TEXTS 11-12
VERŠE 11 – 12
Verš
Verš
pralayāntām upāśritāḥ
kāmopabhoga-paramā
etāvad iti niścitāḥ
pralayāntām upāśritāḥ
kāmopabhoga-paramā
etāvad iti niścitāḥ
kāma-krodha-parāyaṇāḥ
īhante kāma-bhogārtham
anyāyenārtha-sañcayān
kāma-krodha-parāyaṇāḥ
īhante kāma-bhogārtham
anyāyenārtha-sañcayān
Synonyma
Synonyma
cintām — starosti a obavy; aparimeyām — nezměrné; ca — a; pralaya-antām — až do smrti; upāśritāḥ — přijímající útočiště u; kāma-upabhoga — uspokojování smyslů; paramāḥ — nejvyšší; etāvat — tak; iti — takto; niścitāḥ — když rozhodli; āśā-pāśa — zapletení v síti naděje; śataiḥ — stovkami; baddhāḥ — spoutáni; kāma — chtíče; krodha — a hněvu; parāyaṇāḥ — vždy pohrouženi do; īhante — přejí si; kāma — chtíč; bhoga — požitek smyslů; artham — za tímto účelem; anyāyena — nezákonně; artha — bohatství; sañcayān — hromadění.
cintām — starosti a obavy; aparimeyām — nesmierne; ca — a; pralaya-antām — až do konca života; upāśritāḥ — uchyľujú sa; kāma-upabhoga — zmyslový pôžitok; paramāḥ — najvyšší životný cieľ; etāvat — tak; iti — takto; niścitāḥ — presvedčení; āśā-pāśa — zapletení do siete túžob; śataiḥ — stovkami; baddhāḥ — spútaní; kāma — žiadostivosťou; krodha — hnevom; parāyaṇāḥ — vždy rovnakej kvality; īhante — túžia; kāma — žiadostivosť; bhoga — zmyslový pôžitok; artham — za týmto účelom; anyāyena — nezákonne; artha — majetok; sañcayān — zhromažďovať.
Překlad
Překlad
Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek.
Sú presvedčení, že uspokojovanie zmyslov je prvoradou potrebou ľudskej civilizácie. Až do poslednej chvíle prežívajú nesmiernu úzkosť. Spútaní sieťou storakých a tisícorakých túžob a posadnutí žiadostivosťou a hnevom si nezákonne obstarávajú peniaze pre zmyslový pôžitok.
Význam
Význam
Démonské osoby považují smyslový požitek za konečný cíl života a tuto představu si udržují až do smrti. Nevěří, že po smrti následuje život a že živá bytost přijímá těla různých druhů podle své karmy neboli činností v tomto světě. Své plány do budoucna nikdy nedokončí a stále připravují nové a nové. Osobně jsme znali jednoho člověka s touto démonskou mentalitou, který dokonce i na smrtelném loži žádal lékaře, aby mu prodloužil život o čtyři roky kvůli tomu, že nestačil uskutečnit své plány. Takoví pošetilci nevědí, že lékař jim nemůže prodloužit život ani o vteřinu. Když se člověku naplní jeho čas, nezáleží na tom, co si přeje. Zákony přírody mu nedovolí užívat si ani o vteřinu déle, než kolik mu je dáno.
Démoni sú presvedčení, že najvyšším cieľom života je zmyslový pôžitok, a tento názor zastávajú až do smrti. Neveria v posmrtný život, ani v to, že človek dostane nové telo podľa svojej karmy, t.j. podľa skutkov, ktoré vykonal v tomto živote. Ich plány sú nekonečné, neustále plánujú, ale nič nedokončia. Z vlastnej skúsenosti poznáme osoby s podobnou démonskou mentalitou, ktoré dokonca ešte aj v okamihu smrti prosili lekára, aby im predĺžil život o štyri roky, lebo ešte nedokončili svoje plány. Títo hlupáci nevedia, že nijaký lekár nemôže predĺžiť život ani o sekundu. Keď sa náš čas naplní, naše priania nič nezmôžu. Zákony prírody nedovolia, aby sme žili čo len o sekundu dlhšie, ako nám bolo súdené.
Démon, kterému zásadně chybí víra v Boha či Nadduši v jeho nitru, páchá všemožné hříšné činnosti jen kvůli uspokojení smyslů. Neví, že v jeho srdci je svědek. Nadduše sleduje, co individuální duše dělá. Upaniṣady to líčí tak, že se zmiňují o dvou ptácích sedících na jednom stromě — jeden z nich je činný, pojídá ovoce rostoucí v jeho větvích a podle toho si užívá nebo trpí, zatímco druhý pták ho pozoruje. Osoba s démonskou povahou však védská písma nezná a nemá ani žádnou víru; proto se neostýchá dělat cokoli v zájmu smyslového požitku, bez ohledu na budoucí následky.
Démonský človek, neveriaci ani v Boha, ani v Naddušu v sebe, sa dopúšťa všemožných hriešnych skutkov pre zmyslové uspokojenie. Nevie, že v jeho srdci žije svedok (Nadduša), pozorujúci činnosti individuálnej duše. V Upaniṣadach sa táto skutočnosť prirovnáva k dvom vtákom sediacim na jednom strome. Jeden sa teší alebo trpí kvôli ovociu stromu, zatiaľ čo druhý vták ho pozoruje. Človek s démonskou povahou však o Vedach nič nevie a v nič neverí. Preto si myslí, že pre zmyslový pôžitok môže urobiť čokoľvek, nehľadiac na následky svojho jednania.