ŚB 2.6.43-45

Bytosti uvedené v tomto seznamu, počínaje Brahmājīm, který je prvním živým tvorem ve vesmíru, přes Pána Śivu, Pána Viṣṇua, Nāradu a další mocné polobohy, lidi, nadlidi, mudrce a ṛṣie, po jiná, nižší stvoření s neobyčejnou silou a bohatstvím jako jsou mrtvá těla, satanové, zlí duchové, džinové, vodní živočichové, ptáci a savci, se někomu mohou jevit jako Nejvyšší Pán, ale ve skutečnosti nikdo z nich není Nejvyšším Pánem; všichni vlastní pouze určitý zlomek Jeho velkých energií. Méně inteligentní lidé jsou překvapeni podivuhodností přírodních úkazů, jako například některým domorodcům nahání strach velké hřmění, obrovský banyánovník či vysoká hora v džungli. Takové nevyvinuté lidské bytosti ohromuje sebemenší projev Pánovy síly. O něco pokročilejší lidé jsou ohromeni silami polobohů a bohyň. Těm, kteří žasnou nad silami různých částí Pánova stvoření a kteří nevědí nic o Pánu Samotném, se říká śaktové neboli lidé, kteří uctívají velké síly. I moderní vědce okouzlují podivuhodné akce a reakce, probíhající v přírodě, a i oni jsou tedy śaktové. Tito níže postavení lidé se postupně povyšují na úroveň saurīyů (těch, kteří uctívají boha Slunce) nebo gāṇapatyů (těch, kteří uctívají masy lidí jako janatā-janārdana či daridra-nārāyaṇa atd. v podobě Gaṇapatiho), a potom na úroveň uctívání Pána Śivy, kdy hledají věčně existující duši, potom do stádia uctívání Pána Viṣṇua, Nadduše atd., přičemž stále nemají žádné informace o Govindovi, Pánu Kṛṣṇovi, který je původním Pánem Viṣṇuem. Jiní lidé zase uctívají svoji rasu, národnost, ptáky, savce, zlé duchy, satany atd. Časté je také uctívání Śanideva, pána soužených lidí, a Sītalādevī, bohyně neštovic, a mnoho pošetilých lidí uctívá lid nebo chudáky. Různé osoby, spolky a společnosti tedy uctívají určité mocné projevy Pána a předměty svého uctívání mylně pokládají za Boha. V tomto verši však Brahmājī upozorňuje, že žádný z nich není Nejvyšší Pán; všechny jsou jen “cizím peřím” vypůjčeným od původního Všemocného Pána Śrī Kṛṣṇy. Když Pán doporučuje v Bhagavad-gītě, abychom uctívali pouze Jeho, musíme chápat, že uctívání Pána Kṛṣṇy zahrnuje uctívání všeho, o čem je zde zmínka, neboť Pán Kṛṣṇa zahrnuje všechny.

Když ve védské literatuře najdeme tvrzení, že Pán je beztvarý, musíme to chápat tak, že všechny podoby, které jsou uvedeny výše a které známe v rámci experimentálního poznání vesmíru, jsou jen různými projevy Jeho transcendentálních energií a žádná z nich nezastupuje plně Jeho transcendentální podobu. Avšak i v případě, že na Zemi nebo kamkoliv jinam do vesmíru skutečně sestoupí Samotný Pán, méně inteligentní lidé Ho mylně považují za jednoho z nich, a proto si představují, že Transcendence musí být beztvará čili neosobní. Pán ve skutečnosti není beztvarý, ale nepatří ani k žádné z mnoha podob, s nimiž se setkáváme v tomto hmotném vesmíru. Měli bychom se pokusit poznat pravdu o Pánu tím, že budeme následovat pokyny Brahmājīho.