Skip to main content

Sloka 7

Text 7

Verš

Texto

evaṁ nava koṭaya eka-pañcāśal-lakṣāṇi yojanānāṁ mānasottara-giri-parivartanasyopadiśanti tasminn aindrīṁ purīṁ pūrvasmān meror devadhānīṁ nāma dakṣiṇato yāmyāṁ saṁyamanīṁ nāma paścād vāruṇīṁ nimlocanīṁ nāma uttarataḥ saumyāṁ vibhāvarīṁ nāma tāsūdaya-madhyāhnāstamaya-niśīthānīti bhūtānāṁ pravṛtti-nivṛtti-nimittāni samaya-viśeṣeṇa meroś catur-diśam.
evaṁ nava koṭaya eka-pañcāśal-lakṣāṇi yojanānāṁ mānasottara-giri-parivartanasyopadiśanti tasminn aindrīṁ purīṁ pūrvasmān meror devadhānīṁ nāma dakṣiṇato yāmyāṁ saṁyamanīṁ nāma paścād vāruṇīṁ nimlocanīṁ nāma uttarataḥ saumyāṁ vibhāvarīṁ nāma tāsūdaya-madhyāhnāstamaya-niśīthānīti bhūtānāṁ pravṛtti-nivṛtti-nimittāni samaya-viśeṣeṇa meroś catur-diśam.

Synonyma

Palabra por palabra

evam — tak; nava — devět; koṭayaḥ — deset miliónů; eka-pañcāśat — padesát jedna; lakṣāṇi — sto tisíc; yojanānāmyojanů; mānasottara-giri — hory známé jako Mānasottara; parivartanasya — obcházení; upadiśanti — oni (učenci) učí; tasmin — na té (hoře Mānasottara); aindrīm — krále Indry; purīm — město; pūrvasmāt — na východní straně; meroḥ — hory Sumeru; devadhānīm — Devadhānī; nāma — jménem; dakṣiṇataḥ — na jižní straně; yāmyām — Yamarāje; saṁyamanīm — Saṁyamanī; nāma — jménem; paścāt — na západní straně; vāruṇīm — Varuṇy; nimlocanīm — Nimlocanī; nāma — jménem; uttarataḥ — na severní straně; saumyām — Měsíce; vibhāvarīm — Vibhāvarī; nāma — jménem; tāsu — v těch všech; udaya — východ slunce; madhyāhna — poledne; astamaya — západ slunce; niśīthāni — půlnoc; iti — tak; bhūtānām — živých bytostí; pravṛtti — činnosti; nivṛtti — a zastavení činnosti; nimittāni — příčiny; samaya-viśeṣeṇa — příslušnými časy; meroḥ — hory Sumeru; catuḥ-diśam — čtyři strany.

evam — así; nava — nueve; koṭayaḥ — diez millones; eka-pañcāśat — cincuenta y uno; lakṣāṇi — cientos de miles; yojanānām — de las yojanas; mānasottara-giri — de la montaña llamada Mānasottara; parivartanasya — de la órbita alrededor; upadiśanti — ellos (los sabios eruditos enseñan); tasmin — sobre esa (montaña Mānasottara); aindrīm — del rey Indra; purīm — la ciudad; pūrvasmāt — al este; meroḥ — de la montaña Sumeru; devadhānīm — Devadhānī; nāma — de nombre; dakṣiṇataḥ — al sur; yāmyām — de Yamarāja; saṁyamanīm — Saṁyamanī; nāma — llamada; paścāt — al oeste; vāruṇīm — de Varuṇa; nimlocanīm — Nimlocanī; nāma — llamada; uttarataḥ — al norte; saumyām — de la Luna; vibhāvarīm — Vibhāvarī; nāma — llamada; tāsu — en todas ellas; udaya — la salida del Sol; madhyāhna — el mediodía; astamaya — la puesta del Sol; niśīthāni — la medianoche; iti — así; bhūtānām — de las entidades vivientes; pravṛtti — de actividad; nivṛtti — y cese de la actividad; nimittāni — las causas; samaya-viśeṣeṇa — en los momentos determinados; meroḥ — de la montaña Sumeru; catuḥ-diśam — las cuatro caras.

Překlad

Traducción

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj drahý králi, jak bylo uvedeno dříve, učenci praví, že Slunce putuje po všech stranách hory Mānasottara v kruhu, jehož délka činí 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů). Na hoře Mānasottara, východně od hory Sumeru, je místo zvané Devadhānī, které patří králi Indrovi. Na jižní straně je místo zvané Saṁyamanī, patřící Yamarājovi, na západě se nachází Nimlocanī, které vlastní Varuṇa, a na severu Vibhāvarī, jež patří bohu Měsíce. Východ slunce, poledne, západ slunce a půlnoc v těchto místech nastávají podle příslušných časů, a tak zaměstnávají všechny živé bytosti jejich rozličnými předepsanými povinnostmi a také je vedou k tomu, aby vykonávání svých povinnosti ukončily.

Śukadeva Gosvāmī continuó: Mi querido rey, como antes te dije, los eruditos dicen que el Sol recorre todas las caras de la montaña Mānasottara formando un círculo de 95 100 000 yojanas [1 224 000 000 kilómetros]. Sobre esa montaña, al este del monte Sumeru se encuentra un lugar llamado Devadhānī, que pertenece al rey Indra. Al sur hay otro lugar, Saṁyamanī, cuyo dueño es Yamarāja; al oeste está Nimlocanī, propiedad de Varuṇa; y al norte se encuentra Vibhāvarī, que pertenece al dios de la Luna. En esos lugares, la salida del Sol, el mediodía, la puesta del Sol y la medianoche se producen en momentos bien determinados, y hacen que las entidades vivientes se ocupen en los deberes propios de sus diversas ocupaciones o dejen de ocuparse en ellos.