TEXTS 11-12

VERSOS 11-12

Verš

Texto

cintām aparimeyāṁ ca
pralayāntām upāśritāḥ
kāmopabhoga-paramā
etāvad iti niścitāḥ

āśā-pāśa-śatair baddhāḥ
kāma-krodha-parāyaṇāḥ
īhante kāma-bhogārtham
anyāyenārtha-sañcayān

Synonyma

Sinônimos

cintām — starosti a obavy; aparimeyām — nezměrné; ca — a; pralaya-antām — až do smrti; upāśritāḥ — přijímající útočiště u; kāma-upabhoga — uspokojování smyslů; paramāḥ — nejvyšší; etāvat — tak; iti — takto; niścitāḥ — když rozhodli; āśā-pāśa — zapletení v síti naděje; śataiḥ — stovkami; baddhāḥ — spoutáni; kāma — chtíče; krodha — a hněvu; parāyaṇāḥ — vždy pohrouženi do; īhante — přejí si; kāma — chtíč; bhoga — požitek smyslů; artham — za tímto účelem; anyāyena — nezákonně; artha — bohatství; sañcayān — hromadění.

cintām — medos e ansiedades; aparimeyām — imensuráveis; ca — e; pralaya-antām — até a hora da morte; upāśritāḥ — tendo-se abrigado em; kāma-upabhoga — gozo dos sentidos; paramāḥ — a meta suprema da vida; etāvat — assim; iti — deste modo; niścitāḥ — tendo verificado; āśā-pāśa — envolvimentos numa rede de esperanças; śataiḥ — por centenas; baddhāḥ — estando atados; kāma — de luxúria; krodha — e ira; parāyaṇāḥ — sempre situados na mentalidade; īhante — eles desejam; kāma — luxúria; bhoga — gozo dos sentidos; artham — para o propósito de; anyāyena — ilegalmente; artha — de riqueza; sañcayān — acumulação.

Překlad

Tradução

Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek.

Eles acreditam que satisfazer os sentidos é a necessidade primordial da civilização humana. Com isto, até o fim da vida sua ansiedade é imensurável. Presos a uma rede de centenas de milhares de desejos e absortos na luxúria e na ira, eles recorrem a meios ilegais para obter o dinheiro que investirão no gozo dos sentidos.

Význam

Comentário

Démonské osoby považují smyslový požitek za konečný cíl života a tuto představu si udržují až do smrti. Nevěří, že po smrti následuje život a že živá bytost přijímá těla různých druhů podle své karmy neboli činností v tomto světě. Své plány do budoucna nikdy nedokončí a stále připravují nové a nové. Osobně jsme znali jednoho člověka s touto démonskou mentalitou, který dokonce i na smrtelném loži žádal lékaře, aby mu prodloužil život o čtyři roky kvůli tomu, že nestačil uskutečnit své plány. Takoví pošetilci nevědí, že lékař jim nemůže prodloužit život ani o vteřinu. Když se člověku naplní jeho čas, nezáleží na tom, co si přeje. Zákony přírody mu nedovolí užívat si ani o vteřinu déle, než kolik mu je dáno.

Os demoníacos aceitam que o gozo dos sentidos é a meta última da vida e mantêm este conceito até a morte. Eles não acreditam em vida após a morte, nem acreditam que nos submetemos a diferentes tipos de corpos de acordo com o karma, ou as atividades realizadas neste mundo. Seus planos para a vida nunca terminam, e eles continuam preparando planos e mais planos, mas nunca terminam nenhum. Temos na prática, a experiência pessoal de presenciar uma pessoa com tal mentalidade demoníaca que, mesmo quando estava prestes a morrer, pedia ao médico que prolongasse sua vida por mais quatro anos porque seus planos ainda não estavam completos. Esses tolos não sabem que o médico não pode prolongar a vida de ninguém. Quando o aviso chega, não se considera o desejo da pessoa. As leis da natureza não concedem nem mesmo um segundo além daquilo que se está destinado a desfrutar.

Démon, kterému zásadně chybí víra v Boha či Nadduši v jeho nitru, páchá všemožné hříšné činnosti jen kvůli uspokojení smyslů. Neví, že v jeho srdci je svědek. Nadduše sleduje, co individuální duše dělá. Upaniṣady to líčí tak, že se zmiňují o dvou ptácích sedících na jednom stromě — jeden z nich je činný, pojídá ovoce rostoucí v jeho větvích a podle toho si užívá nebo trpí, zatímco druhý pták ho pozoruje. Osoba s démonskou povahou však védská písma nezná a nemá ani žádnou víru; proto se neostýchá dělat cokoli v zájmu smyslového požitku, bez ohledu na budoucí následky.

O ser demoníaco, que não tem fé em Deus nem na Superalma que mora dentro dele, executa todo tipo de atividades pecaminosas, buscando com isso o simples prazer dos sentidos. Ele não sabe que, dentro de seu coração, está uma testemunha. A Superalma observa as atividades da alma individual. Como se afirma nos Upaniṣads, há dois pássaros pousados na mesma árvore; um está agindo, desfrutando ou sofrendo os frutos dos galhos, e o outro está testemunhando. Mas quem é demoníaco não conhece a escritura védica, tampouco tem fé alguma; por isso, ele se sente livre para fazer tudo o que lhe propicie gozo dos sentidos, sem medir as conseqüências.