhakti e, como julgavam estar sob a influência de karma, atividades fruitivas, eles imploraram o perdão do Senhor. Eles sabiam que o Senhor fora convidado a comparecer por uma razão medíocre.