Skip to main content

Texts 2-7

Sloka 2-7

Devanagari

Dévanágarí

ब्रह्मवर्चसकामस्तु यजेत ब्रह्मण: पतिम् ।
इन्द्रमिन्द्रियकामस्तु प्रजाकाम: प्रजापतीन् ॥ २ ॥
देवीं मायां तु श्रीकामस्तेजस्कामो विभावसुम् ।
वसुकामो वसून रुद्रान् वीर्यकामोऽथ वीर्यवान् ॥ ३ ॥
अन्नाद्यकामस्त्वदितिं स्वर्गकामोऽदिते:सुतान् ।
विश्वान्देवान् राज्यकाम: साध्यान्संसाधको विशाम् ॥ ४ ॥
आयुष्कामोऽश्विनौ देवौ पुष्टिकाम इलां यजेत् ।
प्रतिष्ठाकाम: पुरुषो रोदसी लोकमातरौ ॥ ५ ॥
रूपाभिकामो गन्धर्वान् स्त्रीकामोऽप्सर उर्वशीम् ।
आधिपत्यकाम: सर्वेषां यजेत परमेष्ठिनम् ॥ ६ ॥
यज्ञं यजेद् यशस्काम: कोशकाम: प्रचेतसम् ।
विद्याकामस्तु गिरिशं दाम्पत्यार्थ उमां सतीम् ॥ ७ ॥

Text

Verš

brahma-varcasa-kāmas tu
yajeta brahmaṇaḥ patim
indram indriya-kāmas tu
prajā-kāmaḥ prajāpatīn
brahma-varcasa-kāmas tu
yajeta brahmaṇaḥ patim
indram indriya-kāmas tu
prajā-kāmaḥ prajāpatīn
devīṁ māyāṁ tu śrī-kāmas
tejas-kāmo vibhāvasum
vasu-kāmo vasūn rudrān
vīrya-kāmo ’tha vīryavān
devīṁ māyāṁ tu śrī-kāmas
tejas-kāmo vibhāvasum
vasu-kāmo vasūn rudrān
vīrya-kāmo ’tha vīryavān
annādya-kāmas tv aditiṁ
svarga-kāmo ’diteḥ sutān
viśvān devān rājya-kāmaḥ
sādhyān saṁsādhako viśām
annādya-kāmas tv aditiṁ
svarga-kāmo ’diteḥ sutān
viśvān devān rājya-kāmaḥ
sādhyān saṁsādhako viśām
āyuṣ-kāmo ’śvinau devau
puṣṭi-kāma ilāṁ yajet
pratiṣṭhā-kāmaḥ puruṣo
rodasī loka-mātarau
āyuṣ-kāmo ’śvinau devau
puṣṭi-kāma ilāṁ yajet
pratiṣṭhā-kāmaḥ puruṣo
rodasī loka-mātarau
rūpābhikāmo gandharvān
strī-kāmo ’psara urvaśīm
ādhipatya-kāmaḥ sarveṣāṁ
yajeta parameṣṭhinam
rūpābhikāmo gandharvān
strī-kāmo ’psara urvaśīm
ādhipatya-kāmaḥ sarveṣāṁ
yajeta parameṣṭhinam
yajñaṁ yajed yaśas-kāmaḥ
kośa-kāmaḥ pracetasam
vidyā-kāmas tu giriśaṁ
dāmpatyārtha umāṁ satīm
yajñaṁ yajed yaśas-kāmaḥ
kośa-kāmaḥ pracetasam
vidyā-kāmas tu giriśaṁ
dāmpatyārtha umāṁ satīm

Synonyms

Synonyma

brahma — the absolute; varcasa — effulgence; kāmaḥ tu — but one who desires in that way; yajeta — do worship; brahmaṇaḥ — of the Vedas; patim — the master; indram — the King of heaven; indriya-kāmaḥ tu — but one who desires strong sense organs; prajā-kāmaḥ — one who desires many offspring; prajāpatīn — the Prajāpatis; devīm — the goddess; māyām — unto the mistress of the material world; tu — but; śrī-kāmaḥ — one who desires beauty; tejaḥ — power; kāmaḥ — one who so desires; vibhāvasum — the fire-god; vasu-kāmaḥ — one who wants wealth; vasūn — the Vasu demigods; rudrān — the Rudra expansions of Lord Śiva; vīrya-kāmaḥ — one who wants to be very strongly built; atha — therefore; vīryavān — the most powerful; anna-adya — grains; kāmaḥ — one who so desires; tu — but; aditim — Aditi, mother of the demigods; svarga — heaven; kāmaḥ — so desiring; aditeḥ sutān — the sons of Aditi; viśvān — Viśvadeva; devān — demigods; rājya-kāmaḥ — those who hanker for kingdoms; sādhyān — the Sādhya demigods; saṁsādhakaḥ — what fulfills the wishes; viśām — of the mercantile community; āyuḥ-kāmaḥ — desirous of long life; aśvinau — the two demigods known as the Aśvinī brothers; devau — the two demigods; puṣṭi-kāmaḥ — one who desires a strongly built body; ilām — the earth; yajet — must worship; pratiṣṭhā-kāmaḥ — one who desires good fame, or stability in a post; puruṣaḥ — such men; rodasī — the horizon; loka-mātarau — and the earth; rūpa — beauty; abhikāmaḥ — positively aspiring for; gandharvān — the residents of the Gandharva planet, who are very beautiful and are expert in singing; strī-kāmaḥ — one who desires a good wife; apsaraḥ urvaśīm — the society girls of the heavenly kingdom; ādhipatya-kāmaḥ — one who desires to dominate others; sarveṣām — everyone; yajeta — must worship; parameṣṭhinam — Brahmā, the head of the universe; yajñam — the Personality of Godhead; yajet — must worship; yaśaḥ-kāmaḥ — one who desires to be famous; kośa-kāmaḥ — one who desires a good bank balance; pracetasam — the treasurer of heaven, known as Varuṇa; vidyā-kāmaḥ tu — but one who desires education; giriśam — the lord of the Himalayas, Lord Śiva; dāmpatya-arthaḥ — and for conjugal love; umām satīm — the chaste wife of Lord Śiva, known as Umā.

brahma — absolutní; varcasa — záře; kāmaḥ tu — kdo však takto touží; yajeta — ať uctívá; brahmaṇaḥVed; patim — pána; indram — krále nebes; indriya-kāmaḥ tu — kdo však chce mít silné smyslové orgány; prajā-kāmaḥ — kdo chce mít hodně potomků; prajāpatīn — Prajāpatie; devīm — bohyni; māyām — vládkyni hmotného světa; tu — ale; śrī-kāmaḥ — kdo touží po kráse; tejaḥ — moc; kāmaḥ — kdo chce mít; vibhāvasum — boha ohně; vasu-kāmaḥ — kdo chce velký majetek; vasūn — polobohy Vasuy; rudrān — Rudry, expanze Pána Śivy; vīrya-kāmaḥ — kdo chce být velice silně stavěný; atha — proto; vīryavān — nejmocnější; anna-adya — obilí; kāmaḥ — kdo chce; tu — ale; aditim — Aditi, matku polobohů; svarga — nebesa; kāmaḥ — toužící po; aditeḥ sutān — syny Aditi; viśvān — Viśvadeva; devān — polobohy; rājya-kāmaḥ — ti, kteří touží po království; sādhyān — polobohy Sādhye; saṁsādhakaḥ — to, co plní přání; viśām — obchodnické společnosti; āyuḥ-kāmaḥ — toužící po dlouhém životě; aśvinau — dva polobohy, bratry Aśvinī; devau — dva polobohy; puṣṭi-kāmaḥ — kdo chce mít silně stavěné tělo; ilām — Zemi; yajet — musí uctívat; pratiṣṭhā-kāmaḥ — kdo chce mít úspěch nebo stálé postavení; puruṣaḥ — takoví lidé; rodasī — obzor; loka-mātarau — a Zemi; rūpa — krása; abhikāmaḥ — usilující o; gandharvān — obyvatele planety Gandharvů, kteří jsou velice krásní a velice krásně zpívají; strī-kāmaḥ — kdo chce mít dobrou ženu; apsaraḥ urvaśīm — kurtizány z nebeského království; ādhipatya-kāmaḥ — kdo chce vládnout druhým; sarveṣām — všem; yajeta — musí uctívat; parameṣṭhinam — Brahmu, vládce vesmíru; yajñam — Osobnost Božství; yajet — musí uctívat; yaśaḥ-kāmaḥ — kdo chce být slavný; kośa-kāmaḥ — kdo chce mít hodně peněz; pracetasam — pokladníka nebes Varuṇu; vidyā-kāmaḥ tu — kdo však chce získat dobré vzdělání; giriśam — pána Himalájí, Śivu; dāmpatya-arthaḥ — a pro manželskou lásku; umām satīm — ctnostnou manželku Pána Śivy, která se jmenuje Umā.

Translation

Překlad

One who desires to be absorbed in the impersonal brahmajyoti effulgence should worship the master of the Vedas [Lord Brahmā or Bṛhaspati, the learned priest], one who desires powerful sex should worship the heavenly King, Indra, and one who desires good progeny should worship the great progenitors called the Prajāpatis. One who desires good fortune should worship Durgādevī, the superintendent of the material world. One desiring to be very powerful should worship fire, and one who aspires only after money should worship the Vasus. One should worship the Rudra incarnations of Lord Śiva if he wants to be a great hero. One who wants a large stock of grains should worship Aditi. One who desires to attain the heavenly planets should worship the sons of Aditi. One who desires a worldly kingdom should worship Viśvadeva, and one who wants to be popular with the general mass of population should worship the Sādhya demigod. One who desires a long span of life should worship the demigods known as the Aśvinī-kumāras, and a person desiring a strongly built body should worship the earth. One who desires stability in his post should worship the horizon and the earth combined. One who desires to be beautiful should worship the beautiful residents of the Gandharva planet, and one who desires a good wife should worship the Apsarās and the Urvaśī society girls of the heavenly kingdom. One who desires domination over others should worship Lord Brahmā, the head of the universe. One who desires tangible fame should worship the Personality of Godhead, and one who desires a good bank balance should worship the demigod Varuṇa. If one desires to be a greatly learned man he should worship Lord Śiva, and if one desires a good marital relation he should worship the chaste goddess Umā, the wife of Lord Śiva.

Ten, kdo chce být pohroužen v neosobní záři brahmajyoti, má uctívat pána Ved (Pána Brahmu nebo Bṛhaspatiho, učeného kněze), kdo chce zvětšit svou pohlavní potenci, má uctívat nebeského krále Indru a kdo chce mít dobré potomstvo, má uctívat velké praotce, kteří se jmenují Prajāpatiové. Ten, kdo chce mít vždy štěstí, má uctívat Durgu, vládkyni hmotného světa. Ten, kdo chce být velice mocný, má uctívat oheň a ten, kdo se uchází pouze o peníze, má uctívat Vasuy. Chce-li někdo být velký hrdina, má uctívat Rudry, inkarnace Pána Śivy. Ten, kdo chce mít velké zásoby obilí, má uctívat Aditi a ten, kdo chce dosáhnout nebeských planet, má uctívat syny Aditi. Kdo touží po pozemském království, má uctívat Viśvadeva a kdo chce být populární mezi obyčejnými lidmi, má uctívat poloboha Sādhyu. Ten, kdo chce mít dlouhý život, má uctívat polobohy Aśvinī-kumāry a ten, kdo chce mít silně stavěné tělo, má uctívat Zemi. Kdo chce mít stálé společenské postavení, má uctívat obzor a Zemi společně. Kdo chce být krásný, má uctívat krásné obyvatele planety Gandharvů a kdo chce mít dobrou manželku, má uctívat Apsāry a Urvaśī, kurtizány nebeského království. Ten, kdo chce vládnout druhým, má uctívat Pána Brahmu, vládce vesmíru. Kdo touží po slávě, má uctívat Osobnost Božství a kdo chce mít hodně peněz, má uctívat poloboha Varuṇu. Chce-li někdo získat dobré vzdělání, má uctívat Pána Śivu, a chce-li mít dobrý manželský vztah, má uctívat jeho ctnostnou manželku, bohyni Umu.

Purport

Význam

There are different modes of worship for different persons desiring success in particular subjects. The conditioned soul living within the purview of the material world cannot be an expert in every type of materially enjoyable asset, but one can have considerable influence over a particular matter by worshiping a particular demigod, as mentioned above. Rāvaṇa was made a very powerful man by worshiping Lord Śiva, and he used to offer severed heads to please Lord Śiva. He became so powerful by the grace of Lord Śiva that all the demigods were afraid of him, until he at last challenged the Personality of Godhead Śrī Rāmacandra and thus ruined himself. In other words, all such persons who aspire after gaining some or all of the material objects of enjoyment, or the gross materialistic persons, are on the whole less intelligent, as confirmed in the Bhagavad-gītā (7.20). It is said there that those who are bereft of all good sense, or those whose intelligence is withdrawn by the deluding energy of māyā, aspire to achieve all sorts of material enjoyment in life by pleasing the various demigods, or by advancing in material civilization under the heading of scientific progress. The real problem of life in the material world is to solve the question of birth, death, old age and disease. No one wants to change his birthright, no one wants to meet death, no one wants to be old or invalid, and no one wants diseases. But these problems are solved neither by the grace of any demigod nor by the so-called advancement of material science. In the Bhagavad-gītā, as well as in the Śrīmad-Bhāgavatam, such less intelligent persons have been described as devoid of all good sense. Śukadeva Gosvāmī said that out of the 8,400,000 species of living entities, the human form of life is rare and valuable, and out of those rare human beings those who are conscious of the material problems are rarer still, and the still more rare persons are those who are conscious of the value of the Śrīmad-Bhāgavatam, which contains the messages of the Lord and His pure devotees. Death is inevitable for everyone, intelligent or foolish. But Parīkṣit Mahārāja has been addressed by the Gosvāmī as the manīṣī, or the man of highly developed mind, because at the time of death he left all material enjoyment and completely surrendered unto the lotus feet of the Lord by hearing His messages from the right person, Śukadeva Gosvāmī. But aspirations for material enjoyment by endeavoring persons are condemned. Such aspirations are something like the intoxication of the degraded human society. Intelligent persons should try to avoid these aspirations and seek instead the permanent life by returning home, back to Godhead.

Pro různé druhy lidí, kteří chtějí dosáhnout úspěchu v různých oblastech, existují různé způsoby uctívání. Podmíněná duše žijící v hmotném světě nemůže užívat dokonale všech druhů hmotného požitku, ale může znatelně ovlivnit určitou oblast požitku a získat tyto věci uctíváním příslušných polobohů, jak je uvedeno v těchto verších. Rāvaṇa získal svoji sílu tím, že uctíval Pána Śivu, jemuž obětoval usekané hlavy. Milostí Pána Śivy se stal tak mocným, že se ho báli všichni polobozi, až nakonec začal provokovat Osobnost Božství Śrī Rāmacandru, čímž zničil sám sebe. Lidé, kteří touží získat všechny nebo jen některé objekty smyslového požitku, tedy úplní materialisté, jsou celkově méně inteligentní, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (7.20). Říká se tam, že ti, kteří ztratili zdravý rozum, neboli ti, jejichž inteligenci unesla iluzorní energie māyā, se ucházejí o všechny možné druhy hmotného požitku v životě, a proto uctívají různé polobohy nebo rozvíjejí materialistickou civilizaci ve jménu vědeckého pokroku. Skutečným problémem života v hmotném světě je ale vyřešit otázku zrození, smrti, stáří a nemoci. Nikdo nechce znovu trpět při zrození, nikdo nechce zemřít, nikdo nechce být starý a chromý a nikdo nechce být nemocný. Tyto problémy však nelze vyřešit milostí žádného poloboha ani takzvaným rozvojem materialistické vědy. V Bhagavad-gītě i ve Śrīmad-Bhāgavatamu se říká, že takoví méně inteligentní lidé ztratili všechen zdravý rozum. Śukadeva Gosvāmī řekl, že mezi 8 400 000 druhy živých bytostí je lidská životní podoba velice vzácná a cenná, a z těchto vzácných lidských bytostí jsou ještě vzácnější ti, kteří si jsou vědomi hmotných problémů, a ještě vzácnější jsou lidé vědomí si hodnoty Śrīmad-Bhāgavatamu, který obsahuje poselství o Pánovi a Jeho čistých oddaných. Smrt je nevyhnutelná pro každého, pro inteligentní lidi i pro blázny. Gosvāmī však oslovuje Parīkṣita Mahārāje slovem manīṣī, jako člověka s vysoce vyvinutou myslí, neboť král před svou smrtí zanechal veškerého hmotného požitku a zcela se odevzdal lotosovým nohám Pána tím, že naslouchal Jeho poselství od správné osoby jakou byl Śukadeva Gosvāmī. Na druhé straně usilování o hmotný požitek je zde odsouzeno. Takové snahy jsou jako opojení omamnými látkami, běžnými v dnešní degradované společnosti. Inteligentní lidé by se měli vyhýbat těmto snahám a namísto nich usilovat o věčný život — o návrat domů, zpátky k Bohu.