TEXTS 11-12

Verš

Texte

cintām aparimeyāṁ ca
pralayāntām upāśritāḥ
kāmopabhoga-paramā
etāvad iti niścitāḥ

āśā-pāśa-śatair baddhāḥ
kāma-krodha-parāyaṇāḥ
īhante kāma-bhogārtham
anyāyenārtha-sañcayān

Synonyma

Synonyms

cintām — starosti a obavy; aparimeyām — nezměrné; ca — a; pralaya-antām — až do smrti; upāśritāḥ — přijímající útočiště u; kāma-upabhoga — uspokojování smyslů; paramāḥ — nejvyšší; etāvat — tak; iti — takto; niścitāḥ — když rozhodli; āśā-pāśa — zapletení v síti naděje; śataiḥ — stovkami; baddhāḥ — spoutáni; kāma — chtíče; krodha — a hněvu; parāyaṇāḥ — vždy pohrouženi do; īhante — přejí si; kāma — chtíč; bhoga — požitek smyslů; artham — za tímto účelem; anyāyena — nezákonně; artha — bohatství; sañcayān — hromadění.

cintām: des peurs et des angoisses; aparimeyām: incommensurables; ca: et; pralayāntām: jusqu’au moment de la mort; upāśritāḥ: ayant pris refuge en; kāma-upabhoga: le plaisir des sens; paramāḥ: le but le plus haut de l’existence; etāvat: ainsi; iti: de ceci; niścitāḥ: ayant acquis la certitude; āśā-pāśa: de chaînes dans les rets de l’espoir; śataiḥ: par des centaines; baddhāḥ: étant liés; kāma: de la concupiscence; krodha: de la colère; parāyaṇāḥ: toujours situés dans la mentalité; īhante: ils désirent; kāma: la concupiscence; bhoga: du plaisir des sens; artham: dans le but; anyāyena: illégalement; artha: de la fortune; sañcayān: l’accumulation.

Překlad

Translation

Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek.

Ils croient que combler ses sens est un impératif majeur pour l’homme. Aussi sont-ils, leur vie durant, plongés dans d’incommensurables angoisses. Captifs de milliers de désirs qui s’enchevêtrent, s’absorbant dans des pensées de concupiscence et de colère, ils s’enrichissent illégalement pour satisfaire leurs sens.

Význam

Purport

Démonské osoby považují smyslový požitek za konečný cíl života a tuto představu si udržují až do smrti. Nevěří, že po smrti následuje život a že živá bytost přijímá těla různých druhů podle své karmy neboli činností v tomto světě. Své plány do budoucna nikdy nedokončí a stále připravují nové a nové. Osobně jsme znali jednoho člověka s touto démonskou mentalitou, který dokonce i na smrtelném loži žádal lékaře, aby mu prodloužil život o čtyři roky kvůli tomu, že nestačil uskutečnit své plány. Takoví pošetilci nevědí, že lékař jim nemůže prodloužit život ani o vteřinu. Když se člověku naplní jeho čas, nezáleží na tom, co si přeje. Zákony přírody mu nedovolí užívat si ani o vteřinu déle, než kolik mu je dáno.

Le plaisir des sens est pour l’être démoniaque le but ultime de la vie, et il s’accroche à cette idée jusqu’à la mort. Il ne croit ni en la vie après la mort, ni en le fait que l’âme doive revêtir différents genres de corps déterminés par son karma – ses actions en ce monde. Ses projets pour l’avenir, qu’il élabore jour après jour sans se lasser, n’aboutissent jamais. Nous avons nous-même connu un tel homme qui, à l’instant même de mourir, demanda à son médecin de prolonger sa vie de quatre années pour qu’il puisse achever la réalisation de ses projets. Cet insensé ignorait, comme ses semblables, qu’un médecin n’a pas le pouvoir de prolonger la vie, fût-ce d’un seul instant. Quand vient l’heure de la mort, nos désirs n’entrent pas en considération. Les lois de la nature ne nous accordent pas une seconde de plus que le temps qui nous était initialement imparti.

Démon, kterému zásadně chybí víra v Boha či Nadduši v jeho nitru, páchá všemožné hříšné činnosti jen kvůli uspokojení smyslů. Neví, že v jeho srdci je svědek. Nadduše sleduje, co individuální duše dělá. Upaniṣady to líčí tak, že se zmiňují o dvou ptácích sedících na jednom stromě — jeden z nich je činný, pojídá ovoce rostoucí v jeho větvích a podle toho si užívá nebo trpí, zatímco druhý pták ho pozoruje. Osoba s démonskou povahou však védská písma nezná a nemá ani žádnou víru; proto se neostýchá dělat cokoli v zájmu smyslového požitku, bez ohledu na budoucí následky.

L’homme démoniaque, qui ne croit pas en Dieu, ou en l’Âme Suprême qui vit en lui, s’adonne à toutes sortes d’actes répréhensibles dans le seul but de jouir de ses sens. Il ne sait pas que dans son cœur Se trouve un témoin: l’Âme Suprême, qui l’observe dans tous ses actes. Comme l’enseignent les Upaniṣads, deux oiseaux sont perchés sur un arbre: pendant que l’un, actif, jouit ou souffre des fruits de l’arbre, l’autre l’observe. Mais comme l’être de nature démoniaque n’a aucune connaissance des Écrits védiques et n’a aucune foi, il se sent libre d’agir à sa guise pour satisfaire ses sens, quelles qu’en soient les conséquences.