Skip to main content

KAPITOLA TŘETÍ

Zjevení Ṛṣabhadeva z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho

Tato kapitola popisuje neposkvrněný charakter krále Nābhiho, nejstaršího Āgnīdhrova syna. Jelikož Mahārāja Nābhi toužil po synech, podrobil se tvrdé askezi. Společně se svou manželkou vykonal mnoho obětí a uctíval Pána Viṣṇua, vládce všech obětí. Nejvyšší Pán je ke Svým oddaným velice laskavý a úsilí Mahārāje Nābhiho Jej velice potěšilo. Osobně se před králem zjevil ve Své čtyřruké podobě a kněží, kteří vykonávali oběti, se k Němu začali modlit. Modlili se o syna, jako je Pán, a Pán Viṣṇu přistoupil na to, že se narodí z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho, a inkarnuje jako král Ṛṣabhadeva.

Verš

śrī-śuka uvāca
nābhir apatya-kāmo ’prajayā merudevyā bhagavantaṁ yajña-puruṣam avahitātmāyajata.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; nābhiḥ — syn Mahārāje Āgnīdhry; apatya-kāmaḥ — s touhou mít syny; aprajayā — která ještě neporodila žádné děti; merudevyā — s Merudevī; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; yajña-puruṣam — Pán Viṣṇu, vládce a příjemce všech obětí; avahita-ātmā — velmi pozorně; ayajata — modlili se a uctívali.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Mahārāja Nābhi, syn Āgnīdhry, si přál mít syny, a proto začal pozorně uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, vládce a příjemce všech obětí, a modlit se k Němu. Merudevī, manželka Mahārāje Nābhiho, která do té doby ještě neporodila žádné děti, uctívala Pána Viṣṇua společně se svým manželem.

Verš

tasya ha vāva śraddhayā viśuddha-bhāvena yajataḥ pravargyeṣu pracaratsu dravya-deśa-kāla-mantrartvig-dakṣiṇā-vidhāna-yogopapattyā duradhigamo ’pi bhagavān bhāgavata-vātsalyatayā supratīka ātmānam aparājitaṁ nija-janābhipretārtha-vidhitsayā gṛhīta-hṛdayo hṛdayaṅgamaṁ mano-nayanānandanāvayavābhirāmam āviścakāra.

Synonyma

tasya — když on (Nābhi); ha vāva — jistě; śraddhayā — s velkou vírou a oddaností; viśuddha-bhāvena — s čistou, neposkvrněnou myslí; yajataḥ — uctíval; pravargyeṣu — plodonosnými činnostmi zvanými pravargya; pracaratsu — byly vykonávané; dravya — složky; deśa — místo; kāla — čas; mantra — hymny; ṛtvik — kněží provádějící oběť; dakṣiṇā — dary kněžím; vidhāna — usměrňující zásady; yoga — a prostředků; upapattyā — vykonáváním; duradhigamaḥ — nelze získat; api — ačkoliv; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; bhāgavata-vātsalyatayā — jelikož má velice rád Své oddané; su-pratīkaḥ — s velice krásnou podobou; ātmānam — Osobně; aparājitam — Jehož nikdo nepřemůže; nija-jana — Svého oddaného; abhipreta-artha — touhu; vidhitsayā — splnit; gṛhīta-hṛdayaḥ — Jeho srdce bylo přitahováno; hṛdayaṅgamam — úchvatná; manaḥ-nayana-ānandana — příjemná pro mysl a oči; avayava — údy; abhirāmam — krásné; āviścakāra — projevil.

Překlad

Existuje sedm transcendentálních metod, jak při vykonávání oběti získat milost Nejvyšší Osobnosti Božství: (1) obětovat drahocenné věci či potraviny, (2) jednat s ohledem na místo, (3) jednat s ohledem na čas, (4) přednášet hymny, (5) postupovat přes kněze, (6) nabízet kněžím dary a (7) dodržovat usměrňující zásady. Těmito prostředky však není možné získat Nejvyššího Pána vždy. Pán je ovšem Svému oddanému příznivě nakloněn — když tedy Mahārāja Nābhi, který byl oddaným, uctíval Pána s velkou vírou, oddaností a čistou, neposkvrněnou myslí a přednášel Mu modlitby — zdánlivě vykonávaje nějakou yajñu z kategorie pravargya—laskavý Pán se z náklonnosti ke Svým oddaným před králem Nābhim zjevil ve Své nepřemožitelné a úchvatné podobě se čtyřma rukama. Takto, aby splnil touhu Svého oddaného, se před ním Nejvyšší Pán objevil ve Svém nádherném těle, které těší mysl a oči oddaných.

Význam

V Bhagavad-gītě je jasně řečeno:

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram

“Pochopit Nejvyššího Pána takového, jaký je, lze jedině oddanou službou. Ten, kdo takovou oddaností plně rozvine vědomí Nejvyšší Osoby, může vstoupit do království Boha.” (Bg. 18.55)

Pochopit a vidět Nejvyšší Osobnost Božství je možné pouze procesem oddané služby; nijak jinak. I když Mahārāja Nābhi vykonával předepsané povinnosti a oběti, je třeba vědět, že se mu Pán zjevil nikoliv kvůli obětím, ale díky jeho oddané službě. Z tohoto důvodu Pán svolil, že se před ním zjeví ve Své nádherné podobě. Brahma-saṁhitā (5.30) uvádí, že Nejvyšší Pán je ve Své původní podobě velmi půvabný. Veṇuṁ kvaṇantam aravinda-dalāyatākṣaṁ barhāvataṁsam asitāmbuda-sundarāṅgam — i když má Nejvyšší Pán načernalou barvu, je nesmírně krásný.

Verš

atha ha tam āviṣkṛta-bhuja-yugala-dvayaṁ hiraṇmayaṁ puruṣa-viśeṣaṁ kapiśa-kauśeyāmbara-dharam urasi vilasac-chrīvatsa-lalāmaṁ daravara-vanaruha-vana-mālācchūry-amṛta-maṇi-gadādibhir upalakṣitaṁ sphuṭa-kiraṇa-pravara-mukuṭa-kuṇḍala-kaṭaka-kaṭi-sūtra-hāra-keyūra-nūpurādy-aṅga-bhūṣaṇa-vibhūṣitam ṛtvik-sadasya-gṛha-patayo ’dhanā ivottama-dhanam upalabhya sabahu-mānam arhaṇenāvanata-śīrṣāṇa upatasthuḥ.

Synonyma

atha — potom; ha — jistě; tam — Jeho; āviṣkṛta-bhuja-yugala-dvayam — který se zjevil se čtyřmi pažemi; hiraṇmayam — oslnivě zářící; puruṣa-viśeṣam — nejlepší ze všech živých bytostí, Puruṣottama; kapiśa-kauśeya-ambara-dharam — měl na Sobě žluté hedvábné šaty; urasi — na hrudi; vilasat — krásný; śrīvatsa — zvaný Śrīvatsa; lalāmam — měl znak; dara-vara — lasturou; vana-ruha — lotosový květ; vana-mālā — girlanda z lesních květů; acchūri — disk; amṛta-maṇi — drahokam Kaustubha; gadā-ādibhiḥ — kyjem a dalšími symboly; upalakṣitam — charakterizovaný; sphuṭa-kiraṇa — zářící; pravara — jedinečná; mukuṭa — helmice; kuṇḍala — náušnice; kaṭaka — náramky; kaṭi-sūtra — opasek; hāra — náhrdelník; keyūra — pásky na pažích; nūpura — zvonky na kotnících; ādi — a tak dále; aṅga — těla; bhūṣaṇa — s ozdobami; vibhūṣitam — ozdobený; ṛtvik — kněží; sadasya — společníci; gṛha-patayaḥ — a král Nābhi; adhanāḥ — chudáci; iva — jako; uttama-dhanam — velký poklad; upalabhya — když získali; sa-bahu-mānam — s velkou úctou; arhaṇena — s předměty pro uctívání; avanata — sklonili; śīrṣāṇaḥ — své hlavy; upatasthuḥ — uctívali.

Překlad

Pán Viṣṇu se před králem Nābhim zjevil se čtyřmi pažemi. Oslnivě zářil a vypadal jako nejlepší ze všech osobností. Jeho spodní část těla halil žlutý hedvábný oděv. Na Jeho hrudi byl znak Śrīvatsa, který je vždy velmi krásný. Nesl lasturu, lotos, disk a kyj a kolem krku měl girlandu z lesních květů a drahokam Kaustubha. Nádherně Ho zdobila helmice, náušnice, náramky, opasek, perlový náhrdelník, pásky na pažích, zvonky na kotnících a další tělesné ozdoby posázené zářícími drahokamy. Když král Nābhi, jeho kněží a společníci viděli Pána před sebou, připadali si jako chudáci, kteří znenadání získali velké bohatství. Přijali Pána, na projev úcty sklonili hlavy a uctili Ho obětováním příslušných předmětů.

Význam

Zde je jasně uvedeno, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nevypadal jako obyčejná lidská bytost. Zjevil se před králem Nābhim a jeho společníky jako nejlepší ze všech osobností (Puruṣottama). Vedy uvádějí: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. Nejvyšší Osobnost Božství je také živá bytost, ale je nejvyšší. V Bhagavad-gītě (7.7) Pán Kṛṣṇa Sám říká: mattaḥ parataraṁ nānyat kiñcid asti dhanañjaya — “Ó dobyvateli bohatství (Arjuno), neexistuje vyšší pravda, než jsem Já.” Nikdo není přitažlivější nebo autoritativnější než Pán Kṛṣṇa. To je jeden z rozdílů mezi Bohem a obyčejnou živou bytostí. Podle tohoto popisu transcendentálního těla Pána Viṣṇua lze Osobnost Božství snadno rozeznat od všech ostatních živých bytostí. Mahārāja Nābhi a všichni jeho kněží a společníci tedy složili Pánu poklony a začali Ho uctívat různými předměty. Jak uvádí Bhagavad-gītā (6.22): yaṁ labdhvā cāparaṁ lābhaṁ manyate nādhikaṁ tataḥ. To znamená: “Kdo toto získá, myslí na to, že již nemůže získat nic víc.” Když někdo realizuje Boha a vidí Pána tváří v tvář, nepochybně si myslí, že získal to nejlepší ze všeho. Raso 'py asya paraṁ dṛṣṭvā nivartate—když člověk pozná vyšší chuť, jeho vědomí se upevní. Poté, co spatřil Nejvyššího Pána, ho přestane přitahovat cokoliv hmotného. Od té doby bude vždy stálý ve svém uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

ṛtvija ūcuḥ
arhasi muhur arhattamārhaṇam asmākam anupathānāṁ namo nama ity etāvat sad-upaśikṣitaṁ ko ’rhati pumān prakṛti-guṇa-vyatikara-matir anīśa īśvarasya parasya prakṛti-puruṣayor arvāktanābhir nāma-rūpākṛtibhī rūpa-nirūpaṇam; sakala-jana-nikāya-vṛjina-nirasana-śivatama-pravara-guṇa-gaṇaika-deśa-kathanād ṛte.

Synonyma

ṛtvijaḥ ūcuḥ — kněží řekli; arhasi — prosím (přijmi); muhuḥ — znovu a znovu; arhat-tama — ó nejvznešenější osobo hodná uctívání; arhaṇam — nabízené uctívání; asmākam — naše; anupathānām — kteří jsme Tvými služebníky; namaḥ — uctivé poklony; namaḥ — uctivé poklony; iti — takto; etāvat — dosud; sat — vznešených osobností; upaśikṣitam — podle pokynů; kaḥ — co; arhati — je schopen (učinit); pumān — člověk; prakṛti — hmotné přírody; guṇa — kvalit; vyatikara — v proměnách; matiḥ — jehož mysl (je pohroužená); anīśaḥ — který je nanejvýš neschopný; īśvarasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; parasya — mimo; prakṛti-puruṣayoḥ — dosah tří kvalit hmotné přírody; arvāktanābhiḥ — které nedosahují tak daleko neboli patří do tohoto hmotného světa; nāma-rūpa-ākṛtibhiḥ — jmény, podobami a vlastnostmi; rūpa — Tvé povahy či postavení; nirūpaṇam — zjištění, vnímání; sakala — celého; jana-nikāya — lidstva; vṛjina — hříšné činy; nirasana — které odstraní; śivatama — nanejvýš příznivých; pravara — jedinečných; guṇa-gaṇa — transcendentálních vlastností; eka-deśa — jedna část; kathanāt — slovy; ṛte — kromě.

Překlad

Kněží se začali k Pánu modlit: Ó Ty, Jenž jsi nejvíce hoden uctívání, jsme jen Tvoji služebníci. I když jsi úplný Sám v Sobě, prosíme Tě, přijmi od nás — Svých věčných služebníků — ze Své bezpříčinné milosti malou službu. Nejsme si ve skutečnosti vědomi Tvé transcendentální podoby, ale můžeme se Ti pouze znovu a znovu s úctou klanět, jak učí védská literatura a autorizovaní ācāryové. Materialistické živé bytosti jsou silně přitahovány ke kvalitám hmotné přírody, a proto nejsou nikdy dokonalé, ale Ty jsi mimo dosah všech hmotných pojetí. Tvé jméno, podoba a vlastnosti jsou transcendentální; přesahují rámec experimentálního poznání. Kdo si Tě vůbec dokáže představit? V hmotném světě můžeme vnímat pouze hmotná jména a hmotné vlastnosti. Nedokážeme nic jiného než Ti skládat uctivé poklony a modlit se k Tobě, transcendentální Osobě. Opěvování Tvých příznivých transcendentálních vlastností odstraní hříchy celého lidstva. To je pro nás tou nejpříznivější činností, a tak můžeme částečně porozumět Tvému nadpřirozenému postavení.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství nemá nic společného s hmotným vnímáním. Dokonce i impersonalista Śaṅkarācārya říká: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt — “Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, přesahuje hmotné pojetí.” Podobu a vlastnosti Nejvyšší Osobnosti Božství si nemůžeme vymyslet. Co se týče Pánovy podoby a činností, musíme jednoduše přijmout popisy dané ve védské literatuře. Brahma-saṁhitā (5.29) uvádí:

cintāmaṇi-prakara-sadmasu kalpa-vṛkṣa-
lakṣāvṛteṣu surabhīr abhipālayantam
lakṣmī-sahasra-śata-sambhrama-sevyamānaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám Govindu, prvotního Pána a prvního otce, který pase krávy plnící všechny touhy v sídle z duchovních drahokamů, kde se nacházejí milióny stromů přání. S velkou úctou a láskou Mu neustále slouží stovky a tisíce bohyní štěstí.” Určitou představu Absolutní Pravdy, Její podoby a vlastností můžeme získat čtením popisů uvedených ve védské literatuře a autoritativních výroků vznešených osobností, jako je Brahmā, Nārada, Śukadeva Gosvāmī a další. Śrīla Rūpa Gosvāmī říká: ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ — “Jméno, podobu a vlastnosti Śrī Kṛṣṇy nemůžeme pochopit svými hmotnými smysly.” Dalšími jmény Pána jsou proto adhokṣaja a aprākṛta, která vyjadřují, že je mimo dosah všech hmotných smyslů. Pán se zjevil před Mahārājem Nābhim z bezpříčinné milosti ke Svým oddaným. Stejně tak se zjeví i nám, budeme-li Mu oddaně sloužit. Sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. To je jediný způsob, jak pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. Bhagavad-gītā potvrzuje: bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ — pochopit Nejvyšší Osobnost Božství je možné prostřednictvím oddané služby. Jiný způsob neexistuje. Musíme naslouchat autoritám a śāstrám a uvažovat o Nejvyšším Pánu z hlediska jejich výroků. Podoby a vlastnosti Pána si nemůžeme představovat nebo vymýšlet.

Verš

parijanānurāga-viracita-śabala-saṁśabda-salila-sita-kisalaya-tulasikā-dūrvāṅkurair api sambhṛtayā saparyayā kila parama parituṣyasi.

Synonyma

parijana — Tvými služebníky; anurāga — ve velké extázi; viracita — vykonávané; śabala — s třesoucím se hlasem; saṁśabda — s modlitbami; salila — voda; sita-kisalaya — větvičky s mladými lístky; tulasikā — lístky tulasī; dūrvā-aṅkuraiḥ — a s čerstvě vyrostlou trávou; api — také; sambhṛtayā — vykonaným; saparyayā — uctíváním; kila — vskutku; parama — ó Nejvyšší Pane; parituṣyasi — jsi uspokojen.

Překlad

Ó Nejvyšší Pane, jsi v každém ohledu úplný. Jsi jistě velice spokojený, když se k Tobě Tvoji oddaní modlí chvějícím se hlasem a v extázi Ti přinášejí lístky tulasī, vodu, větvičky s mladými lístky a čerstvě vyrostlou trávu. To Tě nepochybně uspokojuje.

Význam

K uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství člověk nepotřebuje velký majetek, vzdělání či bohatství. Je-li plně pohroužený v lásce a extázi, stačí, když obětuje květ a trochu vody. Jak uvádí Bhagavad-gītā: patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ yo me bhaktyā prayacchati — “Jestliže Mi někdo obětuje s láskou a oddaností lístek, květ, ovoce nebo vodu, přijmu to.” (Bg. 9.26)

Nejvyššího Pána může potěšit jedině oddaná služba; proto je zde řečeno, že Pán je uspokojen oddaností a ničím jiným. Hari-bhakti-vilāsa uvádí citát z Gautamīya-tantry:

tulasī-dala-mātreṇa
jalasya culukena vā
vikrīṇīte svam ātmānaṁ
bhaktebhyo bhakta-vatsalaḥ

“Śrī Kṛṣṇa, Jenž má nesmírně rád Své oddané, se prodává oddanému, který Mu nabízí pouhý lístek tulasī a plnou dlaň vody.” Nejvyšší Pán je ke Svému oddanému tak bezpříčinně milostivý, že i ten nejchudší člověk Mu může s oddaností obětovat trochu vody a květ, a tak Ho potěšit. To je projev Pánových láskyplných vztahů ke Svým oddaným.

Verš

athānayāpi na bhavata ijyayoru-bhāra-bharayā samucitam artham ihopalabhāmahe.

Synonyma

atha — jinak; anayā — toto; api — dokonce; na — ne; bhavataḥ — Tvé vznešené osobnosti; ijyayā — vykonáváním oběti; urubhāra-bharayā — zatížené mnoha předměty; samucitam — zapotřebí; artham — použití; iha — zde; upalabhāmahe — vidíme.

Překlad

Uctívali jsme Tě s mnohými předměty a vykonávali pro Tebe oběti, ale myslíme, že k Tvému potěšení není zapotřebí tolika opatření.

Význam

Śrīla Rūpa Gosvāmī říká, že nabízíme-li někomu různé druhy potravy, aniž by měl na něco chuť, je taková nabídka bezcenná. Je možné nashromáždit mnoho věcí k velkému obětnímu obřadu pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, ale bude-li chybět oddanost, připoutanost či láska k Pánu, jsou všechny přípravy k ničemu. Pán je úplný Sám v Sobě a nic od nás nepotřebuje. Když Mu však obětujeme trochu vody, květ a lístek tulasī, přijme je. Hlavním prostředkem pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství je bhakti, oddaná služba. Není třeba pořádat velké oběti. Kněží byli naplněni lítostí, neboť si mysleli, že nejsou na cestě oddané služby a že jejich oběť Pána netěší.

Verš

ātmana evānusavanam añjasāvyatirekeṇa bobhūyamānāśeṣa-puruṣārtha-svarūpasya kintu nāthāśiṣa āśāsānānām etad abhisaṁrādhana-mātraṁ bhavitum arhati.

Synonyma

ātmanaḥ — samy o sobě; eva — jistě; anusavanam — každým okamžikem; añjasā — přímo; avyatirekeṇa — bez ustání; bobhūyamāna — rostou; aśeṣa — neomezeně; puruṣa-artha — cíle života; sva-rūpasya — Tvá skutečná totožnost; kintu — ale; nātha — ó Pane; āśiṣaḥ — požehnání k hmotnému požitku; āśāsānānām — nás, kteří si neustále přejeme; etat — toto; abhisaṁrādhana — abychom získali Tvou milost; mātram — jedině; bhavitum arhati — může být.

Překlad

Všechny cíle života a veškeré bohatství v Tobě přímo, samy o sobě, neustále a neomezeně každým okamžikem rostou. Jsi neomezeným požitkem a samotnou blaženou existencí. Co se nás týče, ó Pane, neustále prahneme po hmotném požitku. Ty žádné z těchto obětí nepotřebuješ—jsou určeny pro nás, abychom od Tebe mohli dostat požehnání. Všechny je vykonáváme, abychom získali jejich plody. Ty na nich ve skutečnosti nezávisíš.

Význam

Nejvyšší Pán je soběstačný, a nepotřebuje tedy velké oběti. Plodonosné činnosti pro dosažení honosnějšího života jsou určeny pro ty, kdo po takovém hmotném bohatství touží. Yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — nejednáme-li tak, abychom uspokojili Nejvyššího Pána, zaměstnáváme se činnostmi māyi. Můžeme postavit velkolepý chrám a utratit tisíce dolarů, ale Pán takový chrám nepotřebuje. Pán má milióny chrámů, ve kterých sídlí, a na naší snaze nezávisí. Honosné činnosti vůbec nevyžaduje. Takové zaměstnání je určeno pro náš prospěch. Investujeme-li své peníze do stavby velkolepého chrámu, zbavíme se reakcí za své snažení. To je pro naše dobro. Snažíme-li se navíc pro Nejvyššího Pána učinit něco pěkného, bude s námi spokojen a dá nám Své požehnání. Velkolepé plány tedy nejsou určeny pro Pánův, ale pro náš užitek. Získáme-li nějakým způsobem od Pána požehnání, naše vědomí se může očistit a můžeme se kvalifikovat pro návrat domů, zpátky k Bohu.

Verš

tad yathā bāliśānāṁ svayam ātmanaḥ śreyaḥ param aviduṣāṁ parama-parama-puruṣa prakarṣa-karuṇayā sva-mahimānaṁ cāpavargākhyam upakalpayiṣyan svayaṁ nāpacita evetaravad ihopalakṣitaḥ.

Synonyma

tat — to; yathā — jako; bāliśānām — hlupáků; svayam — Tebou Samotným; ātmanaḥ — vlastní; śreyaḥ — blaho; param — nejvyšší; aviduṣām — těch, kdo neznají; parama-parama-puruṣa — ó Pane pánů; prakarṣa-karuṇayā — hojnou, bezpříčinnou milostí; sva-mahimānam — Svou osobní slávu; ca — a; apavarga-ākhyam — zvanou apavarga (osvobození); upakalpayiṣyan — chceš dát; svayam — Osobně; na apacitaḥ — neuctívaný správně; eva — ačkoliv; itara-vat — jako obyčejná osoba; iha — zde; upalakṣitaḥ — (jsi) přítomný a (námi) viděný.

Překlad

Ó Pane pánů, co se týče vykonávání dharmy, arthy, kāmy a mokṣi (procesu osvobození), jsme zcela nevědomí, neboť neznáme skutečný cíl života. Zjevil ses nám Osobně jako ten, kdo vyžaduje uctívání, ale ve skutečnosti jsi zde přítomný jen proto, abychom Tě mohli vidět. Přišel jsi ze Své hojné a bezpříčinné milosti, abys posloužil našim cílům, našemu zájmu, a přinesl nám prospěch v podobě Své osobní slávy zvané apavarga, osvobození. Přišel jsi, přestože Tě ze své nevědomosti neuctíváme správně.

Význam

Pán Viṣṇu byl Osobně přítomný v obětní aréně, ale to neznamená, že sledoval Svůj vlastní prospěch. Stejný účel má přítomnost arcā-vigrahy, Božstva v chrámu. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se nám ze Své bezpříčinné milosti představuje, abychom Ho mohli vidět. Jelikož náš pohled není transcendentální, nevidíme Pánovu duchovní sac-cid-ānanda-vigrahu, a On proto ze Své bezpříčinné milosti přichází v podobě, kterou můžeme vnímat. Jelikož jsme schopni vidět pouze hmotné předměty, jako je kámen a dřevo, Pán na sebe bere podobu z kamene a dřeva, prostřednictvím které přijímá naši službu v chrámu. To je projev Jeho bezpříčinné milosti. I když Sám nemá o tyto věci zájem, přesto jedná tak, jak jedná, aby přijal naši láskyplnou službu. Ve skutečnosti Mu ani nejsme schopni nabídnout vhodné předměty pro Jeho uctívání, jelikož jsme zcela nevědomí. Pán se zjevil v obětní aréně Mahārāje Nābhiho ze Své bezpříčinné milosti.

Verš

athāyam eva varo hy arhattama yarhi barhiṣi rājarṣer varadarṣabho bhavān nija-puruṣekṣaṇa-viṣaya āsīt.

Synonyma

atha — potom; ayam — toto; eva — jistě; varaḥ — požehnání; hi — vskutku; arhat-tama — ó Ty, který jsi hoden uctívání nejvíce ze všech; yarhi — protože; barhiṣi — v oběti; rāja-ṛṣeḥ — krále Nābhiho; varada-ṛṣabhaḥ — nejlepší z dobrodinců; bhavān — Ty, Pane; nija-puruṣa — Tvých oddaných; īkṣaṇa-viṣayaḥ — předmět pohledu; āsīt — stal ses.

Překlad

Ó Ty, který jsi hoden uctívání nejvíce ze všech, jsi nejlepší ze všech dobrodinců a Tvé zjevení v obětní aréně svatého krále Nābhiho je určeno v náš prospěch. Tím, že Tě vidíme, jsi nám udělil to nejcennější požehnání.

Význam

Nija-puruṣa-īkṣaṇa-viṣaya. V Bhagavad-gītě (9.29) Kṛṣṇa říká: samo 'haṁ sarva-bhūteṣu — “Nikomu nezávidím a nikomu nestraním. Zaujímám stejný postoj ke všem. Ale každý, kdo Mi s oddaností slouží, je Mým přítelem, je ve Mně a také Já jsem přítelem jemu.”

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zaujímá stejný postoj ke každému, a v tomto smyslu nemá žádné nepřátele ani přátele. Všichni zakoušejí plodonosné reakce za své vlastní jednání a Pán, který je v srdcích všech, to sleduje a každému dává vytoužené výsledky. Ale tak jako si oddaní neustále toužebně přejí, aby byl Pán v každém ohledu spokojený, i Nejvyšší Pán si velice přeje představit se Svým oddaným. Śrī Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (4.8):

paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge

“Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemné a abych znovu ustanovil zásady náboženství, sestupuji věk za věkem.”

Kṛṣṇovo zjevení je tedy určeno pro osvobození a uspokojení Jeho oddaných. Nepřichází, jen aby zabíjel démony, neboť to mohou vykonat Jeho zástupci. Pán Viṣṇu se zjevil v obětní aréně Mahārāje Nābhiho pouze proto, aby potěšil krále a jeho pomocníky. Jeho přítomnost neměla žádný jiný důvod.

Verš

asaṅga-niśita-jñānānala-vidhūtāśeṣa-malānāṁ bhavat-svabhāvānām ātmārāmāṇāṁ munīnām anavarata-pariguṇita-guṇa-gaṇa parama-maṅgalāyana-guṇa-gaṇa-kathano ’si.

Synonyma

asaṅga — odpoutaností; niśita — posílenou; jñāna — poznání; anala — ohněm; vidhūta — odstranili; aśeṣa — neomezené; malānām — jejichž nečistoty; bhavat-svabhāvānām — kteří získali Tvé vlastnosti; ātma-ārāmāṇām — kteří jsou spokojeni sami v sobě; munīnām — velkých mudrců; anavarata — neustále; pariguṇita — podrobně líčené; guṇa-gaṇa — ó Pane, Jehož duchovní vlastnosti; parama-maṅgala — nejvyšší blaženost; āyana — vytváří; guṇa-gaṇa-kathanaḥ — On, opěvování Jehož vlastností; asi — jsi.

Překlad

Drahý Pane, všichni velcí mudrci, kteří jsou rozvážní a svatí, neustále líčí Tvé duchovní vlastnosti. Tito mudrci již spálili všechny nečistoty, jichž je neomezené množství, a díky ohni poznání posílili svou odpoutanost od hmotného světa. Tak získali Tvé vlastnosti a jsou spokojeni sami v sobě. Ale i pro ty, kdo v opěvování Tvých povahových rysů nacházejí duchovní blaženost, je Tvá osobní přítomnost velice vzácná.

Význam

Kněží v obětní aréně Mahārāje Nābhiho si vážili osobní přítomnosti Nejvyššího Pána Viṣṇua a cítili se Mu velice zavázáni. Pánovo zjevení je vzácné i pro velké světce, kteří se zcela odpoutali od tohoto hmotného světa a jejichž srdce jsou čistá díky neustálému opěvování Pánovy slávy. Takoví lidé jsou spokojení opěvováním Pánových transcendentálních vlastností. Jeho osobní přítomnosti ve skutečnosti není zapotřebí. Kněží poukazují na to, že Pánova osobní přítomnost je velice vzácná i pro takové vznešené mudrce, ale jim Pán projevil mimořádnou laskavost a Osobně za nimi přišel. Proto se Mu cítili velice zavázáni.

Verš

atha kathañcit skhalana-kṣut-patana-jṛmbhaṇa-duravasthānādiṣu vivaśānāṁ naḥ smaraṇāya jvara-maraṇa-daśāyām api sakala-kaśmala-nirasanāni tava guṇa-kṛta-nāmadheyāni vacana-gocarāṇi bhavantu.

Synonyma

atha — přesto; kathañcit — nějak; skhalana — klopýtání; kṣut — hlad; patana — padání; jṛmbhaṇa — zívání; duravasthāna — kvůli nežádoucímu postavení; ādiṣu — a tak dále; vivaśānām — neschopní; naḥ — naše; smaraṇāya — vzpomínat; jvara-maraṇa-daśāyām — v případě vysoké horečky v době smrti; api — také; sakala — všechny; kaśmala — hříchy; nirasanāni — které mohou odstranit; tava — Tvoje; guṇa — vlastnosti; kṛta — činnosti; nāmadheyāni — jména; vacana-gocarāṇi — možné vyslovit; bhavantu — nechť se stanou.

Překlad

Drahý Pane, v době smrti, kdy člověka sužuje vysoká horečka, možná nebudeme schopni vzpomínat na Tvé jméno, podobu a vlastnosti, jelikož budeme klopýtat, hladovět, padat, zívat nebo budeme těžce nemocní. Proto se k Tobě modlíme, ó Pane, jelikož jsi velice nakloněn Svým oddaným. Prosíme, pomoz nám vzpomínat na Tebe, pronášet Tvá svatá jména a opěvovat Tvé vlastnosti a činnosti, které mohou odstranit všechny reakce našich hříšných životů.

Význam

Skutečný úspěch v životě je ante nārāyaṇa-smṛti — vzpomenout si v době smrti na svaté jméno, vlastnosti, činnosti a podobu Pána. I když Pánu oddaně sloužíme v chrámu, hmotné podmínky jsou tak neúprosné, že v době smrti na Něho můžeme kvůli nemoci nebo mentálním poruchám zapomenout. Proto bychom se měli k Pánu modlit, abychom v době smrti, kdy budeme v takové povážlivé situaci, byli plně schopni vzpomínat na Jeho lotosové nohy. V tomto ohledu se lze také obrátit na Śrīmad-Bhāgavatam, verše 6.2.9-10 a 14-15.

Verš

kiñcāyaṁ rājarṣir apatya-kāmaḥ prajāṁ bhavādṛśīm āśāsāna īśvaram āśiṣāṁ svargāpavargayor api bhavantam upadhāvati prajāyām artha-pratyayo dhanadam ivādhanaḥ phalīkaraṇam.

Synonyma

kiñca — navíc; ayam — tento; rāja-ṛṣiḥ — zbožný král (Nābhi); apatya-kāmaḥ — toužící po potomstvu; prajām — syna; bhavādṛśīm — přesně jako jsi Ty; āśāsānaḥ — doufá, že obdrží; īśvaram — nejvyšší vládce; āśiṣām — požehnání; svarga-apavargayoḥ — nebeských planet a osvobození; api — ačkoliv; bhavantam — Ty; upadhāvati — uctívá; prajāyām — děti; artha-pratyayaḥ — považuje za konečný cíl života; dhana-dam — k tomu, kdo může dát milodarem nesmírné bohatství; iva — jako; adhanaḥ — chudý člověk; phalīkaraṇam — trochu rýže.

Překlad

Drahý Pane, zde je velký král Nābhi, jehož konečným životním cílem je mít syna, jako jsi Ty. Ó Pane, podobá se člověku, který jde za velkým boháčem a žádá o trochu rýže. Mahārāja Nābhi si tolik přeje mít syna, že Tě uctívá za tímto účelem, přestože mu můžeš poskytnout jakkoliv vznešené postavení, včetně přemístění na nebeské planety či osvobození a návratu k Bohu.

Význam

Kněží byli trochu zahanbeni, že král Nābhi vykonával velkou oběť jen proto, aby Pána požádal o syna; Pán mu mohl zajistit i přemístění na nebeské či vaikuṇṭhské planety. Śrī Caitanya Mahāprabhu nás učí, jak přistupovat k Pánu a žádat o to nejvyšší požehnání. Říkal: na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ kavitāṁ vā jagad-īśa kāmaye. Nechtěl Pána žádat o nic hmotného. Hmotné bohatství znamená majetek, spořádanou rodinu, ctnostnou manželku a mnoho stoupenců, ale inteligentní oddaný Nejvyššího Pána o nic hmotného nežádá. Jeho jedinou modlitbou je: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi. Chce neustále s láskou sloužit Pánu. Netouží po přemístění na nebeské planety nebo po mukti, osvobození z hmotných pout. Kdyby tomu tak bylo, Śrī Caitanya Mahāprabhu by neřekl mama janmani janmani. Pokud oddaný bude moci zůstat oddaným, nezáleží mu na tom, zda se bude rodit život za životem, či nikoliv. Skutečné věčné osvobození znamená vrátit se domů, zpátky k Bohu. Oddaný se nikdy nezajímá o nic hmotného. I když chtěl Nābhi Mahārāja syna, jako je Viṣṇu, chtít syna, který by byl jako Bůh, je také určitým druhem smyslového požitku. Čistý oddaný chce jedině s láskou sloužit Pánu.

Verš

ko vā iha te ’parājito ’parājitayā māyayānavasita-padavyānāvṛta-matir viṣaya-viṣa-rayānāvṛta-prakṛtir anupāsita-mahac-caraṇaḥ.

Synonyma

kaḥ — kdo je ten člověk; iha — v tomto hmotném světě; te — Tebe, ó vznešený; aparājitaḥ — nepřemožený; aparājitayā — nepřemožitelnou; māyayā — iluzorní energií; anavasita-padavya — jejíž cestu nelze zjistit; anāvṛta-matiḥ — jehož inteligence není zmatená; viṣaya-viṣa — hmotného požitku, který je jako jed; raya — působením; anāvṛta — nezahalená; prakṛtiḥ — jehož povaha; anupāsita — bez uctívání; mahat-caraṇaḥ — lotosových nohou velkých oddaných.

Překlad

Drahý Pane, jestliže člověk neuctívá lotosové nohy velkých oddaných, podlehne iluzorní energii a jeho inteligence bude zmatena. Najde se snad někdo, koho by neodnášely vlny hmotného požitku, které jsou jako jed? Tvá hmotná, iluzorní energie je nepřemožitelná. Nikdo nevidí její cestu a nikdo nemůže říci, jak působí.

Význam

Mahārāja Nābhi chtěl vykonávat velké oběti, aby zplodil syna. Syn mohl být sice na stejné úrovni s Nejvyšší Osobností Božství, ale taková hmotná touha — ať už velká či bezvýznamná — je vyvolána působením māyi. Oddaný nikdy netouží po ničem, co by přinášelo smyslový požitek. Oddanost je proto popsána jako stav bez hmotných tužeb (anyābhilāṣitā-śūnya). Každý podléhá vlivu māyi a je zapletený v síti různých hmotných tužeb, a ani Mahārāja Nābhi nebyl výjimkou. Osvobodit se od vlivu māyi je možné jedině službou velkým oddaným (mahac-caraṇa-sevā). Nikdo se nemůže osvobodit od vlivu māyi, aniž by uctíval lotosové nohy velkého oddaného. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura proto říká: chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā — “Kdo se kdy osvobodil ze zajetí māyi, aniž by sloužil lotosovým nohám vaiṣṇavy?” Māyā je aparājita a její vliv je také aparājita. Bhagavad-gītā (7.14) potvrzuje:

daivī hy eṣā guṇamayī
mama māyā duratyayā

“Tuto Mou božskou energii sestávající ze tří kvalit hmotné přírody je obtížné překonat.”

Mocný vliv māyi může překonat jedině oddaný. Na tom, že Mahārāja Nābhi chtěl syna, nebylo nic špatného. Chtěl syna, který by byl jako Nejvyšší Osobnost Božství, nejlepší ze všech synů. Vlivem společnosti Pánova oddaného člověk přestane toužit po hmotném bohatství. To potvrzuje Caitanya-caritāmṛta, Madhya 22.54:

’’sādhu-saṅga", ’’sādhu-saṅga" sarva-śāstre kaya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya

a Madhya 22.51:

mahat-kṛpā vinā kona karme ’bhakti' naya
kṛṣṇa-bhakti dūre rahu, saṁsāra nahe kṣaya

Má-li někdo vážný zájem uniknout vlivu māyi a vrátit se domů, zpátky k Bohu, musí se stýkat se sādhuem (oddaným). To je výrok všech písem. Nepatrný okamžik ve společnosti oddaného může člověka vysvobodit ze zajetí māyi. Bez milosti čistého oddaného nelze získat svobodu. Společnost čistého oddaného je k dosažení láskyplné služby Pánu nezbytná. Bez sādhu-saṅgy, požehnání velkého oddaného, se ze zajetí māyi nikdo nevysvobodí. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.5.32) říká Prahlāda Mahārāja:

naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
spṛśaty anarthāpagamo yad arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-'bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat

Nikdo se nemůže stát čistým oddaným Pána, aniž by na svou hlavu přijal prach z nohou velkého oddaného (pāda-rajo-'bhiṣekam). Čistý oddaný je niṣkiñcana — nemá žádnou hmotnou touhu užívat si hmotného světa. U takového čistého oddaného musíme přijmout útočiště, abychom získali jeho vlastnosti. Čistý oddaný je vždy osvobozený od māyi a jejího vlivu.

Verš

yad u ha vāva tava punar adabhra-kartar iha samāhūtas tatrārtha-dhiyāṁ mandānāṁ nas tad yad deva-helanaṁ deva-devārhasi sāmyena sarvān prativoḍhum aviduṣām.

Synonyma

yat — protože; u ha vāva — vskutku; tava — Tvoje; punaḥ — znovu; adabhra-kartaḥ — ó Pane, který vykonáváš mnoho činností; iha — zde, v této obětní aréně; samāhūtaḥ — pozvaný; tatra — proto; artha-dhiyām — kteří usilují o splnění hmotných tužeb; mandānām — nepříliš inteligentní; naḥ — nás; tat — to; yat — co; deva-helanam — neúcta k Nejvyšší Osobnosti Božství; deva-deva — Pane pánů; arhasi — prosíme; sāmyena — Svou vyrovnaností; sarvān — vše; prativoḍhum — toleruj; aviduṣām — všech nás nevědomých.

Překlad

Ó Pane, vykonáváš mnoho úžasných činností. Naším jediným cílem bylo získat vykonáváním této velké oběti syna — naše inteligence tedy není na příliš vysoké úrovni. Nevíme ani, jak zjistit cíl života. Tím, že jsme Tě pozvali na tuto bezvýznamnou oběť pro nějaký hmotný motiv, jsme se nepochybně dopustili velkého přestupku u Tvých lotosových nohou. Proto Tě prosíme, ó Pane pánů, promiň nám náš přestupek na základě Své bezpříčinné milosti a vyrovnané mysli.

Význam

Kněží se jistě necítili dobře, že přivolali Nejvyššího Pána z Vaikuṇṭhy kvůli takovému bezvýznamnému důvodu. Čistý oddaný nikdy nechce vidět Pána zbytečně. Pán vykonává různé činnosti a čistý oddaný Ho nechce vidět ze svého rozmaru, pro vlastní smyslový požitek. Závisí pouze na Pánově milosti, a když je s ním Pán spokojený, čistý oddaný Ho může vidět tváří v tvář. Pána nevidí ani velcí polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva. Tím, že kněží Mahārāje Nābhiho volali Nejvyššího Pána, dokázali, že nejsou inteligentní; nicméně Pán ze Své bezpříčinné milosti přišel. Všichni proto chtěli, aby jim prominul.

Uctívání Nejvyššího Pána pro hmotný zisk autority nedoporučují. Jak uvádí Bhagavad-gītā (7.16):

catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha

“Ó nejlepší z Bharatovců (Arjuno), čtyři druhy zbožných lidí Mi oddaně slouží — nešťastní, toužící po bohatství, zvídaví a hledající poznání Absolutního.”

Zasvěcení do bhakti začíná tehdy, když je člověk v nešťastné situaci, má nedostatek peněz nebo je zvídavý a chce pochopit Absolutní Pravdu. Lidé, kteří se takto obracejí na Nejvyššího Pána, ovšem nejsou skuteční oddaní. Jsou považováni za zbožné (sukṛtinaḥ), jelikož se dotazují na Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství. Neznají však rozmanité činnosti a zaměstnání Pána, a proto Ho zbytečně vyrušují kvůli hmotnému zisku. Pán je ale tak laskavý, že i když Ho tito žebráci vyrušují, plní jejich touhy. Čistý oddaný je anyābhilāṣitā-śūnya — za jeho uctíváním se neskrývá žádný motiv. Neřídí ho vliv māyi v podobě karmy či jñāny a je neustále připravený vykonávat nařízení Pána, aniž by se ohlížel na sebe samotného. Kněží přítomní na oběti (ṛtvijaḥ) dobře znali rozdíl mezi karmou a bhakti, ale protože si o sobě mysleli, že jsou pod vlivem karmy, plodonosných činností, prosili Pána o odpuštění. Věděli, že Ho pozvali z nepodstatného důvodu.

Verš

śrī-śuka uvāca
iti nigadenābhiṣṭūyamāno bhagavān animiṣarṣabho varṣa-dharābhivāditābhivandita-caraṇaḥ sadayam idam āha.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; iti — takto; nigadena — modlitbami v próze; abhiṣṭūyamānaḥ — uctívaný; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; animiṣa-ṛṣabhaḥ — vůdce všech polobohů; varṣa-dhara — králem Nābhim, panovníkem Bhārata-varṣi; abhivādita — uctívaní; abhivandita — sklonění k; caraṇaḥ — Jehož nohy; sadayam — laskavě; idam — toto; āha — řekl.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Kněží, které uctíval dokonce i král Nābhi, panovník Bhārata-varṣi, přednesli modlitby v próze (obvykle měly formu poezie) a poklonili se u lotosových nohou Pána. Pán pánů, vládce polobohů, s nimi byl velmi spokojen a promluvil následujícími slovy.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
aho batāham ṛṣayo bhavadbhir avitatha-gīrbhir varam asulabham abhiyācito yad amuṣyātmajo mayā sadṛśo bhūyād iti mamāham evābhirūpaḥ kaivalyād athāpi brahma-vādo na mṛṣā bhavitum arhati mamaiva hi mukhaṁ yad dvija-deva-kulam.

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; aho — běda; bata — jsem zajisté potěšen; aham — Já; ṛṣayaḥ — ó velcí mudrci; bhavadbhiḥ — vámi; avitatha-gīrbhiḥ — jejichž všechna slova jsou pravdivá; varam — o požehnání; asulabham — velice obtížné získat; abhiyācitaḥ — žádali jste; yat — to; amuṣya — krále Nābhiho; ātma-jaḥ — syn; mayā sadṛśaḥ — jako Já; bhūyāt — může být; iti — takto; mama — Můj; aham — Já; eva — jedině; abhirūpaḥ — rovný; kaivalyāt — jelikož jsem jediný; athāpi — nicméně; brahma-vādaḥ — slova vyřčená vznešenými brāhmaṇy; na — ne; mṛṣā — lživá; bhavitum — stát se; arhati — má; mama — Moje; eva — jistě; hi — protože; mukham — ústa; yat — ta; dvija-deva-kulam — třída čistých brāhmaṇů.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, odpověděl: Ó velcí mudrci, svými modlitbami jste Mě potěšili. Všichni mluvíte pravdu. Modlili jste se, abych králi Nābhimu požehnal synem, jako jsem Já, ale toho je velice obtížné dosáhnout. Jelikož jsem jediná Nejvyšší Osoba a nikdo se Mi nevyrovná, nelze najít nikoho dalšího, jako jsem Já. V každém případě jste všichni kvalifikovaní brāhmaṇové, a proto se vaše slova nesmí ukázat jako nepravdivá. Brāhmaṇy, kteří skutečně oplývají bráhmanskými vlastnostmi, považuji za stejně dobré jako Má vlastní ústa.

Význam

Slovo avitatha-gīrbhiḥ znamená “ti, jejichž slova nelze zbavit účinnosti”. Brāhmaṇové (dvija, dvojzrození) dostávají prostřednictvím usměrnění śāster příležitost stát se téměř stejně mocnými jako Nejvyšší Pán. Nic z toho, co brāhmaṇa vysloví, nelze za žádných okolností zbavit účinnosti či změnit. Podle védských údajů představuje brāhmaṇa ústa Nejvyšší Osobnosti Božství; proto je mu při všech obřadech nabízeno jídlo (brāhmaṇa-bhojana). Když brāhmaṇa jí, je to přijímáno tak, že jí Samotný Nejvyšší Pán. Stejně tak nelze změnit nic z toho, co brāhmaṇa vysloví — musí se to stát. Učení mudrci, kteří vystupovali jako kněží při oběti Mahārāje Nābhiho, nebyli jen brāhmaṇy — měli takové schopnosti, že byli na úrovni devů (polobohů) nebo Samotného Boha. Kdyby tomu tak nebylo, jak by potom mohli pozvat Pána Viṣṇua do obětní arény? Bůh je jeden a nepatří tomuto nebo onomu náboženství. V Kali-yuze si různé náboženské sekty myslí, že jejich Bůh se liší od Boha ostatních, ale to není možné. Bůh je jeden a je vnímán z různých hledisek. Slovo kaivalyāt znamená, že Bůh nemá soupeře. Existuje jen jeden Bůh. Śvetāśvatara Upaniṣad (6.8) uvádí: na tat-samaś cābhyadhikaś ca dṛśyate — “Nelze nalézt nikoho, kdo by Mu byl roven nebo Ho převyšoval.” To je definice Boha.

Verš

tata āgnīdhrīye ’ṁśa-kalayāvatariṣyāmy ātma-tulyam anupalabhamānaḥ.

Synonyma

tataḥ — proto; āgnīdhrīye — do manželky Nābhiho, Āgnīdhrova syna; aṁśa-kalayā — expanzí Své osobní podoby; avatariṣyāmi — sestoupím; ātma-tulyam — Sobě rovného; anupalabhamānaḥ — nenacházím.

Překlad

Jelikož nenacházím Sobě rovného, Osobně se expanduji do úplné části, a tak vstoupím do lůna Merudevī, jež je manželkou Mahārāje Nābhiho, Āgnīdhrova syna.

Význam

To je příklad všemocnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. I když je Pán jeden jediný, expanduje se prostřednictvím Svých osobních expanzí (svāṁśa) a někdy prostřednictvím Svých oddělených expanzí (vibhinnāṁśa). Pán Viṣṇu zde přistupuje na to, že sešle Svou osobní expanzi jako syna Merudevī, manželky Mahārāje Nābhiho, jenž je synem Āgnīdhry. Kněží (ṛtvijaḥ) věděli, že Bůh je jeden, ale přesto se k Nejvyššímu Pánu modlili, aby se stal synem Mahārāje Nābhiho, a dal tak světu najevo, že Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství, je jedna jediná. Když tato Absolutní Pravda inkarnuje, expanduje se do různých energií.

Verš

śrī-śuka uvāca
iti niśāmayantyā merudevyāḥ patim abhidhāyāntardadhe bhagavān.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; niśāmayantyāḥ — která poslouchala; merudevyāḥ — v přítomnosti Merudevī; patim — k jejímu manželovi; abhidhāya — když promluvil; antardadhe — zmizel; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Jakmile to Pán dořekl, zmizel. Manželka krále Nābhiho, královna Merudevī, seděla vedle svého muže, a slyšela tedy vše, co Nejvyšší Pán pravil.

Význam

Podle védských pokynů má člověk vykonávat oběti ve společnosti své manželky. Sapatnīko dharmam ācaret — náboženské obřady je třeba vykonávat se svou ženou. Proto když Mahārāja Nābhi pořádal svou velkou oběť, byla královna Merudevī po jeho boku.

Verš

barhiṣi tasminn eva viṣṇudatta bhagavān paramarṣibhiḥ prasādito nābheḥ priya-cikīrṣayā tad-avarodhāyane merudevyāṁ dharmān darśayitu-kāmo vāta-raśanānāṁ śramaṇānām ṛṣīṇām ūrdhva-manthināṁ śuklayā tanuvāvatatāra.

Synonyma

barhiṣi — v obětní aréně; tasmin — té; eva — takto; viṣṇu-datta — ó Mahārāji Parīkṣite; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; parama-ṛṣibhiḥ — velkými mudrci; prasāditaḥ — uspokojen; nābheḥ priya-cikīrṣayā — potěšit krále Nābhiho; tat-avarodhāyane — v jeho manželce; merudevyām — Merudevī; dharmān — náboženské zásady; darśayitu-kāmaḥ — přál si ukázat, jak vykonávat; vāta-raśanānām — sannyāsīnů (kteří nemají téměř žádný oděv); śramaṇānām — vānaprasthů; ṛṣīṇām — velkých mudrců; ūrdhva-manthinām — brahmacārīnů; śuklayā tanuvā — ve Své původní duchovní podobě, která je nad kvalitami hmotné přírody; avatatāra — zjevil se jako inkarnace.

Překlad

Ó Viṣṇudatto, Parīkṣite Mahārāji, velcí mudrci na oné oběti potěšili Nejvyšší Osobnost Božství. Pán se proto rozhodl Osobně předvést způsob plnění náboženských zásad (jak je dodržují brahmacārīni, sannyāsīni, vānaprasthové a gṛhasthové vykonávající obřady) a také uspokojit touhu Mahārāje Nābhiho. Zjevil se proto jako syn Merudevī ve Své původní duchovní podobě, která je nad kvalitami hmotné přírody.

Význam

Když se Nejvyšší Pán zjevuje či sestupuje jako inkarnace do tohoto hmotného světa, nepřijímá tělo, které je výtvorem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy). Māyāvādští filozofové tvrdí, že neosobní Bůh se zjevuje v tomto hmotném světě tak, že přijímá tělo v sattva-guṇě. Śrīla Viśvanātha Cakravartī prohlašuje, že slovo śukla znamená “sestávající ze śuddha-sattvy”. Pán Viṣṇu sestupuje ve Své podobě śuddha-sattvy. Śuddha-sattva označuje sattva-guṇu, která není nikdy znečištěná. V hmotném světě je i kvalita dobra (sattva-guṇa) znečištěná příměsmi rajo-guṇy a tamo-guṇy. Sattva-guṇa, jež není nikdy znečištěná rajo-guṇou a tamo-guṇou, se nazývá śuddha-sattva. Sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam (Bhāg. 4.3.23). To je úroveň vasudeva, na které lze vnímat Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva. V Bhagavad-gītě (4.7) Samotný Śrī Kṛṣṇa říká:

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a narůstá bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době Osobně sestoupím.”

Nejvyššího Pána — na rozdíl od obyčejných živých bytostí — nenutí ke zrození kvality hmotné přírody. Zjevuje se, aby ukázal, jak plnit úlohu lidské bytosti (dharmān darśayitu-kāma). Slovo dharma je určeno pro lidské bytosti a nikdy se nepoužívá v souvislosti s nižšími bytostmi, jako jsou zvířata. Lidé si bohužel někdy vymýšlejí vlastní dharmu bez ohledu na Nejvyššího Pána. Dharmu ve skutečnosti nemůže vytvořit člověk. Dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam. (Bhāg. 6.3.19) Dharmu ustanovuje Nejvyšší Osobnost Božství, stejně jako zákony vydává vláda státu. Člověkem vytvořená dharma nemá žádný smysl. Śrīmad-Bhāgavatam označuje tuto umělou dharmu za kaitava-dharmu, podvodné náboženství. Nejvyšší Pán sesílá avatāra (inkarnaci), aby lidskou společnost učil správnému plnění náboženských zásad. Tyto náboženské zásady představují bhakti-mārgu. Sám Nejvyšší Pán říká v Bhagavad-gītě: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Ṛṣabhadeva, syn Mahārāje Nābhiho, se zjevil na Zemi, aby kázal zásady náboženství — to bude vysvětleno v páté kapitole tohoto pátého zpěvu.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Zjevení Ṛṣabhadeva z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho”.