KAPITOLA TŘETÍ

Zjevení Ṛṣabhadeva z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho

Tato kapitola popisuje neposkvrněný charakter krále Nābhiho, nejstaršího Āgnīdhrova syna. Jelikož Mahārāja Nābhi toužil po synech, podrobil se tvrdé askezi. Společně se svou manželkou vykonal mnoho obětí a uctíval Pána Viṣṇua, vládce všech obětí. Nejvyšší Pán je ke Svým oddaným velice laskavý a úsilí Mahārāje Nābhiho Jej velice potěšilo. Osobně se před králem zjevil ve Své čtyřruké podobě a kněží, kteří vykonávali oběti, se k Němu začali modlit. Modlili se o syna, jako je Pán, a Pán Viṣṇu přistoupil na to, že se narodí z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho, a inkarnuje jako král Ṛṣabhadeva.

Sloka 1:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Mahārāja Nābhi, syn Āgnīdhry, si přál mít syny, a proto začal pozorně uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, vládce a příjemce všech obětí, a modlit se k Němu. Merudevī, manželka Mahārāje Nābhiho, která do té doby ještě neporodila žádné děti, uctívala Pána Viṣṇua společně se svým manželem.

Sloka 2:: Existuje sedm transcendentálních metod, jak při vykonávání oběti získat milost Nejvyšší Osobnosti Božství: (1) obětovat drahocenné věci či potraviny, (2) jednat s ohledem na místo, (3) jednat s ohledem na čas, (4) přednášet hymny, (5) postupovat přes kněze, (6) nabízet kněžím dary a (7) dodržovat usměrňující zásady. Těmito prostředky však není možné získat Nejvyššího Pána vždy. Pán je ovšem Svému oddanému příznivě nakloněn — když tedy Mahārāja Nābhi, který byl oddaným, uctíval Pána s velkou vírou, oddaností a čistou, neposkvrněnou myslí a přednášel Mu modlitby — zdánlivě vykonávaje nějakou yajñu z kategorie pravargya—laskavý Pán se z náklonnosti ke Svým oddaným před králem Nābhim zjevil ve Své nepřemožitelné a úchvatné podobě se čtyřma rukama. Takto, aby splnil touhu Svého oddaného, se před ním Nejvyšší Pán objevil ve Svém nádherném těle, které těší mysl a oči oddaných.

Sloka 3:: Pán Viṣṇu se před králem Nābhim zjevil se čtyřmi pažemi. Oslnivě zářil a vypadal jako nejlepší ze všech osobností. Jeho spodní část těla halil žlutý hedvábný oděv. Na Jeho hrudi byl znak Śrīvatsa, který je vždy velmi krásný. Nesl lasturu, lotos, disk a kyj a kolem krku měl girlandu z lesních květů a drahokam Kaustubha. Nádherně Ho zdobila helmice, náušnice, náramky, opasek, perlový náhrdelník, pásky na pažích, zvonky na kotnících a další tělesné ozdoby posázené zářícími drahokamy. Když král Nābhi, jeho kněží a společníci viděli Pána před sebou, připadali si jako chudáci, kteří znenadání získali velké bohatství. Přijali Pána, na projev úcty sklonili hlavy a uctili Ho obětováním příslušných předmětů.

Sloka 4-5:: Kněží se začali k Pánu modlit: Ó Ty, Jenž jsi nejvíce hoden uctívání, jsme jen Tvoji služebníci. I když jsi úplný Sám v Sobě, prosíme Tě, přijmi od nás — Svých věčných služebníků — ze Své bezpříčinné milosti malou službu. Nejsme si ve skutečnosti vědomi Tvé transcendentální podoby, ale můžeme se Ti pouze znovu a znovu s úctou klanět, jak učí védská literatura a autorizovaní ācāryové. Materialistické živé bytosti jsou silně přitahovány ke kvalitám hmotné přírody, a proto nejsou nikdy dokonalé, ale Ty jsi mimo dosah všech hmotných pojetí. Tvé jméno, podoba a vlastnosti jsou transcendentální; přesahují rámec experimentálního poznání. Kdo si Tě vůbec dokáže představit? V hmotném světě můžeme vnímat pouze hmotná jména a hmotné vlastnosti. Nedokážeme nic jiného než Ti skládat uctivé poklony a modlit se k Tobě, transcendentální Osobě. Opěvování Tvých příznivých transcendentálních vlastností odstraní hříchy celého lidstva. To je pro nás tou nejpříznivější činností, a tak můžeme částečně porozumět Tvému nadpřirozenému postavení.

Sloka 6:: Ó Nejvyšší Pane, jsi v každém ohledu úplný. Jsi jistě velice spokojený, když se k Tobě Tvoji oddaní modlí chvějícím se hlasem a v extázi Ti přinášejí lístky tulasī, vodu, větvičky s mladými lístky a čerstvě vyrostlou trávu. To Tě nepochybně uspokojuje.

Sloka 7:: Uctívali jsme Tě s mnohými předměty a vykonávali pro Tebe oběti, ale myslíme, že k Tvému potěšení není zapotřebí tolika opatření.

Sloka 8:: Všechny cíle života a veškeré bohatství v Tobě přímo, samy o sobě, neustále a neomezeně každým okamžikem rostou. Jsi neomezeným požitkem a samotnou blaženou existencí. Co se nás týče, ó Pane, neustále prahneme po hmotném požitku. Ty žádné z těchto obětí nepotřebuješ—jsou určeny pro nás, abychom od Tebe mohli dostat požehnání. Všechny je vykonáváme, abychom získali jejich plody. Ty na nich ve skutečnosti nezávisíš.

Sloka 9:: Ó Pane pánů, co se týče vykonávání dharmy, arthy, kāmy a mokṣi (procesu osvobození), jsme zcela nevědomí, neboť neznáme skutečný cíl života. Zjevil ses nám Osobně jako ten, kdo vyžaduje uctívání, ale ve skutečnosti jsi zde přítomný jen proto, abychom Tě mohli vidět. Přišel jsi ze Své hojné a bezpříčinné milosti, abys posloužil našim cílům, našemu zájmu, a přinesl nám prospěch v podobě Své osobní slávy zvané apavarga, osvobození. Přišel jsi, přestože Tě ze své nevědomosti neuctíváme správně.

Sloka 10:: Ó Ty, který jsi hoden uctívání nejvíce ze všech, jsi nejlepší ze všech dobrodinců a Tvé zjevení v obětní aréně svatého krále Nābhiho je určeno v náš prospěch. Tím, že Tě vidíme, jsi nám udělil to nejcennější požehnání.

Sloka 11:: Drahý Pane, všichni velcí mudrci, kteří jsou rozvážní a svatí, neustále líčí Tvé duchovní vlastnosti. Tito mudrci již spálili všechny nečistoty, jichž je neomezené množství, a díky ohni poznání posílili svou odpoutanost od hmotného světa. Tak získali Tvé vlastnosti a jsou spokojeni sami v sobě. Ale i pro ty, kdo v opěvování Tvých povahových rysů nacházejí duchovní blaženost, je Tvá osobní přítomnost velice vzácná.

Sloka 12:: Drahý Pane, v době smrti, kdy člověka sužuje vysoká horečka, možná nebudeme schopni vzpomínat na Tvé jméno, podobu a vlastnosti, jelikož budeme klopýtat, hladovět, padat, zívat nebo budeme těžce nemocní. Proto se k Tobě modlíme, ó Pane, jelikož jsi velice nakloněn Svým oddaným. Prosíme, pomoz nám vzpomínat na Tebe, pronášet Tvá svatá jména a opěvovat Tvé vlastnosti a činnosti, které mohou odstranit všechny reakce našich hříšných životů.

Sloka 13:: Drahý Pane, zde je velký král Nābhi, jehož konečným životním cílem je mít syna, jako jsi Ty. Ó Pane, podobá se člověku, který jde za velkým boháčem a žádá o trochu rýže. Mahārāja Nābhi si tolik přeje mít syna, že Tě uctívá za tímto účelem, přestože mu můžeš poskytnout jakkoliv vznešené postavení, včetně přemístění na nebeské planety či osvobození a návratu k Bohu.

Sloka 14:: Drahý Pane, jestliže člověk neuctívá lotosové nohy velkých oddaných, podlehne iluzorní energii a jeho inteligence bude zmatena. Najde se snad někdo, koho by neodnášely vlny hmotného požitku, které jsou jako jed? Tvá hmotná, iluzorní energie je nepřemožitelná. Nikdo nevidí její cestu a nikdo nemůže říci, jak působí.

Sloka 15:: Ó Pane, vykonáváš mnoho úžasných činností. Naším jediným cílem bylo získat vykonáváním této velké oběti syna — naše inteligence tedy není na příliš vysoké úrovni. Nevíme ani, jak zjistit cíl života. Tím, že jsme Tě pozvali na tuto bezvýznamnou oběť pro nějaký hmotný motiv, jsme se nepochybně dopustili velkého přestupku u Tvých lotosových nohou. Proto Tě prosíme, ó Pane pánů, promiň nám náš přestupek na základě Své bezpříčinné milosti a vyrovnané mysli.

Sloka 16:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Kněží, které uctíval dokonce i král Nābhi, panovník Bhārata-varṣi, přednesli modlitby v próze (obvykle měly formu poezie) a poklonili se u lotosových nohou Pána. Pán pánů, vládce polobohů, s nimi byl velmi spokojen a promluvil následujícími slovy.

Sloka 17:: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, odpověděl: Ó velcí mudrci, svými modlitbami jste Mě potěšili. Všichni mluvíte pravdu. Modlili jste se, abych králi Nābhimu požehnal synem, jako jsem Já, ale toho je velice obtížné dosáhnout. Jelikož jsem jediná Nejvyšší Osoba a nikdo se Mi nevyrovná, nelze najít nikoho dalšího, jako jsem Já. V každém případě jste všichni kvalifikovaní brāhmaṇové, a proto se vaše slova nesmí ukázat jako nepravdivá. Brāhmaṇy, kteří skutečně oplývají bráhmanskými vlastnostmi, považuji za stejně dobré jako Má vlastní ústa.

Sloka 18:: Jelikož nenacházím Sobě rovného, Osobně se expanduji do úplné části, a tak vstoupím do lůna Merudevī, jež je manželkou Mahārāje Nābhiho, Āgnīdhrova syna.

Sloka 19:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Jakmile to Pán dořekl, zmizel. Manželka krále Nābhiho, královna Merudevī, seděla vedle svého muže, a slyšela tedy vše, co Nejvyšší Pán pravil.

Sloka 20:: Ó Viṣṇudatto, Parīkṣite Mahārāji, velcí mudrci na oné oběti potěšili Nejvyšší Osobnost Božství. Pán se proto rozhodl Osobně předvést způsob plnění náboženských zásad (jak je dodržují brahmacārīni, sannyāsīni, vānaprasthové a gṛhasthové vykonávající obřady) a také uspokojit touhu Mahārāje Nābhiho. Zjevil se proto jako syn Merudevī ve Své původní duchovní podobě, která je nad kvalitami hmotné přírody.