KAPTIOLA TŘICÁTÁ DRUHÁ
Shledání
Tato kapitola popisuje, jak se Śrī Kṛṣṇa zjevil uprostřed gopī, které odloučení od Něj nesmírně rozrušilo. Poté, co je ukonejšil, Mu sdělily, jak hlubokou extázi cítily.
Když gopī různými způsoby ukázaly, jak moc si přejí vidět Kṛṣṇu, jenž přitahuje i Amora, objevil se před nimi v hedvábných žlutých šatech a s krásnou květinovou girlandou. Některé gopī, dojaté extází z toho, že Ho vidí, Ho chytly za ruce, jiné si položily Jeho paži kolem svých ramen a další přijaly zbytky arekového oříšku, který žvýkal. Tímto způsobem Mu sloužily.
Jedna gopī, puzená láskyplným hněvem vůči Kṛṣṇovi, se kousala do rtu a hleděla na Něho úkosem. Jelikož byly gopī ke Kṛṣṇovi velmi připoutané, neuspokojil je ani neustálý pohled na Něho. Jedna z nich pak umístila Kṛṣṇu do svého srdce, zavřela oči, a jak Ho znovu a znovu objímala ve svém nitru, pohroužila se do stavu transcendentální blaženosti přesně jako yogī. To zažehnalo bolest, kterou gopī cítily kvůli odloučení od Pána.
Poté Pán Kṛṣṇa v doprovodu pasaček, svých vnitřních energií, odešel na břeh Yamuny. Gopī Mu připravily sedátko ze svých šátků a poté, co se posadil, těšily se s Ním milostnými gesty. Stále se cítily dotčené, že Kṛṣṇa zmizel, a On jim tedy vysvětlil, proč to udělal. Rovněž jim řekl, že si Ho plně podmanily svou láskyplnou oddaností a že jim bude věčně zadlužený.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, když gopī takto různými okouzlujícími způsoby zpívaly a hovořily o tom, co cítily v hloubi svých srdcí, propukly v hlasitý pláč. Velmi si přály Pána Kṛṣṇu vidět.
SLOKA 2: Tehdy se Pán Kṛṣṇa před gopīmi zjevil s úsměvem na lotosové tváři. Měl na sobě girlandu a žluté šaty a vypadal přímo jako ten, kdo dokáže zmást mysl Amora, který sám mate mysli obyčejných lidí.
SLOKA 3: Když gopī viděly, že se k nim jejich nejmilejší Kṛṣṇa vrátil, všechny najednou vstaly a z lásky k Němu se jim oči doširoka otevřely. Bylo to, jako kdyby se jim do těla vrátil životní vzduch.
SLOKA 4: Jedna gopī radostně uchopila Kṛṣṇovu ruku mezi své sepjaté dlaně a jiná si položila Jeho paži, potřenou santálovou pastou, na ramena.
SLOKA 5: Štíhlá gopī uctivě vzala do spojených dlaní arekový oříšek, který žvýkal, a další gopī, planoucí touhou, si položila na ňadra Jeho lotosové nohy.
SLOKA 6: Jedna gopī, vzteky bez sebe láskyplným hněvem, se kousala do rtů a upřeně na Něj hleděla se svraštělým obočím, jako kdyby Ho chtěla zranit svými nelítostnými pohledy.
SLOKA 7: Jiná gopī hleděla nemrkajícíma očima na Jeho lotosový obličej, ale ani poté, co si hluboce vychutnala jeho sladkost, se necítila nasycená, tak jako se mystičtí světci nikdy nenasytí, když meditují o Pánových nohách.
SLOKA 8: Jedna gopī vzala Pána skrze štěrbinu svých očí a umístila si Ho do srdce. Pak oči zavřela a se zježenými chlupy na těle Ho bez ustání objímala. Takto pohroužená v transcendentální extázi připomínala yogīho, který medituje o Pánu.
SLOKA 9: Pro všechny gopī to byl ten největší svátek, když znovu spatřily svého milovaného Keśavu. Zbavily se zármutku z odloučení, tak jako obyčejní lidé zapomínají na své utrpení ve společnosti duchovně osvícené osoby.
SLOKA 10: Pán Acyuta, Nejvyšší Osobnost Božství, jasně zářil v kruhu gopī, nyní zbavených všeho utrpení. Můj milý králi, Kṛṣṇa tak vypadal jako Nadduše v kruhu svých duchovních energií.
SLOKA 11-12: Všemohoucí Pán pak vzal gopī s sebou na břeh Kālindī, jež rukama svých vln nakupila na břehu hromady jemného písku. Na tom příznivém místě nesl vánek vůni rozvitých květů kunda a mandāra, která přitahovala mnoho včel, a hojné paprsky podzimního měsíce rozptylovaly temnotu noci.
SLOKA 13: Bolest v srdcích gopī zmizela díky extázi z pohledu na Kṛṣṇu a jako zosobněné Védy před nimi cítily, že jejich touhy jsou zcela splněny. Připravily pro svého drahého přítele Kṛṣṇu sedadlo ze svých šátků, které byly umazané od kuṅkumového prášku z jejich ňader.
SLOKA 14: Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pro něhož velcí mistři mystické meditace připravují sedadlo ve svých srdcích, usedl ve shromáždění gopī. Jeho transcendentální tělo, které je výlučným sídlem veškeré krásy a vznešenosti ve třech světech, jasně zářilo, když Ho gopī uctívaly.
SLOKA 15: Śrī Kṛṣṇa probudil v gopīch milostné touhy a ony Ho poctily tím, že na Něho pohlížely s laškovnými úsměvy, dělaly zamilovaná gesta obočím a masírovaly Mu ruce a nohy, které si položily do klína. I během uctívání však pociťovaly určitý hněv, a proto Ho takto oslovily.
SLOKA 16: Gopī řekly: Někteří lidé projevují náklonnost jen těm, kdo jsou jim nakloněni, zatímco jiní ji projevují i těm, kdo se k nim stavějí lhostejně nebo nepřátelsky. A ještě jiní neprojeví náklonnost nikomu. Milý Kṛṣṇo, vysvětli nám prosím toto téma patřičným způsobem.
SLOKA 17: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Takzvaní přátelé, kteří si navzájem projevují náklonnost jen proto, aby z toho sami měli prospěch, jsou ve skutečnosti sobci. Jejich přátelství není pravé a nenásledují pravé náboženské zásady. Kdyby neočekávali, že z toho něco získají, žádný vztah by neopětovali.
SLOKA 18: Mé drahé gopī s útlými pasy, někteří lidé jsou skutečně milostiví neboli – jako rodiče – přirozeně milující. Tyto osoby, jež oddaně slouží i těm, kdo jejich vztah neopětují, kráčí pravou, bezchybnou cestou náboženství a jsou praví dobrodinci.
SLOKA 19: Pak jsou tu ti, kdo nacházejí duchovní spokojenost ve svém nitru, splnili si hmotné tužby nebo ti, kdo mají nevděčnou povahu či jednoduše chovají zášť vůči výše postaveným osobám. Tyto osoby nebudou milovat ani ty, kdo je milují, natož ty, kdo se k nim stavějí nepřátelsky.
SLOKA 20: Ale důvod, proč Já okamžitě neoplácím náklonnost živých bytostí ani tehdy, když Mě uctívají, ó gopī, je ten, že chci posílit jejich láskyplnou oddanost. Pak budou jako chudý člověk, který získal nějaké bohatství poté je ztratil a dělá si s tím takové starosti, že nedokáže myslet na nic jiného.
SLOKA 21: Mé drahé dívky, když jsem pochopil, že jen kvůli Mně jste zavrhly autoritu světského veřejného mínění, Véd a svých příbuzných, jednal jsem tak, jak jsem jednal, jen proto, abych zvětšil vaši připoutanost ke Mně. Dokonce i když jsem náhle zmizel a tak se vám ztratil z dohledu, nikdy jsem vás nepřestal milovat. Proto na Mě, svého miláčka, nemyslete ve zlém, Mé milé gopī.
SLOKA 22: Ó gopī, ani v životě dlouhém, jako je ten Brahmův, vám nebudu schopen splatit dluh za vaši čistou službu. Vašim stykům se Mnou se nedá nic vytknout. Vždyť jste přeťaly i všechna rodinná pouta, kterých je tak těžké se vzdát, jen abyste Mě mohly uctívat. Nechť jsou vám odměnou vaše slavné činnosti samotné.