Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.32.11-12

Verš

tāḥ samādāya kālindyā
nirviśya pulinaṁ vibhuḥ
vikasat-kunda-mandāra
surabhy-anila-ṣaṭpadam
śarac-candrāṁśu-sandoha-
dhvasta-doṣā-tamaḥ śivam
kṛṣṇāyā hasta-taralā
cita-komala-vālukam

Synonyma

tāḥ — ty gopī; samādāya — když vzal; kālindyāḥ — Yamuny; nirviśya — když přišel; pulinam — na břeh; vibhuḥ — všemohoucí Nejvyšší Pán; vikasat — kvetoucích; kunda-mandāra — kvĕtů kunda a mandāra; surabhi — vonícím; anila — s vánkem; sat-padam — se včelami; śarat — podzimního; candra — mĕsíce; aṁśu — paprsků; sandoha — hojností; dhvasta — rozptýlená; doṣā — noci; tamaḥ — temnota; śivam — příznivý; kṛṣṇāyāḥ — řeky Yamuny; hasta — jakoby rukama; tarala — jejími vlnami; ācita — nahromadĕný; komala — jemný; vālukam — písek.

Překlad

Všemohoucí Pán pak vzal gopī s sebou na břeh Kālindī, jež rukama svých vln nakupila na břehu hromady jemného písku. Na tom příznivém místĕ nesl vánek vůni rozvitých kvĕtů kunda a mandāra, která přitahovala mnoho včel, a hojné paprsky podzimního mĕsíce rozptylovaly temnotu noci.