Skip to main content

KAPITOLA DESÁTÁ

Stádia tvoření

Sloka 1:
Śrī Vidura řekl: Ó veliký mudrci, prosím pověz mi, jak Brahmā, praotec všech obyvatel na všech planetách, stvořil po zmizení Nejvyšší Osobnosti Božství ze svého těla a mysli těla živých bytostí.
Sloka 2:
Ó mudrci, jsi velice učený. Odstraň laskavě všechny moje pochybnosti a pouč mě o všem, nač jsem se tě tázal od začátku až do konce.
Sloka 3:
Sūta Gosvāmī řekl: Ó synu Bhṛgua, velkého mudrce Maitreyu Muniho tato Vidurova slova velice povzbudila. V jeho srdci bylo uloženo vše, a proto začal zodpovídat jednu otázku po druhé.
Sloka 4:
Učený mudrc Maitreya řekl: Ó Viduro, Brahmā se na radu Osobnosti Božství oddal pokání na sto nebeských let a věnoval se oddané službě Pánu.
Sloka 5:
Poté Brahmā viděl, že lotos, na kterém seděl, i voda, ze které lotos vyrůstal, se pohybovaly za silného bouřlivého větru.
Sloka 6:
Díky dlouhému pokání a transcendentálnímu poznání o seberealizaci Brahmā vyzrál v praktickém poznání, a proto vypil všechen vítr spolu s vodou.
Sloka 7:
Poté viděl, že lotos, na kterém seděl, se rozšířil po celém vesmíru, a uvažoval, jak stvoří všechny planety, které byly předtím uvnitř tohoto lotosu.
Sloka 8:
Pán Brahmā ve službě Nejvyšší Osobnosti Božství vstoupil do květu lotosu, a když se ten rozprostřel po celém vesmíru, rozdělil ho na tři světy a později na čtrnáct.
Sloka 9:
Pro svoji bezpříčinnou oddanou službu Pánovi, založenou na zralém transcendentálním poznání, je Pán Brahmā nejvznešenější osobností ve vesmíru. Proto stvořil všech čtrnáct planetárních systémů, aby je mohly obývat různé druhy živých bytostí.
Sloka 10:
Vidura se zeptal Maitreyi: Ó můj pane, největší z učených mudrců, popiš laskavě věčný čas, který je další podobou Nejvyššího Pána, konatele úžasných činů. Jaké jsou příznaky tohoto věčného času? Prosím, popiš nám je podrobně.
Sloka 11:
Maitreya řekl: Věčný čas je prvotním zdrojem vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody. Je neměnný, neomezený a funguje jako nástroj Nejvyšší Osobnosti Božství pro zábavy Pána v hmotném stvoření.
Sloka 12:
Tento vesmírný projev je oddělený od Nejvyššího Pána jako hmotná energie prostřednictvím kāly, který je neprojevenou, neosobní podobou Pána. Je objektivním projevem Pána a spadá pod vliv téže hmotné energie Viṣṇua.
Sloka 13:
Vesmírný projev je takový, jaký je nyní, byl stejný v minulosti a bude stejný i v budoucnosti.
Sloka 14:
Existuje devět různých druhů stvoření vedle toho, ke kterému dochází přirozeně, vzájemným působením kvalit přírody. Existují tři druhy zničení vlivem věčného času, hmotných prvků a kvality činností živé bytosti.
Sloka 15:
Prvním z těchto devíti je stvoření mahat-tattvy neboli souhrnu hmotných složek, ve kterém na sebe díky přítomnosti Nejvyššího Pána vzájemně působí kvality přírody. Při druhém stvoření je vytvořeno falešné ego, v němž vznikají hmotné složky, hmotné poznání a hmotné činnosti.
Sloka 16:
Při třetím stvoření jsou vytvořeny smyslové vjemy a z nich vznikají hrubohmotné prvky. Čtvrté stvoření zahrnuje poznání a činné schopnosti.
Sloka 17:
Páté stvoření je stvořením vládnoucích božstev působením kvality dobra, jehož souhrnem je mysl. Šesté stvoření je temnota nevědomosti živé bytosti, v níž pán jedná jako hlupák.
Sloka 18:
Všechna výše uvedená stvoření jsou dílem vnější energie Pána. Nyní slyš o stvořeních Brahmy, který je inkarnací kvality vášně a který má pro stvoření stejný mozek jako Osobnost Božství.
Sloka 19:
Sedmé stvoření dává vznik nehybným bytostem, které se dělí na šest druhů: ovocné stromy bez květů; stromy a rostliny, které existují, dokud nedozraje plod; popínavé rostliny; rostliny s dutými stvoly; samostatné rostliny; stromy s květy a plody.
Sloka 20:
Všechny nehybné stromy a rostliny se vztahují vzhůru ke zdroji života. Nemají téměř žádné vědomí, ale uvnitř cítí bolest. Jejich projevy jsou rozmanité.
Sloka 21:
Osmé stvoření je stvořením nižších životních druhů, spadajících do různých skupin, kterých je celkem dvacet osm. Všechny jsou nesmírně pošetilé a nevědomé. Předměty své touhy poznají po čichu, ale v srdci si nedokáží nic zapamatovat.
Sloka 22:
Ó nejčistší Viduro, kráva, koza, buvol, jelen kṛṣṇa, prase, zvíře gavaya, jelen, ovce a velbloud jsou nižší zvířata, která mají dvě kopyta.
Sloka 23:
Kůň, mul, osel, jelen gaura, zubr śarabha a divoká kráva mají pouze jedno kopyto. Nyní slyš o zvířatech, která mají pět drápů.
Sloka 24:
Pes, šakal, tygr, liška, kočka, králík, sajāru, lev, opice, slon, želva, aligátor, gosāpa a další mají na svých končetinách pět drápů, a proto se nazývají pañca-nakhové neboli zvířata s pěti drápy.
Sloka 25:
Volavka, sup, jeřáb, jestřáb, bhāsa, bhallūka, páv, labuť, sārasa, cakravāka, vrána, sova a další jsou ptáci.
Sloka 26:
Stvoření lidských bytostí, které jsou pouze jednoho druhu a které si hromadí potravu v žaludku, přichází na řadu jako deváté. Na lidskou rasu má převládající vliv kvalita vášně. Lidé mají po celý svůj nešťastný život velice mnoho práce, ale považují se za šťastné po všech stránkách.
Sloka 27:
Ó dobrý Viduro, tato tři poslední stvoření a stvoření polobohů (desáté v pořadí) jsou stvoření vaikṛta, která se liší od dříve popsaných přírodních stvoření (prākṛta). Zjevení Kumārů spadá do obou.
Sloka 28-29:
Stvoření polobohů je osmi druhů: (1) polobozi, (2) předkové, (3) asurové neboli démoni, (4) Gandharvové a Apsary neboli andělé, (5) Yakṣové a Rākṣasové, (6) Siddhové, Cāraṇové a Vidyādharové, (7) Bhūtové, Pretové a Piśācové a (8) nadlidské bytosti, nebeští pěvci atd. Všechny tvoří Brahmā, stvořitel vesmíru.
Sloka 30:
Nyní popíši potomky Manuů. Stvořitel Brahmā jako inkarnace kvality vášně Osobnosti Božství s neochvějnou touhou tvoří vesmír silou Pánovy energie v každém věku.