Sloka 1
Text 1
Verš
Text
nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam
nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke
kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye
tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ
śuddhyed yasmād brahma-saukhyaṁ tv anantam
Synonyma
Synonyms
ṛṣabhaḥ uvāca — Pán Ṛṣabhadeva řekl; na — ne; ayam — toto; dehaḥ — tělo; deha-bhājām — ze všech živých bytostí, které přijaly hmotná těla; nṛ-loke — v tomto světě; kaṣṭān — namáhavý; kāmān — smyslový požitek; arhate — zasluhuje; viṭ-bhujām — těch, kteří žerou výkaly; ye — který; tapaḥ — askeze; divyam — božská; putrakāḥ — Moji milí synové; yena — kterou; sattvam — srdce; śuddhyet — očistí se; yasmāt — z čehož; brahma-saukhyam — duchovní štěstí; tu — jistě; anantam — nekončící.
ṛṣabhaḥ uvāca — Lord Ṛṣabhadeva said; na — not; ayam — this; dehaḥ — body; deha-bhājām — of all living entities who have accepted material bodies; nṛ-loke — in this world; kaṣṭān — troublesome; kāmān — sense gratification; arhate — deserves; viṭ-bhujām — of stool-eaters; ye — which; tapaḥ — austerities and penances; divyam — divine; putrakāḥ — My dear sons; yena — by which; sattvam — the heart; śuddhyet — becomes purified; yasmāt — from which; brahma-saukhyam — spiritual happiness; tu — certainly; anantam — unending.
Překlad
Translation
Pán Ṛṣabhadeva řekl Svým synům: Moji milí chlapci, ze všech živých bytostí, které v tomto světě přijaly hmotná těla, nemá ta, jíž byla dána lidská podoba, ve dne v noci těžce pracovat jen pro smyslový požitek, který je dostupný i pro psy a prasata požírající výkaly. Člověk se má podrobit askezi, aby dosáhl božského postavení oddané služby. Tak se očistí jeho srdce, a když tohoto postavení dosáhne, získá věčný, blažený život, jenž je transcendentální hmotnému štěstí.
Lord Ṛṣabhadeva told His sons: My dear boys, of all the living entities who have accepted material bodies in this world, one who has been awarded this human form should not work hard day and night simply for sense gratification, which is available even for dogs and hogs that eat stool. One should engage in penance and austerity to attain the divine position of devotional service. By such activity, one’s heart is purified, and when one attains this position, he attains eternal, blissful life, which is transcendental to material happiness and which continues forever.
Význam
Purport
V tomto verši Pán Ṛṣabhadeva poučuje Své syny o důležitosti lidského života. Výraz deha-bhāk se vztahuje na kohokoliv, kdo přijal hmotné tělo, ale živá bytost, která obdržela lidskou podobu, musí jednat jinak než zvířata. Zvířata jako psi a prasata mají smyslový požitek z požírání výkalů. Lidé si po těžké celodenní námaze chtějí v noci užívat jídla, pití, sexu a spánku a přitom si musí také zajišťovat náležitou obranu. To však není lidská civilizace. Lidský život znamená dobrovolně podstupovat utrpení ve prospěch rozvoje duchovního života. V životech zvířat a rostlin je samozřejmě také přítomno utrpení, neboť trpí za své minulé přečiny. Lidé by však měli dobrovolně přijmout utrpení v podobě askeze, aby dosáhli božského života. Jakmile ho dosáhnou, mohou si užívat věčného štěstí. Každá živá bytost si chce ve skutečnosti užívat štěstí, ale dokud je uvězněna v hmotném těle, musí zakoušet různé druhy utrpení. V lidské podobě je přítomno vyšší vědomí. Měli bychom jednat podle rady z vyššího zdroje, abychom dosáhli věčného štěstí a vrátili se k Bohu.
In this verse Lord Ṛṣabhadeva tells His sons about the importance of human life. The word deha-bhāk refers to anyone who accepts a material body, but the living entity who is awarded the human form must act differently from animals. Animals like dogs and hogs enjoy sense gratification by eating stool. After undergoing severe hardships all day, human beings are trying to enjoy themselves at night by eating, drinking, having sex and sleeping. At the same time, they have to properly defend themselves. However, this is not human civilization. Human life means voluntarily practicing suffering for the advancement of spiritual life. There is, of course, suffering in the lives of animals and plants, which are suffering due to their past misdeeds. However, human beings should voluntarily accept suffering in the form of austerities and penances in order to attain the divine life. After attaining the divine life, one can enjoy happiness eternally. After all, every living entity is trying to enjoy happiness, but as long as one is encaged in the material body he has to suffer different kinds of misery. A higher sense is present in the human form. We should act according to superior advice in order to attain eternal happiness and go back to Godhead.
Významné je, že vláda a přirozený opatrovatel, otec, mají své podřízené vzdělávat a vychovávat k vědomí Kṛṣṇy. Bez vědomí Kṛṣṇy každá živá bytost neustále trpí v koloběhu zrození a smrti. Aby mohli všichni získat osvobození z tohoto otroctví a být blažení a šťastní, je třeba učit bhakti-yogu. Bláhová civilizace opomíjí učit lidi, jak dosáhnout úrovně bhakti-yogy. Bez vědomí Kṛṣṇy však není člověk o nic lepší než prase nebo pes. Ṛṣabhadevovy pokyny jsou v současné době velice potřebné. Lidé se teoreticky a prakticky učí, jak těžce pracovat pro smyslový požitek, a vyšší životní cíl neexistuje. Muž musí cestovat za živobytím — odejde brzy ráno z domova a nastoupí do vlaku, ve kterém se mačká s ostatními. Hodinu nebo dvě musí prostát, aby se dostal na místo svého pracoviště, a poté ho ještě čeká cesta autobusem. V kanceláři od devíti hodin ráno do pěti hodin večer těžce pracuje a pak mu trvá dvě nebo tři hodiny, než se vrátí domů. Nají se, má pohlavní styk a jde spát. Jeho jediným štěstím za všechny tyto těžkosti je trocha sexu. Yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham. Ṛṣabhadeva jasně prohlašuje, že lidský život není určen pro takovouto existenci, které si užívají i psi a prasata. Ti dokonce ani nemusí kvůli sexu tolik dřít. Člověk by se neměl pokoušet napodobovat psy a prasata — měl by se snažit žít jinak. Zde je uvedená alternativa: lidský život je určen pro tapasyu, askezi. Tapasyou se lze vysvobodit z hmotného zajetí. Když člověk dosáhne úrovně vědomí Kṛṣṇy, oddané služby, jeho štěstí je zaručené navždy. Začne-li praktikovat bhakti-yogu, oddanou službu, očistí se tím jeho existence. Živá bytost hledá štěstí jeden život za druhým, ale všechny své problémy může jednoduše vyřešit praktikováním bhakti-yogy. Pak se bezprostředně kvalifikuje pro návrat domů, zpátky k Bohu. To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.9):
It is significant in this verse that the government and the natural guardian, the father, should educate subordinates and raise them to Kṛṣṇa consciousness. Devoid of Kṛṣṇa consciousness, every living being suffers in this cycle of birth and death perpetually. To relieve them from this bondage and enable them to become blissful and happy, bhakti-yoga should be taught. A foolish civilization neglects to teach people how to rise to the platform of bhakti-yoga. Without Kṛṣṇa consciousness a person is no better than a hog or dog. The instructions of Ṛṣabhadeva are very essential at the present moment. People are being educated and trained to work very hard for sense gratification, and there is no sublime aim in life. A man travels to earn his livelihood, leaving home early in the morning, catching a local train and being packed in a compartment. He has to stand for an hour or two in order to reach his place of business. Then again he takes a bus to get to the office. At the office he works hard from nine to five; then he takes two or three hours to return home. After eating, he has sex and goes to sleep. For all this hardship, his only happiness is a little sex. Yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham. Ṛṣabhadeva clearly states that human life is not meant for this kind of existence, which is enjoyed even by dogs and hogs. Indeed, dogs and hogs do not have to work so hard for sex. A human being should try to live in a different way and should not try to imitate dogs and hogs. The alternative is mentioned. Human life is meant for tapasya, austerity and penance. By tapasya, one can get out of the material clutches. When one is situated in Kṛṣṇa consciousness, devotional service, his happiness is guaranteed eternally. By taking to bhakti-yoga, devotional service, one’s existence is purified. The living entity is seeking happiness life after life, but he can make a solution to all his problems simply by practicing bhakti-yoga. Then he immediately becomes eligible to return home, back to Godhead. As confirmed in Bhagavad-gītā (4.9):
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so ’rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění současného těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.”
“One who knows the transcendental nature of My appearance and activities does not, upon leaving the body, take his birth again in this material world, but attains My eternal abode, O Arjuna.”